Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Faktická poznámka, kolega Wagner.

Poslanec Jozef Wagner: Návrh pana kolegy Gjuriče, dámy a pánové, přebírám a prosím, aby bylo o něm hlasováno. Je to velmi rozumný návrh. Ať je vidět, jak je kdo odpovědný.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Kdo souhlasí s návrhem na způsob hlasování, který zde předložil kolega Wagner, ať zvedne ruku. 82.

Kdo je proti? 63.

Kdo se zdržel hlasování? 26.

Tento návrh nebyl přijat. Upozorňuji, že provedeme opakování hlasování o procedurálním návrhu kolegy Krause. Prosím ověřovatele, aby se ujali své funkce. Prosím ověřovatele, aby si mezi sebou určili styčného důstojníka, kdo jím bude. Potřebuji někoho, kdo by mi ohlásil výsledek.

Kdo souhlasí s procedurálním návrhem pana kolegy Krause, ať zvedne ruku. 85.

Kdo je proti? 82.

Kdo se zdržel hlasování? 6.

Tento návrh nebyl přijat.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: S faktickou poznámkou se přihlásil kolega Wagner.

Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, děkuji především těm koaličním poslancům, kteří považovali již předem za rozumné to, co jsem řekl a zatleskali. Rád bych oslovil z tohoto místa jednoho z koaličních poslanců zvlášť, který byl tak laskav, který mě oslovil zvlášť z tohoto místa.

Vážený pane kolego Fejfare, oba jsme řekli z tohoto místa totéž. Oba jsme řekli, řečeno slovy pana G. B. Shawa: "Jsem až, běda, muž nevědomý." Jen každý z nás jsme z toho vyvodili zcela jiný závěr. Já jsem se snažil poučit se u člověka v dané věci velice znalého. Vy jste se snažil zůstat tím, čím, díky komunistickému režimu, je mnoho lidí - bohužel - právním vědomím zcela nedotčených. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji kolegovi Wagnerovi za to, že použil faktické poznámky k nefaktické poznámce. Prosím kolegu Payna, aby se ujal slova. Připraví se kolega Gjurič.

Poslanec Jiří Payne: Pane místopředsedo, pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych zahájil také faktickou poznámkou. Překvapuje mne návrh na ukončení projednávání a zamítnutí vlastně návrhu zákona. Domnívám se, že se to vyjádří v závěrečném hlasování o celé předloze. Pokud by tato předloha byla zamítnuta, pak samozřejmě bude zpracován nový návrh a tyto procedurální návrhy na ukončení rozpravy považuji za nedemokratické, protože řada poslanců by nedostala možnost využít práva vyjádřit se v rozpravě, což je právě příznakem parlamentní demokracie, že se o věcech smí diskutovat, a to svobodně.

Domnívám se, že z logiky věci jsou tyto procedurální návrhy čistou obstrukcí, protože skutečně rozprava by měla proběhnout až do konce.

Nyní k danému návrhu. Je jistě právem každého poslance mít názor na danou legislativní předlohu a slyšeli jsme zde nejrůznější pojetí kontrolní činnosti. Na jedné straně jsme slyšeli argumenty podporující nezávislost a tvrdící, že tato předloha nezaručuje dostatečnou nezávislost kontrolního úřadu, na druhé straně jsme slyšeli od jiného poslance, že není zaručena dostatečná kontrola nad kvalitou práce kontrolního úřadu a z rozptylu těchto názorů, jak vlastně každý míří jinam, vidím, že tato diskuse je projevem rozdílných koncepcí.

Dovolte mi, abych se vyjádřil k několika momentům, které zde zazněly.

Za prvé ve veřejném právu, co není stanoveno zákonem, to neplatí. Jestliže není stanoveno, že Nejvyšší kontrolní úřad, který existoval v minulém roce, plynule přechází do nového kontrolního úřadu, pak skutečně tato věc je sporná a není možné se na to odvolávat s ohledem na kontinuitu práva. Ústava zatímco v jiných orgánech o Poslanecké sněmovně říká, že navazují na dosavadní orgány, o Nejvyšším kontrolním úřadu to řečeno není. Zároveň ústava říká, že zákon, který byl ústavním, přestává být k 1. lednu ústavním zákonem, tudíž všechny námitky o neústavnosti jsou liché.

Slyšeli jsme zde také připomínky o tom, že by úkoly Nejvyššího kontrolního úřadu měly být rozšířeny a zpřesněny, na druhé straně jsme slyšeli, že je to příliš podrobné, že by zákon měl být stručný.

Myslím si, že to je docela vyvážený zákon, který je řekněme - analogií zákona o řízení před ústavním soudem, který má být také nezávislý a právě proto, že se řídí jenom zákonem, je zvláštní zákon o řízení před ústavním soudem. Myslím, že paralela dvou nezávislých orgánů je tady zřetelná.

Pozoruhodné jsou argumenty, které podle mého soudu vyplývají z neznalosti věci. Když se mluví o tom, že dokonce stávající předseda nezávislého úřadu zde říkal, že nebude umožněno, aby v tomto pojetí kontrolní úřad kontroloval nakládání se státním majetkem, ale podle klasické právní tradice hospodaření s majetkem, které je předmětem kontroly, v sobě také obsahuje způsob nakládání s majetkem, tj. odcizování apod. Zdá se mi, že argumenty dokonce od člověka, který by měl být znalý věci, a měl by být znalý práva, jsou skutečně zarážející.

Rovněž argumenty, které jsme slyšeli z úst dosavadního předsedy o tom, že nebudou moci vstupovat do právnických osob apod. v podobě zákonem řízených veřejně právních osob, mně připadají také podivné, protože klasická římská teorie právnické osoby rozlišuje právnické osoby veřejnoprávní, soukromoprávní, a to dvojího a třetího typu.

Připadá mi pozoruhodné, že tato znalost není přítomna u dosavadního člověka, který měl právě kontrolovat. Já sám jsem víckrát upozorňoval na to, že pojem "právnická osoba" je potřeba zpřesnit, ale i v tom stávajícím, poněkud zmateném pojetí, jestliže se řekne, že mohou kontrolovat právnické osoby, tak je naprosto jasné, že se to vztahuje na všechny právnické osoby, ať jsou jakéhokoli typu.

Nyní mi dovolte, abych přednesl pozměňovací návrhy. V tomto návrhu zákona se na dvou místech vyskytuje slib představitelů tohoto úřadu. Domnívám se, že by bylo účelné, aby tento slib byl v souladu s naším zněním ústavy, která - jak si možná vzpomenete - má slib, který obsahuje tři prvky. Všechny sliby v naší ústavě začínají větou: "Slibuji věrnost České republice." Domnívám se, že by bylo účelné doplnit tento bod také do tohoto návrhu, aby slib byl konzistentní se všemi ostatními sliby, které v ústavě máme a kromě toho by bylo dobré přizpůsobit dikci slibu více dikcí současné ústavy.

Proto navrhuji v § 10, aby odst. 4 za dvojtečkou zněl takto: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat jejich ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že budu svoji funkci vykonávat nezávisle a nestranně a nezneužiji svého postavení."

Některé drobné změny v dikci a ve slovosledu vyplývají právě z toho, že se chci maximálně přidržet slibu, který je v ústavě.

Stejné znění slibu se vyskytuje v § 12, odst. 5, kde za dvojtečku navrhuji naprosto stejné znění, jaké jsem právě navrhl.

Kromě toho mám jednu drobnou technickou připomínku ke zlepšení textu, a to v závěrečných a přechodných ustanoveních. V § 42, odst. 1 se říká, že kolegium úřadu se sejde na svém prvním jednání do 15 dnů po zvolení alespoň deseti členů Poslaneckou sněmovnou.

Je to opatření nanejvýš potřebné, aby se tento orgán mohl ustavit. Domnívám se, že by zákon měl stanovit, kdo toto shromáždění svolal. Tudíž, dal bych tuto povinnost ze zákona prezidentovi úřadu. Odstavec 1 by potom zněl: "Kolegium úřadu svolá prezident úřadu do 15ti dnů po zvolení alespoň deseti členů Poslaneckou sněmovnou." Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Prosím kolegu Gjuriče, připraví se poslanec Matulka.

Poslanec Andrej Gjurič: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, původně jsem chtěl přednést jen jeden drobný pozměňovací návrh, ovšem některá vystoupení kolegů mě přinutila k tomu, že budu hovořit přece jen o něco déle. (Omlouvám se, že nebudu mít svůj projev tak rétoricky propracován, jako pan kolega Kraus, protože jsem neočekával, že kromě pozměňovacího návrhu ještě něco dalšího přednesu. Jistě bych si nějakého toho Aristotela našel, kdybych tušil, že budu déle hovořit.)

Chtěl bych reagovat pouze na dva kolegy, a to na kolegyni Mazalovou a kolegu Krause. Na kolegyni Mazalovou velice stručně. Všechno to, co uvedla jako kritiku na současnou předlohu, kterou v podstatě žádala celou zrušit, všechny ty výhrady platí i na dosavadní platný zákon č. 61/1992 Sb. Ptám se, zda ho hodlá ponechat a nebo zrušit.

Více vět bych rád řekl jako reakci na vystoupení kolegy Krause, protože mi připadá naprosto nehorázné. Byl jsem tady, a řada kolegů, minulé volební období, když NKÚ vznikl. Nechtěl jsem o tom hovořit. Ovšem poté, co tady řekl kolega Kraus, považuji za nutné udělat alespoň malou historickou reminiscenci. Nebudu se opírat o konkrétní data, o to koneckonců nejde. Když tehdy odstoupil pan ministr Tichý, bylo ministerstvo kontroly, které bylo tehdy jediným kontrolním orgánem, dlouhou dobu bez vedení. To vyhovovalo řadě lidí, a řekl bych, že právě řadě kolegů z této strany sněmovny. Jak víte (nebo si na to už možná nevzpomínáte), bylo obtížné post ministra obsadit. Kdo a jak vládl tehdejšímu ministerstvu kontroly bez ministra, nebudu tady rozvádět, z té politické doby to všichni vědí. Když se konečně podařilo obsadit velice složitou cestou, na kterou si mnozí z nás také dobře pamatujeme, vedení ministerstva kontroly, a toto ministerstvo začalo pracovat, začalo efektivně pracovat. (Je třeba vidět, že tehdy byla na pořadu řada podstatných politických úkolů - jako bylo přebírání majetku SSM, majetku KSČ. Také řada ekonomických úkolů, jako byla první vlna kupónové privatizace.) Okamžitě se objevil návrh na nezávislý kontrolní úřad. Tento návrh na NKÚ byl naprosto účelovou záležitostí, a my jsme to všichni věděli.

Na tento návrh na kontrolní úřad, v podobě ústavního zákona, jsme argumentovali tím, že vlastně "kupujeme zajíce v pytli", protože se po nás chtělo přesně stejnými argumenty, že nikdo nesmí bránit vzniku nezávislé kontroly, abychom schválili pouze dva paragrafy, o nichž jsme nevěděli nic jiného, než že se zřizuje nezávislý kontrolní úřad. Nakonec se tak stalo, a když přišel konkrétní prováděcí zákon, zjistilo se, že "zajíc je sice z pytle venku, ale že nebude umět chodit".

Jinými slovy, když teď budu navazovat na pana kolegu Krause, i tehdejší zákon nám připadal špatný, podrobili jsme ho kritice, v mnoha případech takové, kterou bychom mohli dnes opakovat, a bylo by nám to málo platné.

Obávali jsme se tehdy duality, která vznikne, jestliže budou nezávislý kontrolní úřad a ministerstvo kontroly působit zároveň, zejména v době, ve které to bylo (přebírání řady majetků a privatizace). Obávali jsme se, že z této duality vyplyne řada kompetenčních problémů, zejména problémů personálních, kdy si tyto dvě instituce začnou přetahovat odborníky, kterých není na kontrolu nikdy příliš mnoho, a že tam budou problémy finanční. (Zvýšily se například náklady, když vzniklo ministerstvo kontroly, pokud si dobře pamatuji, asi o 17 miliónů.) Všechny tyto obavy se samozřejmě potvrdily, nicméně také nám to nebylo vůbec nic platné. Potvrdily se obavy, že se tím brzdí práce ministerstva kontroly a že vzniká dualita. Bylo to úplně jedno, jen když tady bylo cosi, co bylo potřeba zřídit. Čili právě na tehdejší dobu, pane kolego Krausi, platí, prosadit své bez ohledu na následky. Následky od té doby trvaly rok a půl či dva roky, ale v podstatě trvají následky dodnes. Tyto následky se snažíme už teď konečně nějakým způsobem uvést do pořádku a zachránit. Všechno, co jste řekl, se vztahuje více, jsem o tom hluboce přesvědčen, na minulou situaci, kterou jsme tu spolu zažili, než na situaci dnešní. (Myslím, že vám to říkám, a bude to trochu osobní poznámka, marně, protože když se tady schvalovalo programové prohlášení vlády, v podstatě přímo jste vyjádřil, že ničemu, co předkládáme, nevěříte. Nevěřil jste programovému prohlášení, nevěřte ani tomu, co teď říkám já. Je to váš přístup.)

Nyní už snad jen tu drobnou poznámku. Novinářské řady nejsou příliš obsazeny, bych doporučil, aby si všichni skutečně vyhledali, pokud o tom chtějí psát, stenozáznam z tehdejšího jednání o NKÚ. Je to velice zajímavé čtení, právě vzhledem k tomu, co nyní říká opozice, a co se dělo.

Nyní ten drobný pozměňovací návrh. Týká se § 28 - tj. udělování pokut, které souvisí s § 24 - tj. tím, na kolik jsou osoby povinny poskytovat materiály potřebné a vhodné ke kontrole. Nebudu to zde celé citovat. Pokuty osobám, které neposkytují součinnost nebo neumožňují průběh kontroly. Jsem malým příznivcem pokut. Domnívám se, že by se tyto věci měly řešit výrazněji a rázněji. S tím však byl vždycky problém. Problém, který tady vidím, je dnes tento. Je totiž pravděpodobné, nebo alespoň možné (není to prostě vyloučeno), že některé instituce budou ochotny zaplatit pokutu, aby získaly čas k práci se svými materiály, a dokonce opakovanou pokutu, aby jim zkrátka nikdo "nešel do papírů". Pořád se jim to vyplatí, těch 200 tisíc, daleko spíš, než by někde mohli ztratit třeba milión nebo miliardu. Protože to nelze řešit jinak než systémově, doporučuji, abyste o tom uvažovali komplexně, až budete připravovat závěrečné rozhodnutí.

Můj pozměňovací návrh se týká alespoň jediné věci, kdy se domnívám, že to lze napravit hned, a sice v § 28 odst. 2, kde navrhuji škrtnout poslední větu, která limituje udělování pokut. Že pokutu lze uložit opakovaně, je samozřejmě zcela v pořádku, že by však pokuty nesměly přesáhnout celkově částku 200 tisíc, mi z důvodů, které jsem uvedl, připadá pro řadu institucí i jednotlivců výhodnější. Těch 200 tisíc za to prostě stojí. Navrhuji tedy druhou větu v odst. 2 z tohoto paragrafu škrtnout. To je všechno. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Prosím kolegu Matuku, připraví se pan kolega Janeček.

Poslanec Dalibor Matulka: Dámy a pánové, dovoluji si začít takovým drobným doporučením pro ty z vás, kterým není zcela jasná podstata sporu. Doporučuji jim, aby si cvičně přečetli odpověď na interpelaci pana poslance Wagnera, týkající se kontroly provedené NKÚ na ministerstvu státní kontroly. Tam najdete jeden z důvodů, proč je nesporně třeba zrušit nynější NKÚ a je zapotřebí jej nahradit čímsi jiným, druhově zcela odlišným.

Nyní k věci. V dosavadní rozpravě mnoho řečníků poukazovalo na to, že návrh, který máme před sebou, ve znění společné zprávy, se na jedné straně v mnohém blíží dřívějšímu právnímu režimu VLK. Na druhé straně se ten návrh příčí "selskému zdravému rozumu". Příčí se zásadám právního státu pro velké množství právních vad. Obsahuje značné množství legislativních závad. Nevyhovuje ani odborným požadavkům na kontrolní činnost. A co je nejpodstatnější, ten návrh je v rozporu s principy ústavnosti.

Pan předseda ústavně právního výboru dr. Výborný na návrh poslance Wagnera o nové projednání v ústavně právním výboru reagoval upozorněním, že námitky proti ústavnosti byly skutečně už v ÚPV vzneseny a ústavně právní výbor se jimi zabýval. To je pravda. Na druhé straně však je pravda, že námitky proti ústavnosti byly v ústavně právním výboru vzneseny pouze některé, zdaleka ne všechny, které byly vzneseny dnes. Také je na druhé straně pravda, že ústavně právní výbor posoudil námitky proti ústavnosti silou svých hlasů, nikoli silou toho, co je pravda.

Čili jediné, co v případě schválení tohoto návrhu zákona bude dokonalé, bude politická zvůle a zájem na zrušení skutečně nezávislého kontrolního úřadu ze strany těch, kteří mají za úkol zvednout ruku pro. Proto navrhuji krátký pozměňovací návrh. Změnit text § 52 znění společné zprávy tak, že by se číslo 1993 nahradilo číslem 2100. Neboli navrhuji, aby zákon nabyl účinnosti dnem 1. července 2100. Proč to navrhuji? Domnívám se, že podle mého odhadu - to je zhruba to datum, kdy v této zemi přestane panovat politická zvůle a kdy konečně začne pravda vítězit. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji za odhadnutí doby. Slovo má kolega Janeček, připraví se kolega Vyvadil.

Poslanec Josef Janeček: Vážený pane předsedající, mám pozměňovací návrh, který se týká problematiky pojištění, a to z toho důvodu, že vlastně pojišťovací prostředky nejsou součástí státního rozpočtu a nejsou majetkem státu. Proto pozměňující návrh zní: V § 3 odst. 1 a), kde se říká "hospodaření se státním majetkem", doplnit "a finančními prostředky odváděnými na základě zákona". Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Prosím kolegu Vyvadila, připraví se kolega Karas.

Poslanec Jiří Vyvadil: Pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, mám jen procedurální návrh. Tento zákon je velice vážným zákonodárným počinem z hlediska politického, z hlediska právního. Navrhoval bych, aby poté, co se vyčerpá množství přihlášených do rozpravy, byl tento bod přerušen, a protože je uzance, že se umožňuje klubům poslanců poradit se nad textem zákona, aby toto bylo umožněno - nevylučuji, že to může být v rámci polední přestávky - ale nebyla ovšem ukončena rozprava, s tím, že před závěrečným hlasováním, pokud některé kluby budou mít za to, že by se chtěly k věci vyjádřit, by se jim toto umožnilo. Ponechávám na úvaze místopředsedy, aby tuto věc řešil racionálně. Není nezbytné, aby bylo přerušováno jednání jenom pro tento bod, může se začít s jiným bodem programu.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. To je rozšíření procedurálního návrhu kolegy Kačenky o to, co jste řekl. Slovo má kolega Karas, připraví se kolega Kozák.

Poslanec Jiří Karas: Pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych vyslovil svůj názor k návrhu tohoto zákona. V návrhu zákona dochází ke značnému zúžení jeho působnosti jak v porovnání se zákonem České národní rady č. 61/1992 Sb., tak i s působností ve všech známých nejvyšších kontrolních úřadech v demokratických státech. Chybí zde kontrola nakládání s majetkem státu, soustřeďuje se pouze na kontrolu hospodaření s majetkem, nikoliv např. na jeho zcizení, prodání, transformaci, privatizaci. Tak např. Nejvyšší kontrolní úřad nebude moci kontrolovat Fond národního majetku a ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci, ani zakladatele ve věci privatizace, neboť jmenované orgány v tomto případě se státním majetkem nehospodaří, ale pouze s ním nakládají.

Kontrola státního závěrečného účtu republiky, která je jednou ze základních činností tohoto úřadu: chybí kontrola dluhu republiky, úvěrů, pohledávek a majetkových práv, chybí kontrola dodržování práv a povinností vyplývajících z právních předpisů upravujících finančně ekonomické vztahy. Nebude tedy možno kontrolovat např. výroční finanční zprávy politických stran a politických hnutí, neboť tato kontrola probíhá pouze na základě této působnosti. Řada oblastí, jako je např. dodržování právních předpisů chránících životní prostředí apod. Chybí kontrola výkonu státní správy např. na úseku školství, sociálního zabezpečení, životního prostředí apod.

Za druhé - z kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu byly vypuštěny vláda, a to v rozporu s Limskou deklarací, právnické osoby zřízeně zákonem, např. některé pojišťovny včetně Všeobecné zdravotní pojišťovny, a další právnické osoby, u nichž tak stanoví zákon, např. pořadatelé sbírek, vydavatelé losů apod.

Také kontrola plnění státního rozpočtu České republiky zcela nejasně formuluje, co je v této oblasti možno kontrolovat. Zda jde pouze o naplňování rozpočtu - to znamená o jeho příjmovou část - nebo jestli tento termín je zde užit ve smyslu plnění dřívější éry, jako např. plnění plánů apod., které by v sobě zahrnovalo nejenom tvorbu, ale i užití prostředků státního rozpočtu České republiky, jak je zakotveno v § 3 zákona č. 61/1992 Sb.

Také přešetřování stížností a podnětů podaných občany nebo poslanci nebude možné, neboť ty nikdy nesměřují do oblasti plnění rozpočtu a pouze jen ojediněle do oblasti hospodaření se státním majetkem, ale většinou se týkají výkonu státní správy nebo dodržování zákonů a předpisů na jejich základě vydaných. I když v budoucnu se občané nebudou zřejmě obracet na Nejvyšší kontrolní úřad se svými stížnostmi a podněty, bylo by třeba, aby Nejvyšší kontrolní úřad měl ze zákona možnost přešetřovat podněty, se kterými se na něj obrátí např. poslanci nebo senátoři parlamentu.

Dle mého názoru z hlediska působnosti jde v podstatě o torzo dosavadního Nejvyššího kontrolního úřadu nemající ve světě ani u nás obdoby. Dokonce má daleko menší rozsah působnosti než stávající ministerstvo státní kontroly jako orgán spadající do výkonné sféry. Nedovedu si vůbec představit, co navrhovatele vedlo k tomu, aby řada oblastí byla z kontroly vyjmuta a aby parlament nemohl dostávat podklady pro svoji kontrolní působnost v moci výkonné v plném rozsahu. Dámy a pánové, děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Prosím kolegu Kozáka, připraví se kolega Hofhanzl.

Poslanec Stanislav Kozák: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, z ryze racionálních důvodů se oprostím od komentování tohoto návrhu zákona, včetně společné zprávy. Dovolím si přednést pouze tři pozměňovací návrhy.

První se týká § 10 odst. 1 d), kde máme stanoveno, že pro úřad prezidenta a viceprezidenta úřadu musí dosáhnout kandidát věku 35 let. Domnívám se, že i v ústavě jsme stanovili pro senátory hranici věkovou 40 let a že bychom ji u takto důležitého úřadu neměli uměle snižovat, byť musím politovat ministra kontroly pana Němce, že se do tohoto konkursu nebude moci přihlásit.

To znamená, že navrhuji, aby se číslovka "35" nahradila číslovkou "45 let".

Druhý pozměňovací návrh je k § 12 odst. 9, písm. b), kde doporučuji toto písmeno vypustit a ostatní písmena přejmenovat v duchu posloupnosti. V tomto paragrafu se hovoří o ukončení výkonu funkce člena úřadu při dosažení věku 65 let. Nikde ve světě takováto diskriminující hranice de facto není přijata a prakticky, jestliže volíme členy úřadu na 9 let, pak to znamená, že de facto tento člověk nemá šanci v 56 letech, v době, kdy má nejvíce nasbíraných zkušeností, se přihlásit do tohoto konkursu. Někdo by mi mohl říci, že se může přihlásit a že mu to skončí dříve, ale praxe pravděpodobně by byla jiná.

A konečně třetí pozměňovací návrh se týká § 17 a zároveň § 45 odst. 2, písm. c), kde navrhuji, aby jednak § 17 byl vypuštěn jako celek a v § 45 aby byl vypuštěn odst. 2 písm. c). Je to paragraf, který se zmiňuje o plánu kontrolní činnosti, a pokud Kontrolní úřad má zpracovávat svůj plán kontrolní činnosti podle těchto zásad, pak si dovolím tvrdit, že nebude mít občas co kontrolovat.

To je vše, děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji panu poslanci Kozákovi, prosím pana kolegu Hofhanzla, připraví se pan kolega Novák Libor mladší.

Poslanec Čestmír Hofhanzl: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové, předem bych chtěl poprosit také druhou stranu sněmovny, aby si sundala z očí ty růžově klapky, když jsme si my sundávali klapky jiné.

Byl jsem v této sněmovně před rokem a půl, když byl s převahou tří hlasů ustaven nezávislý kontrolní úřad. Velmi dobře si pamatuji na konflikt a politické pozadí vzniku současného Nejvyššího kontrolního úřadu. Když zde pan poslanec Machalík nyní vystoupí a řekne, že jde o odvolání pana Hussara, říká to on. Pan poslanec ví stejně dobře, jako jsem to věděl tehdy já, o co šlo při ustavení Nejvyššího kontrolního úřadu před rokem a půl. Já to tehdy také řekl.

Před rokem a půl šlo o skvělou intriku kvůli majetku a politickým zájmům určité skupiny. V České národní radě ji realizovala koalice Komunistické strany a Občanského hnutí. Ustavení Nejvyššího kontrolního úřadu v té době a v té podobě bylo záležitostí navýsost politickou. Nešlo o nezávislou kontrolu, šlo o to vytvořit dvoukolejnost kontrolních úřadů, šlo o to vyvolat v situaci dosud nefungující státní správy kompetenční spor, spor o to, kdo a který úřad je vlastně oprávněn jako kontrolní instituce působit.

Mohu říci, že původní záměr se jeho duchovním otcům a realizátorům povedl na 100%. O rok a půl se prodloužila doba, kdy kvůli většinou malicherným sporům v této zemi neexistuje nezávislá kontrolní instituce a kontrolní úřady, nezávislá kontrola.

Úřady a lidské instituce jsou dílem lidí. Bývají plodem své doby i způsobu svého vzniku. Nejvyšší kontrolní úřad je institucí, která v demokratických státech je nezbytná a nezbytná je i nezávislost na politických silách a stranách. Způsob vzniku a obsazení nynějšího Nejvyššího kontrolního úřadu byl navýsost politický a jeho obsazení nebudí mou důvěru.

Na dotvrzení svého názoru uvádím, že nebudí mou důvěru, když pracovníkem Nejvyššího kontrolního úřadu je pan Chutný, bývalý poslanec České národní rady, předkladatel návrhu zákona před rokem a půl. Nikdy nezapomenu, jak pan poslanec se slzami v očích zaklínal sněmovnu, aby ve jménu Ježíše Krista hlasovala pro návrh zákona. Je mi nemilé a nepříjemné to zde říkat, když vím, že pan Chutný byl před tím, než byl poslancem, členem KSČ, lidovým milicionářem a později laickým kazatelem. Nezlobte se na mne, dámy a pánové, já nevěřím v nezávislost takových lidí a institucí.

Nejvyšší kontrolní úřad musí být ustaven nově a z nových lidí. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji panu poslanci Hofhanzlovi. Prosím kolegu Libora Nováka mladšího, připraví se paní kolegyně Mazalová.

Poslanec Libor Novák: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, dámy a pánové, navrhuji změnu návrhu zákona v tisku 274 v § 3 odst. 2 nahradit slova "jiných státních úřadů" slovy "jiných správních úřadů". Tato dikce byla schválená ústavně právním výborem a je v souladu s čl. 79 odst. 3 Ústavy. Domnívám se, že při přepisu došlo k určité textové chybě a že je třeba ji napravit.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Prosím paní kolegyni Mazalovou. Připraví se pan kolega Řezáč.