(10.10 hodin)
(pokračuje Braný)
Ve struktuře naplňování příjmů státního rozpočtu by se proto měla zvýšit úloha přímých daní, a to zastavením plošného snižování daňového zatížení podnikatelských subjektů. Současně musí být zastaveno dosavadní zvyšování úlohy nepřímých daní zatěžujících obyvatelstvo.
Struktura naplnění daňových příjmů by se tedy měla do určité míry více přesunout ve prospěch přímých daní. Tento přesun by se měl přitom uskutečnit v podmínkách jistého zmírnění finanční zatíženosti fyzických osob, resp. sociálně slabších vrstev obyvatelstva. Daň z příjmů právnických osob do budoucna nemůže být pouhým doplňkem daňového inkasa a těžiště inkasovaných daňových výnosů nemůže být na fyzických osobách. Naopak měla by narůstat váha přímých daní a některých daní majetkových, např. z převodu nemovitostí, kde zatím nejsme na objektivním základu daně. Při přestavbě přímých daní je však velice potřebná diferenciace, a to především z hlediska sociální spravedlnosti, a dále je nutno sledovat záměr vytvoření přátelského podnikatelského prostředí, zejména pro takzvané malé a střední podnikání.
Vzhledem k připravovanému vstupu České republiky do Evropské unie objektivně nezbytné úpravy spotřebních daní je nutné kompenzovat snižování daně z příjmů fyzických osob, a to především pro nižší a střední příjmové skupiny. Váha dalších nepřímých daní, zejména potom daně z přidané hodnoty, by současně měla klesat či stagnovat.
Je zřejmé, že předložený vládní návrh jde v mnoha ohledech zcela opačným směrem, neboť navrhované kroky spočívají zejména v dalším posílení váhy nepřímých daní, tedy daně z přidané hodnoty a spotřebních daní, přičemž význam daně z příjmů právnických osob a daně z příjmů fyzických osob by měl nadále klesat.
Nicméně s některými navrhovanými kroky nemám problém a v zásadě s nimi souhlasím, i když mám k jejich časování či hloubce změn jisté výhrady. Mám na mysli například zvýšení spotřební daně z lihu a u tabáku a tabákových výrobků. Musím ale v této souvislosti říci, že jde de facto jen a pouze o urychlení procesu dosažení minimální sazby stanovené v Evropské unii. Není však zřejmě, zda i po těchto úpravách bude dosaženo minimálních sazeb. Především ale je změna poměrně značná: o 3,7 % u benzinu až po 15,1 u technických a topných olejů.
Jak jsem již zmínil, principiálně nejsem proti zvyšování spotřební daně u tabáku a u lihu. Domnívám se však, že by tyto změny měly být pozvolněji rozloženy v čase. Kromě toho jsou úpravy u tabáku navrhovány s platností od letošního prosince, tedy víceméně bezodkladně, ale již u zmíněných uhlovodíkových paliv až od července příštího roku. Vzbuzuje to otázku, zda se neprojevil například tlak některých lobbistů ve prospěch velkých spotřebitelů například topných olejů či pohonných hmot - nebo jde spíše o snahu vytvořit časový prostor k adaptaci?
Obdobnou otázku také vyvolává rozdílná míra navrhovaného zdanění u finálních tabákových výrobků a řekněme tabákových polotovarů, kterých drobní spotřebitelé používají k vlastní domácké přípravě kuřiva. Mám v této souvislosti na mysli například položku "tabákový odpad upravený pro kouření" či lulkové tabáky a tabákové vložky z cigaretového tabáku pro ruční výrobu cigaret. Evidentně neekologické je zdanění, a to jak stávající, tak i nově navrhované, u odpadních olejů. Ostatně se to víceméně i přiznává v důvodové zprávě. Proti vyššímu zdanění tabákových výrobků principiálně nic nemám, ale snad by nemuselo být prováděno se zcela jasným záměrem zvýhodnit finální produkci tabákových firem.
V zásadě souhlasím s návrhem na snížení limitu obratu pro povinnou registraci plátců DPH. Výše vstupního prahu pro DPH je v ČR nyní několikanásobně vyšší, než je tomu ve státech EU. Vysoký vstupní práh podle unijních expertů narušuje hospodářskou soutěž, neboť subjekt s vyšším obratem je takto na ceně znevýhodněn oproti neplátci DPH. Snížení vstupního prahu DPH je také jedním z perspektivy nezbytných kroků přizpůsobení naší daňové legislativy legislativě unijní. Zdůrazňuji ale, že tento přechod by měl být postupný, opakuji postupný, aby umožnil odpovídající adaptaci jak daňových subjektů, tak daňové správy. Nikoli tedy skokový, jak navrhuje vláda.
Nemohu však souhlasit se základními koncepčními kroky předloženého vládního návrhu. Tím je především zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty z 5 % na 7 % a zároveň snížení základní sazby daně z 22 % na 21 %. Toto je pro mě osobně, a znovu zdůrazňuji, že nejenom pro mě, naprosto nepřijatelné. V současné době, kdy se většina pracujících nachází v obtížné sociální situaci, by to byl asociální krok. Uznávám ale argument, že perspektivně je jistě nezbytné přiblížení našich podmínek v oblasti uplatňování zvýhodněné snížené sazby daně normám Evropské unie. Toto přiblížení je ale potřebné podmínit přechodným obdobím, které bude v platnosti i v prvních letech, tedy cca 5 až 7 let po našem vstupu do EU. V dlouhodobém výhledu po stabilizaci státního rozpočtu by však bylo žádoucí snížit horní sazbu DPH, a to z nynějších 22 % nejméně na 19 %. Zároveň s tím by se měl rozšířit i okruh plátců této daně. Snížením této horní sazby bychom se přiblížili průměru v EU.
U zdanění příjmů nemohu opět souhlasit s návrhem vlády na zvýšení mezní sazby daně z příjmů fyzických osob ze stávajících 32 % na 35 %. Vždyť tento návrh se ani nevrací na úroveň zdanění nejvyšších příjmů, která platila ještě před několika lety! Domnívám se, že je nutno zpřísnit progresivní zdanění vysokých příjmů a změnit tak stávající daňový systém ve směru posílení prvků sociální spravedlnosti. Daně zaplacené chudšími totiž reálně představují vyšší podíl na jejich příjmech, než je podíl takto zaplacených daní na příjmech osob bohatých. V tomto směru mohou být pro nás do jisté míry inspirací i daňové systémy některých skandinávských zemí, kde zejména u daně z příjmů fyzických osob existuje výrazně progresivní zdanění. Takováto progrese zdanění je nezbytná, neboť rozdělení důchodů a bohatství plynoucí z tržních podmínek je nespravedlivé, a tudíž je nutná redistribuce. Jako první krok tímto směrem by proto bylo účelné poněkud snížit míru zdanění zejména u podprůměrných a průměrných příjmů, a to významným prodloužením daňových pásem progresivní daňové sazby. Toto řešení má i tu výhodu, že při existenci širokých daňových pásem bude systém méně citlivý z hlediska potřeby úpravy daňové sazby v návaznosti na inflaci, to je, nevyvolávaly by současné téměř každoroční požadavky na odstraňování vlivu tzv. studené progrese.
Stejně tak nemohu podpořit ani předložený návrh na snížení sazby daně z příjmů právnických osob z 31 % na 28 %. Domnívám se totiž, že u daně z příjmů právnických osob není potřeba měnit současnou míru zdanění, která je již extrémně nízká, a to zejména v porovnání s členskými zeměmi EU. Ostatně i mezinárodní srovnání ukazuje, že míra zdanění právnických osob nemá výrazný vliv na příliv zahraničních investic.
Pokud by vláda předložila své návrhy na daňové změny nikoli v jednom nedělitelném balíku, ale jednotlivě, pak bych neměl problém s podporou některých navrhovaných úprav a opravdu rád bych pro ně hlasoval. Ale nemohu souhlasit s těmi kroky, které jen prohlubují nedostatky a sociální nespravedlnost našeho stávajícího daňového systému. Důvody jsem uvedl a zdůrazňuji, že mé výhrady nejsou stranicky motivované, ale jde spíš o to, že tyto vládní návrhy nejen nerespektují vývoj a stávající situaci daňových soustav okolních zemích, ale jdou přímo opačným směrem. Jejich uplatnění v naší daňové praxi by tak jenom prohloubilo současný neutěšený stav, který lze stručně charakterizovat jako daňový skanzen.
Protože k předloženému vládnímu návrhu probíhá pouze obecná rozprava, nemám příležitost vznést zde náměty a návrhy, jak postupovat jinak, či návrhy na modifikaci vládou navrhovaných kroků. A protože jednáme o jednom a nedělitelném balíku vládních návrhů, nemohu je jako celek svým hlasem podpořit. Děkuji za pozornost.
***