(11.20 hodin)
(pokračuje P. Němec)
V zásadě pro obnovu staveb jsou k dispozici dva způsoby. Za prvé - jestliže stavbu nebo terénní úpravu nemovitosti poškozené záplavami, sesuvy půdy nebo náhlou havárií stavby v důsledku záplav hodlá její vlastník obnovit ve shodě s původním povolením stavebního úřadu, to znamená, že řízení už proběhlo, postačí, že takovou činnost vlastník nemovitosti předem stavebnímu úřadu ohlásí. Stavební úřad může proti takovému prohlášení do sedmi dnů konat. V případě, že stavební úřad do sedmi dnů nekoná, má možnost stavebník stavět.
Potom je druhá otázka a to je otázka, je-li nezbytné bezodkladně provést ke zmírnění nebo odvrácení důsledků záplav nebo sesuvu půdy či náhlé havárie stavby, způsobených záplavami, stavební úřad podle okolností konkrétního případu může použít tzv. výjimky ze stavebního řádu. V takovém případě mohou být tzv. vedlejší účastníci vyloučeni.
Jsem přesvědčen, že je tam tak výrazná restrikce užití tohoto ustanovení. Jednak je to vázáno na přírodní katastrofu, jednak na konkrétní případ, dále je tu podmínka nezbytné nutnosti bezodkladně provést nějakou stavbu ke zmírnění nebo odvrácení důsledků záplav. Tyto podmínky musejí být všechny splněny kumulativně. Proto nelze hovořit o nějakém plošném vylučování občanské veřejnosti ze stavebního územního řízení.
Na druhou stranu, pokud bychom k tomuto omezení účasti veřejnosti nepřistoupili, stavební úřad v každém případě, pokud jsou dány námitky ze strany vedlejších účastníků, musí stavební řízení přerušit a věc se dostává k soudu. Jakékoli zkrácení lhůt pro vyjádření ze strany veřejnosti nemá smysl, protože problém je až následný. Tehdy, když tito vedlejší účastníci námitky podají, na námitkách trvají, tak stavební úřad musí stavební řízení přerušit a věc rozhoduje soud.
Ještě bych se vyjádřil k poznámce pana kolegy Martínka, který říkal, že pokud bychom omezili účast veřejnosti, skončily by tyto věci stejně u soudu. Není to pravda, protože soudní řízení může iniciovat pouze účastník, a to v případě, že námitky nejsou smírným způsobem vypořádány. Znamená to, že to, co navrhujeme, je jediná cesta, jak garantovat, že potřebná stavební řízení skončí, aby mohla být provedena bezodkladně oprava dopravní infrastruktury a zejména obnova objektů k bydlení.
K poznámce pana poslance Karáska - částečně na to odpověděl pan kolega Lachnit. Skutečně obnovení provozu chemické výroby nespadá do působnosti stavebního zákona. Na to, aby mohly být tyto řekněme rizikové výroby spuštěny, platí celá řada dalších předpisů - v oblasti živnostenského zákona, v oblasti nakládání s nebezpečnými látkami apod. Není to tedy otázka stavebního zákona. Stavební zákon sám o sobě nemůže umožnit ani neumožnit další provozování této nebezpečné výroby.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane ministře. Pan zpravodaj má slovo.
Poslanec František Beneš: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, jsem moc rád, že po rozpačitých začátcích jsme věnovali takovou pozornost zákonu, který podle mne je jedním z nejdůležitějších, co tato sněmovna na sezení, které jsme začali v létě, projednává.
Všichni víme, alespoň ti, kteří se zabývají více územním a stavebním řízením, že nové zákony v této oblasti se připravují a přijdou. Ale také všichni víme, že je potřeba velmi rychle reagovat na situaci, která vznikla ne náhodně, ale opakovaně.
Chci vás ujistit, že výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí vládní návrh zákona považuje za velmi potřebný a dobrý. Návrhy, které byly vzneseny a které formou pozměňovacích návrhů v druhé části přednesu, směřují k tomu, aby jednotlivé body byly částečně povýšeny na úroveň, kterou stavební úřady dovedou již provozovat. My jsme konzultovali naše návrhy - i původní návrh - na stavebních úřadech, které mají k tomu co říci, vědí, co jsou to povodně - na Praze 8 a v Olomouci. Věřte nám, že jsme tomu věnovali pozornost velikou. Děkuji také za vaše názory a návrhy.
Skončil bych tím, že očekávejte, že v další části navrhnu, aby se o jednotlivých bodech pozměňovacího návrhu hlasovalo odděleně. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane zpravodaji. Nyní bych zahájil rozpravu podrobnou, do které se nejdříve přihlásil pan poslanec Václav Exner.
Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, členové vlády, dámy a pánové, budu se věnovat textu nového § 31a. V tomto odstavci se mluví o povinnosti nebo možnosti zrušit územně plánovací dokumentaci a následném řešení této situaci. V druhém odstavci se potom za určité okolnosti hovoří o pozastavení platnosti územně plánovací dokumentace. Ve všech případech se pak hovoří o změně.
Nechci v této chvíli nějak věcně měnit celou záležitost, musím ale konstatovat, že jestliže se něco zruší, pak to tedy neexistuje a není to možné měnit. Z toho důvodu bych jednak dával k úvaze, jestli by skutečně nebylo správné v takovém případě spíše obecně platnost územně plánovací dokumentace jenom pozastavit a neměnit, ale pokud zůstaneme na tom, že je potřeba a správné ji zrušit, potom navrhuji, abychom na to reagovali tím, že když je zrušená, má se pořídit nová územně plánovací dokumentace. Jde tedy spíše o zlepšení jazyka navržené změny než o věcnou změnu.
Navrhuji tedy, abychom v bodě 1 návrhu zákona v § 31a odstavec 1 ve druhé větě slova "pořízení změny" nahradili slovy "pořízení nové". Věta potom bude znít: "Orgán územního plánování současně rozhodne o pořízení nové územně plánovací dokumentace."
Podobně ve třetí větě téhož odstavce slova "při schvalování změny" nahradit slovy "při schvalování nové". Věta by potom zněla: "Na zrušení územně plánovací dokumentace pro vymezené dotčené území ani na postup při schvalování nové územně plánovací dokumentace ve vymezeném dotčeném území se ustanovení § 31 odstavec 2 nepoužije."
Znovu upozorňuji, že na část této věty je předložen pozměňovací návrh výboru, a to právě tam, kde je mnou navrhovanou změnu třeba provést. V případě, že by návrh výboru byl schválen, můj návrh změny se stává bezpředmětným.
Do třetice - v odstavci 2 v první větě navrhuji slova "o pořízení její změny" nahradit slovy "o jejím novém pořízení".
***