Poslanec Miloš Skočovský: Vážený
pane předsedo, vážené dámy, vážení
pánové, mám jenom několik drobných
připomínek k předkládanému
návrhu změny zákona.
V polovině roku 1991 při projednávání
zákona o Policii ČR v tehdejší ČNR
hovořil bývalý ministr vnitra Dr. Sokol o
tom, že zákon o Policii ČR bylo nutno zpracovat
ve velmi krátké době a že je nezbytným
prvním krokem v rámci transformace totalitního
Sboru národní bezpečnosti. Ministr Sokol
tehdy na schůzi pléna ČNR prohlásil,
že dal pokyn neprodleně zahájit práce
na novém zákonu o Policii, který by problematiku
ochrany veřejného pořádku, boje s
kriminalitou a ostatní související otázky
vyřešil komplexně, včetně vyjádření
vztahů Policie jako výkonné složky státní
správy k územním úřadům
atd.
Uplynuly téměř 2 roky a postavení
policejního sboru se prakticky příliš
nezměnilo a zatím se tedy jaksi moc neděje.
Policejní sbor je tedy jaksi údajně v naprostém
pořádku, zákon o Policii je postačující
a příčina enormního růstu kriminality
je ve zvýšeně migraci a to je vše. Stačí
policii přidat oprávnění na veřejném
místě komukoli sebrat cokoli, o čem si policista
usmyslí, že je to zbraň, stačí
zákonem policii umožnit stavět plůtky
a kriminalita nebude.
Naskýtá se otázka, v jakém stádiu
jsou práce na celkové novele zákona o Policii,
kterou kdysi Dr. Sokol jako ministr vnitra přislíbil,
a kdy lze očekávat jeho předložení
do legislativního procesu a do parlamentu.
Pokud už je to připravováno nebo je to v chodu,
tyto práce na tomto návrhu, pak je další
otázka, zda tento návrh počítá
se služební podřízeností zejména
pořádkových útvarů územním
správním úřadům, a jakým,
anebo zda koncepce ministerstva vnitra i nadále počítá
opět s naprosto monografickým sborem, podřízeným
jedinému centru, a tudíž naprosto neodpovědným
komukoli v územních, nebo, jak se teď říká,
regionálních celcích.
Pokud jde o systematiku předloženého zákona,
není myslím nejlepší, že se slučují
zákon o Policii a zákon o Obecní policii
do jednoho zákona. Bylo by vhodnější
podle mého názoru řešit tyto složky
každou zvláštním zákonem. Není
nic racionálního v tom prověst novelizaci
zákonem jedním, naopak mohlo by v důsledku
realizace předloženého návrhu dojít
ke ztotožnění obou policií, ačkoliv
jde z hlediska kompetence o dva zcela odlišné subjekty.
Zdá se, že není ani předkladateli zcela
jasno v kompetencích těchto dvou policií,
protože např. podle navržené novely v
§ 17 zákona o Policii ČR zbraň osobně
odejme policista a potvrzení o tom vystaví strážník
a obráceně podle návrhu novely § 14
zákona o Obecní policii zbraň odejme strážník
a potvrzení o tom vystaví policista. Přičemž
tedy policista je legislativní zkratka pro příslušníka
Policie ČR a strážník je legislativní
zkratka pro pracovníka Obecní policie.
K jednotlivým ustanovením. Zdá se, že
u bodu 1 § 17 není jasné, proč o odebrání
zbraně policistou, tj. úředníkem s
kompetencí podle zákona 283/1993 Sb., má
vystavit potvrzení strážník, tj. pracovník
s kompetencí podle 553/1991 Sb. Ustanovení je příliš
volné a mohlo by se zdát, že by policistům
umožnilo dle své libovolné úvahy sebrat
jakýkoli předmět. Takto koncipované
ustanovení může být kdykoliv zneužito
proti komukoliv, kdo se policistům třeba jen znelíbí.
Z odvolávky na trestní zákon plyne, že
zbraní podle tohoto zákona se rozumí vše,
co může učinit útok proti tělu
důraznějším. Z judikatury se pak dozvíme,
že to může být i svazek klíčů,
nebo těžší kabelka. Je kuriózní,
že předložený návrh ani takové
absurdity nevylučuje. Naproti tomu za zbraň podle
návrhu bude možno považovat tyč od praporu
nebo vlajky, transparent atd. Jestliže bude návrh
takto schválen, lze si představit, jak policie i
na pokojném shromáždění sesbírá
všechny vlajky s odůvodněním, že
jich může být užito k násilí
nebo k pohrůžce násilím.
Tato situace snad i připomíná situaci v říjnu
1989 v Brně, kdy z příkazu tehdejšího
náměstka ministra vnitra generála Lorence
byla zatčena řada tehdejších disidentů
s odůvodněním, že by mohli jet do Prahy
a tam se zúčastnit nedovolené manifestace
u příležitosti oslav 28. října.
Tím se dá také říci, že
pouhý dojem státního nebo obecního
úředníka nestačí k takovému
zásahu do práv občanů, jako je odnětí
věci. Na tom nic nemění ani proklamace uvedená
v důvodové zprávě na str. 5, že
je pamatováno na ochranu vlastnického práva.
K bodu 2. Z ustanovení není jasné, co se
stane s tzv. zbraní, jestliže se o ni oprávněná
osoba nepřihlásí. Je otázka, zda tato
zbraň propadne, a v čí prospěch a
v jaké lhůtě. Sama důvodová
zpráva konstatuje, že může jít
o předměty poměrně cenné.
K bodu 3. Je sporné, zda navržené ustanovení
§ 20 není náhodou nadbytečné,
protože jde o pouhou metodiku, která nemá v
zákoně místo. Zdá se, že ani
současná úprava § 20 nebrání
použít tzv. plůtky nebo jiná zařízení,
jestliže je nutné v obecném zájmu zamezit
přístup na veřejné prostranství.
Podobně je nesrozumitelné v bodě 4 ustanovení
§ 26, text, který je uveden v návrhu. Vychází-li
se z ustanovení § 13 odst. 7 zákona o Policii
ČR, tedy z toho, jakými metodami může
policie zjišťovat totožnost, pak není důvod,
proč by osoba, která není zajištěna
ani zadržena, ale pouze předvedena za účelem
zjištění totožnosti, měla být
uvězněna v policejní cele, a to s odůvodněním,
že jinde jí není možné sejmout
otisky prstů, vyfotografovat ji atd. Návrh může
opět působit dojmem, že se hledá možnost,
jak někoho uvěznit, aniž by pro to byly jiné
důvody. Je snad i na místě trochu připomenout
dřívější praktiky Sboru národní
bezpečnosti, kdy v mnohých úřadovnách
tohoto sboru byly zřizovány tzv. čekárny,
které měly kliku na otvírání
dveří pouze zvenčí, ale zevnitř
byla instalována pouze koule. Takže každý
mohl dovnitř, a nikdo ven. Zdá se, že by to
mohlo připomínat něco podobného. Děkuji
vám za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Skočovský
ukončil svůj příspěvek do rozpravy.
Do rozpravy se hlásí předseda garančního
výboru, pan poslanec Šuman.
Poslanec Vladimír Šuman: Pane předsedo,
dámy a pánové. Můj příspěvek
bude čistě procedurální. Za prvé
chci říci, že proto, že zaznělo
mnoho pozměňovacích návrhů,
o kterých jsme nevěděli a neprojednával
to výbor, doporučoval bych sněmovně,
aby požádala náš výbor o stanovisko
před projednáváním věci.
Za druhé bych doporučil, aby k tomuto došlo
po ukončení rozpravy s tím, že pokud
by si výsledek projednávání v našem
výboru vyžádal otevření rozpravy,
najdeme ve spolupráci s panem ministrem způsob,
jak to udělat. Jeden z důvodů je ten, aby
bylo možné již teď zpracovat veškeré
podklady pro jednání písemně a aby
náš výbor jednal se znalostí stenozáznamu
a shrnutí připomínek.
Za třetí doporučuji, aby výbor se
sešel v době, kdy bude volba člena Rady tak,
abychom ztráceli minimum času. Děkuji za
pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu předsedovi
Šumanovi za jeho návrh. Domnívám se,
že tomuto návrhu je třeba vyjít vstříc.
Není-li už žádná další
přihláška do rozpravy, rozpravu uzavírám
a dám hlasovat o návrhu pana poslance Stodůlky,
aby všichni poslanci dostali písemné vyhotovení
pozměňovacích návrhů na stůl
a teprve poté, aby mohlo být zahájeno hlasování
o tomto návrhu zákona.
Kdo z paní poslankyň a pánů poslanců
je pro přijetí návrhu pana poslance Stodůlky,
ať to dá najevo zvednutím ruky. 86.
Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku. Nikdo
nebyl proti.
Považuji tento návrh za přijatý a prosím
pracovníky Kanceláře, aby zabezpečili
splnění tohoto usnesení sněmovny.
Nyní se táži sněmovny, kdo je pro návrh,
který vyvozuji
z příspěvku pana poslance Šumana, totiž
aby byl výbor branně bezpečnostní
požádán o stanovisko k předneseným
pozměňovacím návrhům.
Kdo podporuje tento návrh, ať zvedne ruku. 101.
Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku. Nikdo
nebyl proti.
Tento návrh byl přijat, branně bezpečnostní
výbor zasedne v době, kdy bude uspořádána
volba, a já zařídím, aby členově
branně bezpečnostního výboru mohli
k volbě přistoupit přednostně a aby
pro jejich zasedání byl vytvořen co možná
největší prostor.
Platí takě domluva, že kdyby bylo potřeba
otevřít znovu rozpravu, nebude to problém.
Přistupujeme k dalšímu bodu. Je to 13. bod
našeho pořadu. Je jím
Předložený návrh zákona jste
obdrželi jako sněmovní tisk 270 a odůvodněním
je pověřen poslanec Pavel Severa. Prosím,
aby se ujal slova.
Poslanec Pavel Severa: Vážené dámy
a pánové, hned v úvodu musím podotknout,
že navržená novela zákona č. 360/92
Sb., o autorizaci architektů, inženýrů
a techniků činných ve stavebnictví,
s konečnou platností problém neřeší
v potřebném rozsahu a v současné době
je nutné přijmout tuto krátkou úpravu
zákona, neboť v opačném případě
by se mnoho subjektů ocitlo v situaci, kdy by nemohly dokončit
svá díla a sjednané zakázky. Toto
by samozřejmě vedlo k vážným
ztrátám, jak na straně dodavatelů,
tak i odběratelů. Dle zákona 360/92 Sb. jsou
subjekty podnikající ve stavebnictví nuceny
absolvovat autorizační zkoušky pro výkon
povolání. Tyto autorizační zkoušky
by měli všichni zájemci absolvovat do 1. 7.
1993. Po tomto datu by bez autorizace nesměl nikdo činnost
vykonávat a právě tento problém řeší
tato novela posunutím termínu po dohodě do
konce roku 1994.
V krátkosti přiblížím, kde se
problém koncentruje. Tento problém se koncentruje
zejména u malého a středního podnikatelského
stavu ve stavebnictví. Větší podnik
totiž jistě přivítá, když
malé a střední firmy zaniknou a konkurence
na trhu se sníží. Schopní pracovníci,
kteří začali samostatně soukromě
podnikat a odešli z velkých podniků s neschopným
vedením, by byli nuceni po dopadu tohoto zákona
opět hledat práci jako zaměstnanci, nikoli
díky své nekvalifikovanosti a neschopnosti, ale
díky verdiktu úzké skupiny lidí, kteří
během hodinové zkoušky zhodnotí schopnosti
a znalosti žadatele o autorizaci.
V těchto souvislostech je nutno konstatovat, že velice
rozdílné bylo i uvedení zákona do
praxe. Obec architektů správně pochopila
aplikaci zákona a činnost komory architektů
je hodnocena v drtivé většině kladně.
Zcela opačný ohlas a chování zaznamenáváme
z obce inženýrů a techniků, kdy komora
inženýrů a techniků tuto důvěru
nemá.
Jak jsem již předeslal, nelze v krátké
době tento zákon radikálně změnit
bez prověření na vazby asi 15ti dalších
zákonů, zejména na zákon stavební
a po prodloužení lhůty k autorizačním
zkouškám je však nutno pracovat na zásadních
změnách ve znění tohoto zákona.
Vážené dámy a pánově,
z důvodů udržení právní
jistoty pro činnost uvedených osob vás prosím
o podporu tohoto návrhu.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Severovi za jeho výklad a nyní se ujme slova společný
zpravodaj výborů poslanec Vladimír Budinský,
aby sněmovně odůvodnil předloženou
zprávu výborů. Obdrželi jste ji jako
sněmovní tisk 352. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Vladimír Budinský: Vážený
pane předsedo, váženě poslankyně,
vážení poslanci, protože je mi líto
i vašeho času, chtěl bych odůvodnění
společné zprávy učinit co nejkratším
způsobem.
Zákon projednaly dva výbory, hospodářský
a výbor pro veřejnou správu, regionální
rozvoj a životní prostředí. Společná
zpráva byla vytvořena jako průsečík,
tzn. spojením těch návrhů, které
se v obou výborech opakovaly. Společná zpráva
má pouze dva body. K bodu jedna návrhu je vypuštění
tohoto bodu a k bodu dvě se mění termín
na termín do 31. prosince 1994. a druhém listu společné
zprávy máte nezařazenou připomínku,
která byla odhlasována v hospodářském
výboru, která se týká výše
autorizačního poplatku. Dovolte mi, abych vám
jako zpravodaj přijetí zákona doporučil
ve znění společné zprávy.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu společnému
zpravodajovi poslanci Vladimíru Budinskému a otevírám
rozpravu k tomuto bodu.
Kdo se do ní hlásí? Hlásí se
poslanec Ludvík Motyčka. Má slovo.
Poslanec Ludvík Motyčka: Pane předsedo,
kolegyně a kolegové, při projednávání
tohoto návrhu v hospodářském výboru
byl přijat doplňující návrh,
který ocituji:
V § 8 odst. 7 se vypouštějí slova "a
výši autorizačního poplatku". Za
první větu se připojí další
věta: "Autorizační poplatek za zkoušku
odborné způsobilosti v jednom i více oborech
se stanoví jednotně bez ohledu na obor a specializaci
ve výši 500 korun. Poplatek se uhradí v den
zkoušky."
Tento návrh, který odsouhlasil hospodářský
výbor a který se nedostal do společné
zprávy, si osvojuji a rád bych ho stručně
odůvodnil.
Dostávám velmi mnoho připomínek od
mladých podnikatelů ve stavebnictví právě
na výši poplatku, který za zkoušku odborné
způsobilosti stanovila Česká komora autorizovaných
inženýrů a techniků činných
ve výstavbě. Tento poplatek za zkoušku činí
5 000 korun. Jsem přesvědčen o tom, že
komory obecně by měly spoluvytvářet
podmínky pro to, aby mladí podnikatelé mohli
vznikat a nedělat jim takové finanční
překážky. 5 000 korun pro mladého podnikatele
je značná částka peněz.
Proto navrhuji onen doplňující návrh,
aby autorizační zkoušky byly prováděny
ve výši 500 korun. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Motyčkovi. Táži se po dalších hlasech
do rozpravy. Je tam přihláška pana poslance
Zdeňka Trojana. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Zdeněk Trojan: Vážený
pane předsedo, vážené kolegyně
a kolegové, dovoluji si podpořit přijetí
změny inovace novely zákona o autorizovaných
architektech, inženýrech a stavebních technicích
ve znění tak, jak je uvedeno ve společné
zprávě a chtěl bych se vyjádřit
k tomu, co kolega Motyčka právě navrhl.
Osobně se nedomnívám, že je vhodné
vkládat do zákona částku, která
se má za udělení autorizace a za provedení
zkoušky platit. Mám obavy, že 500 Kč za
rok nebo za dva roky bude částka, kterou budeme
muset novelizovat, aby vůbec komora a zkušební
komise mohly fungovat.
Proto doporučuji, aby výše poplatků
zůstala v pravomoci komory, jak vyplývá z
původního znění zákona.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Zdeňku Trojanovi. Další hlasy do rozpravy,
pan poslanec Josef Ullmann. Připraví se poslankyně
Orgoníková.
Poslanec Josef Ullmann: Vážený pane
předsedo, dámy a pánové, chtěl
bych dodržet zvyk této sněmovny a ohlásit
vám, že nejsem členem žádné
z těchto komor, takže nejsem na věci přímo
zainteresován. Nicméně se domnívám,
tak jsem to pochopil z předchozího vystoupení,
že možná nebylo zcela vysvětleno proč
tato změna úprava poplatků - měla
být zahrnuta do tohoto zákona.
Souhlasím s tím, že by to mělo být
v pravomoci komor, ovšem upozorňuji na to, že
komor skutečně existujících, skutečně
naplněných. My teď prožíváme
fázi, kdy tyto komory vznikají. Podle téhož
zákona vznikají dvě komory a v každé
z nich je odlišná situace i co do počtu, lépe
řečeno, co do procenta profesních pracovníků
v nich již zastoupených.
Když jsem hovořil se svými kolegy o možné
výši poplatku, zjistil jsem, že má tato
výše několik možných rovin. Na
jedné straně je zcela přirozené, aby
ten, kdo o zkoušku žádá, hradil náklady
s tím spojené.
Na druhé straně je pravda, že ten, kdo zkoušku
poskytuje, tedy komora, která ji organizuje, může
do jisté míry být lákána k
tomu, aby z důvodu čistě finančního
prospěchu přinutila uchazeče skládat
zkoušku několikrát. Samozřejmě,
nebude zjevně lákána částkou
500 Kč.
Domnívám se, že toto nebezpečí
nehrozí. Nicméně u částky 5000
Kč už bych očekával, že toto nebezpečí
hrozit může. Souhlasím s tím, že
v přepracovaném návrhu o těchto komorách
by již takto zmínka být neměla a v přepracovaném
návrhu by to mělo být skutečně
už na vůli těchto komor. ak již bylo nadneseno,
úprava, která je předkládána,
je úpravou pouze nezbytnou, dílčí
a dočasnou, aby se vytvořil časový
prostor pro kvalitní zpracování této
problematiky.
Jsem přesvědčen, bude-li tato problematika
důsledně a kvalitně přepracována,
bude situace jiná. V dané situaci bych se naopak
velmi přimlouval, aby tato částka byla v
zákoně uvedena. Nepředpokládal bych,
že během té doby, o kterou se jedná
- t.j. do 31. 12. 1994 - dojde k nějakému velmi
razantnímu posunu v hodnotě české
koruny. Nemyslím si, že je to nebezpečí,
které by zásadním způsobem hrozilo.
Proto se přimlouvám za přijetí tohoto
pozměňovacího návrhu.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji poslanci
Ullmannovi. Zvu k řečništi paní poslankyni
Orgoníkovou. Připraví se pan poslanec Josef
Holub.
Poslankyně Hana Orgoníková: Pane předsedo,
kolegyně a kolegové, mnoho stavebních techniků
a inženýrů podniká v různé
činnosti - stavebnictví, elektro a pod. Za každou
zkoušku odborné způsobilosti vyžaduje
komora poplatek ve výši 5000 Kč. Na toto stavební
technici a inženýři právem poukazují.
Proto podporuji návrh kolegy Motyčky.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji paní
poslankyni Orgoníkové. Slovo má pan poslanec
Josef Holub. Je zatím posledním přihlášeným
do rozpravy.
Poslanec Josef Holub: Vážený pane předsedo,
vážení přítomní, pro případ,
že by nebyl přijat pozměňovací
návrh pana poslance Motyčky, dovolil bych si dát
pozměňovací návrh ke stejnému
§ 8 a odst. 7, kde bych žádal doplnit na závěr
tohoto odstavce slova "poplatek se uhradí v den zkoušky".
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Josefu Holubovi. Táži se po dalších hlasech
do rozpravy. Je přihlášen pan poslanec Jiří
Payne.
Poslanec Jiří Payne: Dovolil bych si upozornit
na jeden problém, který souvisí s tím,
že když zřizujeme veřejnoprávní
instituce na základě zákona, pak bychom se
měli držet té praxe, že zřízení
instituce je záležitostí exekutivy. Exekutiva
musí sezvat a založit tuto instituci a postarat se
o to, aby se rozjela. Jestliže tomu tak není, pak
samozřejmě dochází k tomu, že
jistá část se do této komory dostane
jako první, obsadí významná místa,
a pak vytváří jakousi lobby. Upozornil bych
na to s ohledem na projednávání případných
příštích zákonů o komorách.
Prosím, uložme vládě zákonem,
že její úředníci se postarají
o založení a rozběhnutí těchto
organizací. Jinak ve všech případech
dojdeme ke stejné situaci, situaci těžko řešitelné.
Přimlouvám se tedy za to, abychom při příštích
komorách skutečně dbali na to, že zákon
přesně popíše vznik příslušné
komory.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji poslanci
Jiřímu Paynovi. Nikdo další není
přihlášen do rozpravy. Rozpravu uzavírám.
Táži se pana poslance Severy, zda si přeje
rozpravu uzavřít závěrečným
slovem a zda pan společný zpravodaj bude žádat
nějakou lhůtu (nebude). Můžeme potom
přistoupit hned k hlasování. Děkuji
za tuto zprávu. Prosím pane poslanče.
Poslanec Pavel Severa: Dámy a pánové,
vzhledem k programu, který nás ještě
čeká, jen krátce zhodnotím příspěvky,
které tady zazněly, a vyjádřím
se k nim. Musím říci, že ačkoliv
se nám zdá částka podružná,
je to právě jeden z velkých důvodů,
kvůli kterým si komora nezískala důvěru.
Hospodaření s finančními prostředky
bylo zneužíváno. Doplním pouze fakt,
že podnikatelé byli, nechci říci nuceni,
ale informováni o tom, že by měli absolvovat
před touto zkouškou ještě odborná
školení. Každé školení je
též za dva až tři tisíce. Pokud
zjistíte, že lektoři těchto školení
byli členové komisí, nezdá se mi to
vhodné.
Návrh pana Trojana, že 500 Kč není žádná
částka, já s tím souhlasím.
Skutečně je to opatření, myslím,
tak do jara, kdy by měl být nový zákon
na světě. Proto se přimlouvám, aby
tam pozměňovací návrh pana poslance
Motyčky zůstal.
Pokud by nebyl přijat návrh poslance Motyčky,
návrh poslance Holuba též řeší
problematiku. Když má někdo u sebe šest
měsíců něčí peníze,
je to vlastně úvěr zadarmo. Tato otázka
se stává velice zajímavou ve chvíli,
když si uvědomíme, že těchto osob,
které se mají zúčastnit zkoušek,
je kolem 100 tisíc, každý dá tři
až pět tisíc, podle toho, zda je to technik
či inženýr, pak nám vyjdou částky
kolem 300 miliónů. To by bylo všechno. Děkuji
vám.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji poslanci
Severovi. Společný zpravodaj, poslanec Budinský
má slovo.
Poslanec Vladimír Budinský: Vzhledem k tomu,
že jsem autorizovaným technikem a jsem členem
komory, budu svou zpravodajskou činnost vykonávat
bez jakýchkoliv komentářů a nebudu
sněmovnu ani v náznaku ovlivňovat.
Návrh poslance Motyčky máte na druhém
listu společné zprávy. Je to vlastně
jediný návrh, který byl vznesen, a který
by vyžadoval opakované čtení. Prosím,
pane předsedo, můžete nechat o tomto návrhu
hlasovat.
Předseda PSP Milan Uhde: Budeme hlasovat o pozměňovacím
návrhu poslance Motyčky. Je v čerstvé
paměti.
Kdo je pro přijetí tohoto pozměňovacího
návrhu, ať zvedne ruku. 104.
Kdo je proti? 1.
Tento návrh byl přijat.
Poslanec Vladimír Budinský: Pane předsedo,
přijetím tohoto pozměňovacího
návrhu padají všechny ostatní pozměňovací
návrhy.
Předseda PSP Milan Uhde: Znamená to tedy,
pane společný zpravodaji, že můžeme
hlasovat o návrhu jako o celku? (Ano.) Pokud nejsou nějaké
jiné námitky technické povahy - vidím,
že nejsou - budeme hlasovat.
Kdo souhlasí s návrhem poslance Pavla Severy a dalších
na vydání zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon České národní
rady č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání
autorizovaných architektů a o výkonu povolání
autorizovaných inženýrů a techniků
činných ve výstavbě, podle sněmovního
tisku č. 270, ve znění společné
zprávy výborů podle sněmovního
tisku 352 a schváleného pozměňovacího
návrhu, ať zvedne ruku. 120.
Kdo je proti? Nikdo.
Tento návrh byl přijat.
Děkuji panu poslanci Severovi i panu poslanci Budinskému
za práci, kterou vynaložili k přijetí
tohoto zákona. Pan poslanec Severa chce promluvit. Samozřejmě
pane poslanče, máte příležitost.
Poslanec Pavel Severa: Dámy a pánové,
chtěl bych vám poděkovat za pozornost, kterou
jste věnovali tomuto zákonu. Potěšilo
mne, že se tento problém nezpolitizoval a doufám,
že stavebnictví se nám odmění
výkony takovými, abychom mohli říci,
že je to motor naší ekonomiky. Děkuji
vám.