Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
poslanci Bečvářovi. Prosím, aby se
slova ujal poslanec Exner a připravil se pan poslanec Grulich.
Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, pane
předsedající, páni ministři,
dovolte mi přednést pozměňovací
návrh k bodu 11, týkajícímu se doplnění
nových odstavců do § 8. Bylo předneseno
již několik diskusních příspěvků,
které směřovaly k nejrůznějším
úpravám tohoto bodu. Tyto příspěvky
poukázaly na řadu důvodů, proč
není v pořádku formulace, která je
v tomto bodu použita.
Z těchto a z dalších důvodů,
které ještě doplním, navrhuji bod 11
vypustit.
Jde o to, že tento bod se víceméně poprvé
v zákonech o restitucích a o převodu vlastnických
práv týká fyzických osob. Při
tom jde jen o dílčí problematiku, která
nemá souvislost s celým souborem dalších
vztahů, které v minulém období mezi
fyzickými osobami nastaly, a řeší problematiku
skutečně jen velmi dílčí.
Za druhé. Zatímco v návrhu o darování
se předpokládá, že šlo o darování
v tísni, u bezúplatného převodu se
nezkoumá vůbec nic.
Za třetí. Sám text je částečně
nejasný. Především jde o to, že
v návětí je možné souvislost
vzít dvojím způsobem. U darování
v tísni může jít o všechny pozemky,
zatímco u bezúplatného převodu pouze
o pozemky v souvislosti s uzavřením kupní
smlouvy.
V této souvislosti pro případ, že by
můj první pozměňovací návrh
nebyl přijat, navrhuji druhý pozměňovací
návrh, a sice pozměnit návětí
v bodě 11 ve změně § 8 navrhovaného
odstavce 3 takto: "V případě, že
vlastník pozemku v souvislosti s uzavřením
kupní smlouvy na budovu, k níž patřily
pozemky, je daroval v tísni jiné fyzické
osobě nebo jí je bezúplatně převedl,
soud na návrh rozhodne: " a další pokračování
textu. Tato změna slovosledu se týká i případného
bodu 1 původního vládního návrhu
- tisk 212 - pokud by byl podle některého pozměňovacího
návrhu použit.
Při zdůvodnění této změny
upozorňuji na důvodovou zprávu . v tisku
212, na stranu 11, která jednoznačně zdůvodňuje
záměr, aby případné převody
pozemků se týkaly skutečně jenom případů
souvisejících s uzavřením kupní
smlouvy na budovu v obou případech. Děkuji
vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Exnerovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec
Grulich a aby se připravil pan poslanec Kozák.
Poslanec Václav Grulich: Pane předsedo, pane
předsedající, pane ministře, dámy
a pánové, není třeba, abych zde opakoval
důvody, které zde zazněly několikrát.
Je asi zbytečně, protože každý
bude hlasovat podle svého vědomí a svědomí,
spíš možná někteří
podle své stranické povinnosti, i když pravděpodobně
o zemědělství velké a zejména
reálné představy nemají.
Chtěl bych upozornit na jednu věc. Pokud se pan
předseda zemědělské komise nade mnou
usmívá, mohl bych rovněž přičinit
ze svého životopisu to, že restituentský
podíl jsem předal do rodiny, protože neuznávám
kšeftaření s půdou a kšeftovat
a pracovat na ní nehodlám. Ale to je jiná
kapitola.
Pozastavil jsem se nad jednou věcí. Bylo zde dvakrát
prohlášeno zástupci dvou výborů
- z toho jednou výboru gesčního - že
není pravdivá informace pana společného
zpravodaje, že byla předloha zákona projednána,
dohodnuta ve výborech. Byl bych rád, aby ve své
zprávě pan společný zpravodaj tuto
okolnost vysvětlil - jestli jde jenom o přehlédnutí,
doufám, že nejde o úmysl - protože jinak
by tato sněmovna projednávala podklady, které
nebyly projednány ve výborech. Zákony, které
takto schválí, samozřejmě odpovídají
potom této situaci. Důvěra občanů
v tento zákonodárný sbor by se velice brzy
asi začala blížit k nule.
Nyní k návrhu samému. Soustředím
se pouze na jednu jedinou záležitost. Zaujala mne
tam věc, kterou bych chtěl charakterizovat jako
nejméně poněkud podivnou. Jedná se
o nově navrhované ustanovení § 11 odst.
6 zákona ve společné zprávě
pod bodem č. 20 a o § 22 odst. 6 ve společné
zprávě bod 41, které totiž znamenají
podstatný průlom do oblasti úpravy vlastnického
práva.
Lze považovat za nežádoucí, aby výkon
vlastnického práva, který je komplexně
upraven jinou právní úpravou, byl vůbec
narušen, a zejména podobným zcela nejasným
a vágně formulovaným ustanovením.
Přijetí navrhované právní úpravy
by znamenalo značný zásah do výkonu
vlastnických práv. Důvody mého odporu
proti navrhované formulaci spočívají
především ve skutečnosti, že právní
úprava tvořící rámec výkonu
vlastnických práv zná rozdíl mezi
vlastnictvím pozemků a mezi vlastnictvím
stavby, která je na něm zbudována. Právní
režim, který se na takovou situaci vztahuje, disponuje
věkovitou tradiční zkušeností
pramenící již z římského
práva, na kterou se zde jeden náš kolega tak
rád často odvolává.
Připadá mi zcela nepřípustné,
aby tato sněmovna odsouhlasila zákon, který
by bez rozhodnutí orgánu, jež by měl
posuzovat majetkové nároky, přiznával
takový nárok osobě, která prostě
majetkový nárok na ucelenou věc nemá.
Není přípustné, aby se vznik takového
nároku odvíjel od pouhé 50% majetkové
účasti, byť by i byla prokázána,
a zbytek nenárokového vlastnictví byl uhrazen.
To je otázka první.
Další spornou otázkou nepochybně je
problematika vyčíslení ceny. Tento pojem
je v návrhu uváděn, aniž by byl definován
jeho obsah. O jakou cenu se jedná? Proč se nehovoří
o hodnotě? Mohli bychom si definovat, co je to cena.
Cena je částka, za kterou se kupuje a prodává
určitá věc - zboží apod. Cena
může odpovídat reálné hodnotě
věci, ale také odpovídat nemusí. Nejedná
se tedy o právně relevantní pojem, protože
tento pojem je z hlediska zákona nedefinovatelný.
Jiná situace by byla, kdyby se cena stanovovala podle cenových
předpisů. To ovšem uvedený návrh
neříká.
Závěrem nemohu než konstatovat, že jako
klíčový problém přijetí
kteréhokoliv zákona je jeho úplný
soulad se základními principy právního
státu a právního vědomí. Ustanovení,
o kterém jsem hovořil, je právě elementárním
příkladem takového nesouladu. Proto navrhuji
dva pozměňovací návrhy, a sice: 1.
vypustit odst. 20 čl. I společné zprávy,
2. vypustit odst. 41 čl. I společné zprávy.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Grulichovi. Prosím, aby se slova ujal pan
poslanec Kozák a připravil se pan poslanec Hurta.
Poslanec Stanislav Kozák: Pane místopředsedo,
kolegyně a kolegové - vládu zde nemáme,
nemusím ji oslovovat - v duchu zákonného
ustanovení, které nám ukládá
jako poslancům, abychom prohlásili před tím,
než vystoupíme k jakékoliv zákonné
předloze, jaký máme vztah a zainteresovannost
k dané problematice - tolik na vysvětlenou panu
Bečvářovi - i já musím prohlásit,
že jsem osobou zainteresovanou v tomto zákoně.
Proto pro něj nebudu moci hlasovat, i kdyby byl sebelepší,
neboť jsem oprávněnou osobou v duchu zákona
o půdě a transformaci zemědělských
družstev. Nejsem členem zemědělského
družstva. Vzhledem k tomu, že jsem papírovým
vlastníkem poměrně velkého podílu,
vyhovoval by mi tento zákon tak, jak je koncipován,
zejména po pozměňovacích návrzích
předložených soudruhem Tlustým. Ale
to bych musel zapřít svoji morálku, neboť
by se ze mne stal zloděj ze zákona.
Chtěl bych mít několik pozměňovacích
návrhů. První je více méně
technický. Týká se článku 50
společné zprávy, neboli § 28 b), kde
je uvedeno " nebo podle vládního nařízení
č. 15/1955" . Marně jsem pátral v zákonných
předlohách, co to je zákon č. 15/1955,
lépe řečeno vládní nařízení.
Zjistil jsem, že pravděpodobně by mělo
jít o vládní nařízení
č. 15/1959 Sb. Tudíž doporučuji, aby
toto bylo opraveno.
Přesto však mi dovolte, abych poděkoval tomuto
omylu, který vznikl, protože mě přivedl
na fantastickou myšlenku. Velice dlouho jsem pátral
po tom, kde předkladatelé zejména pozměňovacích
návrhů berou zdroje a inspiraci k těmto pozměňovacím
návrhům, a tak mi dovolte, abych odcitoval některé
paragrafy z této velmi krátké sbírky
zákonů, z vládního nařízení
číslo 15/1959 Sb.
§ 2 - toto nařízení se vztahuje na věci,
které jsou ve vlastnictví fyzických osob
nebo soukromých právnických osob a jsou zcela,
popřípadě převážně
využívány organizacemi socialistického
sektoru k plnění jejich úkolů.
§ 3 - pokud se v tomto nařízení nebo
v prováděcích předpisech nestanoví
jinak, smí jiné osoby než nájemce (tzn.
i vlastník - to není citace paragrafu) nakládat
s věcmi uvedenými v § 2 odst. 1 jen se souhlasem
výkonného orgánu okresního národního
výboru.
Odst. 2 - právní úkony, které jsou
v rozporu s ustanovením odst. 1, jsou neplatné.
§ 4, odst. 1 téhož vládního nařízení
- nájemce může najatou věc koupit, jestliže
ji nezbytně potřebuje k plnění svých
úkolů.
Odst. 3 téhož paragrafu téhož vládního
nařízení stanoví: nedojde-li ke koupi,
rozhodne na žádost nájemce o přechodu
najaté věci do socialistického vlastnictví
a o náhradě příslušný
orgán.
Vážení, nepřipomíná vám
předložená novela zákona o půdě
něco jiného, jenomže naruby? Pod tímto
exotem jsou podepsáni např. Štrougal, Barák,
Ďuřiš a Plojhar. Už vím, kde máme
učitele.
Přesto mi dovolte ještě jeden pozměňovací
návrh k článku 50 společné
zprávy, tedy k § 28 b). Připadá mi nadbytečné
ponechat v odst. 2 návrhu slova "a pokud nemovitosti
nepřešly na základě tohoto zákona
na jiné oprávněné osoby". Takováto
právní úprava - pokud by byla přijata
- je z hlediska obsahu a smyslu zákona ve své podstatě
duplicitní. Případy, na které by se
ustanovení § 28 odst. 2 písmeno b) vztahovalo,
jsou dostatečně kryty již okamžikem prokázaného
uzavření kupní smlouvy a prokázané
úhrady kupní ceny. Převod majetkových
nároků je problémem obecně upraveným
v naprosto jiném předpisu.
Další můj pozměňovací
návrh se týká § 33 písmeno c)
společné zprávy, tzn. bodu 52, kde doporučuji
vypustit slova "způsob vyhlášení
a provedení dražby stanoví vláda nařízením,
které vydá do 30 dnů od účinnosti
tohoto zákona". Domnívám se, že
v zákoně o malé privatizaci byl tomuto problému,
tj. problému dražeb, věnován naprosto
dostatečný prostor, a proto navrhuji, aby vláda
zpracovala systém, jak budou dražby fungovat, i do
této předlohy zákona tak, aby nemohlo docházet
k žádnému zpochybnění.
Další můj návrh se týká
nadpisu zákona. "Zákon ze dne..., kterým
se mění a doplňuje zákon 229 ..."
- doplnit ještě "a obchodní zákoník
č. 513/1991 Sb., a Ústava České republiky
č. 1/1993 Sb.". Do textu zákonu vložit
paragraf poslední, který by zněl: "Platnost
ústavy a obchodního zákoníku se vztahuje
na družstva, oprávněné osoby a zemědělce
přiměřeně."
Závěrem mi dovolte ještě jeden krátký
povzdech. Když nás na klubu navštívil
místopředseda vlády a ministr zemědělství
pan Lux, tak nás žádal o podporu vládního
návrhu zákona o půdě. Věnoval
této předloze bohužel méně času,
než soudruh Tlustý zde přednášení
pozměňovacích návrhů.
Domnívám se, že můj požadavek,
který jsem vznesl na počátku projednávání
tohoto bodu, byl z tohoto hlediska dostatečně oprávněný
a dostatečně vstřícný.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Kozákovi. Prosím, aby se slova ujal
pan poslanec Hurta. Připraví se pan poslanec Sochor.
Poslanec Josef Hurta: Vážený pane předsedo,
vážený pane místopředsedo, vážené
kolegyně a kolegové, já také musím
říci, že jsem vlastníkem majetkového
podílu transformovaného družstva, který
jsem vnesl do akciové společnosti, čili jsem
teď akcionářem a nepracuji tam. Úvodem
mi dovolte, abych se vyjádřil k předložené
novele zákona o půdě. Je to zatím
poslední návrh v řadě zákonů,
kterými se mají upravit majetkové vztahy
k půdě a ostatnímu zemědělskému
majetku. Původní zákony, jak zákon
o půdě, tak transformační zákon
i sankční zákon i dosavadní novela
tohoto zákona byly nedokonalé. Podle těchto
nedokonalých zákonů se však v praxi
postupuje. Důsledkem je spousta nesrovnalostí, které
ještě prohlubovala a prohlubuje politická kampaň,
která provádí specifický výklad
těchto zákonů. Už jsem uváděl
při schvalování sankčního zákona,
že je v zájmu občanů České
republiky, v zájmu našeho hospodářství,
aby vlastnické poměry byly stabilizovány,
aby byla odstraněna nejistota podnikatelských subjektů
v zemědělství, aby všichni vlastníci
jak soukromí, tak soukromí podíloví
si byli skutečně rovni.
Znovu musím zopakovat, že s transformací družstev,
jak byla řešena přijatým zákonem,
nemohu souhlasit, protože se rozděloval majetek družstev,
majetek členů družstev i občanů,
kteří se na jeho tvorbě nikterak nepodíleli
a byli o něj ochuzeni i ti, kteří jej vytvářeli
a rozmnožovali.
Dnes rozhodujeme o změnách a doplňcích
zákona o půdě, který nám vláda
předložila. Samotný vládní návrh
sledoval odstranění nedostatků, které
se při realizaci zákona projevily. Návrh
zákona nereaguje na ustanovení, kterými byla.
prolomena časová hranice 25. únor a na ta
ustanovení, která de facto ruší první
pozemkovou reformu a hranici půdní držby a
umožňuje navracet bývalé šlechtické
a hraběcí statky a v půdní držbě
nás vrací ne do vyspělé kapitalistické
společnosti, ale do lůna feudalismu. Feudální
držba půdy byla v hospodářsky vyspělých
státech již dávno zrušena v zájmu
hospodářského rozvoje těchto zemí.
Druhým problémem vládního návrhu
je nerovnost podmínek při navracení pozemků
s trvalými porosty nebo melioracemi. Jedná se o
úhradu za přírůstek majetku, který
byl zhodnocen.
V zemědělském výboru jsme ale také
projednávali pozměňovací návrhy
pana poslance Tlustého. V jeho návrhu tzv. vnitřních
dražeb přetrvává snaha založená
již v transformačním zákoně,
tj. rozdělovat majetek jedněm na úkor druhých.
Domnívám se, že pokud to myslíme vážně
s nápravou majetkových křivd, jak nám
to ukládá preambule zákona 229/1991 Sb.,
pak nemůžeme s klidným svědomím
souhlasit s vytvářením majetkových
křivd nových. Tyto nové křivdy budou
v budoucnu - až budeme skutečně právním
státem - vyžadovat restituce nové.
Podle mého názoru nelze napravovat nedokonalá
řešení dalšími nedokonalostmi,
nelze v nových zákonech porušovat zákony
již platné a nelze rozdělovat podílový
majetek jedněm na úkor druhých bez jejich
souhlasu.
Takový postup ze zákona je podle mého názoru
čisté vyvlastnění. Já si jej
nepřeji. Mnozí z vás by si třeba přáli
dnešní členy družstva vyvlastnit, ale
ctíme zásadu, že soukromé vlastnictví
je svaté. Nemohu také souhlasit s tím, aby
spory mezi oprávněnými a povinnými
osobami řešily nějaké komise nebo výbory,
když máme nezávislé soudy. Že řešení
je pomalé, kapacity soudu nestačí a podobné
argumenty nemohou být přece argumentem k přenesení
pravomoci soudů, z ústavy platných zákonů,
na jiné orgány, které nelze označit
za nezávislé. Ať se tedy řeší
řádné fungování soudů.
Dělá to na mne dojem, že se nám ztratil
smysl našeho počínání, shlíželi
jsme se jen v majetku, silně přeceňujeme
restituce. Za soukromé jsme ochotni uznat, aspoň
v zemědělství se mi to tak jeví, jen
vlastnictví jedné fyzické osoby, ale spoluvlastnictví
pouze fyzických osob je stejné soukromé vlastnictví.
Spoluvlastnictví akcionářů pouze fyzických
osob je stejné soukromé vlastnictví a u společností
s ručením omezeným je to rovněž
tak. Nebo se snad mýlím? Smysl nemá podle
mého názoru majetek jako takový, ale majetek
zapojený do hospodářství nebo jiné
prospěšné činnosti. Vždyť
majetek, kapitál, je jen jedním z produkčních
faktorů. Uvádět do pohybu ho musí
práce, ducha mu musí vlévat věda a
v zemědělství je vázán na půdu.
Vnitřní držby, tak jak jsou navrženy,
mají umožnit, aby byla ta část majetku,
která se dá zpeněžit, přeměněna
na peníze a rychle přemístěna ze zemědělství,
z vesnic do jiných odvětví a do měst.
Takové odkapitalizování venkova je v naší
České republice, bohužel, na pochodu.
Kolik toho majetku může být, není nezajímavé.
Odhadem mají družstva asi za 100 mld. základních
prostředků. Odhadneme-li, že polovinu majetku
mají oprávněné osoby stojící
mimo družstva, je možně, že se tak dá
do pohybu 50 - 60 mld. hodnoty majetku. To myslím není
zanedbatelná záležitost. Je to proces v moderním
světě ojedinělý, protože vyspělé
země v Americe, Evropě i Asii všemožně
podporují hospodářské fungování
venkova. Známé jsou vládní programy
podpory doplňkových hospodářských
činností nebo různých průmyslových
činností vedle zemědělských
výrob, vedle rozsáhlé podpory vlastní
zemědělské výroby.
Říkám vám to tak obsáhle proto,
abyste jako poslanci, jako sbor 200 vyvolených, se na problém
novely zákona o půdě dívali ze širšího
hlediska, než jen z krátkodobých politických
a osobních zájmů. V zemědělství
zpravidla nepřináší úspěch
rychlá a uspěchaná řešení.
Sama příroda nás nabádá k rozvážnosti,
moudrosti a určitému řádu. Smyslem
našeho poučení snad je a mělo by tak
tomu být, aby se v zemědělství státní,
družstevní zemědělské podniky
úspěšně transformovaly v soukromé
podniky nebo v soukromé podílově podniky
v družstvech. v s.r.o. nebo v soukromé akciové
podniky v akciových společnostech, tj. ve fungující
a prosperující podniky v podmínkách
soudobého moderního tržního hospodářství.
Předpokladem k tomu je náprava majetkových
křivd a plné vyjasnění vlastnických
vztahů k půdě a jinému zemědělskému
majetku. V plném vyjasňování vlastnických
vztahů k půdě a jinému zemědělskému
majetku byli poslanci FS příliš horliví
a v novele zákona o půdě zašli příliš
daleko. Neuznali ani Masarykovu první pozemkovou reformu,
její revizi z r. 1947 a prolomili tak hranice půdní
držby, kterou je možno navracet majetky i za vládou
proklamovaný horizont 25. února 1948. Navrhuji proto,
abychom tyto chyby zákona napravili. Nepochybuji o tom,
že budou ku prospěchu dalšího fungování
a rozvoje zemědělství v Čechách,
na Moravě i ve Slezsku.
K pozměňovacím návrhům. V odst.
17 společné zprávy navrhuji vypustit celé
znění navrhovaného bodu f). Zdůvodnění:
Identifikace parcel by v mnoha případech neměla
být překážkou možného zaměření
pozemku, zejména pokud na něm hospodaří
nebo na něm vysadila trvalou kulturu fyzická osoba.
Odst. 40 společné zprávy: Vypustit navrhované
změny a ponechat původní znění
zákona. Zdůvodnění: Původní
znění lépe vystihuje účel nevydání
pozemku.
V odst. 41 společné zprávy vypustit celý
první odstavec a větu: "Pokud vlastník
pozemku nevyužije tohoto práva do konce roku 1993.";
a nahradit jej větou: "Byl-li pozemek v období
platnosti užívacího práva zemědělskou
organizací zastaven nebo jsou-li na pozemku tělovýchovná
a sportovní zařízení. " Zdůvodnění:
Podle dříve platných zákonů
nemusely být pozemky určené k investiční
výstavbě realizované zemědělskou
organizací vykoupeny od vlastníka, postačovalo
užívací právo k těmto pozemkům.
Navrhované znění řeší
tento legislativní nedostatek z minulosti a zavádí
u pozemků v užívání obdobný
režim, jako je to u pozemků ve vlastnictví
v § 11, kdy pozemky nelze vydat.
Odst. 42 společné zprávy. Na konci odstavce
nahradit tečku čárkou a doplnit slova "pokud
se vlastník a nájemce nedohodnou jinak". Mám
dojem, že tento návrh už tady někdo přednášel.
V § 22 odst. 3 zákona první dvě věty
odstavce vypustit a nahradit je zněním prvních
tří vět ze společně zprávy.
Zbytek textu ponechat v původním znění
zákona.
K návrhům, které by měly opravit to,
co bylo přijato ve FS. Navrhuji obnovit původní
znění § 6 odst. 3 zákona, který
byl vypuštěn novelou zákona 93/92 Sb. v tomto
znění: V § 6 se za odst. 2 vkládá
nový odstavec, který zní: "Půdu,
která přešla na stát podle odst. 1 písm.
b), lze vydat ve výměře nejvýše
150 ha zemědělské půdy nebo 250 ha
půdy veškeré, a to nezávisle na tom,
vydá-li se jedné osobě nebo několika
oprávněným osobám" , jak bylo
původní znění.
Zrušením odst. 3 § 32 původního
zákona byla ve skutečnosti prolomena hranice půdní
držby, která se vydává. Dále
navrhuji v § 32 vypustit část odstavce ve znění
"zákona č. 215/19 Sb., o zabrání
velkého majetku pozemkového ve znění
pozdějších předpisů, zák.
č. 142/47 Sb., o revizi první pozemkové reformy,
ve znění pozdějších předpisů".
A pokračoval by dále text.
Zdůvodnění: V preambuli zákona 229
se říká, že snahou FS je mimo jiné
zmírnit následky některých majetkových
křivd, k nimž došlo vůči vlastníkům
zemědělského a lesního majetku v období
let 1948 - 1989. O navracení šlechtického a
dalšího velkého majetku se tam nic neříká.
Na závěr bych měl jeden dotaz na předkladatele.
V důvodové zprávě vládního
návrhu postrádám zhodnocení platného
stavu zejména po stránce ekonomické s uvedením
hospodářského a finančního
dosahu nové zákonné úpravy, tak jak
to požaduje § 67 jednacího řádu.
Dotazuji se proto alespoň na odhad hospodářského
a finančního dosahu navrhované novely, speciálně
na prostředky Pozemkového fondu, poněvadž
je známo, že neoplývá volnými
prostředky a návrhem zákona mu ukládáme
úhrady za obce a okresy.
Odhaduji, že půjde o částky počítané
v desítkách miliard korun. Jen vyvlastnění
meliorací lze odhadnout na 10 - 15 mld. Kč. Zajímalo
by mě také, kdo je bude hradit. Teď, když
Pozemkový fond nemá dost prostředků,
chce vydávat dokonce lesy. Myslím, že bohatství,
které společnost drží, bychom si měli
chránit a ne je rozhazovat. Na závěr mi dovolte,
abych požádal o písemné znění
všech pozměňovacích návrhů.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Hurtovi, prosím, aby se slova ujal pan poslanec
Sochor a aby se připravil pan poslanec Tlustý.
Poslanec Vítězslav Sochor: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
vážené kolegyně a kolegové, dostal
jsem dopis, který mi dokumentuje situaci, jaká asi
dnes je v legislativě zemědělství,
a proto si dovolím vás s některými
pasážemi tohoto dopisu seznámit. Předem
bych chtěl uvést, když jsme přijímali
zákon o restituci v zemědělství, mnozí
upozorňovali na to, abychom nevytvářeli nebo
neodstraňovali křivdy jinými. Rád
bych, abyste si udělili úsudek, jestli takhle dneska
naše legislativa v zemědělství funguje.
"Vážený pane poslanče, obracím
se na vás s důvěrou jako na poslední
možnou instituci s problémem, který krátce
popíši a doložím kopiemi dokladů"
- je to velká čest, protože myslím,
že sám asi v tom nebudu moci nic udělat. "V
roce 1946 odkoupili manželé Kamínkovi z Nížkovic
u Slavkova na Moravě zbytkový statek v Blišicích
od manželů Modrých z Prahy. Původní
smlouva trhová nebyla nikdy ministerstvem zemědělství
uznána jako smlouva kupní a její originál
leží dodnes někde v archivu. Ani po roce 1989
se nemůžeme domoci práva v této věci,
protože to odporuje zákonům, které za
posledních 60 či 70 let nebyly změněny
či upraveny a tak náš majetek je všude
veden a zaknihován pod jménem Josef a Olga Modrých,
ačkoliv jej v roce 1946 prodali manželům Kamínkovým.
A navíc si ještě předešlý
majitel podal též žádost o restituci.
Ministerstvo zemědělství nemá možnost
zákony měnit a tak se obracím na vás,
dříve než bude novelizace zemědělského
zákona schválena, abyste upravili dnes již
nevyhovující zákony. Ačkoliv jsem
37 let kantořila, žádné petice jsem
nikdy nikam nepsala. Ne že by nebylo proč a pro koho,
ale doba byla prostě taková. Jen prosím o
pomoc. "
K tomu bych vám chtěl předložit některé
doklady. Mám tady soupis půdy, podle zákona
z 21. března 1948, jelikož si tu dobu pamatuji, nepředpokládám,
že po únorovém vítězství
by komunisté byli schopni tak rychle předložit
nebo vypracovat tento doklad. Je zde uvedeno, že Modrý
Josef a Modrá Olga, Modrý Josef - náměstek
podnikového ředitele Škodových závodů,
bytem v Praze na Blaveckého, Modrá také z
Prahy, prodali manželům Kamínkovým svůj
majetek. Osoby přihlášené a trvale na
půdě pracující Kamínek, Kamínková,
Kamínek. Na přihlašované půdě
dřívější vlastník nepracuje
z důvodu prodeje usedlosti manželům Kamínkovým
v roce 1946. Pracoval na statku od 1. března 1936 do 18.
září 1945, což znamená, že
skutečně majetek prodal. Pracoval vedením
hospodářství ve vlastní režii,
osobními zájezdy na statek a udělováním
pravidelných písemných dispozic. Čili
sedlák z Václaváku. K práci na půdě
se hodlá vrátit? Uvedeno - nepřichází
v úvahu vzhledem k prodeji hospodářství
v roce 1946. Čili každý normální
člověk by pochopil, že tento statkář
z Václaváku prodal svůj majetek nějakým
Kamínkovým, sedlákům v Nížkovicích,
kteří na něm pracovali. Přišli
komunisté, majetek jim samozřejmě zabrali
v r. 1951. Pan náměstek určitě možná
byl náměstkem, nebo něčím jiným,
kdežto ten Kamínek byl kulak a jeho syn byl syn kulaka,
protože jim majetek vzali. Přišel r. 1989, řada
dopisů na všechna možná ministerstva a
ministerstva odpovídají asi tímto způsobem:
Věc - restituce zemědělského majetku.
Žádost o pomoc. Uvedený text: Vzhledem k tomu,
že ministerstvo zemědělství nemá
zákonodárnou iniciativu a vzhledem ke skutečnosti,
že bude parlamentem v nejbližší době
novela zákona o půdě projednávaná,
můžeme vám pouze doporučit, abyste se
formou petice se svým návrhem na řešení
vámi publikovaného problému obrátili
přímo na poslance parlamentu.
To je práce legislativy ministerstva zemědělství.
Podepsána vedoucí právního oddělení
paní dr. Tomášková. Na to dostal druhý
dopis, kde je třeba dodat, že rozhodnutí ministerstva
zemědělství nevylučuje předmětný
majetek z restituce ve znění zákona, ovlivňuje
však okruh oprávněných osob. Vzhledem
k výše uvedeným má v daném případě
nárok na restituci předmětného majetku
původní vlastník - Václavské
náměstí.
K tomu potom odepsala tato paní a píše už
sprostě, ale klidně vám to řeknu,
protože tady může mluvit sprostě. "Vážená
paní doktorko, vaše odpověď na naši
žádost o konečné uznání
kupní smlouvy po 47 letech zaplaceného statku Blišice
panu Modrému vzbudila v mě rodině upřímné
veselí. Takže to, že rodiče mého
manžela zaplatili tehdy téměř 1 mil.
korun, já přes 35 let denně poslouchám
nadávky typu, jak ty kurvy komunistický připravily
nás o všechno, kromě toho, co jsme uvezli na
voze taženém koni, když je z domu vyhnaly, tak
to jste svým dopisem potvrdila, že je v naprostém
pořádku a v souladu se zákonem. Nesmála
byste se taky? Co je to za právo, které s tímto
souhlasí a poraďte mi, co si počít s
oprávněnou osobou, jak se to dnes nazývá,
ze strany původního majitele, která si též
beze studu podala žádost o statek a na naše dopisy
neodpovídá."
Nebudu to prodlužovat, myslím si, že křivdy
odstraňovat křivdami by se skutečně
neměly. Pomohl mi pan poslanec Marek Benda a z původního
zákona mi doporučil, abychom doporučili tento
paragraf: "Kupní smlouvy uzavřené po
9. 5. 1945, u nichž se předpokládala infabulace
a které nebyly schváleny ministerstvem zemědělství
jsou platné, i když nedošlo k jejich zaknihování."
To je můj doplňující návrh.
A procedurální návrh, protože věřím,
že takových noncensů v zemědělství
je podstatně více - doporučoval bych přerušení
projednávání a přesunout ho na jednání
Poslanecké sněmovny nejspíš v září
1993. A ještě dodatek osobní. To jsem si udělal
názor při návštěvě zemědělských
družstev. Nevlastním zemědělský
majetek, ale moje matka pochází ze zemědělské
rodiny a v 10 letech už jsem vyhrával soutěže,
jak naložit nejkrásnější fůru
slámy. Čili v zemědělství jsem
prožil celé mládí. A vím, co
to zemědělství je. Jezdím mezi ně
a řeknu vám, jak jsem tam mezi ně přijel
jako poslanec OF, tak mi hrozně děkovali za to,
že jsme zrušili zemědělské správy.
Myslím si, že byste dneska měli v zemědělské
komisi pracovat na tom, jak rychle zrušit ministerstvo zemědělství
a využít rozumu zemědělců, aby
si svoje věci vyřídili sami. Děkuji.