(13.50 hodin)
(pokračuje Filip)
Omlouvám se, neměl jsem možnost po zahájení odpoledního jednání ještě začít.
Dobře, v tuto chvíli bychom se tedy vrátili do programu schůze. Jsme u bodu
6.
Vládní návrh zákona, kterým se zkracuje doba, po kterou je představitelům státní moci
a některých státních orgánů, soudcům a státním zástupcům poskytován plat
při dočasné neschopnosti k výkonu funkce, a kterým se stanoví některá opatření
v nemocenském pojištění (péči) a v důchodovém pojištění
/sněmovní tisk 43/ - zkrácené jednání
Před projednáváním tohoto bodu je potřeba, abychom podle § 99 odst. 5 posoudili, zda existují podmínky pro jeho projednání ve zkráceném jednání. K tomu, zda takové podmínky existují, otevírám rozpravu a žádám, abyste se v této rozpravě vyjádřili.
Kdo se do rozpravy hlásí? Nikdo se nehlásí, písemnou přihlášku nemám. Proto rozpravu končím a přistoupíme k hlasování.
Přečtu usnesení: "Poslanecká sněmovna konstatuje, že nadále existují podmínky pro projednání sněmovního tisku č. 43 ve zkráceném jednání."
Zároveň vás před hlasováním všechny odhlašuji a žádám vás o novou registraci.
Předpokládám, že všichni, kteří chtějí se hlasování účastnit, jsou přihlášeni.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 43 a ptám se, kdo souhlasí s navrženým usnesením. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že z přítomných 181 se pro vyjádřilo 122, proti 31, nehlasovalo 28. Konstatuji tedy, že návrh usnesení byl přijat. Budeme tedy jednat o vládním návrhu zákona ve zkráceném jednání.
Vládní návrh zákona uvede ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach. Ještě dříve, než se pan ministr ujme slova, dávám slovo místopředsedovi Poslanecké sněmovny Ivanu Langerovi.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážené kolegyně a kolegové, v souladu s tím, o čem jsme hovořili na vedení Poslanecké sněmovny, si dovoluji předložit procedurální návrh, který zní, aby se vedla obecná, popř. podrobná rozprava k jednotlivým bodům a aby tyto body byly těsně před hlasováním přerušeny, abychom po projednání všech těchto bodů pak absolvovali blok hlasování k jednotlivým návrhům zákonů. Myslím si, že to může vést k zefektivnění jednání Poslanecké sněmovny. Tolik můj procedurální návrh.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane místopředsedo. Je to jistě racionální návrh. Jde tedy o to, že bychom vedli obecnou a podrobnou rozpravu k těm bodům jednání, které nám v dnešní schůzi zbývají, a o meritu věci bychom rozhodovali na konec po přerušení v jednotlivých bodech.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 44 a ptám se sněmovny, kdo je pro tento procedurální návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 44 z přítomných 184 poslanců se 160 vyjádřilo pro, proti 5, nehlasovalo 19, návrh tedy byl přijat. Jde, jak jsem řekl, o procedurální opatření.
Nyní uděluji slovo panu ministru práce a sociálních věcí Zdeňku Škromachovi.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Vážené dámy a pánové, dovolte, abych uvedl návrh zákona, kterým se zkracuje doba, po kterou je představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům a státním zástupcům poskytován plat při dočasné neschopnosti k výkonu funkce, a kterým se stanoví některá opatření v nemocenském pojištění (péči) a v důchodovém pojištění.
Předložený vládní návrh zákona obsahuje nezbytná úsporná opatření v oblasti finančního zabezpečení po dobu nemoci, která se promítají do dvou okruhů řešení.
První opatření se týká poslanců, senátorů, členů vlády, představitelů některých státních orgánů a soudců, kterým podle platné právní úpravy náleží při dočasné neschopnosti k výkonu funkce z důvodu nemoci nebo úrazu plat až po dobu šesti měsíců. Státním zástupcům až po dobu šedesáti pracovních dnů. Vládní návrh zákona zkracuje tuto dobu cca na jeden měsíc, to je na třicet kalendářních dnů nebo na dvacet pracovních dnů, podle toho, zda se výkon konkrétní funkce řídí zákoníkem práce, či nikoli. Současně stanoví počet dnů, po které se poskytuje v době nemoci či úrazu plat jako limit v kalendářním roce, a to ať pro jednu, nebo pro více pracovních neschopností k výkonu funkce.
Odhaduje se, že toto opatření, které se týká cca 4,4 tisíce pojištěnců, bude představovat úhrnem úsporu pro bilanci státního rozpočtu pro rok 2003 cca 10 mil. Kč. Výdaje na nemocenské se sice nepatrně zvýší, ale naproti tomu se sníží výdaje na platy v jednotlivých kapitolách státního rozpočtu.
Přijetí navrhovaného řešení by přineslo tedy určitou úsporu finančních prostředků. Naším cílem však je dosažení srovnatelného postavení jednotlivých skupin pojištěnců v systému nemocenského pojištění. Současnou právní úpravu nelze ani s ohledem na náročnost vykonávaných funkcí považovat za přiměřenou a spravedlivou vůči zaměstnancům, kterým od prvého dne pracovní neschopnosti náleží nemocenské v redukované limitované částce bez ohledu na příjem, který nahrazuje.
Navrhované řešení se neomezuje pouze na rok 2003, protože není důvod se po jeho uplynutí k současné úpravě vracet.
Potřeba dosáhnout určitých úspor se promítá i do sociální oblasti. Tam se navrhuje přijmout opatření, aby v roce 2003 nenastal nárůst výdajů v oblasti nemocenského pojištění v důsledku valorizace redukčních hranic používaných při stanovení základu, z něhož se vypočítávají dávky nemocenského pojištění. Podle platné úpravy se vždy od 1. ledna kalendářního roku dosavadní redukční hranice zvýší tak, že se vynásobí přepočítacím koeficientem používaným v důchodovém pojištění. Podle návrhu se tato valorizace redukčních hranic pro rok 2003 neprovede a v roce 2003 budou platit stejné redukční hranice jako v roce 2002, tj. částky 480 Kč a 690 Kč. Výdaje na nemocenské pojištění v roce 2003 se tak místo o 3 mld. zvýší jen o 2,2 mld. Kč, čímž se dosáhne úspory 0,8 mld. Kč.
***