(9.50 hodin)
(pokračuje Šenfeld)
V rámci nových cílů ozelenění se musí zapojit i investice na řešení životního prostředí, řešení změn klimatu, řešení rizik a řízení krizí, včetně vytvoření fondů nepojistitelných škod s postupným uplatňováním pojištění příjmů. Národním vládám členských zemí by měla být umožněna větší flexibilita při rozhodování o těchto otázkách.
Daňové zatížení příjmů ze společné zemědělské politiky musí být stejné ve všech státech EU-27.
Národní podpory a dotace hrazené z rozpočtů jednotlivých zemí také mají významný vliv na konkurenceschopnost zemědělských podniků jednotlivých zemí Evropské unie. O konkurenceschopnosti zemědělství rozhoduje ekonomická síla dané země a možnosti státního rozpočtu. Proto je nutné, aby v rámci reformy byla postupně přijímána sjednocující pravidla pro strukturu i výši národních podpor. Jako příklad bych uvedl přímé platby. V některých zemích jsou tyto platby u příjemců zdaňovány, v jiných zemích zdaňovány nejsou.
Platby zemědělců z rozpočtu Evropské unie jsou podmíněny povinnostmi zemědělců plnit ve srovnání se zeměmi mimo Evropskou unii vyšší nároky na ochranu životního prostředí, pohodu zvířat apod. Z toho pak vyplývá, že uvedené platby by měly především podpořit konkurenceschopnost jednotlivých zemědělských podniků.
Zemědělci ze zemí Evropské unie musí usilovat - a také by měli - být pro občany Evropské unie vyšší zárukou plnění standardů kvality a zárukou vyšší bezpečnosti potravin.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. Mám zde přihlášku - faktickou poznámku - pan poslanec Radim Fiala. (Nehlásí se k ní.) Tak ho odmazávám. Další přihlášená je paní poslankyně Váhalová, které tímto uděluji slovo.
Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo. Paní předsedající, dámy a pánové, navážu na své předřečníky.
Společná zemědělská politika patří mezi jednu z nejdůležitějších politik Evropské unie. Tomu odpovídá i její celkový objem vynaložených prostředků v rámci rozpočtu Evropské unie. Zemědělský sektor se bude v období let 2007 až 2013 podílet na výdajích z evropského rozpočtu v průměru cca 40 %. V roce 2010 na zemědělství, rozvoj venkova a ochranu životního prostředí bylo vynaloženo cca 60 mld. eur. Podle údajů Státního zemědělského intervenčního fondu celková výplata dotačních titulů společné zemědělské politiky v roce 2010 pro české zemědělce činila v roce 2010 cca 35 mld. korun.
Jenom tato čísla ukazují, nakolik je důležité zachování společné zemědělské politiky České republiky. V tomto smyslu vítám, že si i naše současná vláda uvědomuje tuto důležitost, když v rámcové pozici uvádí - cituji: "Je v zájmu České republiky, aby společná zemědělská politika byla příští programovací období zachována jako společná politika a aby došlo ke zvýšení její funkčnosti a efektivity."
V této souvislosti bude velmi důležité, aby reformovaná společná zemědělská politika po roce 2013 byla silnou společnou politikou, založenou na dvou pilířích, která povede k zajištění spravedlivého zacházení mezi zemědělci v rámci celé Evropské unie, včetně spravedlivé alokace přímých plateb mezi členskými státy. Současná politika společné zemědělské politiky totiž stále nemá stejné podmínky pro všechny členské sáty a to je potřeba změnit. S ohledem na velký podíl větších zemědělských podniků v českém zemědělství je třeba také vyjednat, aby přímé platby nebyly omezovány podle kritéria velikosti zemědělského podniku. Bude důležité prosadit, aby agrární dotace do budoucna mohli pobírat jen aktivní zemědělci. Vzhledem k tomu, že pocházím z Moravskoslezského kraje, byla bych ráda, aby se možnosti přímých plateb vztahovaly také na rekultivace bývalých dolů pro zemědělské nebo krajinotvorné účely.
Abychom těchto cílů dosáhli, čeká českou vládu náročná řada jednání doma i v zahraničí, včetně dohadování kompromisů, a zejména vytváření aliancí podobně smýšlejících zemí a hledání konsensu.
Společná zemědělská politika vyžaduje však také silný rozpočet Evropské unie. Požadavek české vlády na udržení výše rozpočtu Evropské unie na úrovni 1 % hrubého národního důchodu Evropské unie v tomto ohledu není dobrý. Domnívám se totiž, že Česká republika by měla usilovat o zvýšení rozpočtu Evropské unie nad tento rámec, aby byl dostatek prostředků na společnou zemědělskou a kohezní politiku.
Hlavním cílem této vlády při jednání by mělo být maximální prodloužení období, kdy je Česká republika čistým příjemcem.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. V tuto chvíli nemám další přihlášku do všeobecné rozpravy, tak se zeptám, jestli se někdo hlásí. Není tomu tak, končím všeobecnou rozpravu a přistoupíme k rozpravě podrobné.
Vidím, že se hlásí pan zpravodaj. Uděluji vám slovo.
Poslanec Josef Šenfeld: Děkuji za slovo. Já jsem avizoval, že navrhnu usnesení k tomuto bodu. Zatím jsem neregistroval, že by někdo jiný navrhoval jiné usnesení. Takže znovu zopakuji text usnesení:
Poslanecká sněmovna
1. bere na vědomí Sdělení Komise Společná zemědělská politika do roku 2020: Řešení problémů v oblasti potravin a přírodních zdrojů a územní problematiky;
2. je názoru, že reformovaná společná zemědělská politika po roce 2013 by měla být silnou společnou politikou založenou na dvou pilířích, která povede k zajištění spravedlivého zacházení mezi zemědělci v rámci celé EU, včetně spravedlivé alokace přímých plateb mezi členskými státy;
3. odmítá jakékoliv snahy o financování prvního pilíře společné zemědělské politiky z vnitrostátní úrovně;
4. nepovažuje za vhodné omezovat přímé platby podle kritéria velikosti zemědělského podniku;
5. je názoru, aby při stanovení alokace finanční pomoci na rozvoj venkova mezi členskými státy byl uplatňován jednotný přístup založený na objektivních kritériích;
6. schvaluje dosavadní pozici vlády ke Sdělení Komise Společná zemědělská politika do roku 2020: Řešení problémů v oblasti potravin a přírodních zdrojů a územní problematiky.
Tolik návrh usnesení.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji vám. Táži se, jestli se ještě někdo další hlásí do podobné rozpravy. Není tomu tak. Končím podrobnou rozpravu. Chci se zeptat, jestli chce mít pan ministr ještě závěrečné slovo.
Ministr zemědělství ČR Ivan Fuksa Paní předsedající, děkuji ještě za možnost vystoupení. Děkuji za ten jednotný hlas, kterým budeme a zatím společně s nevládními organizacemi prosazujeme naši pozici České republiky v Evropě.
Chtěl bych ale upozornit, že mnoho slov někdy v rámci diplomatických vyjednávání škodí a daleko účinnější je, když se na bilaterálních jednáních s ministry bavíme o konkrétních věcech. A to je národní obálka. Byl bych velice rád, kdyby Česká republika, která někdy v této zemědělské branži byla vnímána jako zlobivé dítě, které neustále mělo připomínky, ale ve finále skoro nikdy nepodpořilo žádnou deklaraci... Tak že jsme se z tohoto vymanili a poprvé v historii i český ministr zemědělství je lídrem nějaké skupiny, která úspěšně prosadila například v této fázi první blok proti cappingu.
Byl bych rád, kdybychom nebyli vnímáni jako zlobivé dítě v Evropě ještě z druhého pohledu - že na jedné straně říkáme některými hlasy "měl by se ten rozpočet na zemědělství snižovat, ten celkový evropský" a na druhé straně říkáme jako Česká republika "chceme více domů, na českou obálku".
Zároveň naše pláče, to, že se máme špatně - chtěl bych fakt upozornit: Podívejme se na čísla, která budou platit v roce 2013. Český zemědělec bude nad průměrem Evropské unie. Pojďme si toto vytyčit jako cíl a mít to i nadále jako cíl, abychom minimálně tyto pozice udrželi i po roce 2013. Pak to bude velmi, velmi dobré.
Takže děkuji za pozornost a děkuji za spolupráci. ***