(9.40 hodin)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Otevírám všeobecnou rozpravu. Pan poslanec Hašek se hlásí.
Poslanec Michal Hašek: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, kolegyně, kolegové, dovolte, abych se také krátce ujal slova v této věci.
Možná to bude poněkud překvapivé, snad nedostane pan ministr černý puntík ve vládní koalici, ale já překvapivě po ránu nevystoupím ani agresivně, nevystoupím ani způsobem, který by dehonestoval vládní pozici k reformě společné zemědělské politiky. Jakkoli se můžeme lišit v názorech např. na financování kapitoly českého státního rozpočtu týkající se zemědělské politiky, jakkoli s panem ministrem vedeme věcné a kultivované diskuse a rozpravy např. o možnosti navýšení financování přímých plateb, tak ve věci společné zemědělské politiky si dovolím říci, že sociální demokracie podporuje obecně všechny principy, o kterých tady bylo hovořeno. Jsme přesvědčeni, že skutečně musí jakákoli česká vláda pro budoucí období usilovat o to, aby podmínky byly spravedlivé. Nestačí spravedlivější, protože to by znamenalo, že znovu Evropa bude rozdělena na ty, kteří budou vyvolenější než všichni ostatní. Takže spravedlivé podmínky z hlediska financování z evropského rozpočtu pro české zemědělce - podmínka číslo jedna.
Podmínka číslo dva - neomezování výše plateb podle velikosti farmy. Je to dáno historicky. Všichni víme, jakým systémem transformace prošlo české zemědělství po roce 1989. Struktura zemědělských podniků České republiky, ale např. také sousedního Slovenska je zcela odlišná od struktury zemědělských podniků a farem ve starých členských státech Evropské unie. Takže druhá záležitost - opakuji - vyjednání toho, aby nedošlo k zastropování plateb podle velikosti farmy, významně by to poškodilo české a moravské zemědělce a farmáře.
A konečně za třetí - otázka nemožnosti financování národními rozpočty, resp. rovné podmínky ve financování národními rozpočty. Protože rozpočtovou soutěž ve financování podpory zemědělství a venkova s takovými tygry, jako je Francie, Itálie, Spolková republika Německo nebo jiné tradiční členské státy Evropské unie, nemůže český státní rozpočet zvládnout, ať už tady bude vládnout vláda pravicová, středová nebo levicová.
Dovolte mi, abych poněkud netypicky pro tyto a následující dny a měsíce, dámy a pánové, prohlásil, že sociální demokracie bude podporovat všechny rozumné postoje a návrhy vlády, které povedou k vyjednání dobré společné zemědělské politiky pro naše zemědělce a potravináře.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad sociální demokracie.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Dále se do rozpravy hlásil pan zpravodaj, kterému udělují slovo.
Poslanec Josef Šenfeld: Děkuji za slovo. Reforma společné zemědělské politiky je našimi zemědělci netrpělivě očekávána, a to především z pohledu odstranění nerovností mezi starými a novými členskými zeměmi. Cílem reformy je zvýšení efektivnosti společné zemědělské politiky a zvýšení konkurenceschopnosti evropského zemědělství. K tomuto cíli bychom měli dojít v souladu s využitím produkčního potenciálu zemědělství všech členských zemí Evropské unie. Zdůrazňuji všech, nikoliv tedy jen některých.
Návrhy reformy zatím zaznívaly jen ve velmi obecné a nekonkrétní rovině. Já osobně velmi pozitivně vnímám souhlasný přístup nevládních zemědělských organizací a vlády.
Prioritou pro Českou republiku by mělo být především prosadit spravedlivé podmínky, a tudíž nepřipustit diskriminaci českých zemědělců zastropováním nebo degresivitou přímých plateb. Naši zemědělci nesmějí být znevýhodněni díky specifické zvláštnosti, kterou je to, že 70 % půdy je obděláváno velkými podniky. Zemědělské podniky nesmí být trestány za rozvoj svého podnikání vyvolaný tvrdou konkurencí na trhu. Podle Zemědělského svazu by zavedení stropů plateb mělo z celé Evropské unie největší dopad právě na české zemědělce. Strop by mohl způsobit, že až 45 % zemědělské půdy v České republice by se mohlo dostat do režimu bez přímých plateb, což by vedlo české zemědělství k dalšímu útlumu.
Významnou prioritou musí být také zachování dvou pilířů plateb. Silný by měl být zejména první pilíř sloužící ke kompenzaci zvýšených nákladů placených na hektar, jak je vyžadováno Evropskou unií. Tyto kompenzace by měly být plně hrazeny ze zdrojů Evropské unie bez národního dofinancování.
Dále je důležité prosazování návrhu na základní sazbu přímých plateb na hektar zemědělské půdy, a to alespoň ve výši 65 % průměru přímých plateb v zemích Evropské unie.
Programy ozelenění v rámci prvního pilíře na dodatečné plošné platby by měly být omezeny maximálně do 20 % přímých plateb z důvodu značné administrativní náročnosti pro zemědělce i kontrolní orgány a také z důvodu již existujících systémů kontrol podmíněnosti, tzv. cross-compliance, a GAEC - dobrý zemědělský a enviromentální stav.
Nové požadavky na ozelenění společné zemědělské politiky je nutné prosazovat hlavně ve druhém pilíři, a to včetně ponechání LFA v rámci tohoto pilíře. Druhý pilíř určený na Program rozvoje venkova by měl být hrazen ze zdrojů Evropské unie s částečným národním kofinancováním. Cíleně jím pak podpořit sociální činnost a konkurenceschopnost venkova, podporu inovací, posílit tzv. zelená opatření a dále např. zvýšit podíl prostředků na modernizaci zemědělských podniků.
Měla by být hájena celková výše ročního rozpočtu Evropské unie pro společnou zemědělskou politiku ve výši 55 mld. eur. Pro zemědělce v České republice je nutné nepodporovat uvažovaný přesun prostředků z prvního do druhého pilíře a v případě snížení rozpočtu obhajovat spíše než výši dotací prosazování rovnosti podmínek pro členské země Evropské unie.
Postupný náběh přímých plateb v nových členských zemích EU od 25 % v roce 2004 do 100 % nižších nákladů v roce 2013 způsobil pokles zemědělské produkce nových zemí. V roce 2009 tak podle Zemědělského svazu činila jejich zemědělská produkce pouze 15,3 % produkce EU-27, přičemž výměra zemědělské půdy EU-12 činila 28,9 %, což je téměř dvojnásobek.
V nové reformě společné zemědělské politiky by měl být ponechán článek 68 s možností použít minimálně 10 % z celkových sazeb k řešení národních specifik, tzn. na restrukturalizaci a posílení klíčových, citlivých či ohrožených agrárních sektorů, jako mléko, přežvýkavci, chmel, bramborový škrob.
Z důvodu velkých výkyvů tržních cen komodit a z důvodu, že končí kvóty na bramborový škrob a v roce 2015 skončí kvóty na mléko, bude nutné v prvním pilíři posílit tržní opatření, která by měla pružněji čelit cenovým výkyvům. Je nutné prodloužit platnost kvót a reformy cukru do roku 2020.
Dále je dle mého názoru nutné, aby se přímé platby a další produkční a tržní podpory poskytovaly pouze aktivním zemědělcům, přičemž za aktivního zemědělce by měla být považována právnická nebo fyzická osoba podnikající v zemědělské prvovýrobě, tj. produkující zemědělské výrobky.
Je požadováno také výrazné zjednodušení druhého pilíře, tím je myšleno omezení počtu opatření. Zejména je důležité se zaměřit na posílení podpory investic a inovací. Důvodem je nedostatek kapitálu - na hektar půdy v České republice připadá 35,4 % průměrné hodnoty aktiv EU-27 a zadluženost k vlastnímu kapitálu je 29,3 %, tedy téměř dvojnásobná, než je průměr EU-27. ***