(11.20 hodin)
Poslanec Jan Zahradil: Paní předsedající, já jsem si se zájmem vyslechl vystoupení pana kolegy Mládka. Musím říci, že ve mně vyvolalo otázku, co je vlastně základním motivem celého tohoto daňového balíčku. Protože ministr financí odůvodňuje tento komplexní návrh především snahou získat dostatek zdrojů pro řešení následků povodňových škod, zatímco z vystoupení pana poslance Mládka jsem měl pocit, že prioritním motivem je přispět k budoucí harmonizaci české daňové soustavy s daňovou soustavou Evropské unie.
Já vím, že tato vláda má ve svém programu řekl bych extrémně federalistické prvky, které už málokdo v dnešní Evropě zastává, že je stoupencem unifikace v mnoha oblastech, včetně unifikace fiskální, ale připadalo by mi velmi nemoudré a nešťastné, kdyby zrovna této mimořádné situaci popovodňových škod bylo využíváno ke snaze řešit tento politický problém, to znamená snažit se urychlit unifikaci české daňové soustavy se soustavou Evropské unie, protože to musí být ještě otázkou politické diskuse a nemůže to být řešeno pod záminkou povodní. (Potlesk v části sálu.)
Místopředsedkyně PSP Hana Marvanová: Děkuji. S faktickou poznámkou se ještě přihlásil pan poslanec Strnad. Nikoli, zrušil svou přihlášku k faktické poznámce. Slovo má paní poslankyně Vlčková. Znovu říkám, že je to poslední písemně přihlášená poslankyně nebo poslanec do rozpravy.
Poslankyně Miroslava Vlčková: Vážená paní předsedající, vážení přítomní, jedním z opatření povodňového balíčku má být zvýšení daňového zatížení stavebních prací a stavebních materiálů z 5 na 7 %. S ohledem na významný dopad růstu daňové zátěže na dostupnost bydlení a zejména pak na výstavbu domů a bytů v zatopených oblastech považuji předložený návrh za nešťastný a je mi z něj smutno. Posuďte sami:
Podle dosavadního sčítání domů a bytů má Česká republika 370 bytů na tisíc obyvatel, což je nárůst pouhých 9,4 % proti roku 1980. Tempo bytové výstavby je u nás nejnižší z kandidátských zemí do Evropské unie. Ze států Evropské unie je v obdobné situaci pouze Německo, Švédsko a Velká Británie, ovšem jejich počet bytů na tisíc obyvatel je však nesrovnatelně vyšší. Slovensko zvýšilo počet bytů za posledních 20 let na obyvatelstvo o 23,7 %, Maďarsko o 22,3 % a Polsko o 11,7 %.
Uvedená data vypovídají o mnohém. Za jednu z hlavních příčin je považován rozpor mezi růstem cen bytů a růstem příjmů obyvatelstva v posledních dvanácti letech, tedy koupěschopnost našeho obyvatelstva. Rovněž rozdíl mezi cenami nemovitostí a platy je totiž v České republice nesrovnatelně vyšší než ve vyspělých zemích. Ve Spojených státech si může rodina za jeden průměrný roční plat pořídit skromný dům. U nás si občan nepořídí ani parcelu. Ano, ceny nově postavených bytů vzrostly 11krát, ovšem mzdy pouze 4,4krát. Zdá se, že v České republice zákony trhu nepůsobí. Nízká poptávka vysoké ceny nesnižuje, naopak ceny stavebních prací a stavebních materiálů rostou - řádově o 8 až 10 procentních bodů ročně. Netroufám si posoudit, jak na tuto situaci bude reagovat řádově vyšší poptávka po nových bytech vyvolaná povodněmi. Prostor pro další cenový růst stavebních prací a materiálů určitě existuje, a to i bez nárůstu daňové zátěže. Je na příslušných institucích státu, aby povodňová situace nebyla zneužita.
Na jedné straně tedy vláda nabízí postiženým masivní pomoc a podporu. Na druhé straně však systémově zakládá cenový růst již dnes nedostupných bytů a domů pro většinu občanů. Dle expertních odhadů mohou nové daňové sazby zvýšit prodejní ceny až o 2 procentní body. Při 1,5 milionu ceny nového domu zvedne se cena o 30 tisíc, u 2 milionů o 40 tisíc atd. Částky jistě nejsou zanedbatelné pro stavebníky obecně a už vůbec ne pro stavebníky, kteří byli postiženi povodněmi, ztratili střechu nad hlavou a vše ostatní s tím.
Dne 22. srpna jsem si přečetla v denním tisku, že největší domácí výrobci zdicích materiálů snižují od září své prodejní ceny o 10 %. Podobně jsou připraveni pomoci též výrobci pórobetonů, obkladaček a dlaždic. Jsem ráda, že máme takové podnikatele, a z řečniště parlamentu si dovoluji jejich iniciativu ocenit.
O den později jsem si přečetla článek s výzvou pana ministra Rusnoka k bankám ke zlevnění úvěrů zatopeným firmám. Nabízené úvěry za cenu 8 až 12 % nejsou podle něj přiměřené, neodpovídají úrokové sazbě centrální banky a ani inflaci. Také tuto iniciativu lze plně podpořit. Na neštěstí jedněch nejde budovat blahobyt druhých. Aspoň doufám, že ne v České republice po těchto parlamentních volbách.
Také uhradit nezbytnou pomoc postiženým mohou pouze ti, kteří na to mají. Obyvatelé postižených regionů mezi ně většinou nepatří. Proto považuji za kontraproduktivní je zatěžovat dalšími náklady. Naopak je třeba řešit osvobození těchto položek od daně z přidané hodnoty v případě povodní či jiné pohromy v zákoně 588/1992 Sb., a to trvale, a cenu stavebních prací a stavebních materiálů nezvyšovat. Tudy totiž cesta ke zlepšení bytové situace našich občanů nevede.
Děkuji za pozornost těm, kteří mi ji věnovali. (Potlesk v části sálu.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Vlčkové. Paní a pánové, vážení členové vlády, to byla poslední písemně předložená přihláška do obecné rozpravy. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí z místa do rozpravy. Nikoho nevidím. Děkuji. Končím obecnou rozpravu.
V tuto chvíli bych požádal pana ministra, pana zpravodaje, jestli chtějí uvést závěrečná slova. Prosím pana ministra Sobotku.
Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Pane místopředsedo, dámy a pánové, všemi vystoupeními, která zde odezněla v rozpravě, se vinula myšlenka hledání jiných alternativ, než je předložená alternativa zvýšení a následně i dalších úprav, tak jak je vláda předložila ve svém komplexním daňovém návrhu. Já musím říci, že na začátku svého úvodního vystoupení jsem zmínil, že vláda počítá s tím, že na financování popovodňové obnovy využije určitou škálu, určitý mix různých zdrojů, použije dodatečné příjmy získané předsunutím některých připravovaných daňových změn o jeden rok, použije prostředky získané restrukturalizací výdajů v rámci státního rozpočtu, zejména v oblasti mezd v rozpočtové sféře. Počítá s tím, že využije prostředky, a to dotační prostředky z Evropské unie v rámci dohody o zjednodušení administrativy čerpání předvstupních programů, a současně počítá i s možností využít půjčku od Evropské investiční banky.
Je to celý soubor návrhů a daňové návrhy v něm představují významnou část jednak z hlediska koncepce, to znamená koncepce solidarity, jednak z hlediska míry prostředků, které takovýmto způsobem budou získány a následně použity na financování popovodňové obnovy.
***