Neautorizováno !

(10.50 hodin)

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji vám za váš komentář a ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy, v níž, jak dobře víte, nelze dávat pozměňovací návrhy.

Hlásí se pan ministr František Bublan.

Ministr vnitra ČR František Bublan: Děkuji, pane předsedo. Já bych rád objasnil, proč mám k těmto návrhům zamítavé stanovisko.

K prvnímu novelizačnímu bodu, to je to ustanovení o tom, že cizinec by měl požádat o vízum na zastupitelském úřadě ve státě, jehož je občanem, popřípadě jenž vydal cestovní doklad. Zde bych chtěl uvést tolik, že toto ustanovení pouze říká, že může být požadováno, nikoliv že musí. To znamená, není to plošné zavedení této povinnosti, ale vztahuje se to pouze na některé země a to vztažení na některé země je skutečně vedeno z bezpečnostních důvodů. Některé destinace mají taková specifika, že pracovníci našich zastupitelských úřadů musí velmi podrobně znát, jaké cestovní pasy občané těchto zemí užívají, musí čelit různým podvodům a podobně. Pokud bychom si uvolnili tuto cestu, tak potom by se mohlo stát, že pracovníci jiného zastupitelského úřadu, kteří nemají tuto zkušenost, by mohli udělat nějaký omyl. Takže skutečně zatím se to vztahuje asi na - odhadnu - deset, možná patnáct států, u kterých aplikujeme tuto praxi, a není to plošné zavedení. Je tam skutečně to slovíčko "může".

Další bod - to je ten pozměňovací návrh, který uvádí důvod pro povolení trvalého pobytu na území České republiky. Opět je to pouze demonstrativní výčet případů, kdy je cizinec z humanitárních nebo jiných důvodů oprávněn požádat o to povolení. A samozřejmě se tím míní i předchozí státy, to znamená Československá federativní republika atd. Takže toto ustanovení považuji za nadbytečné.

Co se týče ubytování, v § 100 se ukládá ubytovateli povinnost poskytnout cizinci při sjednaném ubytování alespoň takovou kvalitu, která je přiměřená kvalitě ubytování, jež poskytují v místě ubytování ostatní ubytovatelé v objektech obdobného určení. Je to spíš ochrana cizinců, aby nedocházelo k nějakému zneužívání.

A poslední bod, který se týká úplného znění zákona o pobytu cizinců, nebo jeho vydání, zde bych chtěl jenom upozornit na to, že přijdu sem do Sněmovny s další novelou cizineckého zákona. Takže zde bych chtěl oddálit úplné vydání, až skutečně bude cizinecký zákon kompletní.

Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji vám, pane ministře. Myslím, že v této chvíli nic nebrání tomu, abychom ukončili rozpravu, protože všichni, kdo chtěli vystoupit, zřejmě vystoupili.

Myslím, že pan ministr vlastně už řekl své závěrečné slovo v tomto vystoupení a my můžeme začít hlasovat. Prosím vás, abyste se dostavili do jednací síně. Přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Prosím všechny, vraťte se. K přijetí následujícího usnesení bude zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců a já vám přečtu, o čem budeme hlasovat. Takže prosím o vaši pozornost, přednesu návrh usnesení.

Text zní takto: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, podle sněmovního tisku 916/3, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 916/4."

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, přijmout tento návrh usnesení, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování má pořadové číslo 83. Přítomno je 183 poslanců, pro hlasovalo 29, proti hlasovalo 48. Konstatuji tedy, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem nepřijali.

A nyní budeme hlasovat znovu, a to podle § 97 odst. 5 jednacího řádu. K přijetí tohoto usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy souhlasu 101 poslance. Kvorum nastaveno.

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 916/3."

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, přijmout tento text usnesení, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování má pořadové číslo 84. Přítomno 183 poslanců, pro hlasovalo 163, proti 6. Konstatuji, že jsme návrh zákona přijali.

Děkuji panu ministru Bublanovi, děkuji panu senátoru Štětinovi. Končím projednávání bodu číslo 8.

Dalším bodem pořadu je bod číslo

20.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb.,
o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských
službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1002/ - druhé čtení

I tento návrh by z pověření vlády měl předložit a uvést ministr František Bublan, takže ho znovu prosím, aby nám sdělil své stanovisko. Prosím.

Ministr vnitra ČR František Bublan: Děkuji, pane předsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předstupuji před Poslaneckou sněmovnu, abych vám v rámci druhého čtení uvedl vládní návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Je to sněmovní tisk 1002.

Tato novela byla projednána na dvou zasedáních výboru pro obranu a bezpečnost. Výbor přijal usnesení obsahující řadu pozměňovacích návrhů. Většinu z nich mohu akceptovat, eventuálně mít k nim zdrženlivý postoj. Tyto pozměňovací návrhy nemění totiž základní filozofii služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Chtěl bych touto cestou poděkovat všem poslancům branně bezpečnostního výboru za pozitivní přístup k tomu, aby příslušníci těchto sborů měli konečně nějaký nový zákon, moderní zákon, který zlepší jejich postavení.

Nicméně usnesení výboru pro obranu a bezpečnost obsahuje i pozměňovací návrhy, které jsou nejen pro mne, ale zejména pro bezpečnostní sbory nepřijatelné. Uvedu jen návrh na změnu § 125, jímž se prodlužuje doba rozhodná pro výplatu odměny za práci přes čas ze tří měsíců na šest měsíců. Takové prodloužení považuji za řešení nedůvodné s potenciálem vyvolat řadu právních problémů, a to především aplikačních.

Nejzávažnějším problémem je ale návrh na nevyplácení výsluhového příspěvku při existenci pracovního poměru bývalého příslušníka k organizační složce státu.

***