Poslanec Jaroslav Broulík: Vážený
pane předsedající, vážené
dámy, vážení pánové, chtěl
bych připojit dvě krátké připomínky
k předloženým zákonům. Jde o
čl. I odst. 12, kde se navrhuje nový § 14a
ve znění: "Termín splatnosti zálohy
na pojistné v odst. 1, řádek 2 do 20. dne
předcházejícího kalendářního
měsíce se posunuje na termín do 8. dne následujícího
kalendářního měsíce."
Odůvodnění: podnikatelé jsou diskriminováni
oproti zaměstnancům tím, že pojistné
na sebe musí platit dopředu, zatímco na zaměstnance
se platí zpětně.
Druhý návrh je velice krátký: v čl.
I odst. 4 se navrhuje změnit v § 5 odst. 2 částku
486 tis. korun na 120 tis. korun. Odůvodnění:
v roce 1992 byl maximální vyměřovací
základ nejvýše 10 tis. korun měsíčně,
to je 120 tis. korun ročně. V sociálním
zabezpečením je nezbytně nutné zavést
horní hranici příjmu, z něhož
se vypočítává pojistné. Loňský
maximální vyměřovací základ
byl logický, neboť navazoval na maximální
příjem zohlednitelný pro výpočet
starobního důchodu. Nebyl proto důvod jej
zvyšovat více než čtyřikrát.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Broulíkovi. Prosím, aby se slova ujal
pan poslanec Václav Krása.
Poslanec Václav Krása: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, vážení členové
vlády, dámy a pánové, dovolte, abych
podal pozměňující návrh, a
to zařadit připomínku výboru petičního,
pro lidská práva a národnosti, která
je v nezařazených připomínkách,
do společné zprávy v tomto znění:
Za článek V zákona vložit nový
článek VI tohoto znění: "Předseda
Poslanecké sněmovny Parlamentu České
republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů
České republiky vyhlásil úplné
znění zákona ČNR č. 589/1992
Sb., o pojistném na sociální zabezpečení
a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti, jak vyplývá ze zákonů
jej měnících a doplňujících."
Odůvodňuji krátce. Tento zákon používají
především právní laici, podnikatelé,
tento zákon byl několikrát novelizován
a domnívám se, že je nutné, aby byl
vydán v úplném znění.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Václavu Krásovi. Ještě
se hlásí pan místopředseda Poslanecké
sněmovny Karel Ledvinka, kterému dávám
slovo.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vážený
pane předsedající, vážení
páni ministři, dámy a pánové,
nepřednesu žádný pozměňovací
návrh, pouze se chci vyjádřit k tomu, co
zde bylo předneseno v pozměňovacích
návrzích kolegy Vrzala.
Jsem liberálně zaměřený ekonom
a předpokládám, že nemohu být
nikdy zpronevěřen k tomu, abych bojoval proti liberalismu,
to znamená zúžení státního
rozpočtu a umožnění v maximální
míře podnikání, ale myslím
si, že kolega Vrzal zde správně řekl
genezi vzniku těchto zákonů. Řekli
jsme si ale, že některé věci pojmeme
v rámci této novely a některé věci
uděláme jako novelu velikou, oddělením
daňových povinností od pojištění
k 1. lednu. Dále, že se připravíme k
tomu, aby tento materiál byl vládou připraven
- takový příslib máme - ještě
před schválením státního rozpočtu
pro příští rok, abychom lépe
mohli posoudit dopady, které z kterékoliv změny
vznikají. Vím, že je v podstatě jednoduché
argumentovat pouhými 72 korunami. To jsem si propočetl,
co jste navrhoval. Ano, jedná se pro daňového
poplatníka, mimo osob samostatně výdělečně
činných, o 72 korun tím, že snížíte
tuto sazbu. Já bych byl také proti a vždycky
jsem tvrdil, že 29% by bylo ideální, ale co
to je práh povinného pojištění,
co to je míra zdanění atd. To je velice křehká
záležitost a já se domnívám,
že by měla být především
posouzena exekutivou. Jenom proto jsem vystoupil, abychom si uvědomili
tuto skutečnost, neboť já bych teď mohl
navrhnout patřičných 29% a bylo by to 73,50
Kč na jednoho daňového poplatníka.
Zdá se mi ale, že je to nelogické a že
bychom měli respektovat to, na čem jsme se předem
dohodli, neboť kdyby to nebylo dohodnuto v tripartitě,
kdyby to nebylo dohodnuto s odboráři a nebyl by
zachován sociální smír, tak bych byl
první, který by s vámi souhlasil.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu místopředsedovi Ledvinkovi. Vzhledem k tomu,
že další přihlášky do rozpravy
nejsou, rozpravu končím. Ještě se hlásí
pan poslanec Vrzal. Pan ministr Lom vystoupí vzápětí.
Poslanec Ivan Vrzal: Vážený pane předsedo,
dámy a pánové, pokusím se velice krátce
reagovat na vystoupení pana místopředsedy
Ledvinky. Nejsem si zcela jist přesností tohoto
výpočtu - chtěl bych říci,
že nehovořím o procentuální sazbě,
ale o vyměřovacím základu. Můj
pozměňovací návrh se týká
pouze osob samostatně výdělečně
činných. Čili nemohu říci paušálně
kolik ty dopady jsou, protože to závisí na
tom, jaký příjem ta osoba má. Čili
pro osoby s vysokými příjmy ten dopad bude
vyšší - to je první věc a druhá
věc je, že jsem si vědom, že to bylo dohodnuto
v tripartitě a že proběhla spousta dalších
jednání. Přesto se ale domnívám,
že parlament je parlament, tedy partita je tripartita a že
každý má v této společnosti určitou
úlohu, ale myslím, že konečné
rozhodnutí je právě na parlamentu, aby posoudil,
která výše daňového zatížení
je pro podnikatele únosná.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Vrzalovi a prosím, aby se slova ujal ministr
zdravotnictví Petr Lom.
Ministr zdravotnictví ČR Petr Lom: Pane místopředsedo,
vážené poslankyně, vážení
poslanci, dámy a pánové, ujímám
se slova snad trochu předčasně, protože
mně přísluší hovořit k
pojištění zdravotnímu. Ale vzhledem
k tomu, že jeden z důvodů, proč jsme
přikročili k této novele, je sjednotit rysy
zdravotního a sociálního pojištění,
je nutno říci již teď na začátku
určité slovo k některým rozhodným
momentům, které budou zde v této síni
diskutovány.
Slyšeli jsme návrh kolegy Vrzala na snížení
procentního základu z 35 na 30%. Myslím,
že ve všech poslaneckých klubech se dlouhou řadu
týdnů diskutuje tato otázka - jsme v zajetí
magie čísel, z nichž některá
jsou přesvědčivá, některá
zpochybňována a jsou uváděny nejrůznější
statistiky. Domnívám se, že zde nejde o zásadní
změny v celém systému a filozofii pojištění,
zejména zdravotního, které nás teprve
čekají. Zde jde jenom o drobné úpravy,
které v případě snížení
vyměřovacího základu z 35 na 30%
mají již jen prestižní charakter. Domnívám
se, že úkolem této sněmovny je hájit
rovnoměrně zájmy všech skupin obyvatel,
tedy i podnikatelů i sociálně potřebných
i nemocných.
Jestliže jsme zde vyslechli dlouhou řadu čísel,
dovolte, abych jenom řekl, že nejrozhodnější
ukazatel je čistý příjem, který
se může měnit podle výše procentního
základu vyměřovacího osob samostatně
výdělečně činných z
35 na 30% jen velmi málo. U příjmů
100 tis. korun, který podnikatel má po odpočtu
nákladů, je u 35%ního vyměřovacího
základu plus po zaplacení daní s celkovým
daňovým zatížením čistý
příjem 76 a při 30%ním základu
je 78, což je rozdíl 2 tis. ročně.
Totéž je u příjmu 1 mil., kdy čistý
příjem 35% je 576 a u 30% 591 korun.
Rozdíl čistého příjmu je 14
tisíc, u ročního výdělku 1
milión po odpočtu nákladů, tj. 1,4
%. Zdá se, že je to málo, ale pro systém
zdravotního pojištění to znamená
přes 600 miliónů ročně mínus.
Děláme analýzy zadluženosti nemocnic,
děláme analýzy finančního systému,
který selhává při hrazení zdravotní
péče. Navrhujeme kontrolní opatření,
navrhujeme brzdící mechanismus, ale díra
v rozpočtu přes 600 miliónů ročně,
tu hned tak neodstraníme. Domnívám se, že
teď není čas a není vhodná doba,
abychom prezentovali ucelený zákon tak, jak byl
prezentován v roce-1924 zákon 221, který
se připravoval 4 roky.
Prosím, ponechme vládní návrh v platnosti
a vyčkejme jeho působení s tím, že
jsme si vědomi toho, že oba zákony budeme přepracovávat,
budeme novelizovat, ale bojím se příliš
radikálních kroků, bojím se toho,
že bychom mohli na druhé straně ubrat trochu
víc, než by celý systém mohl unést.
Proto jsem pro zachování vládního
návrhu vyměřovacího zákona,
u osob samostatně výdělečně
činných 35%. Pane místopředsedo,
děkuji za slovo.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Lomovi. Soudím z jeho závěrečných
vět, že v tuto chvíli vystoupil jako poslanec.
Hlásí se paní poslankyně Lagová.
Poslankyně Hana Lagová: Vážení
kolegové, během dopoledního jednání
tady několikrát padly výzvy, aby se jednotliví
diskutující vyjadřovali z hlediska svého
případného osobního zájmu.
V té souvislosti bych chtěla poprosit pana poslance
Vrzala, aby to ještě učinil. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
paní poslankyni Lagové. Pan poslanec Vrzal se přihlásil
do rozpravy, takže mu uděluji slovo.
Poslanec Ivan Vrzal: Já samozřejmě
odpovím na výzvu paní poslankyně Lagové.
Musím říci, že jsem podnikal, s podnikáním
jsem skončil v roce 1991 a v současné době
už nepodnikám, přestože ještě
na začátku poslanecké činnosti jsem
přiznání podala. Čili na této
věci v současné době nemám
žádný osobní zájem.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
za toto upřesnění. Prosím pan poslanec
Čerbák.
Poslanec Miroslav Čerbák: Pane předsedající,
vážená vládo, dámy a pánové,
jen krátce se vyjádřím k návrhu
Vrzala. Jeho návrhy jsou mi velmi blízké
a stejně jako on se domnívám, že hranice
sociální solidarity v oblasti důchodového
pojištění má své hranice. Může
být poměrně značně nízká.
Takže, domnívám se, že jeho návrhy
jsou správné, ale položené na stůl
ve špatném čase. Totiž v dnešní
době nejde o solidaritu bohatých s chudými,
jak říkal kolega Vrzal, ale jde o solidaritu současně
výdělečně činných se
současnými důchodci. V této zemi máme
2,5 miliónů důchodců, kterým
vyplácíme zhruba 3 milióny důchodu,
a pokud se nemýlím, obnáší to
asi 1/3 státního rozpočtu. To je důvod,
proč nelze upustit od této sociální
solidarity. Proto se vřele přimlouvám za
vládní návrh. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Čerbákovi. Rozpravu nemohu skončit,
protože pan poslanec Budinský se ještě
včas zvednutím ruky do rozpravy přihlásil.
Poslanec Vladimír Budinský: Skutečně
se omlouvám, jsa vyzván spíš panem ministrem
financí. Ve společné zprávě
v čl. II v bodu 4 dáváme územně
finančním orgánům povinnost sdělit
orgánům sociálního zabezpečení,
pokud jde o výši příjmů ze samostatné
výdělečné činnosti po odpočtu
výdajů, vynaložených na jeho dosažení,
zajištění a udržení - tak pan poslanec
Vrzal tam dává pozměňovací
návrh a k tomu by bylo nutno dát, že součástí
daňového přiznání - budu volně
formulovat - je souhlas daňového poplatníka
se zasláním těchto údajů pojišťovně,
protože se sdělením těchto údajů
by měl podle našeho názoru daňový
poplatník souhlasit a měl by vědět
o tom, že tento jeden konkrétní údaj,
tzn. výše jeho příjmu, bude zaslán
sociální pojišťovně. Doufám,
že toto mé vystoupení mi umožní
ještě před hlasováním upřesnit
to tak, aby nebyla otevřena rozprava.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Budinskému. Slovo má pan poslanec
Bejček.
Poslanec Josef Bejček: Pane předsedající,
pane ministře, vážení kolegové,
dovolte, abych vyjádřil názor k pozměňovacímu
návrhu pana poslance Budinského. Ve společně
zprávě se tam dávaly právě
tyto pasáže z toho důvodu, aby finanční
úřad pro Ústav sociálního zabezpečení
dal hodnověrné a ověřené podklady.
Pokud by daňový poplatník nesouhlasil s tím,
aby finanční úřad tyto podklady dal,
nikdo v této republice nemá právo, aby ho
zkontroloval, nebo by musel Úřad sociálního
zabezpečení znovu vytvářet zvláštní
kontrolní orgán, a myslím, že toto není
v našich silách, v našich ekonomických
podmínkách zrovna vhodné. Děkuji za
pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Bejčkovi. Hlásí se pan ministr
Kočárník, má slovo.
Místopředseda vlády ČR a ministr
financí Ivan Kočárník: Vážený
pane předsedající, pane předsedo,
vážené poslankyně, vážení
poslanci, je to asi 2 hodiny, co sněmovna diskutovala na
téma mlčenlivost ve vztahu k orgánům
činným v trestním řízení
a ve vztahu k ostatním. Tímto ustanovením
prolamujeme zásadu mlčenlivosti v zákoně
o správě daní. Jde o nepřímou
novelu této mlčenlivosti.
Já jsem pro to, ať je nějakým rozumným
způsobem na žádost sociálního
zabezpečení potvrzena finančním úřadem
výše příjmů, která je
rozhodná pro platbu sociálního pojištění,
ale ať je to na základě výslovného
zmocnění daňovým poplatníkem
k porušení této mlčenlivosti. Orgány
sociálního zabezpečení mají
daleko větší otevřenost ve vztahu k
orgánům soudním a jiným, než
mají orgány finanční, proto je zde
nebezpečí jistého zneužití těchto
údajů.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu místopředsedovi vlády Ivanu Kočárníkovi.
Hlásí se pan poslanec Vyvadil, má slovo.
Poslanec Jiří Vyvadil: Mám k tomu
jen praktickou otázku. Mám pocit, že je to
skutečně důležitá věc.
Dotýká se obou zákonů, nejen toho
projednávaného, ale i toho následného.
Sám bych podal procedurální návrh,
protože také mám určité pochybnosti,
do jaké míry tam je i souladnost obou právních
norem, aby se k tomu vyjádřil ústavně
právní výbor v tom ohledu, aby za prvé
nedošlo ke zbytečnému prodlení, pokud
to není nezbytné.
Za druhé, aby tam byla souladnost u obou návrhů
zákonů. To je můj procedurální
návrh.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Domnívám
se, že tento návrh pana poslance Vyvadila je třeba
registrovat. S faktickou poznámkou se hlásí
pan poslanec Petr Koháček.
Poslanec Petr Koháček: Jen bych rád
upozornil, že ústavně právní
výbor není legislativní odbor Parlamentu
České republiky. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Domnívám
se, že o návrhu pana poslance Vyvadila lze hlasovat
po skončení rozpravy. Souhlasíte-li. Pan
poslanec Martin Syka s faktickou poznámkou.
Poslanec Martin Syka: Pane předsedající,
dámy a pánové, v souvislosti s návrhem
pana poslance Vyvadila bych doporučoval, než bychom
hlasovali, uvažovat o tom, že bychom jednání
přerušili u tohoto zákona, potom bychom projednali
zákon o změnách ve všeobecném
zdravotním pojištění a v těže
fázi bychom přerušili tak, aby ústavně
právní výbor - pokud rozhodne sněmovna,
že by se měl vyjádřit k těmto
problémům - mohl zhodnotit a dát do souladu
tento problém v obou dvou zákonech.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Souhlasíte
tedy s tím, že by byla uzavřena rozprava? Souhlasíte.
Pan poslanec Vyvadil je proti tomu?
Poslanec Jiří Vyvadil: (Hovoří
z místa nesrozumitelné.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Pan poslanec
Syka říkal přerušit projednávání
tohoto bodu. Prosím, pan poslanec Němčík
- zpravodaj.
Poslanec Jindřich Němčík: Jako
společný zpravodaj budu žádat o přerušení
na zpracování připomínek, čili
v tom ohledu navazující návrh kolegy Syky
na projednávání zdravotního pojištění
je v plném souladu a mezitím se může
provést rozprava k zákonu o zdravotním pojištění.
Mezitím se může ústavně právní
výbor vyjádřit.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Rozumím
tomu dobře. Návrh pana poslance Vyvadila se od návrhu
pana poslance Syky liší tím, že pan poslanec
Vyvadil by byl pro to, aby byla přerušena rozprava
k tomu, aby se sešel ústavně právní
výbor.
Poslanec Jiří Vyvadil: (Hovořil z
místa.) Tam není nesoulad.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Není
nesoulad, takže pokud se nikdo do rozpravy nehlásí,
rozpravu končím. Dávám
hlasovat o procedurálním návrhu, aby záležitostí,
kterou shrnul ve svém pozměňovacím
návrhu pan poslanec Budinský, se zabýval
ústavně právní výbor.
Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne
ruku. 71.
Kdo je proti? 7.
Kdo se zdržel hlasování? 60.
Tento návrh byl přijat.
Nyní ve smyslu návrhu pana poslance Martina Syky
dávám návrh na to, abychom přerušili
projednávání tohoto bodu a začali
projednávat bod nový. Nejsou-li námitky,
odpusťte mi, prosím, hlasování. Obvykle
vyhovujeme návrhu společného zpravodaje a
navrhovatele týkající se vytvoření
časového prostoru pro zpracování připomínek.
Tento bod je tedy pro tuto chvíli přerušen.
Budeme se věnovat dalšímu bodu, kterým
je
Vláda České republiky pověřila
ministra zdravotnictví Petra Loma, aby návrh odůvodnil.
Prosím ho, aby se této povinnosti ujal.
Ministr zdravotnictví ČR Petr Lom: Vážený
pane místopředsedo, vážení poslanci,
dámy a pánově, po novele zákona o
sociálním zabezpečení si dovoluji
předložit vládní návrh zákona
o změnách ve všeobecném zdravotním
pojištění a o změnách a doplnění
některých dalších zákonů.
Všeobecné zdravotní pojištění
v České republice je založeno na zákonu
České národní rady 550/1991 Sb., který
nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1992. Je to pojišťovenský
systém obligatorní, povinný pro všechny
občany České republiky. Je tedy založen
na jiném principu než zákon 221/1924, který
platil do 50. let a týkal se jen zaměstnanců.
V návaznosti na změnu celého daňového
systému nabyl účinnosti k 1. lednu 1993 zákon
o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění,
který uzákonil povinnosti pojistného za každého
občana České republiky. Aplikace obou zákonů
v praxi přinesla některé problémy,
které vyplývají nejen ze zavedení
zcela nového systému zdravotního pojištění,
ale souvisí i s aplikací některých
mezinárodních úmluv a dále s rozdělením
ČSFR. Řada obtíží vyplynula i
z nejednotné úpravy pojistného na zdravotní
pojištění a pojistného na sociální
zabezpečení, zejména pokud jde o vyměřovací
základy pro oba druhy pojištění u zaměstnaných
osob.
Současně se objevila i kritika ze strany osob samostatně
výdělečně činných poukazující
na neúměrné odvodové zatížení.
Účelem navrhované novely zákona o
všeobecném zdravotním pojištění
a zákona o pojistném na všeobecné zdravotní
pojištění je tedy provést úpravu
pojistného u osob samostatně výdělečně
činných, sjednotit některá ustanovení
zákonů se zákonem o pojistném na sociální
zabezpečení a provést zpřesnění
některých legislativních ustanovení
způsobujících obtíže při
aplikaci. Ty si pak vyžádají novelu zákona
č. 20 o péči o zdraví ve znění
pozdějších úprav a zákona ČNR
č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči
v nestátních zdravotnických zařízeních.
Úpravy můžeme rozdělit do několika
tematických okruhů.
Za prvé je to úprava pojistného u osob samostatně
výdělečně činných. Snižuje
se minimální vyměřovací základ
pro odvod pojistného u osob samostatně výdělečně
činných a u osob s vlastními příjmy,
a to ze 45% na 35% dosaženého příjmu
po odpočtu výdajů a nákladů.
Důvodem je zmírnit nárůst odvodového
zatížení oproti roku 1992.
Současně se ruší minimální
vyměřovací základ u osob samostatně
výdělečně činných, pokud
tuto činnost vykonávají vedle svého
zaměstnání, které je hlavním
zdrojem jejich příjmu, a platba pojistného
bude tedy vypočítána na základě
skutečně dosaženého příjmu.
Upravuje se rovněž výše maximálního
vyměřovacího základu shodně
se zákonem sociálním na 486 tis. korun ročně
oproti stávajícím 540 tis. korun ročně.
Zálohy na pojistné neplatí osoby samostatně
výdělečně činné za kalendářní
měsíc, když po celý měsíc
trvaly stanovené kvalifikované důvody. Těmi
jsou pracovní neschopnost nebo například
karanténa. Touto úpravou se přizpůsobuje
placení pojistného osobami samostatně výdělečně
činnými úpravě, která je platná
pro zaměstnance.
Na základě žádosti se dále umožňuje
osobě samostatně výdělečně
činné a osobě s vlastními příjmy
snížit výši zálohy na pojistně,
když příjem takové osoby v průběhu
tří kalendářních měsíců
je podstatně nižší, než byl průměrný
měsíční příjem v předcházejícím
roce.
Dalším okruhem je úprava pojistného
zaměstnanců. V souladu se zákonem o pojistném
na sociální zabezpečení se navrhuje
úprava vyměřovacího základu
zaměstnanců, pokud jde o různě příjmy,
které se do vyměřovacího základu
nezapočítávají.
Je to např. odstupné nebo tzv. věrnostní
odměny, odměna za vynálezy či naturální
požitky. Dále se zpřesňuje výše
minimálního vyměřovacího základu,
úprava vyměřovacího základu
při poskytnutí pracovního volna bez náhrady
příjmu, neomluvené nepřítomnosti
v práci a při výkonu veřejné
funkce nebo práce pro jiného zaměstnavatele.
Výslovně se zavádí povinnost zaměstnanci,
v některých případech i zaměstnavateli,
doplatit pojistné, pokud vyměřovací
základ zaměstnance je nižší než
minimální vyměřovací základ.
Tato úprava vychází z principu, že podle
tohoto zákona je každý pojištěnec
s výjimkou osob, za které je plátcem stát,
a s výjimkou některých sociálních
událostí, jako např. nemoc nebo karanténa,
povinen zaplatit pojistné vypočtené alespoň
z minimálního základu.
Konečně jsou zde úpravy, které vyplývají
z mezinárodních úmluv a rozpadu federativního
státu.
V návaznosti na ratifikované úmluvy Mezinárodní
organizace práce č. 102 a č. 130 je nezbytné
provést změny v osobním rozsahu zdravotního
pojištění, a to tak, že všem osobám,
které mají na území České
republiky trvalý pobyt, je nezbytné zajistit zdravotní
péči, jakož i přístup do systému
všeobecného zdravotního pojištění
stejně jako našim občanům.
Navrhovaná změna odstraňuje rozpor našeho
zákonodárství s ratifikovanou mezinárodní
úmluvou. Jedná se tedy o pojištění
těch cizích státních příslušníků,
kteří nemají pracovní nebo obdobný
poměr, ale mají trvalé bydliště
na území České republiky.
Aplikací tohoto ustanovení je vyřešen
politicky závažný problém občanů
Slovenské republiky, kteří mají trvalý
pobyt na území České republiky.
Pokud se týká ostatních úprav, jedná
se o řadu legislativních opatření,
které např. zpřesňují okruh
osob spadajících do rámce pracovního
poměru, zpřesňují výčet
osob, za které je plátcem stát, umožňují
osobám dlouhodobě pobývajícím
v cizině neplatit pojistné, zakotvují právo
zdravotním pojišťovnám na náhrady
škody, zvyšují penále z dosavadního
jednoho promile dlužné části na tři
promile a upravují další problémy.
Pokud jde o návrhy novel dalších zákonů,
jde o další dílčí novelizaci
zákona č. 20 o péči o zdraví
lidu, která se týká tří ustanovení
tohoto zákona. Smyslem novely je jednak zakotvit tak, jako
se tomu stalo v obecně poloze v návrhu zákona
o vodách, že přírodní léčivé
zdroje a zdroje přírodních minerálních
stolních vod jsou ve vlastnictví státu, neboť
obecná úprava provedená zákonem o
vodách se na přírodní léčivé
zdroje ani na zdroje minerálních vod nevztahuje.
Otázka vlastnictví těchto zdrojů státem
byla do přijetí nové Ústavy České
republiky zakotvena v ústavě. Při tvorbě
ústavy bylo na vládní úrovni rozhodnuto
převést toto ustanovení do jiného
zákona.
Dále navrhovaná novela upravuje řadu dalších
drobnějších ustanovení. Z legislativního
hlediska je nesporným retardujícím prvkem
ustanovení v zákoně č. 550 o potřebné
péči. Tento termín je bezbřehý,
zavádějící a omezuje úpravu
systému zdravotního pojištění.
Bude předmětem poslaneckého návrhu.
Dámy a pánové, ekonomické dopady jsou
pro jednotlivé úpravy vyčísleny a
není bez zajímavosti, že např. samostatné
snížení vyměřovacího základu
u osob samostatně výdělečně
činných ze 45% na 35% znamená již
dopad o 460 mil. ročně v neprospěch zdravotního
pojištění.
Dámy a pánové, návrh novely byl velmi
obšírně a pečlivě projednán
na úrovni vlády i ve výborech a připomínky
k němu vyústily do společné zprávy,
která je konstruktivním doplněním
novely a k jejímuž znění nemám
jako předkladatel žádných námitek.
Dámy a pánové, doporučuji vám,
abyste vládní návrh novel zákona schválili
ve znění společné zprávy. Pane
místopředsedo, děkuji za slovo.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
vám, pane ministře, za odůvodnění
vládního návrhu a prosím, aby se ujal
slova společný zpravodaj poslanec Martin Syka.
Poslanec Martin Syka: Pane místopředsedo,
vážení členové vlády,
dámy a pánové, přistupujeme v plénu
Poslanecké sněmovny k projednávání
vládního návrhu novely zákona o změnách
ve všeobecném zdravotním pojištění
a o změnách dalších zákonů.
Věcnou problematikou tohoto vládního návrhu
se podrobně zabýval předkladatel ministr
zdravotnictví, věcnou problematikou se velice pečlivě
zabývaly všechny výbory Poslanecké sněmovny,
které včetně mandátového a
imunitního výboru projednaly tento vládní
návrh zákona a všechny výbory vyslovily
souhlas s navrženou novelou.
Ve společné zprávě je zařazeno
dvacet šest pozměňovacích návrhů,
které vzešly z jednání výborů,
deset pozměňovacích návrhů
na schůzce zpravodajů přijato nebylo. Domnívám
se, že tato novela, o které bylo už mnoho řečeno,
je potřebná. Odhlédnu-li od změn,
které se týkají snížení
vyměřovacích základů u osob
samostatně výdělečně činných
a podobných problémů, vidím zde pozitivní
jev, že tato novela řeší mnoho problémů
v oblasti zdravotního pojištění tak,
jak se projevily v průběhu pěti měsíců
tohoto roku. Nicméně se domnívám,
že to není definitivní řešení
problematiky všeobecného zdravotního pojištění.
Domnívám se, že budeme muset přikročit
v průběhu tohoto roku k určitým systémovým
změnám ve zdravotním pojištění
tak, jak opět nyní tuto potřebu reflektujeme.
Doporučuji Poslanecké sněmovně, aby
po rozpravě a po přijetí případných
pozměňovacích návrhů ve smyslu
společné zprávy vládní návrh
této novely schválila. Děkuji.