(11.00 hodin)
(pokračuje Klaus)

A za druhé jsem se pokusil hodnoty škod, jejich výši, posadit do jistých souvislostí, relevantních souvislostí s makroekonomickými ukazateli, a tím jen zesílit argument, že to má být řešeno ze státního rozpočtu či z mimořádných zdrojů toho typu, které zde navrhoval pan kolega Kocourek.

Nicméně teď diskutujeme o daních a já bych se teď nechtěl pouštět do nějakého širokého politického expozé, ale nemohu si odpustit dvě úzce daňové poznámky.

První z nich je ta, že vláda chce získat peníze ze zvýšení zdanění spotřeby, tzn. ze zvýšení sazby DPH a spotřebních daní. Chtěl bych připomenout všem těm, kteří o tom budou hlasovat, elementární poučku, že na rozdíl od příjmových či důchodových daní je zdanění spotřeby navýsost regresivními daněmi, nikoli daněmi progresivními, a toto regresivní znamená, že dopadají daleko více na příjemce nižších příjmů než na příjemce příjmů vyšších. Byl bych strašně rád, aby si to ti, kteří pro to zdvihnou ruku, dobře uvědomili.

A hlavně mě na tom zajímá jedna elementární věc. Oznamuje dnešní socialistická vláda veřejnosti, svým voličům, obětem povodní to, že zavádí regresivní daň, kterou budou primárně platit příjemci nižších příjmů, nebo se snaží odvádět jejich pozornost populistickými hesly o milionářské dávce?

Pan kolega Tlustý zde jasně vypočetl - teď nevím, jestli jsem si zapamatoval správně číslo 1/53 - jaký bude výnos oné potenciální milionářské dávky, jak se tomu říká, oproti výnosu zdanění spotřeby, které tato vláda chystá.

Myslím tedy, že by bylo fér, aby socialistická vláda tuto regresivnost tohoto opatření řekla všem nahlas, svým voličům a všem těm, na které to skutečně dopadne, aby to nezakrývala populistickými hesly. To je poznámka číslo jedna daňového typu.

Poznámka číslo dvě. Je evidentní a standardní učebnicovou pravdou poučka, že horní sazba daně z příjmů jednotlivců nemá být vyšší, výrazně vyšší než sazba daně z příjmů firem a korporací. Učebnicová elementární pravda z jasného a jednoznačného důvodu. Je-li odlišnost mezi horní sazbou příjmové daně a sazbou příjmové daně firem a korporací, dochází k daňovým únikům, dochází k přesouvání příjmů z jedné této sféry do druhé, výnos je stejně nulový nebo zanedbatelný, protože tito lidé si to umějí přesunout do té druhé sféry. Je to tedy evidentní podvod, je to mediální hříčka, a fakticky socialistická vláda vyzývá k daňovým únikům, vyzývá k optimalizaci daňového zatížení, a efekt bude nulový. Je to tedy pouhá hříčka.

Dovolil jsem si tedy učinit tyto dvě čistě daňové poznámky, a prosím nebo vyzývám ty, kteří pro to budou chtít zdvihnout ruku, aby si tohle dobře uvědomili a aby si to před svými voliči uměli obhájit. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředsedkyně PSP Hana Marvanová: Děkuji panu poslanci Klausovi. Nyní uděluji slovo panu poslanci Grospičovi, připraví se pan poslanec Mládek, který je posledním písemně přihlášeným.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy a pánové, před námi jsou navrženy tři novely zákonů v jednom jediném balíčku. Nebude se k nim konat podrobná rozprava, ale pouze rozprava obecná. Jedná se o novelu zákona o spotřební dani, o DPH a o dani z příjmů.

Bylo toho tu na toto téma řečeno mnoho. Osobně se domnívám, že kdyby stát a vláda plnily své funkce, které jsou na jejich bedra ukládány, nemuselo by se při odstraňování mimořádných živelních pohrom sahat k takovým opatřením, jako jsou daně, aby se získaly finanční prostředky k odstranění škod. Stát by do budoucna měl počítat s tím, že takové věci mohou nastávat, pravděpodobně budou nastávat, a není možné rok co rok nebo ob dva roky vypisovat stále nové daně, restringovat státní rozpočet a sahat k mimořádným opatřením.

Podle exministra financí pana docenta inženýra Pavla Mertlíka se česká daňová soustava od vyspělého světa liší tím, že relativně velkou část daňového břemene nesou na svých bedrech nižší příjmové skupiny. Anomálie polistopadového vývoje má historické příčiny, a já jen doufám, že při současném rozložení politických sil ve sněmovně nebude tato věc konstantní a věčná a že i současná vláda se bude snažit tento stav napravit.

Osobně se ovšem také domnívám, že dnes tváří v tvář obrovské mase lidských tragédií není moc velký prostor pro politiku, i když spravedlivé a funkční nastavení míry společenské solidarity s postiženými jistě také politikou je a mnozí ji zúročí v nadcházejících komunálních a senátních volbách.Výhoda je v tom, že toto období vydrží možná celé čtyři roky a někteří lidé mají krátkou paměť, jak tomu konečně bylo i při povodních na Moravě v roce 1997.

Je otázkou - možná těžko pochopitelnou pro někoho - proč Česká strana sociálně demokratická, která má v koaliční vládě výraznou převahu, navrhuje uplatnit odmítanou anomálii daňové zátěže občanů v systému financování povodňových nákladů. Konkrétně zde mluvím o již několikrát citovaném zvýšení nízké DPH z 5 na 7 %. Povodně tak mají největší měrou opět zaplatit rodiny s největší váhou základních životních potřeb ve spotřebním koši, tedy lidé s nejnižší životní úrovní.

Tuto koncepci podpořit nelze. Sociální systém na ni není připraven, valorizace dávek jsou o rok opožděny a ve vztahu k důchodcům a rodinám s dětmi je věc nedostatečně připravena. Životní náklady důchodců a rodin s dětmi totiž rostou rychleji než spotřební ceny, kde tento rozdíl kompenzován není, a jiné kompenzace nárůstu cen a náklady sociálních potřeb náš sociální systém v současné době nezná. Dopady na nízkopříjmové rodiny, na důchodce a na rodiny s dětmi tedy mohou být významné, přímo katastrofální, a proto je třeba hledat jiné zdroje financování povodňových nákladů.

Dovolil bych si také upozornit a odbočit, že v současné době roste opět míra nezaměstnanosti.

Nyní několik konkrétních příkladů. Například zvýšení daně z přidané hodnoty z 5 na 7 % u potravin znamená zdražení např. 1 kg celozrnného chleba - 80 h, 1 kg vepřové kýty bez kosti - 2,40 Kč, 1 kg hovězího masa zadního bez kosti - 3 Kč, 1 kg telecí kýty - 4,10 Kč, 1 kg paprikové klobásy - 2,30 Kč, 1 kg kuřecího řízku - 2,80 Kč, a dalo by se takto pokračovat dále.

Zvýšení daňové sazby DPH z 5 na 7 % u služeb spojených s bydlením znamená zvýšení ceny 1 kubíku pitné vody o 80 h, 1 GJ energie pro otop a přípravu teplé vody o 6,80 Kč, 100 kg hnědého uhlí o 3,20 Kč a zdražení stálé bytové telefonní stanice o 35 Kč.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP