(0.00 hodin)
Poslanec David Rath: Dámy a pánové, nedávno jsme viděli takovou zvláštní příhodu, kdy ministr financí přišel k nějakému občanovi a dal mu pár facek. Omlouval to tím, že to byl drzý spratek a že na něho něco sprostého pokřikoval.
Nyní jsme byli svědky toho, že tady ministr financí urazil poslance opozice, a co kdyby tedy poslanci opozice nyní prohlásili ministra financí, jako to udělal on, za drzého spratka a šli mu dát pár facek? Bylo by to adekvátní? Myslím že nebylo. Myslím, že nebylo, takže bych prosil pana ministra financí, aby druhé sám neurážel a aby se trochu i na veřejnosti choval slušně.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Takže to byla faktická. S další faktickou vystoupí pan poslanec Chvojka. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych chtěl navázat krátce na svého kolegu Honzu Hamáčka, zároveň prostřednictvím vás se obrátit na vašeho manžela. Já jsem tady včera, nebo možná dneska, už se mi to plete, u toho jeho krásného výroku o tom prdu a medu a parlamentu nebyl. Četl jsem to až na serverech a docela jsem se zhrozil, protože to řekl člověk, který byl ministr dopravy, řekl to člověk, který byl předsedou parlamentní strany, a tohle si myslí o parlamentu! Já nevím, proč jste sem kandidoval! Já tomu nerozumím! Nebo předseda klubu, pardon, ale rozumíme si. Vy prostě bohužel nevíte, která bije!
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Dámy a pánové, budeme pokračovat dál v naší obecné rozpravě. Dalším přihlášeným je pan poslanec Robin Böhnisch, kterému tímto předávám slovo. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji za slovo. Vrátíme se zase na chvíli ke stavebnímu spoření.
Vážená paní předsedající, vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, vážení členové vlády, dovolte mi také tentoktrát v krátkosti uvést připomínku k právě projednávanému sněmovnímu tisku 378, tedy k návrhu novely zákona o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, a zákona o daních z příjmů.
Novela je reakcí na nález Ústavního soudu z letošního roku, kterým byla k 31. 12. 2011 zrušena obdobná vládní novela schválená vloni ve stavu legislativní nouze. Novela opětovně ve vztahu k zákonu o stavebním spoření snižuje výši státní podpory z 15 % na 10 % uspořené částky při zachování maximálního limitu základu ve výši 20 000 Kč. Opětovně je doplněna i technická změna, která se týká nastavení limitů pro další činnosti stavebních spořitelen, kdy dochází k úpravě konstrukce těchto limitů. Ve vztahu k zákonu o daních z příjmů novela opětovně ruší osvobození příjmů z úroků z vkladů ze stavebního spoření, a to včetně úroků ze státní podpory. Novela naopak již neobsahuje návrh na zavedení zvláštní srážkové daně ve výši 50 % na státní podporu stavebního spoření, neboť toto opatření shledal Ústavní soud kvůli pravé retroaktivitě jako protiústavní.
V první části svého vystoupení se chci věnovat principu a důležitosti stavebního spoření a jeho dopadům.
Prvním přinejmenším sporným bodem je, že novela zavádí povinnost prokázání účelovosti použití státního příspěvku. Pokud bude klient čerpat maximální výši státního příspěvku 2000 Kč ročně a v šestileté vázací lhůtě obdrží maximálně sedm těchto příspěvků, jedná se celkem o 14 tis. Kč. Tuto částku bude muset klient po uplynutí doby použít pouze na své bytové potřeby a zároveň splnění účelu prokázat. Toto prokazování však bude vést k dalším nákladům.
V rámci zavádění systému dohlížejícího na účelovost státních příspěvků bude v první řadě potřeba vynaložit prostředky na úpravu informačních systémů, vyjasnění si pravidel a postupů prokazování, alokování úředníků apod. Náklady vzniknou jak na straně stavebních spořitelen, tak i na straně dozorových orgánů Ministerstva financí a České národní banky.
Dalším bodem, na který předkladatelé a stávající vláda zapomínají, je stabilizační role stavebního spoření. Tento segment prokázal, že je velmi účinným a vhodným doplněním hypotečního úvěrování. V dobách ekonomických recesí a v krizi plní a prokazatelně splnil zcela zásadní stabilizační roli. Lidé se v době krize bojí utrácet, více spoří a využití hypotéky výrazně stagnuje. Stavební spořitelny pak plní roli zásobníku likvidity pro realizaci malých úvěrů, vůči kterým nejsou lidé v době krize tak averzní a které jsou stoprocentně účelově vynakládány. Novela celý tento doposud fungující systém sice zásadně naruší. Paralelní existence uzavřeného systému stavebních spořitelen řídících se striktně zákonem o stavebním spoření vymezujícím spořitelnám jejich činnost a princip otevřeného systému univerzálních bank, které by vklady mohly používat volně, třeba i jako zdroje na úvěrování kreditních karet, nemůže dopadnout jinak než likvidací specializovaných stavebních spořitelen. Cíl naplněn tedy nebude a konkurence se nezvýší. Naopak dojde k vytvoření nerovného prostředí! Specializovaná činnost stavebního spoření se integruje do univerzálních bank a celý finanční sektor bude více náchylný k otřesům. Navíc lidé pomalu přestanou spořit, čímž ekonomika přijde o velmi účinný nástroj pro tlumení dopadů případných budoucích finančních a ekonomických krizí.
Příklad lze nalézt ve Velké Británii, kde princip stavebních spořitelen v našem pojetí rovněž kdysi existoval, ale hypoteční banky jej díky legislativním změnám rovněž převálcovaly. Británie je dodnes drcena finanční krizí, problém likvidity je od jejího vypuknutí v roce 2007 stále aktuální a náklady na sanaci škod jsou mnohonásobně vyšší, než kolik by státní pokladnu stála podpora stavebního spoření.
Dalším z údajných cílů novely je podle navrhovatelů zpřesnit úpravu výkonu státní kontroly Ministerstva financí nad čerpáním veřejných prostředků. V sektoru bankovnictví, kam patří i stavební spořitelny, je vynakládání veřejných prostředků, tedy státního příspěvku na stavební spoření, pod přímým dozorem jak Ministerstva financí, tak České národní banky či České obchodní inspekce. Za stavu, kdy v našem systému unikají z veřejných prostředků v mnoha oblastech desítky miliard ročně, je tento cíl naprosto marginální a odpoutávající od skutečných problémů.
Souhrnně je novela katem pro stavební spořitelny. Jejich role a existence je tímto vážně ohrožena. Což, pravda, netíží nikoho z nás. Co by nás tížit ale mělo, je fakt, že je novela další ranou do už tak zmáhaných rodinných rozpočtů našich občanů. Bude-li schválena, povede s velkou pravděpodobností ke zdražení celkové nákladovosti úvěrů na bydlení. A není těžké v tomto vidět jasné vítězství bankovní lobby.
Zájem většiny lidí, ale i zájem státu na stabilitě veřejných rozpočtů je tu mimo záměr vlády. Tato novela je nekoncepční a likvidující další sociální jistotu v oblasti bytové politiky. V kontextu s nedávnou globální finanční krizí a ekonomickou recesí jsme nepochybně v odlišné ekonomické situaci a tento systém je potřeba reformovat. Stávající návrh ho však zlikviduje.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, Sněmovna má teď díky Senátu Parlamentu České republiky mimořádnou šanci ještě zabránit tomu, abychom přišli o motivační a stabilizační prvek v oblasti podpory bydlení. Stačí vzít v potaz názor Senátu.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane poslanče. A s faktickou poznámkou nyní vystoupí pan poslanec Richard Dolejš.
Poslanec Richard Dolejš: Dobrý večer, kolegové a kolegyně. Já bych požádal paní předsedající, aby zjednala pořádek v jednací místnosti a aby probudila spící poslance. Tamhle kolega z ODS se válí na lavici. Prosím vás, nedělejte to, je to nedůstojné! Jděte spát případně do kanceláře! Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Vyslechli jsme si tuto docela dobrou radu a budeme pokračovat vystoupením pana poslance Antonína Pavla.
Poslanec Pavel Antonín: Vážená paní předsedající, vážená paní předsedkyně, vážená vládo, kolegové, kolegyně. Ač je český národ skeptický k jakýmkoli úsporám, neboť mu v podstatě na úspory moc peněz nezbývá, najdou se však ještě takoví, kteří si alespoň nějakou finanční částku přece jen spoří. ***