Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Poslanec Ivan Bečvář: Na závěr pouze pár slov. Z hlediska legislativního šlo o tzv. hlubokou novelu, tzn. o hluboký zásah do původního znění zákona. To ale rovněž znamená mimo jiné i více legislativní práce. Z hlediska humánního ale jde rovněž o hlubokou novelu, tentokrát našeho myšlení. Jde o posun vnímání okolní přírody, o ochranu slabších. Tato novela byla připravena v souladu s evropským kontextem chápání ochrany zvířat. Ale ta Evropa, o které hovoříme, mezitím ušla určitý kus cesty, a to některé z nás trochu překvapilo. Příprava a projednávání této novely ukázaly ještě jednu nesmírně cennou stránku. Přišlo zhruba pouze do této sněmovny 1 024 dopisů k této tematice a na samostatných arších přišlo 3 286 podpisů podporujících úsilí změny původního zákona. Tato čísla si nezadají s připomínkami k české ústavě.

Všem těm, které projednávání této tematiky nenechalo lhostejné, tímto děkuji. Svědčí o hlubokém vztahu našeho národa k ochraně zvířat, a to je pro mě stejně nadějné jako výsledek hlasování, za které vám všem osobně i jménem zvířat děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Bečvářovi. O závěrečné slovo se rovněž přihlásil ministr zemědělství Josef Lux.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Josef Lux: Pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, děkuji vám za podporu vládního návrhu novely. Chtěl bych poděkovat panu zpravodaji a celému týmu, kteří pracovali na všech pozměňovacích návrzích velmi pozitivně a velmi dobře. Díky. Co je ještě velmi pozitivní při projednávání tohoto zákona - že se tak trochu prolomila, byť opozice neposlouchá, hranice mezi koalicí a opozicí. A budiž to také dobré znamení. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi zemědělství.

Dámy a pánové, dalším bodem je

Nicméně, protože vidím, že touha většiny poslanců směřuje k tomu uvolnit se, uděláme desetiminutovou přestávku a pak se sejdeme v plném počtu.

(Jednání přerušeno v 15.12 hod.)

(Jednání opět zahájeno v 15.20 hodin.)

Místopředseda PSP Jan Kasal: Prosím, abyste zaujali místa ve svých lavicích, protože se schyluje k počátku projednávání bodu, kterým je

Odůvodněním předloženého vládního návrhu zákona, který jste obdrželi jako sněmovní tisk 252, pověřila vláda ministra práce a sociálních věcí pana Jindřicha Vodičku, který je připraven k tomu, aby tento návrh uvedl. (Zvu vás proto ještě jednou všechny do sněmovní síně a panu ministrovi uděluji slovo.)

Ministr práce a sociálních věcí ČR Jindřich Vodička: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vláda předložila parlamentu v rámci návrhu změn daňových předpisů a předpisů o pojistném též návrh na úpravu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. V návaznosti na tuto novou úpravu rovněž návrh změn některých dalších zákonů.

Předložený návrh v sociální oblasti, stejně jako změny navrhovaně vládou v oblasti daňové a ve zdravotním pojištění, vycházejí ze zhodnocení nových právních předpisů od 1. 1. 1993, po čtvrtroce jejich působení.

Lze konstatovat, že záměr - oddělit pojistné od daní se ukázal jako jeden ze stěžejních principů daňové reformy jako správný. Dále lze konstatovat, že vůči převážné většině poplatníků, tj. zaměstnavatelům a zaměstnancům, působí předpisy o pojistném na sociální zabezpečení adekvátně. Podařilo se zvládnout novou situaci i po organizační stránce. Připomínky k nové právní úpravě jsou však vznášeny ze strany osob samostatně výdělečně činných, které poukazují zejména na své neúměrné celkové odvodově zatížení ve srovnání s předešlým rokem.

Při daňové reformě byla uplatněna zásada, že celkové zatížení všech ekonomických subjektů má být srovnatelné tak, aby byly vytvořeny rovné podmínky v podnikání. Proto je i odůvodněná vazba pojistného na skutečné příjmy osob samostatně výdělečně činných.

Stávající právní úprava však dopadá tvrdě na osoby samostatně výdělečně činné v případech, kdy se jejich skutečný příjem v době placení pojistného oproti příjmu v rozhodném období prokazatelně snížil, a dále v některých případech při zahájení činnosti.

Bylo a je poukazováno na výši vyměřovacího základu, který ponechává menší prostor především pro investice. Po zvážení všech připomínek a návrhů vláda předkládá návrh na změnu pojistného na sociální zabezpečení u osob samostatně výdělečně činných. V souvislosti s úpravou pojistného je pak nutné uvést změny i v dalších navazujících zákonech, a to v zákoně č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, a v zákoně č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.

Vládní návrh tak představuje vzájemně propojenou novelizaci tří základních zákonů v sociální oblasti.

Dovolte mi nyní, abych stručně charakterizoval nejvýznamnější změny v těchto zákonech.

Za prvé. Je to v zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Navrhované změny se týkají v první řadě snížení vyměřovacího základu pro odvod pojistného, a to o 10 bodů v roce 1993. Tímto snížením se zmírní nárůst odvodového zatížení osob samostatně výdělečně činných proti roku 1992. Snížení vyměřovacího základu u osob samostatně výdělečně činných bude však znamenat nižší výměr pojistného cca o 1,6 mld. Kč.

Další navrhovanou změnou je placení pojistného v průběhu kalendářního roku zálohově a vyúčtování záloh na pojistné po podání daňového přiznání podle skutečného příjmu. V této souvislosti se umožňuje snížení záloh, pokud došlo k podstatnému snížení příjmu oproti předchozímu kalendářnímu roku, aby se neplatily vysoké zálohy v době, kdy je dosahováno již nižšího příjmu.

Dále se navrhuje, aby zálohy na pojistné nebyly placeny po dobu pracovní neschopnosti a některých dalších sociálních událostí, kdy samostatná výdělečná činnost není vykonávána.

Další okruh změn se týká těch osob samostatně výdělečně činných, které jsou již účastny nemocenského pojištění z titulu zaměstnání v pracovním poměru nebo v obdobném vztahu, nebo které jsou poživateli starobního nebo invalidního důchodu. U těchto osob lze předpokládat sociální zajištění z jiných zdrojů, a proto by neměla platit minimální výměra vyměřovacího základu.

Další okruh navrhovaných změn se týká zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení. Zde se změny týkají především účasti na nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných, které jsou tohoto pojištění účastny z jiného důvodu, nebo jsou poživateli starobního nebo invalidního důchodu. Tyto osoby nebudou muset být povinně pojištěny ode dne zahájení výdělečné činnosti, o které se předpokládá, že má vzhledem k jinému druhu zabezpečení doplňkový charakter, nýbrž účast na pojištění bude posouzena zpětně v závislosti na skutečně dosahovaných příjmech v předchozím kalendářním roce.

Dále se upravuje způsob výpočtu nemocenských dávek náležející osobám samostatně výdělečně činným, neboť se musí nově stanovit základ pro jejich výpočet ve vazbě na měsíční vyměřovací základ pro stanovení záloh na pojistné a na vyměřovací základ pro stanovení pojistného. Procentní sazby dávek se nemění.

Další okruh změn obsažených v tisku 252 se týká zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Zde se především v návaznosti na nové úpravy placení záloh na pojistné upravují povinnosti osob samostatně výdělečně činných při podávání přihlášek a odhlášek z pojištění a ohlašování výše příjmů ze samostatné výdělečné činnosti.

Posledním okruhem navrhovaných úprav jsou přechodná ustanovení, v nichž se řeší přechod na novou právní úpravu. Tato ustanovení jsou poměrně rozsáhlá, jsou však nezbytná, aby byly pokryty všechny případy.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, navrhované úpravy uvedených tří zákonů ve svém souhrnu představují výrazné změny ve prospěch osob samostatně výdělečně činných a tím i rozvoj podnikání. Máme za to, že v sociální oblasti představují rozumný, únosný a vyvážený rámec a prosím vás proto o schválení předloženého návrhu zákona, a to s přihlédnutím k úpravám navrhovaným ve společné zprávě výborů.

Všem výborům, všem poslancům v těchto výborech bych chtěl poděkovat za práci, čas a úsilí, které předkládané novele věnovali. Tento zákon projednaly všechny výbory. Věřím, že novela, kterou budete nyní projednávat a schvalovat, je poznamenána velice pozitivně prací v těchto výborech. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Jindřichu Vodičkovi za jeho úvodní slovo. Nyní dávám slovo společnému zpravodaji výborů panu poslanci Jindřichu Němčíkovi. Žádám ho, aby odůvodnil společnou zprávu výborů, kterou jsme obdrželi jako sněmovní tisk 348.

Poslanec Jindřich Němčík: Vážený pane předsedající, páni ministři, kolegyně a kolegové, vzhledem k tomu, že pan ministr vás poměrně podrobně seznámil s předlohou novely zákona, která jako sněmovní tisk nese číslo 252, a také proto, že podstatu této novely jistě všichni dobře znáte, vzhledem k tomu, že v minulých měsících byla ve výborech parlamentu poměrně podrobně projednávána, dovolte mi, abych se ve svém vystoupení omezil na seznámení se společnou zprávou, která - jak již pan předsedající řekl - je vám předložena jako tisk 348.

Předlohu projednávaly všechny výbory s výjimkou výboru mandátového a imunitního. Společná zpráva je výsledkem práce zpravodajů výborů, kteří na své schůzce rozhodovali o zařazení jednotlivých připomínek z výborů parlamentu. Chtěl bych říci, že samotné projednávání ve výborech i potom projednávání na společné schůzce zpravodajů se neslo v duchu dosáhnout takového vztahu předlohy, nebo takových změn předlohy, že by posunuly kvalitativně řešení otázky sociálního pojištění právě pro okruh osob samostatně výdělečně činných tak, jak se o tom zmiňoval pan ministr.

Myslím, že věcné změny a koneckonců i dejme tomu technicko-formální změny, které byly ještě do společné zprávy zařazeny na základě podnětů poslanců, významně zkvalitňují jak původní normu, tak novelu, která byla předložena vládou k projednání.

Dovolte mi pouze, abych se krátce zmínil o připomínkách nezařazených do společné zprávy, které - jak věřím - v několika případech budou ještě projednávány jako připomínky poslanců zde ve sněmovně.

Především se jedná o datum účinnosti zákona, které se do společné zprávy výborů zařadilo dnem 1. července 1993 vzhledem k většinovému návrhu výborů parlamentu a také vzhledem k tomu, že s projednáváním této předlohy v terénu se ukazuje, že kratší termín pro účinnost tohoto zákona je z hlediska terénních pracovníků prakticky nerealizovatelný. Proto zvítězil názor na účinnost tohoto zákona od 1. července.

Chtěl bych jenom připomenout, že po projednávání této předlohy budeme projednávat předlohu zákona o zdravotním pojištění. Vzhledem ke značnému vztahu obou pojištění by bylo dobře mít na paměti, že účinnost obou novel zákonů by měla být shodná tak, aby potom v praxi naběhnutí této účinnosti nepůsobilo problémy.

Dalšími nezařazenými připomínkami, které jsou uvedeny na straně 8 společné zprávy, je především ta základní věcná připomínka, která vlastně odráží diskusi ve výborech parlamentu, a to je snížení procenta, na které se snižuje vyměřovací základ. Myslím si, že do společné zprávy byla oprávněně zařazena varianta, která je i v obsahu vládního zákona. Vyjadřuje naprosto většinový názor výborů. Myslím si, že její zdůvodnění a její platnost už zde vzpomenul pan ministr.

Pokud se týká požadavku výboru pro národnosti o vydání plného znění zákona o sociálním zabezpečení a zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, je to požadavek, podle mého názoru, plně legitimní, nicméně v této chvíli pravděpodobně nerealizovatelný. Navíc víme, že obě tyto normy budou v příštím období podléhat dalším - dá se říci - podstatným změnám a dělat v tuto chvíli plné znění těchto zákonů je pravděpodobně nad síly legislativních odborů příslušných resortů. Myslím si, že po ustálení celého systému by se skutečně v krátké době toto plné znění mělo objevit.

To by bylo všechno ke společné zprávě výborů - tisk 348 - k novele zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a k některým dalším zákonům - tisk 252.

Na závěr mi dovolte říci, abych doporučil sněmovně přijetí této novely ve znění společné zprávy a samozřejmě po rozpravě, která jistě k této novele bude ve sněmovně probíhat. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji společnému zpravodaji panu poslanci Jindřichu Němčíkovi. Otevírám rozpravu. Písemně se do rozpravy prozatím přihlásili tito poslanci: Gross, Vrzal, Fischerová, Gjurič a Broulík. Jako první bude v rozpravě hovořit pan poslanec Stanislav Gross a připraví se pan poslanec Vrzal.

Poslanec Stanislav Gross: Vážený pane předsedající, pane předsedo, členové vlády, dámy a pánové, pan společný zpravodaj měl pravdu, že zde padnou některé návrhy, které jsou v části nezařazených pozměňovacích návrhů. Jeden zde již padá z mých úst.

Jedná se o krátký návrh, který byl vznesen při jednání Rady pro hospodářskou a sociální dohodu z úst zástupců odborů a který byl zástupci vlády, konkrétně panem ministrem Vodičkou, akceptován. Jedná se o krátký pozměňovací návrh, který se týká § 25 na str. 9. Na konci věty by se měla zařadit další věta tak, aby celý odstavec zněl následovně: "Pokud se podle zvláštního předpisu uhrazuje náhrada mzdy, mzdové vyrovnání, doplatek ke mzdě nebo jiné obdobné plnění, uhrazuje se zaměstnavateli též pojistné, které je povinen z těchto plnění platit. To platí obdobně i pro úhradu nákladů na vytvoření veřejně prospěšné práce a pro výplatu odměn a mezd, které provádí zaměstnavatel z finančních prostředků odborové organizace, pokud se v kolektivní smlouvě nestanoví jinak." Pozměňovací návrh má smysl v tom, že umožňuje jak zaměstnavatelům, tak zaměstnancům, pokud se na tom společně dohodnou, jiné plnění tohoto pojistného. Děkuji a věřím, že bude tento návrh akceptován.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Grossovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Vrzal, připraví se paní poslankyně Fischerová.

Poslanec Ivan Vrzal: Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych nejdříve zrekapituloval krátce situaci, která vznikla zřizováním nového systému sociálního zabezpečeni.

V listopadu loňského roku byl přijat poprvé zákon o sociálním pojištění a zákon o zdravotním pojištění, který velmi zatížil zdanění osob samostatně výdělečně činných zhruba o 15 - 20% proti roku 1992. Tehdy byl stanoven vyměřovací základ pro zdravotní pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné na 100% hrubého zisku a pro sociální pojištění to bylo na 50%.

Současně se zákonem o rozpočtu jsme schválili novelu těchto zákonů, kdy byl vyměřovací základ snížen na 45%, jak u sociálního, tak u zdravotního pojištění. V podstatě bylo dohodnuto, že se k tomuto zákonu brzy vrátíme. Nyní přišel ten okamžik, kdy se k tomuto zákonu vracíme. Já jsem velmi rád, že vláda přišla se snížením vyměřovacího základu u obou druhů pojištění na 35%.

Ovšem je třeba si uvědomit, co to znamená pro podnikatele po započtení daně z příjmu. Rozdíl mezi tím, co navrhuje v současné době vláda, a mezi tím, co dosud ještě platí, než to schválíme, je rozdíl ve snížení daňového zatížení pro podnikatele celkového odvodového zatížení o 2,5 - 3%. Zůstává tedy otázkou, zda považujeme toto snížení pro osoby samostatně výdělečně činné za dostatečné.

Chtěl bych upozornit na jednu věc, že v zákoně o sociálním zabezpečení dochází ještě k jedné změně. Dosud se vypočítávalo pojistné z vyměřovacího základu, který se počítal z dosažených příjmů v roce 1992, v současné době se bude počítat z příjmů dosažených v roce 1993. Tato změna sama o sobě je prospěšná, podnikatelé po ní dlouho volali a já jsem rád, že vláda k tomuto návrhu přistoupila. Je třeba si uvědomit, že v důsledku inflace a v důsledku změny některých odpisových sazeb tato změna, pokud by byla přijata sama o sobě, by znamenala zvýšení vyměřovacího základu zhruba o šest až sedm procent. To znamená, jestliže vláda snižuje vyměřovací základ ze 45 na 35%, tzn. o 10%, ve skutečnosti se jedná o snížení o 3 4%. Taktéž dopady, které vyplývají z této nepřesnosti při výpočtu, nejsou 1,6 miliardy do odvodů pro sociální zabezpečení, ale musí být právě v důsledku nového způsobu výpočtu vypočteny, jinak budou nižší, a za druhé dopady, které jsou vyčísleny jako dopady do výběru pojistného, nejsou jako celek dopady do státního rozpočtu a to z toho důvodu, že snížením vyměřovacího základu pro pojistné se snižuje i platba pojistného a tím se zvyšuje i základ pro platbu daně a z toho samozřejmě částka, kterou podnikatelé zaplatí na daních, bude vyšší. Takže celkové dopady do rozpočtu činí zhruba 650 miliónů při změnách v sociálním pojištění, při snížení na 35%.

Ty dopady budou v podstatě stejné pro oba dva zákony, jestliže bychom snížili vyměřovací základ na 30% u zdravotního i sociálního pojištění.

Z toho důvodu navrhuji snížit vyměřovací základ pro osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na sociálním zabezpečení z 35 na 30% a tedy dávám tento pozměňovací návrh. Bude to k bodu 3 § 5, odst. 1) písm. c) - číslovku 35 nahradit číslovkou 30 a tutéž změnu provést v § 5 odst. 1, písm. d).

Dále se domnívám, že pojistné jako takové by nemělo být daní jako je tomu dosud, kdy výše pojistného je závislá na výši příjmu občana a přitom služby, které mu z toho pojistného vyplývají, jsou stejné, bez ohledu na to, jak vysoké pojistné jsme si platili. Jedná se o zvláštní druh solidarity osob s vysokými příjmy s osobami, které mají příjmy nižší. Já osobně se domnívám, přesto, že tyto zákony považujeme za provizorní, že tato solidarita je příliš vysoká, a proto navrhuji snížit maximální vyměřovací základ ze 486 tisíc, které navrhuje vláda, na 270 tisíc. To znamená v § 4, bod 4 odst. 5 číslovku 486 tis. nahradit číslovkou 270 tis.

Dále bych si dovolil přednést ještě tři pozměňovací návrhy ke společné zprávě, kdy podnikatel si může požádat o změnu platby záloh při podstatném snížení a ve společné zprávě to bylo upraveno nejméně o jednu třetinu. Osobně se domnívám, že podstatně snížení je již o 10%, volím z toho rozumný kompromis a navrhuji, aby jedna třetina byla nahrazena 20%, tzn., pokud se sníží příjmy nejméně o 20%.

Další pozměňovací návrh se týká bodu 16, kde v původním znění zákona mohla být při nesplnění některých povinností osobě samostatně výdělečně činné uložena pokuta až do souhrnné částky 10.000,-Kč. Ve společné zprávě je návrh až do výše 10.000,-Kč za každé jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti. Vzhledem k tomu, že takovým porušením povinnosti může být podle tohoto zákona i podání přiznání na nesprávném formuláři, domnívám se, že možnost pokutování je příliš vysoká, a navrhuji v bode 16 za slovy "třetí" čárku nahradit tečkou a zbytek odstavce vypustit.

Poslední změna je spíše formální a týká se čl. II bodu 4, ve kterém se říká, že územní finanční orgány jsou povinny sdělit orgánům sociálního zabezpečení údaje o výši příjmu ze samostatně výdělečně činnosti po odečtení výdajů. Jedná se o formální úpravu a to z toho důvodu, že v okamžiku, kdy si podnikatel přichází na finanční úřad pro ověření svých příjmů, nemá tento finanční úřad jiné údaje k dispozici pro všechny podnikatele než je jeho daňové přiznání. Proto navrhuji za slovy "zajištění a udržení" doplnit slova "uvedené v daňovém přiznání poplatníka". To jsou všechny pozměňovací návrhy. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Vrzalovi, prosím, aby se slova ujala paní poslankyně Fischerová a aby se připravil pan poslanec Gjurič.

Poslankyně Eva Fischerová: Vážený pane předsedající, pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové. V šesté části zákona č. 37 z roku 92 Sb., o změnách v nemocenském a sociálním zabezpečení a některých pracovně právních předpisů, který je součástí projednávané novely, se v § 145 písm. g) praví: "Z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných se poskytují tyto dávky: nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, podpora při narození dítěte, přídavky na děti a pohřebné." Z textu § 145 písm. g) vyplývá, že osobám samostatně výdělečně činným se nevyplácí podpora při ošetřování člena rodiny. Dochází tedy k situaci, kdy osoby samostatně výdělečně činně nemají nárok na finanční zabezpečení při ošetřování člena rodiny, tak jako ostatní občané České republiky, a to za předpokladu, kdy tato skupina občanů také státu platí sociální pojistné a samozřejmě formou daní přispívá do státní pokladny. Je zcela evidentní, že také osoby samostatně výdělečně činné mají nemocné děti i členy rodiny a jejich podnikatelská aktivita a tedy i zisk jsou v této době zákonitě omezeny. V zájmu rovných práv všech našich občanů a principiálního přístupu k problému proto podávám následující pozměňovací návrh.

V čl. III na str. 16 vládního návrhu novely zákona navrhuji vložit nový bod 6. V § 145 se vkládá nové písmeno e), které zní: "Podpora při ošetřování člena rodiny". Původní písmeno e) označit jako f).

Závěrem mi dovolte uvést, že pozměňovací návrh jsem si dovolila předložit po dohodě s předkladatelem zákona panem ministrem práce a soc. věcí Vodičkou. V zájmu věci vás prosím o podporu.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Fischerově, prosím, aby se slova ujal pan poslanec Gjurič a připraví se pan poslanec Broulík.

Poslanec Andrej Gjurič: Dámy a pánové, měl jsem za náš výbor garanční, tj. výbor pro sociální politiku a zdravotnictví, upozornit znovu na nepřijmutou připomínku, kterou už zde formuloval jako pozměňovací návrh pan poslanec Gross. Za normálních okolností bych svoji přihlášku stáhnul, domnívám se ale, že pro hlasování nebude od věci, když bude sněmovna vědět, že i my tuto dikci, kterou navrhl pan poslanec Gross k § 25, ve znění "pokud se v kolektivní smlouvě nestanoví jinak", podporujeme. Považujeme to totiž za volný prostor k pozitivnímu vyjednávání, volný prostor k tomu vytvářet pozitivní vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Gjuričovi, prosím, aby se slova ujal pan poslanec Jaroslav Broulík, připraví se pan poslanec Václav Krása.