Úterý 18. května 1993

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Matějkovi. Slovo má pan poslanec Vyvadil se svým pozměňovacím návrhem. Připraví se pan poslanec Maryt, v případě, že má pozměňovací návrh. Má, tak je to v pořádku.

Poslanec Jiří Vyvadil: Vážený pane předsedo, na ústavně právním výboru zazněl velice zajímavý podnět kolegy Zeminy, který potom neprošel v rámci usnesení, nicméně pokládám tento námět za zajímavý a v určitém zpřesnění ho podávám sám. Navrhuji zařadit do § 33 jako nový odstavec čtvrtý tento text: "Za modernizaci či rekonstrukci nejsou považovány úpravy, které bezprostředně mají vliv na snížení znečištění ovzduší v obydleném centru obce." - Celý problém spočíval v tom, že tato formulace se zdála být příliš vágní nebo nejistá, právem pan náměstek Klak proti tomu oponoval. Proto ještě připojuji větu - "Bližší podmínky upraví právním předpisem ministerstvo životního prostředí." Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Vyvadilovi. Slovo má pan poslanec Maryt, připraví se pan poslanec Štrait.

Poslanec Jiří Maryt: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovoluji si podat pozměňující návrh týkající se čl. I bodu 60 § 36 odst. 2. Navrhuji, aby z písm. a) byly body 1, 2 a 8 přeřazeny do písm. c). Domnívám se, že jak výnosy z akcií a zatímních listů, tak výnosy z podílových listů, kupónů a investičních kupónů, stejně tak jako výnosy z vkladů na vkladních listech a vkladů jim na roveň postavených by měly být zdaňovány sazbou 15%, stejně jako úroky z vkladů na vkladních knížkách. 25procentní sazba je značně vysoká i vzhledem k úrovni inflace, která u nás byla v loňském roce, navíc v letošním roce je odhadována o něco vyšší, takže si myslím, že 15% daň z příjmu je dostačující. Procedurálně to navrhuji tak, aby § 36 odst. 2 písm. c) zněl: 15%, a to - bod 1 by byl stávající celý text písm. c), bod 2 by byl stávající bod 1 z písm. a), bod 3 stávající bod č. 2 z písm. a) a bod 4 stávající bod 8 z písm. a). Procedurálně navrhuji (právě proto jsem to takto řekl), aby se hlasovalo o každém přeřazení jednotlivých bodů zvlášť. To je k tomuto návrhu. Dále v čl. 2 bych chtěl upřesnit, že podporuji pozměňovací návrh týkající se bodu 6, který předložil poslanec Wagner, ovšem nejedná se o § 44, ale § 42 odst. 6. Pozměňovací návrh zní: Vypustit bod 6. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Marytovi. Slovo má pan poslanec Jaroslav Štrait, připraví se pan poslanec Exner.

Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, mám pozměňující návrh k bodu 16 § 18 odst. 3 na str. 5. V závěru věty za slovo "nájemného" doplnit čárku, vypustit spojku "a " a pokračovat - za slovo "reklam " doplnit text: "a příjmy z členských příspěvků s výjimkou příspěvků osvobozených od daně (§ 19 písm. a)". Poslední větu vypustit. Návrh zdůvodňuji tím, že příspěvky pocházejí z čistého příjmu fyzických osob. Jde o příspěvky občanských sdružení, politických stran a hnutí, nemají tudíž charakter zisku, a proto by byl příjem zdaněn dvakrát. Jednalo by se tedy o dvojí zdanění. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Štraitovi. Slovo má pan poslanec Václav Exner. Připraví se pan poslanec Sochor.

Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, vážení páni ministři, kolegové a kolegyně, v tisku 258 v čl. II (která se týká zákona o správě daní a poplatků) navrhuji vypustit bod 5 a bod 7. Zdůvodnění vyplývá z toho, že informace uvedená v důvodové zprávě na str. 36 právě k těmto dvěma bodům říká, že v souvislosti se zavedením daně z nemovitosti se ukázalo, že přiznání k této dani obsahuje všechny potřebné údaje týkající se nemovitostí na území České republiky a že není třeba, aby povinné osoby tyto údaje uváděly i do majetkových přiznání. Právě z tohoto důvodu se navrhuje upravit uvedené body tak, jak jsem se o nich zmínil. Problém je v tom, že autoři návrhu buď nevyplňovali přiznání k dani z nemovitosti a neznají ho, anebo záměrně uvádějí údaj, který není správný, s cílem, aby bylo odsunuto zavedení majetkového přiznání v této oblasti týkající se nemovitostí, které by se projevilo tím, že nebude dobře splněn celkový účel majetkového přiznání.

Přiznání k dani z nemovitosti - má-li totiž k nemovitosti vlastnické právo více osob - podává pouze jedna z nich a v rubrikách 16c a 39 uvádí pouze znak SV, který znamená, že existují spoluvlastníci. Z tohoto daňového přiznání se nevyčte, kolik je spoluvlastníků a s jakým podílem, a už vůbec ne, o jaké konkrétní spoluvlastníky se jedná. Proto doporučuji, aby body nebyly do změny zákona zařazeny.

Obecně je třeba poznamenat, ze znovu se dopouštíme velmi uspěchaného řešení. Zákon, který je v platnosti necelých 5 měsíců, přichází nyní na pořad s tím, že je potřeba provést 77 změn v zákoně o dani z příjmů a 12 změn v zákoně o správě daní a poplatků. Svědčí to o složitosti problematiky, ale také o úrovni daňařů v současnosti a o problému týkajícím se možně nedomyšlenosti řady opatření spojených s ekonomickou reformou.

Poslanec Vítězslav Sochor: Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, dovoluji si přednést doplňující návrh k zákonu č. 586, a sice k § 19. V tomto paragrafu jsou zařízení osvobozená od daně, a sice příjmy z provozu malých vodních elektráren, větrných elektráren, tepelných elektráren a solárních zařízení. Za "solární zařízení" doporučuji doplnit větu: "zdrojů elektrické energie a odpadního tepla vyrobeného plynovým motorem z podlimitních zásob zemního plynu, nebo z odpadních plynů průmyslové výroby" a dále pokračovat v textu.

Tyto alternativní zdroje elektrické energie a tepla jsou v současné době ve vývoji a jsou zkoušeny. V případě, že budou osvobozeny od daně, jsou velmi perspektivní.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Sochorovi. Slovo má pan poslanec Jan Bláha /není přítomen/, poslanec Vrzal /není přítomen/, pan poslanec František Brožík.

Poslanec František Brožík: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte, abych podal pozměňující návrh, který v rámci projednávání novely daňových zákonů unikl z naší pozornosti a dotýká se činnosti České národní banky. Jde o to, že ustanoveními § 8, odst. 6 a § 36, odst. 2, písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších zákonů, byla stanovena zvláštní sazba daně 20% z úroků a z jejich výnosů plynoucích z vkladů, které přijímá zaměstnavatel pouze od svých zaměstnanců, anebo které přijímá banka pouze od svých zaměstnanců za odchylných podmínek než od ostatních fyzických osob. Banky tedy srážejí 20% daň z úroků z vkladu svých zaměstnanců, budou-li tyto vklady úrokově zvýhodněny, proti běžné klientele - fyzickým osobám. V opačném případě budou zaměstnanci bank odvádět 15% daň z úroků ze svých zaměstnaneckých vkladů.

Česká národní banka v souladu s § 34 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, vede účty svých zaměstnanců a účty právnických osob. Nevede však účty ani nepřijímá vklady ostatních fyzických osob. Vzhledem k tomu chybí u České národní banky kritérium odchylnosti vkladových podmínek zaměstnanců od ostatních fyzických osob běžné klientely. Nelze proto daňový režim podle uvedeného ustanovení v praxi aplikovat na zaměstnanecké vklady u České národní banky.

Na podmínky České národní banky nelze aplikovat ustanovení § 8 odst. 6 ani podle dikce v jeho úvodní části, neboť ta se týká zaměstnaneckých vkladů přijímaných ostatními zaměstnavatelskými subjekty, než jsou banky, tedy přijímáním zaměstnaneckých vkladů podnikateli nemohou jiné vklady než od svých zaměstnanců přijímat. Do této sféry zaměstnavatelů nelze ovšem Českou národní banku vzhledem k jejímu postavení emisní banky zařazovat. Proto mají být účty zaměstnanců u České národní banky zdaňovány podle režimu § 8 odst. 1, písm. c) a § 36 odst. 2, písm. c) zákona o daních z příjmů, nikoli podle jeho § 8, odst. 6.

Opačný postup by v praxi znamenal daňové znevýhodnění vkladů zaměstnanců České národní banky proti obdobným vkladům v ostatním bankovním sektoru. Zaměstnanecké vklady u České národní banky by byly zdaňovány vyšší sazbou, i kdyby se jejich úroková sazba neodchylovala od běžné bankovní úrokové sazby z vkladů. Přitom pro zvláštní znevýhodňující daňový režim zaměstnaneckých vkladů v České národní bance oproti komerčním bankám nejsou žádné důvody. Tato okolnost by naopak mohla přispět k nežádoucímu pohybu u zaměstnanců České národní banky a jejich další angažovanosti, především u komerčních bank. Proto navrhuji, aby znění § 8, odst. 6 bylo upřesněno takto: "úroky a jiné výnosy plynoucí z vkladů, které přijímá zaměstnavatel" - a zde je ten doplněný text - "oprávněný přijímat vklady pouze od svých zaměstnanců, a nebo které přijímá banka pouze od svých zaměstnanců za odchylných podmínek než od ostatních fyzických osob, jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou " § 36, jinými slovy, aby v § 8, odst. 6 byla za slova: "které přijímá zaměstnavatel" doplněna slova "oprávněn přijímat vklady". Touto jednoduchou úpravou se Česká národní banka dostane ve sféře zaměstnaneckých vkladů do téhož daňového režimu jako ostatní subjekty bankovního sektoru.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Brožíkovi, slovo má pan poslanec Tomáš Sojka.

Poslanec Tomáš Sojka: Pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, mám pozměňovací návrh k bodu 58 na straně

15 vládního návrhu, a sice k § 34, nově vloženého odstavce 3. Za slova "od základu daně lze dále odečíst " doporučuji doplnit: "v roce pořízení 20% a v roce následujícím 10% ". A pokračoval by dále text: "vstupní ceny hmotného majetku". Vítám to, že se vláda přihlásila k podpoře investování a do výrobních činností.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Sojkovi, slovo má pan poslanec Jan Bláha.

Poslanec Jan Bláha: Vážený pane přesedající, vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové, navrhuji v rámci § 36 nebo za něj vložit nový § 36a), který by zněl v odst. 1: "Příjmy ze závislé činnosti, plynoucí ze zdrojů na území České republiky, žáků a studentů, kteří se soustavně připravují na budoucí povolání formou denního studia nebo předepsaným výcvikem, pokud nejde o příjmy z pracovního poměru na dobu neurčitou nebo o funkční požitky, jsou po příslušném snížení - § 6 odst. 12 - základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně, která činí 5% ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část daně zaokrouhlenou na celá sta Kč dolů. To ale neplatí, je-li úhrnná výše příjmu v kalendářním měsíci vyšší, než dvojnásobek minimální mzdy zaměstnanců v pracovním poměru, odměňované měsíční mzdou. "

Proč navrhuji tuto změnu a další doplňující odstavce? Příjmy žáků a studentů jsou v současné době zásadně nebo v podstatě zdaňovány sazbou 15% ze základu daně sníženého podle § 15 a navrhovaná novela by mohla reagovat na vzniklou situaci ve školství, zejména na vysokém školství, kdy v podstatě - a to víme, studijní a životní náklady u studenta rostou.

Pokud bychom hovořili o jiné úpravě, která umožňuje zvláštní sazbu 10% - jistě jste si všimli, že se týká pouze 5 kalendářních dnů a částky 3 tisíc Kč - domnívám se, že při, brigádních nebo jiných činností studentů by se to na ně patrně nevztahovalo.

Jestli mohu doplnit v tom případě další upřesňující odstavce - více méně to vychází i z další trvalé úpravy odst. 2 v tomto případě tohoto paragrafu by zněl: " Ustanovení § 6 odst. 4 tohoto zákona není ustanovením 1 dotčeno, odstavec 3 - odst. 1 se vztahuje rovněž na žáky a studenty, kteří vystupují v příslušných právních vztazích jako zaměstnanci ještě v době před zahájením školního roku prvního ročníku školy a v době od skončení studia do konce školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia, pokud se tato doba považuje za soustavnou přípravu studenta na budoucí povolání. "

Odst. 4 - "Žáci a studenti prokáží zaměstnavateli skutečnosti uvedené v odst. 1 a 3 předložením listiny prokazující uvedené skutečnosti. Za listinu se podle předchozí věty považuje výkaz o studiu, vysvědčení, potvrzení školy atd."

Odst. 5 - " Má-li zaměstnavatel pochybnosti zda i nadále trvají skutečnosti rozhodné pro uplatnění zvláštní sazby daně podle odst. 1, vyžádá si opětovné listiny nového data. "

Odst. 6 - "Zaměstnavatel k předložené listině přihlédne při srážce daně z příjmu určené kalendářním měsícem, v němž bude předložena. Zároveň zaměstnavatel zaznamená informace obsažené v listině, zejména ty, kterých se to týká - název školy, ročník studia, datum vydání listiny - do příslušného výkazu příjmu nebo jiného dokumentu."

Ještě poslední odstavec, odst. 7 - "U studujících, kteří bezprostředně před přijetím k dennímu studiu na vysoké škole nestudovali formou denního studia na škole nižšího nebo jiného stupně, zaměstnavatel v předložené listině, kde je uvedeno, odkdy student začal plnit studijní povinnosti, přihlédne se zpětnou platností již před začátkem školního roku prvního ročníku školy, počínaje měsícem, kdy student začal plnit studijní povinnosti.

Předpokladem však je, že příslušná listina bude předložena do konce září téhož kalendářního roku. "

Odstavce 2 až 7 jsou v podstatě zpřesňující odstavce změny navrhované v odstavci 1.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Bláhovi, pokud ukončil svůj diskusní příspěvek v rozpravě. Slovo má pan poslanec Ivan Vrzal. Se svým pozměňovacím návrhem se připraví pan poslanec Ota Fejfar.

Poslanec Ivan Vrzal: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, novelu zákona o daních z příjmu považuji za velmi výrazný posun, zejména co se týče proinvestiční politiky státu, kdy se navíc u odpisových skupin 3 až 6, to znamená základní stroje a technologie, může v prvním roce i v roce jejich pořízení započítat do nákladů 10% jejich pořizovací hodnoty. Mám k tomuto zákonu pět zpřesňujících a pozměňovacích návrhů.

Za prvé je to v bodě 58 doplnit za slova "tři až šest" slova "a v položce 9". To je právě bod, o kterém jsme mluvil, ale navíc k těm strojům se doplňuje položka 9, což jsou hospodářská zvířata. Je to připomínka, kterou schválil hospodářský výbor a která se nedostala do společné zprávy, protože v době, kdy se společná zpráva dávala dohromady, hospodářský výbor byl na svém výjezdním zasedání, takže ji tady přednáším a myslím, že může být chápána jako pozměňovací návrh hospodářského výboru.

Další pozměňovací návrh je doplnit bod 68 o další odstavec, který zní: "Odstavec 17: " Ustanovení o zdanění z příjmů reklam a pronájmů organizací uvedených v § 18, odstavec 3 platí až po zdaňovací období roku 1994." Jedná se o to, že zákon o dani z příjmu pro rok 1993 vůbec nedanil příjmy z reklam a příjmy z pronájmů pro nevýdělečné organizace, jako jsou obce, církve, sportovní organizace a tak podobně. Současnou novelou již tyto příjmy zdaňujeme a domnívám se, že je to v pořádku. Ovšem je otázka, od kterého termínu toto zdanění budeme provádět. Já se domnívám, že to nelze provádět za zdaňovací období 1993, protože řada sportovních oddílů už příjmy dostala, utratila je, nepočítala s tím. Zároveň nájemní smlouvy na tento rok byly sjednávány už s vědomím, že jsou to nezdaněné příjmy a že podle toho byla určena i výše nájemného.

Pokud by tento pozměňovací návrh nebyl přijat, tak dávám jiný pozměňovací návrh, a to následující. Doplnit bod 68 o další odstavec, který zní: "Odstavec 17: Ustanovení o zdanění příjmů z reklamy a pronájmu u organizací uvedených v § 18, odst. 3 platí pro příjmy dosažené po nabytí účinnosti tohoto zákona."

Další pozměňovací návrh, zařadit nový bod 25, písm. a), který zní: V § 22, odst. 1 písm. d) bod 1 za slovo "plánu" doplnit "počítačových programů software". Jedná se o paragraf, který vymezuje zdanitelné příjmy a tato úprava pouze přiblíží tento zákon úrovni ostatních evropských států. Je to bod, který tam oproti běžným daňovým zákonům chyběl.

Další pozměňovací návrh je v bodě 43 nahradit znění písm. w) novým následujícím zněním: " Úroky placené z úvěrů a půjček, poskytnutých subjekty, které se účastní přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole či jmění příjemce úvěru nebo půjčky, a to ve výši úroku z částky, o kterou souhrn půjček a úvěrů takto poskytnutých přesahuje v průběhu zdaňovacího období čtyřnásobek výše vlastního jmění, u bankovních a pojišťovacích společností šestinásobek výše vlastního jmění. V případech úvěrů od subjektů, které se neúčastní na vedení, kontrole či jmění příjemce úvěrů nebo půjčky, desetinásobek výše vlastního jmění. Účastí na kontrole či jmění se rozumí vlastnictví více než 25% podílu na vlastním jmění, nebo podílu s hlasovacím právem."

Toto ustanovení se týká zdanění úroků z úvěrů, které jsou poskytovány zahraničními subjekty a je to podle mého názoru zpřesnění znění, které bylo předloženo ve vládním návrhu novely tohoto zákona.

Poslední pozměňovací návrh je v bodě 60 přidat v písm. a) další bod 10, který zní: "Z podílu na zisku ve smyslu § 22, odst. 1, písm. d) bod 4..." V tomto případě se jedná o vymezení příjmů, které jsou zdaněny zvláštní sazbou z daně, a je to vlastně důsledek toho mého předchozího pozměňovacího návrhu. Je to nutný legislativní důsledek, pokud by byl přijat můj předchozí pozměňovací návrh.

Takže to jsou všechny pozměňovací návrhy a doufám, že vládní návrh novely bude přijat se schválením těchto pozměňovacích návrhů.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Vrzalovi. Slovo má pan poslanec Ota Fejfar. Připraví se pan poslanec Jaroslav Unger.

Poslanec Ota Fejfar: Stahuji, bylo to obsaženo v návrzích kolegy Vrzala.

Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Fejfar rezignuje na svůj příspěvek. Slovo má pan poslanec Jaroslav Unger, připraví se pan poslanec Jan Černý.

Poslanec Jaroslav Unger: Pane předsedo, dámy a pánové, mám tyto pozměňovací návrhy. Jsou zpracovány tak, aby zajišťovaly svazům, tělovýchovným jednotám a sportovním klubům podmínky k získávání nestátních zdrojů, alespoň na úrovni roku 1992.

V § 18, odst. 3 upravené znění: " U poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízení za účelem podnikání, jsou předmětem daně příjmy z činností, které nejsou plněním jejich hlavního poslání a kterými dosahují zisku, nebo kterými lze zisku dosáhnout, včetně příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou."

V § 18, odst. 5 nové znění: " U občanských sdružení, jejichž hlavní předmět činnosti podle znění registrovaných stanov je provozování sportu a tělovýchovy na základě dobrovolného sdružování občanů, nejsou předmětem daně příjmy plynoucí

a) z provozu a pronájmu vlastních nebo svěřených tělovýchovných zařízení pro sportovní účely, včetně vstupného na sportovní podniky,

b) z darů a podpor fyzických a právnických osob činěných za podmínek ustanovení § 15, odst. 8 a § 20 odst. 4,

c) ze startovného na sportovních soutěžích, řízených sportovními svazy a přestupy sportovců, schválených sportovními svazy a z poplatků za udělování sportovní nebo trenérské výkonnostní třídy v rámci sportovních svazů,

d) z nošení reklamních symbolů jiných fyzických nebo právnických osob na dresech, sportovní výzbroji a výzbroji sportovců včetně reklam umístěných ve vlastních nebo svěřených tělovýchovných zařízeních v souvislosti s pořádáním sportovních akcí a podniků,

e) z provozu sázkových míst, kde je na základě smlouvy s provozovatelem zprostředkována loterie nebo jiná sázková hra, jejíž výnosy jsou osvobozeny od daně ve smyslu § 19 písm. g)."

V § 19 zařadit nový odstavec: "Příjmy poplatníků podle § 18 odst. 4, plynoucí z podnikání, včetně příjmů z výnosu cenných papírů do výše 500 000 Kč ročně."

V § 20 odst. 4 upravit poslední větu: "V úhrnu lze odečíst nejvýše 5% ze základu daně." Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Ungerovi. Slovo má pan poslanec Jan Černý, připraví se pan poslanec Josef Hurta, oba s pozměňovacími návrhy.

Poslanec Jan Černý: Pane předsedo, dámy a pánové, vzhledem k usnesení zemědělského výboru, které bylo zařazeno do připomínek nezařazených do společné zprávy, vznáším pozměňovací návrh na vypuštění bodu 8 z vládní novely zákona, § 36 odst. 2 a přeřazení této věty do písm. c) stejného paragrafu.

Podle mých informací dochází už v současné době k přesunu finančních částek nebo úvěrů od České spořitelny, která je písm. c) zvýhodněna. Vklady drobných střadatelů jsou zvýhodněny. Česká spořitelna v podstatě půjčuje komerčním bankám za úrok kolem 17 % a komerční banky - pokud tyto prostředky použijí pro úvěry podnikatelům musejí úvěry dát adekvátně vyšší.

Proto si myslím, že právě bod 8, což jsou výnosy z vkladů na vkladních listech a z vkladů jim na roveň postavených by měly být zařazeny do stejného zdaňovacího systému jako příjmy na vkladních knížkách atd.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji poslanci Černému. Slovo má pan poslanec Hurta, připraví se pan poslanec Pavel Hirš, který je posledním písemně přihlášeným do rozpravy.

Poslanec Josef Hurta: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, chci navrhnout k bodu 60 vypustit v § 36, odst. 2 písm. a) - na konci se doplňuje věta, která zní: "Za podíly na zisku podle bodu 3 a 4 se pro účely tohoto zákona považují i částky použité ze zisku po zdanění, na zvýšení vkladu společníka nebo členského vkladu."

Chci to vypustit, protože tyto částky nejsou příjmem, jak je charakterizován v předmětu zákona o příjmech, protože zpravidla zvyšování vkladů předchází zvýšení základního jmění akciové společnosti a teprve pak se rozvrhuje zvýšení na jednotlivé společníky. Znamená to de facto přírůstek majetku a ne příjem, který by mohla použít fyzická osoba, jak je to možné v ostatních příjmech.

Tyto částky jsou již jednou zdaněny, jsou zdaněny daní ze zisku. Po druhé by byly zdaněny při zvýšení základního vkladu společnosti a po třetí budou zdaňovány, když společnost skončí a bude tam likvidační nebo jiný zůstatek. Považuji to za nadměrné zdanění.

Třetím důvodem je, že zavedení takové podmínky bude silně podvazovat podnikání, protože pak je jedno, jestli zisk po zdanění použije fyzická osoba přímo pro svoji osobní spotřebu nebo jej ponechá ve společnosti k dalšímu podnikání.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Hurtovi. Slovo má pan poslanec Pavel Hirš, který je posledním písemně přihlášeným do rozpravy. Další přihlášky nemám.

Poslanec Pavel Hirš: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové. Při projednávání tisku 258 ve výborech byli poslanci informováni o záměrech vlády připravit ještě v tomto roce další novelu zákona o daních z příjmu. Předpokládám, že ve druhé fázi novelizace daňových zákonů budou vzaty v úvahu některé skutečnosti, které se nepromítly do novely právě projednávané, a na které bych rád upozornil.

Předně jde o to, zda byla dnešní konstrukce odpisu zvolena tak, aby odpisové sazby podpořily investice. Mám za to, že tomu tak není, a proto v rámci další novelizace by měla být prozkoumána především v zájmu středních a drobných podnikatelů možnost upravit režim odpisování tak, aby umožnil více investovat do rozvoje svého podnikání, např. zkrácením doby odpisování.

Další námět, týkající se daně z příjmu, tentokrát v oblasti péče o životní prostředí. Podle stávající konstrukce daně z příjmu nejsou poplatníci motivováni ke změně systému vytápění objektů na ekologicky výhodnější systémy. Náklady na změnu vytápění se promítají do výdajů poplatníka postupně formou odpisů, nikoliv jednorázově. Právě možnost promítnout náklady na změnu systému vytápění objektů do výdajů jednorázově se jeví jako stimul pro zavádění progresívních systémů vytápění, nepoškozujících životní prostředí.

Původně jsem neměl v úmyslu podat pozměňovací návrh. Dovolte, abych podal v tomto smyslu pozměňovací návrh.

1. V § 24, odst. 2 se doplňuje písmeno q), které zní: " Náklady na změnu systému vytápění z pevných paliv na vytápění plynem a elektřinou nebo na systém využívající obnovitelné energie solární, větrné, biomasy a pod., popř. snížení tepelné náročnosti budovy."

Ustanovení § 33 zákona se nepoužije.

2. § 25, písmeno p) zní: "Technické zhodnocení - § 33 - s výjimkou nákladů na změnu systému vytápění z pevných paliv na vytápění plynem a elektřinou nebo na systém využívající obnovitelné energie solární, větrné, biomasy a pod., popřípadě snížení tepelné náročnosti budovy."

Stručně odůvodním tento pozměňovací návrh. Podle stávající konstrukce daně z příjmu nejsou daňoví poplatníci motivováni ke změně systému vytápění objektů na ekologicky výhodnější systémy. Na místo přímých dotací, které vyvolávají nutnost přímých výdajů ze státního rozpočtu, jeví se příhodnější sáhnout k nepřímé ekonomické stimulaci. Podle navržené změny zákona o daních z příjmu se náklady na změnu systému vytápění promítnout do výdajů poplatníka jednorázově a nikoliv formou odpisů, jak je tomu dosud.

Jistě nikoliv poslední námět je tentokrát z oblasti daně silniční. Stručně - silniční daň je placena - nepřevyšuje-li ročně 50 000 Kč - jednorázovou částkou na začátku kalendářního roku. Z pohledu malých a drobných podnikatelů jde o poměrně vysokou sumu. Domnívám se, že splatnost silniční daně by měla být rozložena do několika splátek již od nižší daňové povinnosti. Současně je třeba upozornit, aby se zaplacená daň, respektive její část, vracela poplatníkům, jestliže zanikne v průběhu daňového období jeho daňová povinnost.

Dámy a pánové, vycházím z ujištění, že daňově předpisy budou ještě v letošním roce novelizovány. Očekávám, že právě přednesené náměty v zájmu středního a drobného podnikatelského stavu vezme vláda na zřetel. V tom smyslu připraví písemné podněty pro ministra financí pana Kočárníka. Děkuji za pozornost.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP