(10.00 hodin)
(pokračuje Recman)
Přesto si myslím, že je třeba, aby tady alespoň verbálně zazněly pozměňovací návrhy, které k tomuto tisku připravil poslanecký klub.
Naše návrhy spočívaly k zákonu o daních z příjmů v tom, že bychom skutečně podpořili daň z příjmu fyzických osob, ale jsme přesvědčeni o tom, že předložená sazba 35 % je nízká a že tato sazba by měla dosahovat výše přibližně 50 %, že skupiny obyvatelstva, které mají daňové příjmy nad hranicí jednoho milionu korun, by se měly výrazněji zapojit do získávání finančních prostředků pro stát, aby byly využity i pro řešení těchto povodní.
Máme připraveny pozměňovací návrhy na snížení daně z příjmu právnických osob na 29 %, přesto se domnívám, že v této chvíli by bylo výhodnější, kdyby snížení této sazby bylo provedeno v následujících letech. Vidíme výhodněji, kdyby to bylo provedeno ke konci volebního období.
Chtěli bychom ponechat - a k tomu směřoval i náš další pozměňovací návrh - původní limit pro registraci plátce DPH na úrovni 3 milionů korun.
Naše nejpodstatnější výhrady zazněly právě k zákonu o dani z přidané hodnoty. Náš pozměňovací návrh byl v tom, že bychom vypustili zvýšení 5% sazby na 7 %. Předpokládali bychom, že pokud by k této změně došlo, bylo by to rovněž v souvislosti s širší reformou daňové soustavy, spíše ke konci volebního období.
Máme připraven návrh změny ve spotřebních daních, kde bychom znovu zopakovali návrh na zavedení daně z luxusních automobilů, do kterých řadíme automobily o objemu nad dva tisíce kubických centimetrů.
Dámy a pánové, náš poslanecký klub měl připraven rovněž návrh doprovodného usnesení, ve kterém by Poslanecká sněmovna požádala vládu, aby projednala základní směry vývoje daňové soustavy České republiky právě v souvislosti s možným vstupem České republiky do Evropské unie a její dopad do veřejných rozpočtů a fiskální politiky a předložila je sněmovně do 31. prosince letošního roku. Vzhledem k tomu, že není možno ani přednést, ani hlasovat o tomto doprovodném usnesení, chtěl bych požádat pana ministra financí o informaci, jestli na takovémto materiálu se na Ministerstvu financí pracuje nebo jestli Ministerstvo financí má takovýto materiál k dispozici a jestli by ho bylo možno poskytnout poslancům ve sněmovně, minimálně poslancům, kteří se touto problematikou profesně zabývají a jsou členy rozpočtového výboru.
Dámy a pánové, jistě mi dáte všichni za pravdu, že k nápravě těchto škod je kardinálním problémem získání finančních prostředků. Vláda předložila možné návrhy, jakým způsobem získat příslušný objem finančních prostředků na léta 2003 - 2006. Chtěl bych jménem poslaneckého klubu komunistické strany upozornit na další možnosti získání dodatečných finančních prostředků pro řešení této situace. Chtěl bych zmínit z celé škály možnosti těchto pět:
1. Domníváme se, že je možno použít finanční prostředky, které byly získány privatizací strategických podniků, zejména Telecomu a Komerční banky. Jsem si vědom toho, že toto téma je hodně diskutabilní a bylo předmětem jednání nejen rozpočtového výboru, ale kdo měl možnost zúčastnit se pondělní konference CEPu ke státnímu rozpočtu, i tam zazněla tato možnost jako jedna z variant získání disponibilních prostředků v co možná nejkratším termínu.
2. Jsou to finanční prostředky, které bychom mohli získat zrušením nebo odřeknutím podzimního zasedání summitu NATO v Praze. Jsem si vědom toho, že tento názor má jenom poslanecký klub KSČM a jeho průchodnost napříč politickým spektrem je řekl bych minimální, téměř nulová.
3. Otázka půjčky od Evropské investiční banky v rámci Evropské unie s tím, že podmínky pro poskytnutí této půjčky by byly mimořádně příznivé právě v souvislosti s povodní, která zasáhla nejen Českou republiku, ale i další státy Evropské unie.
4. Možnost vydání státních povodňových dluhopisů, jak tomu bylo v roce 1997. Jsem si vědom, že je to jedna z možností, které je možno využít.
5. Využití dalších rezerv resortů.
Samozřejmě tyto metody a prostředky mají své klady a zápory. U prvních dvou, to znamená privatizace a zrušení summitu NATO, jsem si vědom toho, že by tyto prostředky byly k dispozici okamžitě, během několika týdnů. Naproti tomu názory, které jsem prezentoval pod body 3 až 5, to znamená půjčka od Evropské investiční banky, státní dluhopisy, vyhledání rezerv v jednotlivých resortech, by se promítly do zadlužení státu, do dluhopisové služby. Přesto jsem přesvědčen o tom, že jsou prostředky, které minimálně stojí za úvahu, ne-li další využití při řešení následků povodní.
Vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych v závěru podtrhl priority Komunistické strany Čech a Moravy právě v této souvislosti. Máme za to, že zásadní prioritou je poskytnout okamžitou a účinnou pomoc postiženým občanům, firmám a územím na odstranění povodňových škod. Zde bych chtěl jen připomenout české přísloví, které hovoří o tom, že kdo rychle dává, dvakrát dává. Komunistická strana Čech a Moravy a její poslanecký klub takto postupovaly při řešení následků povodní v roce 1997 zde v Poslanecké sněmovně a budou takto postupovat i při řešení povodní roku 2002.
Ve svém vystoupení jsem zmínil skutečnost, že sněmovna si odhlasovala, že k tomuto tisku nebude podrobná rozprava a nebudou být moci předloženy pozměňovací návrhy. Vzhledem k tomu, že poslanecký klub Komunistické strany Čech a Moravy nemohl uplatnit své pozměňovací návrhy k tisku, podpoří pouze ty návrhy, které jsou v zájmu postižených občanů a korespondují s programovými dokumenty Komunistické strany Čech a Moravy.
Děkuji. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Hana Marvanová: Děkuji panu poslanci Recmanovi. Nyní je přihlášen pan poslanec Braný, připraví se pan poslanec Dolejš.
Poslanec Petr Braný: Paní místopředsedkyně, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, předložený vládní návrh je obsahově tak rozsáhlý, že jej lze charakterizovat jako malou daňovou reformu. Osobně reformu daňového systému jako takovou neodmítám. Soudím, že je nezbytná, ale mám o jejích základních konturách jinou představu než vláda. Daňová politika, resp. úprava daňové soustavy by měla sledovat především zvýšení daňové kvóty, a to jak změnou daňové struktury, která by vedla ke zvýšení pružnosti daňových výnosů ve vztahu k vývoji fundamentální makroekonomických veličin, tak i zvýšení některých daní či zavedení daní nových.
Doplňujícím krokem musí být rozhodná a efektivní opatření směřující k radikálnímu zlepšení výběru daní. Současně je nutno změnit dosavadní negativní tendence vývoje naší daňové soustavy a výrazně zvýšit její celkovou výnosnost, a to zejména zastavením poklesu míry zdanění podnikových zisků, zastavením přesunu daňového břemena od přímých k nepřímým daním a zvýšením progrese zdanění fyzických osob ve vyšších příjmových kategoriích.
Náš současný daňový systém je do značné míry založen na nepřímých daních. Jako celek má ovšem tendencí být regresivní, tedy podíl daňových příjmů na hrubém domácím produktu soustavně klesá. Současně je ale podíl nepřímých daní na celkových daňových příjmech dominantní a má mírně rostoucí tendenci, což je dáno především dosavadní preferencí současného snižování sazeb daně z příjmu právnických osob.
***