(17.50 hodin)
Ministr dopravy a spojů ČR Milan Šimonovský: Paní místopředsedkyně, pane poslanče, uvedu jen, že České dráhy udělaly obrovský krok na cestě k poznání svého majetku. Jejich audit, který zpracovávala známá firma Deloitte and Touche, tak definuje nejasnost majetku v těch desítkách miliard už řádově na miliony. To je obrovský pokrok, který před rokem nebo dvěma vůbec nebyl předpokládaný. To znamená, že já oceňuji management Českých drah, že jde směrem od toho vnějšího poznání svého majetku, že už ho skutečně identifikoval. Ale to, co říkáte, ty obchodní procedury, bude velmi důležité nastavit u státní organizace Správa železniční dopravní cesty. Já věřím, že budou podstatně pružnější, protože to bude jeden z předmětů činnosti této organizace. Věřím, že bude zájem, aby se získal další zdroj financování českých železnic, protože státní rozpočet ani tato vážená sněmovna zatím příliš Českým dráhám nepřála.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji panu ministrovi. Slovo udílím poslanci Karlu Vymětalovi k přednesení interpelace opět na ministra dopravy a spojů pana Milana Šimonovského. Připraví se poslanec Jiří Maštálka.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, je všeobecně známá situace, že České dráhy platí s obrovským zpožděním, a to ještě jen částečně, za provedené opravy vozového parku podnikům, které je provádějí. Obracejí se na mě v poslední době odboráři z těchto podniků v Moravskoslezském kraji, zejména z Ostravy, ale týká se to i opraven v Krnově a Šumperku, že situace místo toho, aby byla řešena, se soustavně zhoršuje. V poslední době dokonce začaly České dráhy rušit již ukončená výběrová řízení na opravy pro druhé pololetí letošního roku s odůvodněním nedostatku finančních prostředků.
Ponechám stranou odbornou otázku dodržování technických norem pro jednotlivé druhy oprav vozů a kolejových vozidel ve vazbě na bezpečnost železniční dopravy a její způsobilost díky neprovádění potřebných oprav. Svou interpelaci směřuji k dopadu tohoto chování Českých drah na podniky provádějící opravy. V důsledku tohoto živelného snižování zakázek a rušení ukončených výběrových řízení a neplacení za provedené práce totiž dochází v těchto opravárenských podnicích k výraznému snižování mezd, v některých případech již i k nevyplácení mezd a zejména k propouštění zaměstnanců. Logicky, protože tyto podniky nemají z čeho platit své zaměstnance. Toto se děje v regionu, který je postižen vysokou nezaměstnaností. Navíc se vytváří do budoucna situace, že nebude v České republice dostatek výrobních kapacit pro opravy železničního vozového parku, cože může mít velmi neblahé důsledky pro provoz Českých drah.
Proto se vás ptám, pane ministře, jak tuto situaci hodlá či nehodlá vaše ministerstvo řešit a zda je připravováno koncepční řešení oprav vozového parku Českých drah a jaké řešení to má být. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Slovo má ministr dopravy a spojů pan Milan Šimonovský.
Ministr dopravy a spojů ČR Milan Šimonovský: Vážená paní místopředsedkyně, pane poslanče, ten problém je skutečně velmi závažný. Já jsem si zcela vědom toho, že České dráhy, státní organizace, nejsou schopny plnit své závazky vůči dodavatelům a plní je s velkým zpožděním a plní je za mimořádného úsilí a řekl bych až finančních konstrukcí, které zaměstnávají management více než snaha vyjít svým klientům vstříc. Je to skutečně situace velmi závažná právě v tom, že v letošním roce takřka není možné najít řešení tohoto mimořádně závažného problému. Nejen dodavatelé energií, dodavatelé pohonných hmot a opravny, ale všichni partneři Českých drah mají tento problém, protože České dráhy v důsledku dlouholetého podfinancování provozu, které souvisí s výkonem veřejné služby, nemají dostatečné finanční zdroje, aby se vyrovnaly ve svém cash flow, ve svém průběžném financování, s nedostatkem hotových peněz. Všechny nedoplatky státu, které byly za tou ztrátou osobní dopravy - a chtěl bych jen říci, že ztráta osobní dopravy je v celé Evropě, je i u městské hromadné dopravy, a vždy ten, který si objednává tuto dopravu, vyrovnává dopravci tuto ztrátu. Funguje to tak na celém světě a musím konstatovat, že český stát nevyrovnává tuto ztrátu z osobní dopravy v plné výši. To je příčina, a proto také o této příčině hovořím, byť to není odpověď na vaši otázku.
Problém oprav vozidlového parku je vlastně nastolen podruhé v tomto roce, kdy v květnu 2002 byl tento problém částečně řešen oddlužením Českých drah vlastně převodem dluhů Českých drah vůči železničním opravnám železničních vozových jednotek, a to převodem na Českou konsolidační agenturu, kdy České dráhy vlastně od té doby každý měsíc umořují tento dluh splátkami, asi 14 milionů, a navíc platí samozřejmě z tohoto úroky, a tyto splátky pomohly opravnám částečně v pokračování své práce, protože ten stav byl stejný na začátku letošního roku a byl vyřešen v květnu.
Stejným způsobem se pokusím řešit situaci již v současné době, byť jsem rád, že mohu upozornit na to, že již od srpna, a to v kontextu, že jsem byl jmenován 15. července, tak 5. srpna jsem vládu informoval na jednom z prvních zasedání o vážné finanční situaci Českých drah a předložil jsem materiál, který by řešil jeden z problémů, kterými jsou České dráhy zatíženy, a to naprosto nereálné stanovení příjmů v kapitole doprava a spoje, a to ve výši 2 miliard, když vlastně legislativa vůbec neumožňuje, aby prodej majetku Českých drah byl příjmem státního rozpočtu, a zejména kapitoly doprava a spoje.
Takže tyto nereálné a legislativně nemožné příjmy, abych tak řekl takto, jsou příčinou, že já jsem povinen podle zákona o rozpočtových pravidlech republiky vázat výdaje rozpočtu na nepovinné příjmy. Požádal jsem vládu a věřím, že vláda v příštím týdnu řešení schválí, kdy přistoupíme k některé z variant, které jsem navrhl, tak, aby se uvolnily dodatečné nebo zatím vázané dotace na rozpočtu této kapitoly ve prospěch Českých drah. To by pomohlo Českým dráhám částečně v řešení problémů i se subdodavateli a s jejich partnery při zajišťování oprav železničních vozidel. Tato dotace je asi ve výši 508 mil. korun a myslím si, že by částečně celý problém řešila.
To, že jsem uvedl celou svou odpověď steskem na to, že státní rozpočet nepokrývá už od roku 1993, kdy proběhlo poslední vyrovnání, takzvané oddlužení Českých drah, nevyrovnává ztrátu z osobní dopravy. Je to ztráta, která už je skutečně ve výši několika desítek miliard korun. Jen za poslední dva roky, kdy se dá kvantifikovat, protože zákon o dráhách platí dva roky, a tam je jasně stanoven způsob výpočtu ztráty ze zajišťování veřejné služby, tak jen za toto období je ta ztráta prokazatelná, vypočitatelná podle zákona, 7 mld. korun.
***