(11.10 hodin)
(pokračuje Martínek)
Vážené kolegyně a kolegové, to je z mého hlediska konstatování toho, co jsme včera udělali. Myslím si, že náš výbor přistupoval - a to zdůrazňuji - konsensuálně, bez rozdílu jednotlivých politických sekcí v něm přítomných, k tomu, abychom umožnili tímto návrhem zákona skutečné řešení nejen aktuálních problémů, ale i problémů v blízké budoucnosti, i když doufám, že nic podobného naši zemi v nejbližší době nečeká.
Na závěr své řeči v obecné rozpravě chci zdůraznit, že tento návrh zákona je návrhem, který konkrétně řeší aktuální problémy. Prosím, aby k tomu bylo takto přistupováno a abychom to, co můžeme vyřešit, vyřešili skutečně tak, aby v postižených oblastech mohlo začít nejen odklizování trosek, ale také aktivní obnova.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Žádnou další přihlášku do obecné rozpravy nemám. Hlásí se pan poslanec Karásek.
Poslanec Svatopluk Karásek: Vážený pane předsedo, vládo, dámy a pánové, předložený návrh zákona budí podezření, že veřejnost má být vyloučena ze stavebního řízení. Zajímalo by mě to ještě jednou slyšet z úst pana ministra, je-li tomu skutečně tak, nebo jestli je to jen mýtus, který to provází. Například Spolana Neratovice může podle tohoto návrhu obnovit rychle svůj provoz, aniž by do toho kdokoliv mohl vstoupit, nebo návrh umožňuje občanům - ne nějakým žabičkářům - Neratovic, aby do toho vstoupili. Poprosil bych pana ministra, aby nám ještě tento bod osvětlil, jakým způsobem mohou veřejnost a občané vstoupit do tohoto zákona. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Slovo má pan poslanec Lachnit.
Poslanec Petr Lachnit: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych jako člověk, který nějakou dobu spravoval resort Ministerstva pro místní rozvoj a otázky stavebního řádu, přičinil pár poznámek, protože to podstatné tu už řečeno bylo.
Domnívám se, že jsme skutečně mezi dvěma kameny - na straně jedné, abychom neobnovovali stavby tam, kde je zcela evidentní, že by to mohlo opět přinést celospolečenské škody. Uvedu malý příklad z Ostravy, kde byly vzpomínány povodně z roku 1997. V území, které leží velice blízko řeky Odry, za pětimetrovými až šestimetrovými hrázemi byl dům, který obývaly romské rodiny. Ten dům byl po povodních obnoven a předělán na domov důchodců. To je přece příklad naprostého hazardu. Až znovu zaprší, Odra znovu přeteče hráze a my ty lidi budeme muset zachraňovat na lodích. To platíme všichni, to neplatí jen obvod, který o tom rozhodl. Tam je i zpětná vazba. To říkám k tomu, co říkal pan poslanec Beneš, že by měli rozhodovat jenom ti, kterých se to v daném území týká. Není tomu tak. Solidarita je pak ode všech a platí to všichni.
Na druhé straně se dotkl pan poslanec Karásek jednoho závažného problému, že totiž nemůžeme slučovat věci, které se týkají zahájení provozu. Ty totiž neřeší stavební zákon. Spolaně nemůže nikdo zakázat, aby obnovila provoz, ale měli bychom se samozřejmě zabývat - to ale nevyřešíme teď - zvýšenou povodňovou ochranou a stavební úřady by měly brát v úvahu i to, že v záplavových územích leží chemické podniky nebo jiné podniky - u nás to byly např. koksovny - při jejichž zaplavení může dojít k ohrožení obyvatelstva. Tam už do toho vstupují podle zvláštních zákonů takové složky, jako je vnitro, hasiči apod. To neřeší stavební zákon. Pozor, to bychom si tady vytvořili komplexní problém, který bychom skutečně dnes nebyli schopni vyřešit.
Abych nemluvil dlouho - v zásadě bych se přikláněl k tomu, abychom přijali navrhovaný zákon s pozměňovacími návrhy výboru pro veřejnou správu a životní prostředí. Děkuji vám.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Slovo má pan poslanec Kužvart.
Poslanec Miloš Kužvart: Děkuji, pane předsedo. Vážená vládo, dámy a pánové, my tady diskutujeme o věci, která včera byla velmi podrobně projednána v příslušném garančním výboru. Velmi bych se přimlouval za přijetí komplexního pozměňovacího návrhu. Komplexní pozměňovací návrh k vládní předloze vychází mimochodem z programového prohlášení vlády. Jako poslanec vládní koalice nebudu mít žádný sebemenší problém hlasovat o tom, že nebudou naši spoluobčané rozděleni na prvořadé a druhořadé, že nebude omezena účast veřejnosti na věcech veřejných. Jak jsme viděli v minulých týdnech a měsících, jde o věci navýsost veřejné.
Podpořím pozměňovací návrh k vládní předloze, který vzešel z garančního výboru. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Nikdo další se nehlásí, uzavírám obecnou rozpravu. Pan ministr se může ujmout závěrečného slova.
Ministr pro místní rozvoj ČR Pavel Němec: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych se vyjádřil k tématům a připomínkám, které zazněly v obecné rozpravě.
Za prvé - připomínka k územnímu plánu. Jsem přesvědčen, že navržená norma je potřebná, že je třeba dát možnost zrušení územního plánu, jestliže neodpovídá skutečnosti, neodpovídá realitě, kterou jsme měli možnost poznat při povodních.
Co se týče připomínky pana poslance Fajmona k úhradě nákladů, na aktualizaci územní dokumentace je vypsán program, který přispěje na pořízení nové územní dokumentace ve výši 70 %. To tedy k nákladům. Pokud bychom přijali druhou zamýšlenou alternativu, že veškeré náklady bude hradit ten orgán, který přiměje obec ke změně územní dokumentace, pak by jednoduše žádná obec k takové změně nepřistoupila sama, protože by čekala na to, až jí tato povinnost bude uložena, protože pak vlastně náklady uhradí někdo jiný. Já jsem přesvědčen, že je tady třeba používat jak obecní prostředky, tak prostředky ze státního rozpočtu, protože na tom, aby územní dokumentace byla aktualizována, je zájem jednak státu, jednak obcí, jednak samozřejmě i zájem soukromý, aby lidé věděli, jaká jsou aktuální záplavová území a jakým způsobem územní dokumentace reaguje na popovodňový stav.
Druhá otázka se týkala účastníků. Já se pokusím ještě jednou vysvětlit, proč vládní návrh navrhuje úpravu účastníků tím způsobem, jak bylo naznačeno.
***