Pátek 21. května 1993

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Trnkovi. Předpokládám, že v této chvíli nemá smysl dávat po druhé za sebou hlasovat o tom, zda přerušíme projednávání tohoto bodu. Na tom se shodneme. Nyní prosím pana poslance Procházku. Prosím také pana poslance Křížka, aby se připravil na své vystoupení.

Poslanec Vladimír Procházka: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo sněmovny, vážený pane ministře, vážení kolegové a kolegyně, milí hosté, za nejspornější část společně zprávy považuji návrh nového textu paragrafů 33 a) až 33 c). Tento návrh je v hrubém rozporu se základními legislativními zásadami, neboť novelizací zákona o půdě se současně novelizuje i transformační zákon, to znamená jiný samostatný právní předpis.

V návrhu ustanovení § 33 a) odst. 1 se za pohledávku označují veškeré nároky na poskytnutí náhrad podle zákona o půdě a nároku na vydání podílu podle transformačního zákona. Navíc se zde uvádí, že pohledávku lze smluvně převádět na jiné osoby a že nabyvatel má postavení oprávněné osoby jak podle zákona o půdě, tak i podle transformačního zákona. Tento návrh je v přímém rozporu jak s ustanovením § 4 zákona o půdě, tak i s ustanovením § 14 transformačního zákona. Oba tyto předpisy taxativně stanoví okruh oprávněných osob, který nelze dodatečně rozšiřovat jiným ustanovením, nehovoře o skutečnosti, že seznam oprávněných osob po transformaci družstva je integrální součástí každého schváleného transformačního projektu.

V ustanovení § 2 odst. 2 transformačního zákona se jasně stanoví, že schválený transformační projekt je závazný pro všechny oprávněné osoby a orgány družstva. Není snad třeba připomínat, kolikrát jsme byli ze strany zástupců vlády během projednávání návrhu zákona . o půdě v zemědělském výboru Poslanecké sněmovny ujišťováni, že nedojde k rozšiřování okruhu oprávněných osob a že by tato rozšiřování nepodpořilo ani ministerstvo zemědělství, ani vláda.

Návrh ustanovení § 33 b) a 33 c), tj. výbory oprávněných osob a řízení o vypořádání pohledávky, jsou v hrubém rozporu se zákonem č. 513/1993 Sb., obchodním zákoníkem. Ve smyslu obchodního zákoníku mohou v družstvech působit pouze orgány vzniklé přímo na základě zákona nebo stanov družstva. Z hlediska právního není tudíž opora pro zřízení tohoto výboru, stejně tak jako není opora pro způsob vytváření tohoto výboru.

Družstvo je v momentu registrace do obchodního rejstříku plnoprávným a plnohodnotným subjektem ve smyslu obchodního zákoníku a nelze do jeho činnosti takto zasahovat.

Naprosto nesmyslná je koncepce způsobu ustanovení tohoto výboru, která nerespektuje skutečnost, že oprávněná osoba, která neprovozuje zemědělskou výrobu, má podle ustanovení § 13 odst. 2 transformačního zákona nárok na vydání svého podílu až po sedmi letech. Toto však návrh ustanovení § 33 b) odst. 3 písm. b) nerespektuje a hovoří o všech, kteří nejsou členy družstva a mají nevypořádané pohledávky.

Vážená Poslanecká sněmovno, vážený předsedo sněmovny, vážení místopředsedové vlády, vážení kolegové, kolegyně, vážení hosté, na závěr mého vystoupení bych chtěl upozornit na jednu závažnou skutečnost. Projednáváme novelu zákona o půdě, zákona, v jehož preambuli se jasně stanoví, že jeho smyslem je náprava majetkových křivd, ke kterým došlo v letech 1948 až 1989. Musím se ptát, zda skutečně tato novela zmírňuje majetkové křivdy. Obávám se, že nikoliv a že cílem této novely je uvolnění manipulace s majetkem. Z toho důvodu navrhuji procedurální návrh, aby tento návrh zákona byl stažen z programu dnešního jednání a přepracovaný vládní návrh předložen na červnové schůzi Poslanecké sněmovny. Považuji to za opatření, která budou jak ku prospěchu koalice, tak ku prospěchu opozice, neboť by mohlo dojít bez emocí ke vzájemné dohodě. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Procházkovi. Chci se zeptat, zda mám dát opět hlasovat o tom, že to přerušujeme, když jsme před chvílí o tom hlasovali?

Poslanec Vladimír Procházka: Dávám návrh na stažení celého zákona a projednání na příští schůzi.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Dobře, budeme modifikovat různě tato přání. Návrh pana poslance Procházky zněl, že dává návrh, aby projednávání tohoto návrhu zákona bylo staženo, aby vláda na červnové schůzi předložila nový návrh. Já si to nedovedu ovšem představit. Doporučoval bych panu poslanci Procházkovi, aby druhou část ze svého návrhu vypustil. Nemůžeme uložit vládě, aby na červnovou schůzi předložila novou verzi zákona. Dobře, doporučujeme. O slovo se hlásí pan poslanec Wagner.

Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, mám obavu, že bychom dnes mohli hlasovat ještě mnohokrát v různé podobě o různých modifikacích téhož. Doporučuji toto řešení. Kdyby pan kolega, o jehož návrhu se má nyní hlasovat, souhlasil, navrhuji, aby se hlasovalo až poté co by se sešli předsedové poslaneckých klubů a pokusili se dosáhnout dohody. Po jejich schůzce, která by nemusela trvat déle než půl hodiny, bychom hlasovali o něčem, na čem se dohodnou, s nadějí, že se na něčem dohodnou a že nebudeme ztrácet čas.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Hlásí se pan poslanec Čundrle s dalším námětem.

Poslanec Václav Čundrle: Vážený pane předsedo, vážený pane místopředsedo, já bych měl jeden dotaz. Možná, že tímto dotazem vyřešíme některé věci. Je to dotaz na pana mistra Luxe a místopředsedu vlády pana Kalvodu, který právě odchází, jaký je názor legislativy vlády a odborného resortního ministerstva na novelizaci vládního návrhu zákona. Chtěl bych se zeptat, zda-li řídí zemědělskou politiku v této republice vláda nebo skupina lidí.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Pan ministr zemědělství odpoví.

Místopředseda vlády a ministr zemědělství ČR Josef Lux: Mohu pana poslance ujistit - a jsem tomu rád - že zatím řídí zemědělství vláda a ministerstvo, jmenované tímto parlamentem, byť by si právo řízení osobovali mnozí.

Co se týká pozměňovacích návrhů, já jsem se k nim vyjádřil. Klíčovou otázkou je otázka dražeb. Vláda tuto otázku zodpovědně projednala, navrhla řešení a k pozměňovacím návrhům, až bude ukončena diskuse, se vyjádřím jednotlivě.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Luxovi. V tuto chvíli je zde návrh pana poslance Wagnera. Souhlasí-li pan poslanec Procházka, dal bych prvně hlasovat o návrhu pana poslance Wagnera, tzn. přerušit schůzi na 30 minut, aby se sešli předsedové poslaneckých klubů a pokusili se najít způsob dalšího jednání.

Kdo souhlasí s návrhem pana poslance Wagnera, ať zvedne ruku. 75.

Kdo je proti? 63.

Kdo se zdržel hlasování? 24.

Tento návrh neprošel.

Vidím, že se hlásí pan poslanec Štěrba a pan poslanec Trnka. Já bych ale také chtěl přispět k návrhům. Třeba bych mohl napomoci věci.

Poslanec František Trnka: Prosím o přerušení schůze na 10 - 15 minut.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Vzhledem k obsáhlosti pozměňovacích návrhů se domnívám, že po skončení rozpravy se stejně dále nedostaneme. To je v tuto chvíli můj názor na věc. Po dohodě s kolegy jsem přesvědčen, že by bylo užitečné pak schůzi přerušit do 1. června, tj. úterý, kdy bychom mohli pokračovat. Tento názor je třeba ještě dále konzultovat.

V tuto chvíli pan poslanec Trnka navrhuje přestávku na 15 minut. Sejdeme se ve 14.50.

(Schůze přerušena ve 14.35 h.)

(Jednání opět zahájeno ve 14.55 h.)

Místopředseda PSP Jan Kasal: Pan poslanec Jegla s faktickou poznámkou.

Poslanec Jan Jegla: Pane předsedající, dámy a pánové, byl jsem pověřen všemi nevládními kluby, abych přednesl tento pozměňovací návrh. Domníváme se, že pozměňovacích návrhů k těmto zákonům, protože jsou dva, je tolik, že by bylo vhodné dokončit rozpravu, skutečně ji dokončit, dát to na papír a požádat vládu, aby se k tomu vyjádřila. Nechceme nutit vládu, jestli to bude za týden nebo za tři dny, chtěli bychom na to mít minimálně potom den, abychom mohli tyto záležitosti prostudovat, že bychom se sešli v kterémkoli vhodném termínu. Může to být samozřejmě na plenárním zasedání v červnu, ale i když budou jednat výbory. Pokud byste s tím souhlasili, prospělo by to věci.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Dobře. Hlásí se pan ministr, uděluji mu slovo.

Místopředseda vlády a ministr zemědělství ČR Josef Lux: Dovolím si jen zopakovat, že vláda se k meritorní záležitosti, to je otázka dražby, která skutečně byla nad rámec původního vládního návrhu, vyjádřila, tuto věc prodiskutovala a já jsem zmocněn vládou tento návrh zákona předložit, projednat, vyjádřit se k němu. Myslím, že situace je docela obvyklá, tak jako v jiných zákonech. Existuje tady suma pozměňovacích návrhů, já se k nim jednotlivě vyjádřím a parlament rozhodne hlasováním.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec Procházka, předpokládám, že ve smyslu návrhu, který přednesl pan poslanec Jegla, hodlá stáhnout svůj procedurální návrhu.

Poslanec Vladimír Procházka: Vážený pane předsedající, udělal jsem jednu chybu, možná z rozčilení, že jsme neřekl, jaký mám vztah, když jsem hovořil o novele zákona 229. Jsem vlastník půdy, oprávněná osoba, člen družstva, tč. předseda družstva a nestydím se za to. Pokud by bylo respektováno to, co pan kolega Jegla předložil, se stažením návrhu bych souhlasil.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Dovolil bych si navrhnout, abychom postupovali po krocích, abychom dokončili rozpravu, protože nevíme, co tady ještě zazní za pozměňovací návrhy a nemůžeme se v tuto chvíli rozhodnout rozumně pro tu či onu variantu.

Takže jestli souhlasíte, je tady 7 - 8 přihlášek do rozpravy, dejme příležitost všem, aby ten, kdo se přihlásí do rozpravy, vystoupil, a pak rozhodneme, jak dál. V tuto chvíli je přihlášen pan poslanec Josef Křížek a hlásí se poslanec Jiří Vačkář.

Poslanec Josef Křížek: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážený pane místopředsedo vlády, vážené kolegyně a kolegové, dříve než vás oslovím, musím splnit svou povinnost. Jsem vlastník půdy, jsem oprávněná osoba, jsem člen družstva a pracuji jako předseda družstva. Doplnil bych to ještě o to, abyste snad nezískali dojem, že před vámi stojí stará struktura: Můj táta hospodařil na 10 ha a 10 let odolával kolektivizaci. Došlo k vystěhování rodiny, dva z rodiny zemřeli v Jáchymově, byli odsouzeni k 10 a 15 letům vězení. To proto, abyste to, co zde říkám, chápali tak, že to říkám naprosto upřímně jako člověk, který zákony jenom netvoří, ale také v praxi provádí, který velmi dobře na své vlastní kůži pociťuje nesmyslnost mnohých ustanovení. Tak to tak prosím vás berte. Prosím vás, abyste se nám, poslancům z opozice, kteří tady budeme vystupovat, neposmívali. Je to nedůstojné. Pokud nás i přehlasujete, já vás ujišťuji - jak vám řekl prof. Trnka - že to bude jeho vítězství.

Nyní abych šetřil váš čas, přistoupím přímo k pozměňovacím návrhům. Ještě ale jednu poznámku před tím, než k ním přistoupím. Chtěl bych oponovat panu poslanci Tlustému, který zde přednášel pozměňovací návrhy, které projednal garanční výbor a nebyly zařazeny. Není to pravda, velice lehce můžeme dokázat, že jsou to jeho vlastní návrhy, ale ne garančního výboru.

Teď k těm pozměňovacím návrhům. Především navrhuji nepřijmout text § 14 odst. 4, 5 a 6. Důvodem je skutečnost, že text odst. 4 § 14 společné zpravodajské zprávy je v přímém rozporu se všeobecnou světovou praxí ve vyspělém zemědělství. Nejen naši předkové, kteří dávno před kolektivizací zakládali meliorační a závlahová družstva, ale i zemědělci v zemědělsky vyspělých zemích považují melioraci a závlahy za stavby, které významným způsobem řeší vodní režim v orničním a podorničním profilu. Všichni, kdo znají Libidův zákon (???) minima vědí, že o výnosu zemědělských plodin rozhoduje ta živina, která je v minimu, ať je vzduch, nebo voda.

V současné době je v České republice z celkové výměry 43 miliónů ha odvodněno 1 005 400 ha. A pod závlahami je 123 964 ha zemědělské půdy. V půdě a na jejím povrchu se nacházejí stavby v hodnotě řádově 10 15 mld. Kč, které jsou zahrnuty v čistém jmění družstev a byly rozděleny při transformaci zemědělských družstev mezi všechny oprávněné osoby. Převod těchto melioračních staveb, který žádají oprávněné osoby bez úplaty, lze považovat ve smyslu platné ústavy za vyvlastnění bez náhrady. Vyvlastnění bez náhrady ale platné ústavní právo nepřipouští.

Poškozeny, a to velmi citelně, budou oprávněné osoby, sdruží-li své majetkové podíly ke společnému hospodaření, a to výrazným snížením hodnoty svých majetkových podílů. Toto stanovisko koneckonců potvrdila při projednávání novely zákona v gesčním zemědělském výboru dr. Chalupová.

Navrhuji do § 15 odst. 3 společné zprávy doplnit za slova "byl v době jeho převzetí státem " slova "nebo jiné právnické osoby".

Odst. 5 navrhuji celý přeformulovat takto: "Jestliže na pozemku nebo jeho části, který má být vydán podle tohoto zákona, nebyl v době jeho převzetí státem nebo jinou právnickou osobou trvalý porost a vše, co tvoří jeho součásti - abyste rozuměli, to jsou například konstrukce vinohradů, chmelnic apod. - nebo meliorační zařízení umístěné pod povrchem pozemku s výjimkou hlavních melioračních zařízení dle § 14 odst. 5 a jestliže na tomto pozemku v době jeho vydání je trvalý porost a vše, co tvoří jeho součásti s výjimkou lesa, nebo na něm bylo vybudováno meliorační zařízení umístěné pod povrchem pozemku, náleží povinné osobě náhrada v zůstatkových cenách."

Zdůvodnění: Předložený pozměňovací návrh k § 15 odst. 5 má vážný legislativní nedostatek, neboť oproti platné právní úpravě se zde uvažuje o náhradě pro povinnou osobu pouze v případě, že na pozemku, který má být vydán podle tohoto zákona, nebyl trvalý porost v době jeho převzetí státem. Zákon o půdě v platném znění však jasně hovoří o převzetí pozemku státem, nebo jinou právnickou osobou, to jest typicky družstva. Představme si problémy, které v praxi nastanou, pokud bude ustanovení § 15 odst. 5 přijato v této podobě. Ve většině případů totiž pozemky, na kterých v době převzetí trvalé porosty nebyly, nepřebíral je stát, ale jiné právnické osoby, nejčastěji družstva. Šlo by tedy o to, že družstvo by muselo vydat chmelnice, vinice, ovocné sady atd.

To jsou mé pozměňovací návrhy a věřím, vážené kolegyně a kolegové, že je zodpovědně posoudíte a svým hlasováním vyjádříte svůj postoj. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Křížkovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Vačkář, připraví se pan poslanec Wagner.

Poslanec Jiří Vačkář: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážený pane místopředsedo vlády, kolegové a kolegyně, úvodem mi dovolte, abych oznámil stanovisko, v jakém vztahu jsem k projednávání tohoto zákona. Jsem vlastníkem půdy, jsem vlastníkem zatím transformačního podílu. Byl bych rád - vzhledem k tomu, že je to v jednacím řádu, aby takto učinili všichni předřečníci, kteří se k tomuto problému ještě nevyjádřili a již k uvedenému problému hovořili.

Nyní mi dovolte, abych se zmínil k některým připomínkám k projednávanému návrhu. Na základě připomínkového řízení byl upraven návrh ustanovení 22 týkající se zkrácené výpovědní doby u nájemních vztahů k půdě. Na základě připomínky v rámci zpracovávání návrhu byl do vládního návrhu zařazen text, že zkrácená výpovědní lhůta se uplatní pouze tam, kde nedošlo k uzavření platné nájemní smlouvy. Toto bohužel bylo na samotný závěr projednávání návrhu novely vypuštěno, neboť ve společné zprávě toto chybí. Navíc se navrhují vypustit slova "provozování zemědělské výroby". Jakožto důvod zkrácené výpovědní lhůty.

Návrh ustanovení § 22 odst. 8 na základě striktního stanovení nájemného ve výši 1% z ceny pozemků - viz podívejme se na současný průběh počasí - je v rozporu s příslušnými předpisy, které nájemné stanoví dohodou a navíc nerespektuje skutečnost, že v řadě případů v nájemních smlouvách už došlo k uzavření dohody, a to ve výši nájemného odchylně od navrhované výše. Zřejmě výše uvedené má za cíl zpochybnit platnost uzavřených nájemních smluv.

V žádném případě nemůžeme souhlasit s návrhem ustanovení § 23 odst. 2, který zní: "Povinnou osobou k poskytnutí náhrady je právnická osoba, která budovu užívá nebo ji naposledy užívala před jejím odstraněním, opuštěním nebo vrácením vlastníkovi."

Tento návrh nerespektuje dosud platný princip, že družstvo je povinnou osobou u znehodnocení pouze v případě, že objekt užívala 24. 6. 1991, to je v den nabytí účinnosti zákona č. 229/1991 Sb. Z nového textu by vyplývala povinnost hradit znehodnocení i u budov vrácených vlastníkovi třeba před 20 lety se všemi komplikacemi spojenými s vyjádřením znehodnocení za tuto dobu.

Vzhledem k tomu, že návrh ustanovení § 22 odst. 8 řešil původní návrh, doporučuji se vrátit k původnímu návrhu tisku 212, pokud se týká bodu 43, je to § 23 odst. 2 - doporučuji tento text vypustit. Tím jsem zhruba vyčerpal své připomínky.

Ještě jako společný zpravodaj rozpočtového výboru musím konstatovat, že i rozpočtový výbor projednával vládní verzi návrhu zákona, kde nás pan ministr žádal, abychom žádné další rozšiřování nepodpořili. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Vačkářovi, prosím, aby se slova ujal pan poslanec Wagner a připraví se pan poslanec Bláha.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP