(12.00 hodin)
(pokračuje Pecina)
K ostatním detailům asi nemá smysl se vyjadřovat. Byla tady nastíněna otázka, zda bude hrozit odpovědnost za křivou odpověď, jak bude ověřována pravdivost v případě, kdy bude výpověď jediným důkazem. Výpověď korunního svědka samozřejmě nebude jediným důkazem. Tady jde o to, rozkrývat skupiny a získávat potom důkazy, po prvotním odhalení získávat důkazy naprosto standardním způsobem tak, jak se tomu děje, nebo bohužel neděje dnes.
Já si velmi vážím, a to tady říkám otevřeně, postoje poslance Bendy, který to tady prostě jasně říká. Nechceme práskače, nechceme korunního svědka, nebudu s tím nikdy souhlasit. On je ve svém postoji konzistentní a já ho prostě jako jaksi ideového protivníka v této otázce beru. Je to prostě tak, říká to otevřeně. Nelíbí se mi, prosím vás, postoj těch z vás, kteří hovoří o tom, jak by institut korunního svědka byl hrozně fajn, kdyby vypadal jinak. Je nám jasné pravděpodobně i s tím vaším protikorupčním balíčkem, který připravujete, tam institut korunního svědka obsažen nebyl a nebude, a pokud dneska neprojde alespoň do druhého čtení, tak v tomto volebním období pravděpodobně kodifikován vůbec nebude.
Děkuji. To je všechno. Ještě jednou vás prosím, abyste umožnili alespoň diskusi ve výborech na toto téma a propustili tento materiál do druhého čtení. Děkuji. (Potlesk zleva.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Chci se zeptat, jestli chce mít ještě závěrečné slovo zpravodajka. Nechce, takže přivolám kolegy z předsálí. Zazněl zde jeden návrh, a to návrh na zamítnutí, o kterém nechám vzápětí hlasovat. Já se omlouvám, ale teď už opravdu budeme hlasovat, takže vám udělím slovo hned po hlasování (k poslanci Kováčikovi).
V tuto chvíli vidím, že už nás víc nebude, zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh na zamítnutí? Hlasujeme o návrhu na zamítnutí, kdyby někdo zapomněl. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 50 z přihlášených 171 pro 110, proti 42. Tento návrh byl přijat a já končím projednávání tohoto tisku.
Uděluji slovo předsedovi klubu KSČM panu poslanci Kováčikovi. Prosím.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, paní předsedající. Paní a pánové, hlasovali jsme pro zamítnutí. Hlasovali jsme - pro připomenutí jenom některých poměrů v této Sněmovně - s některými stranami, které jsou ve vládní koalici. To není nová koalice, jak už vidím případné zítřejší titulky v některých novinách, ale pokud jste poslouchali pečlivě projev paní kolegyně Nedvědové, poslankyně klubu KSČM, tak velmi jasně sdělila naše pochybnosti. Myslím si, že to bylo vystoupení, které bylo nade vše profesionální, nade všechna případná vystoupení dalších věcné, a vystoupení, které pro nás znamená, že jsme tak jako v drtivé většině ostatních případů připraveni spolupracovat napříč politickým spektrem na takovém znění, které bude skutečně z naší strany podpořitelné bez jakýchkoliv pochybností. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. A nyní můžeme přistoupit k projednávání dalšího bodu. Je to
26.
Návrh poslanců Jana Hamáčka, Bohuslava Sobotky, Jeronýma Tejce a dalších
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu
s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském
podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona
č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 100/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 100/1. Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh přednesl univerzální pan poslanec Tejc. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jeroným Tejc: Vážené kolegyně a kolegové, skutečně záběr, který mi dnes byl přidělen kolegy, je značný. Tentokrát bych se rád věnoval obchodu s vojenským materiálem.
Všichni jsme zaznamenali za mnoho posledních let, a vyvrcholilo to několika korupčními kauzami na Ministerstvu obrany, to, že obchod s vojenským materiálem je velmi citlivou oblastí a že nákupy vojenského materiálu mnohdy provází pokud ne trestná činnost, tak minimálně vážné podezření z trestné činnosti a z korupce.
My jsme se společně s kolegy zamýšleli nad tím, jak dosáhnout alespoň částečně nápravy z hlediska legislativy, z hlediska změny zákonů, která je možná a kterou je možné provádět poslaneckým návrhem zákona. Návrh zákona, který máte jistě před sebou a se kterým jste se mohli seznámit, svým obsahem je poměrně málo obsažný, nicméně zahrnuje několik oblastí, o kterých bych se rád zmínil, a jsem přesvědčen, že přestože není rozsáhlý, tak je velmi zásadní.
My se především snažíme o to, abychom umožnili provádění obchodu s vojenským materiálem na základě povolení právnickým osobám, které mají sídlo na území členského státu Evropské unie nebo Organizace Severoatlantické smlouvy, tedy NATO, a to proto, aby nadále neplatilo to, že mohou tento obchod provádět jen ty právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky. Dosavadním zákonem stanovená exkluzivita pro tuzemské právnické osoby pro získání povolení k obchodování s tímto vojenským materiálem totiž představuje podle nás velké riziko a nebezpečí korupce ve vztazích mezi zahraničními dodavateli vojenského materiálu, který nakupuje český stát prostřednictvím právě té zprostředkující v uvozovkách české osoby, popřípadě tedy mezi orgány této české právnické osoby a orgány veřejné moci.
Rozšířením okruhu právnických osob, které mohou získat povolení k obchodu s vojenským materiálem, na právnické osoby se sídlem v kterémkoliv státě EU nebo NATO se zároveň podporuje, a o tom jsme přesvědčeni, především vyšší hospodárnost při těchto nákupech, neboť se tím umožní vstup na tento regulovaný trh širšímu okruhu soutěžitelů. Současně se však z důvodu zachování bezpečnosti a plnění závazků vyplývajících pro Českou republiku z mezinárodních smluv umožňuje získat povolení k obchodu s vojenským materiálem právě jen osobám ze států Evropské unie a NATO. Jde tedy o to, aby teď velmi často kritizovaná a velmi často podezřelá praxe, kdy toto povolení získávaly pouze osoby se sídlem na českém území, aniž by cokoliv do tohoto obchodu dávaly zvláštního, nějakou přidanou hodnotu, byly pouze zprostředkovateli, a díky tomu, že přibyl do tohoto řetězce mezi Českou republikou a výrobcem ve státech NATO nebo Evropské unie onen zprostředkovatel český, tak zde bylo samozřejmě navýšení ceny. Je logické, že zprostředkoval si vždy získá nějakou odměnu, jak jsme pochopili z některých armádních zakázek v posledních letech, velmi vysokou odměnu, tak samozřejmě je zde velké riziko propojení mezi dodavatelem z České republiky a právě orgány veřejné moci.
Druhým problémem, který navrhujeme upravit, je absence zákonné úpravy, podle níž by právnické osoby žádající o povolení k obchodu s vojenským materiálem byly povinny oznámit svou vlastnickou strukturu, respektive uvést, zda jde o osoby ovládané nebo řízené jinou osobou ve smyslu § 66a obchodního zákoníku. Do taxativního výčtu podmínek k získání povolení k obchodu s vojenským materiálem se proto navrhuje doplnit povinnost žádající právnické osoby učinit oznámení o své vlastnické struktuře, jde-li o akciovou společnost s listinnými akciemi na majitele, jakož i o oznámení o ovládající osobě nebo řídící osobě, je-li právnická osoba žádající o povolení ovládanou nebo řízenou osobou. Jednoznačně se snažíme o to, aby byla zvýšena transparentnost těch, kteří získávají povolení obchodovat s vojenským materiálem, a jsme přesvědčeni, že způsob, jakým činíme, tedy povinnost oznámit vlastnickou strukturu, případně ovládající nebo řídící osobu, je v souladu s naší legislativou a s ústavou, stejně jako s mezinárodními závazky České republiky. ***