Poslanec Jiří Honajzer: Domnívám
se, že podle původního programu by to mohlo
být za současný bod 19.
Předseda PSP Milan Uhde: Za dnešní bod
19 navrhujeme zařadit v případě, že
projde kladně hlasováním, bod navrhovaný
poslancem Honajzerem a za něj bychom zařadili bod
zařazený a schválený podle návrhu
místopředsedy Kasala.
Kdo je pro přijetí návrhu poslance Honajzera,
ať zvedne ruku. 132.
Kdo je proti? Nikdo.
Návrh byl přijat.
Jako poslední promluvil v rozpravě poslanec Jiří
Drápela. Z jeho projevu jsem neusoudil, že by podával
nějaký pozměňovací nebo doplňovací
návrh.
Proto se domnívám, že můžeme v
této chvíli hlasovat o celkovém návrhu
pořadu 9. schůze poslanecké sněmovny
včetně všech schválených doplňujících
návrhů.
Kdo je, prosím, pro přijetí tohoto návrhu,
ať zvedne ruku! 118 hlasů pro.
Kdo je proti, ať zvedne ruku! 2 hlasy proti.
Návrh pořadu 9. schůze Poslanecké
sněmovny byl schválen.
Budeme se jím řídit a přistupujeme
k prvnímu bodu. Jde o
K tomuto bodu pořadu vám byly rozdány sněmovní
322 až 330. Uvedené sněmovní tisky
obsahují návrhy organizačního výboru
na výjimečné upuštění
od projednávání zásad zákonů.
Táži se, zda má někdo k předloženým
návrhům nějaké připomínky
nebo dotazy.
Nejsou připomínky ani dotazy. Končím
proto rozpravu a doporučuji, abychom hlasovali o každém
předloženém návrhu zvlášť.
Jsou nějaké námitky nebo připomínky
k tomuto způsobu hlasování? Je zjevné,
že nejsou. Budeme se tímto způsobem při
hlasování řídit.
Táži se sněmovny, kdo souhlasí s návrhem
uvedeným ve sněmovním tisku 322, který
se týká vládního návrhu zákona
o Ústavním soudu, ať zvedne ruku! 151 hlas
pro.
Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku! 7 hlasů
proti.
Tento návrh byl přijat.
Dále se táži, kdo souhlasí s návrhem
uvedeným ve sněmovním tisku 323, který
se týká vládního návrhu branného
zákona, ať zvedne ruku! 112 hlasů pro.
Kdo je proti, ať zvedne ruku! 4 hlasy proti.
Tento návrh byl rovněž přijat.
Dále se táži sněmovny, kdo souhlasí
s návrhem uvedeným ve sněmovním tisku
324, který se týká vládního
návrhu zákona o vydání dluhopisů,
ať zvedne ruku! 94 hlasy pro.
Kdo je proti, ať zvedne ruku! 4 hlasy proti.
Tento návrh byl přijat.
Dále se sněmovny táži, kdo souhlasí
s návrhem uvedeným ve sněmovním tisku
325, který se týká vládního
návrhu silničního zákona, ať
zvedne ruku! 95 hlasů pro.
Kdo je proti, ať zvedne ruku! 7 hlasů proti.
Tento návrh byl rovněž přijat.
Dále se táži poslanců a poslankyň,
kdo souhlasí s návrhem uvedeným ve sněmovním
tisku 326, který se týká vládního
návrhu zákona o rozpočtových pravidlech
republiky, ať zvedne ruku! 88 hlasů pro.
Kdo je proti tomu, ať zvedne ruku! 6 hlasů proti.
Tento návrh byl přijat.
Pan poslanec Payne má technickou poznámku, pane
poslanče, prosím.
Poslanec Jiří Payne: Z počtu 88 +
6 nemůžete usuzovat, že návrh byl přijat.
Součet by musel překročit sto hlasů.
Předseda PSP Milan Uhde: Zeptám se tedy k
tomuto návrhu - počet byl 88 : 6 - táži
se, kdo se zdržel hlasování? 65 hlasů.
Tento návrh byl přijat.
Dále se táži, kdo souhlasí s návrhem
uvedeným ve sněmovním tisku 327, který
se týká návrhu zákona o sociální
potřebnosti, ať zvedne ruku! 124 hlasy pro.
Kdo je proti? Nikdo nebyl proti.
Tento návrh byl přijat.
Dále se táži, kdo souhlasí s návrhem
uvedeným ve sněmovním tisku 328, který
se týká návrhu zákona o státních
vyznamenáních, ať zvedne ruku! 81 hlas pro.
Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku! 39.
Kdo se zdržel hlasování, ať zvedne ruku!
40.
Tento návrh byl těsnou většinou hlasů
přijat.
Táži se, kdo souhlasí s návrhem uvedeným
ve sněmovním tisku 329, který se týká
vládního návrhu zákona
o geodézii a kartografii, ať zvedne ruku! 121.
Kdo je proti? 8.
Tento návrh byl přijat.
Táži se sněmovny, kdo souhlasí s návrhem
uvedeným ve sněmovním tisku č. 330,
který se týká vládního návrhu
zákona o výkonu povolání geodetů
a kartografů, ať zvedne ruku! 96.
Kdo je proti? 3.
Tento návrh byl přijat.
Konstatuji, že jsme probrali první bod schváleného
pořadu 9. schůze a přistupujeme k bodu druhému.
Dalším bodem je
K tomuto bodu pořadu vám byly rozdány tisky
315 až 321.
Podle § 75 jednacího řádu hlasuje Poslanecká
sněmovna o návrhu na zkrácení zákonné
lhůty 60 dnů k projednání návrhů
zákonů bez rozpravy. Přejdeme hned k hlasování.
Navrhuji hlasovat o každém sněmovním
tisku zvlášť. Jsou nějaké námitky
proti tomuto způsobu hlasování? Nevidím
žádnou. Budeme hlasovat tímto způsobem.
Ptám se sněmovny, kdo souhlasí s návrhem
uvedeným ve sněmovním tisku 315, který
se týká návrhu zákona o hornické
činnosti, ať zvedne ruku! 87.
Kdo je proti? 2.
Kdo se zdržel hlasování? 69.
Konstatuji, že tento návrh byl přijat.
Dále se táži, kdo souhlasí s návrhem
uvedeným ve sněmovním tisku 316, který
se týká horního zákona, ať zvedne
ruku! 85.
Kdo je proti? 1.
Konstatuji, že tento návrh byl přijat.
Dále se táži, kdo souhlasí s návrhem
31 7, který
se týká zákona o Ústavním soudu,
ať zvedne ruku! 138.
Kdo je proti? 3.
Tento návrh byl přijat.
Dále se táži sněmovny, kdo souhlasí
s návrhem uvedeným ve sněmovním tisku
318, který se týká branného zákona,
ať zvedne ruku! 110.
Kdo je proti? 3.
Tento návrh byl rovněž přijat.
Dále se táži sněmovny, kdo souhlasí
s návrhem uvedeným ve sněmovním tisku
319, který se týká zákona o vydání
státních dluhopisů, ať zvedne ruku!
86.
Kdo je proti? 3.
Tento návrh byl přijat.
Dále se táži sněmovny, kdo souhlasí
s návrhem uvedeným ve sněmovním tisku
320, který se týká zákona o rozpočtových
pravidlech republiky, ať zvedne ruku! 83.
Kdo je proti? 5.
Tento návrh byl přijat.
Naposledy se táži, kdo souhlasí s návrhem
uvedeným ve sněmovním tisku 321, který
se týká zákona o sociální potřebnosti,
ať zvedne ruku! 151.
Kdo je proti? 4.
I tento poslední návrh byl přijat.
Konstatuji, že jsme probrali bod druhý navrženého
pořadu 9. schůze a přistupujeme k bodu třetímu.
Je to
Odůvodněním předloženého
vládního návrhu zákona, který
jste obdrželi jako sněmovní tisk 258, pověřila
vláda místopředsedu vlády a ministra
financí pana Ivana Kočárníka, kterého
prosím, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády a ministr financí
ČR Ivan Kočárník: Vážený
pane předsedo, vážené poslankyně,
vážení poslanci, k prvnímu lednu letošního
roku nabyla účinnosti nová daňová
soustava. Zavedení této daňové soustavy
představuje další významný transformační
krok směrem ke standardní tržní ekonomice
na straně jedné a sblížení našeho
daňového sytému se zeměmi Evropských
společenství na straně druhé.
Vláda velmi pozorně vyhodnocovala a vyhodnocuje
fungování nových daní, řeší
dílčí problémy, které vznikly
a vznikají. Již dnes je možno říci,
že i když s určitými potížemi,
které koneckonců vždy provázejí
takovýto velký krok, nové daně se
daří uvádět v život. Vývoj
rozpočtu za čtyři měsíce svědčí
o tom, že se nepotvrdily katastrofické scénáře
týkající se nevýběru těchto
daní a nezvládnutí daňové reformy.
Vláda po pečlivém zhodnocení tří
a čtyřměsíčního fungování
daně z příjmů přichází
s novelou tohoto zákona, která dále zpřesňuje
tento zákon z legislativně technických hledisek,
ale zároveň, a to bych chtěl podtrhnout,
podporuje prostřednictvím tohoto zákona další
rozvoj podnikatelského sektoru a rozvoj investic.
Mezi hlavní věcné změny patří
návrh sledující daňovou podporu investic
do strojního a technologického vybavení,
a to možností odečtu deseti procent hodnoty
nově pořízených vybraných investic
od základu daně. Tento režim zprostředkovaně
podpoří zájem na reinvestování
zisku i na vytváření nových pracovních
míst.
Druhou závažnou změnou, zejména pro
drobné podnikatele, bude změna v placení
záloh na daň při daňové povinnosti
do 100 000 Kč ročně, které zmírní
průběh placení a omezí přechodné
problémy ve zdrojích na rozvoj podnikání.
Stejného charakteru je i jisté zlepšení
v oblasti paušálu a započítávání
sociálního a zdravotního pojištění
do odpočitatelných položek.
Ve snaze zmírnit neodůvodněné rozdíly
ve zdanění kapitálových výnosů,
obsahuje návrh novely i dílčí řešení
pro zdanění úroků z vkladových
listů, které běžně pořizují
právnické osoby, pro uložení dočasně
volných peněžních prostředků.
Tento daňový režim je nezbytný rovněž
proto, že nelze rozlišit držitele cenného
papíru, vkladového listu tj., zda se jedná
o fyzickou či právnickou osobu. Zvýhodněné
zdanění pro jeden druh cenného papíru
je velmi problematické v podmínkách tržní
ekonomiky, a to vzhledem k faktu, že reakce emitentů
může být taková, že se budou zaměřovat
na tyto zvýhodněné cenné papíry.
Daňová sazba na 25%, která je navrhována
v zákoně, se však bude týkat pouze vkladových
listů vydaných po účinnosti novely
zákona.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, nebudu podrobně vyjmenovávat legislativně
technické náležitosti týkající
se novely zákona. V závěru svého vystoupení
se omezím pouze na finanční dopad navrhované
novely.
Navržené úpravy vycházejí z reálné
ekonomické situace naší země a z možností,
které státní rozpočet v letošním
roce a částečně i v příštím
roce má a bude mít. Finanční dopady
novely tohoto zákona jsou zhruba asi 3 mld. Kč s
tím, že v rozhodující míře
ovlivní příjmy rozpočtu až v
roce 1994.
Chtěl bych zdůraznit, že novela tohoto zákona
byla projednávána i v tripartitě, byl s ní
vysloven souhlas.
Chtěl bych v závěru poděkovat vám
všem poslanců, kteří jste se podrobně
ve výborech zabývali předmětnou novelou,
za aktivní přístup a další cenné
podněty, které byly zahrnuty jak do této
novely zákona, tak i za další podněty,
se kterými budeme počítat a ze kterých
budeme vycházet při úpravách zdanění
od příštího roku, od 1. ledna 1994.Jménem
vlády navrhuji, aby Poslanecká sněmovna novelu
zákona o daních z příjmů schválila
s úpravami, které jsou ve společné
zprávě výborů Poslanecké sněmovny
/parlamentní tisk 350/. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu místopředsedovi
vlády a ministrovi financí Ivanu Kočárníkovi.
Uděluji slovo společnému zpravodaji výborů
panu poslanci Robertu Kolářovi, aby nám odůvodnil
předloženou společnou zprávu výborů,
kterou jste obdrželi jako sněmovní tisk č.
350. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Robert Kolář: Vážený
pane předsedo, vážená vládo,
vážené poslankyně, vážení
poslanci, dovolte, abych v krátkosti uvedl vládní
návrh zákona, který právě projednáváme.
Počátkem letošního roku vstoupila v
platnost nová daňová soustava, která
radikálním způsobem změnila zdaňování
právnických a fyzických osob. Celá
soustava bude samozřejmě reagovat na vývoj
hospodářství a ekonomiky České
republiky postupnými změnami.
Novela daně z příjmu je první z celé
řady změn, jimiž se zcela jistě budeme
v tomto parlamentu zabývat. Na ni naváže novela
zákona o dani z přidané hodnoty a zákona
o spotřebních daních. V neposlední
řadě je třeba mít též
na mysli harmonizační procesy v zemích Evropských
společenství a další integrační
kroky s horizontem roku 1997.
V dnes projednávané novele se objevuje celá
řada změn, které většinou nejsou
zásadního charakteru. Řeší dvojí
výklad zákona a pojmově navazují na
změny v ostatních právních předpisech
a v účetnictví.
Ze zásadních změn bych rád připomněl
následující. Jednak odstranění
nesystémového zdanění a zvýhodnění
obcí a tzv. neziskové sféry. Podporu reinvestování
s využití desetiprocentního odepisování
u investic v roce pořízení /s výjimkou
nemovitostí/. Dále, u osob samostatně výdělečně
činných se zakotvuje možnost vedle paušálních
výdajů uznat do výdajů i zaplacené
pojistné na sociální a zdravotní pojištění.
Dále se odkládá termín majetkového
přiznání a současně se tímto
zákonem zmocňuje vláda ke stanovení
termínu nového.
Návrh zákona projednaly všechny výbory
Poslanecké sněmovny. Jako společný
zpravodaj doporučuji novelu zákona ve znění
společné zprávy přijmout. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Robertu Kolářovi za odůvodnění
předložené zpravodajské zprávy.
Otevírám rozpravu. Zatím do ní podali
přihlášky tito poslanci: Wagner, Šimánek,
Matějka, Hirš, Vyvadil a Maryt.
Na řadě je jako první pan poslanec Wagner,
v případě, že se chystá podat
pozměňovací návrh. Jinak dám
přednost /v souladu s jednacím řádem/
těm poslancům, kteří se chystají
podat pozměňovací návrh. Pane poslanče,
prosím.
Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedo,
vážená vládo, dámy a pánové,
chci podat pozměňovací návrh, a to
v záležitosti, kterou upravuje § 46 odst. 6 zákona
o správě daní a poplatků. Mám
za to, že jsme příliš často v této
sněmovně hovořili o vytvoření
podmínek, které povedou k jednoznačnému
dodržování daňových povinností.
Dodržování těchto podmínek je
podmínkou též toho, aby daňové
břemeno bylo posléze rozloženo spravedlivěji.
Chceme-li spravedlivě rozložit daňové
břemeno, nemůžeme zůstat stát
se zavřenýma očima před fakty, které
jsou zřejmé a které naše veřejnost
vnímá a již delší dobu požaduje
řešení.
Odložením povinnosti uvedené v § 46 odst.
6, tj. povinnosti podat přiznání majetku,
v podstatě prodlužujeme stav, který umožňuje,
aby byla vykonána potřebná kontrola zdanění,
a umožňuje v podstatě do provedení tohoto
přiznání daňové úniky.
Nechci-li argumentovat tím, že to umožňuje
používání špinavých peněz,
bez možnosti kontroly, tedy do jisté míry trpěnou
legalizaci špinavých peněz.
Protože víme, o čem je zde řeč,
považuji za nadbytečné dalším výkladem
vás zdržovat a navrhuji dvojí řešení.
Pro případ, že tento názor, že
je potřeba zabránit úniku prostředků
státu, tj. nezdaňování, že je
zde jednoznačný úmysl koalice i opozice,
aby se zabránilo daňovým únikům,
pak by nejlepším řešením bylo -
a to navrhuji v prvním pořadí - § 46
odst. 6 neměnit a změnu navrženou v článku
2 odst. 6 na str. 22 vládního návrhu, tisk
258, vypustit. To je první návrh.
Druhý návrh: za předpokladu, že nebude
tento přijat, doporučuji, abychom stanovili lhůtu,
v níž ze zákona toto přiznání
provedeno bude, a to s touto argumentací: až bude
mít pan ministr financí závěrečné
slovo, bude mně odpovídat, že daňové
úřady, kdyby co dělaly, nemají šanci
oněch přiznání využít,
protože nejsou schopny je ani posbírat. Bude vymýšlet
mnoho a mnoho podobných argumentů. Stanovením
lhůty chci dát daňovým úřadům
šanci, aby se na provedení tohoto přiznáni
připravily. Lhůta 6 měsíců
od chvíle, kdy to vyhlásí vláda, je
lhůtou na přípravu krátkou. Prozatím
tedy by ale věci měly být jinak. Vláda
zatím tuto pravomoc nemá, jenom si navrhuje, abychom
jí ji dali. Lhůta byla stanovena původně
ke květnu letošního roku a posléze k
31. říjnu. Takže daňové úřady
by měly být připraveny. A navíc na
všechny argumenty, které zde pan ministr financí
vznese, odpovídám jediným. Přiznání
není potřeba okamžitě zpracovávat.
Ta stačí uložit a zpracovat ve chvíli,
kdy na to daňové úřady budou zařízeny.
Takže aby daňové úřady měly
lhůtu, která jim otevírá prostor,
v němž se mohou na zpracování těchto
přiznání a jejich vydání připravit,
navrhuji druhou variantu. Nestanoví-li vláda, že
tímto rokem je rok 1994, je jím rok 1995. To je
samozřejmě vloženo jako věta druhá
příslušného odstavce.
Domnívám se, že oba tyto návrhy představují
- jeden řešení těch, kteří
volají po rychlém zjištění stavu
a zjednání nápravy, a druhé řešení
těch, kteří uznávají i zatížení
prací daňových úřadů.
Oba vedou ovšem k tomu, aby problém špinavých
peněz v této zemi byl alespoň zčásti
řešen a aby byl dán prostor ke spravedlivému
rozložení daňového břemene na
obyvatelstvo i právnické osoby. Děkuji za
pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Wagnerovi a zvu k řečništi pana poslance Jaromíra
Šimánka, který má pozměňovací
návrh. Připraví se pan poslanec Matějka
se stanoviskem Levého bloku k daňovému zákonu.
Poslanec Jaromír Šimánek: Vážené
dámy, vážení pánové, dovolil
bych si vznést návrh na drobnou změnu v §
24 odst. 5 zák. č. 337/1992 Sb. Touto drobnou změnou
by došlo k odstranění zákonných
překážek vzájemné účinné
spolupráce mezi finančními úřady
a orgány činnými v trestním řízení
a tím i bezesporu k zefektivnění jejich práce.
V ustanovení § 24 odst. 5 navrhuji změnit slova
"orgánů konajícím trestní
řízení" na slova "orgánům
činných v trestním řízení".
Tento svůj návrh zdůvodňuji takto.
Tato navrhovaná úprava odst. 5 § 24 citovaného
zákona by umožňovala správcům
daně dodávat orgánům činným
v trestním řízení informace týkající
se poměru zdaňovaných subjektů již
v době, kdy správcem daně zjištěné
okolnosti nasvědčují tomu, že byl spáchán
trestný čin krácení daně nebo
jiný obdobný trestný čin. Podle současně
platné právní úpravy mohou pracovníci
finančních úřadů dokladovat
tyto skutečnosti až na základě zahájeného
trestního stíhání. Myslím si,
že tato drobná úprava by přispěla
ke zlepšení tohoto zákona. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Šimánkovi. Slovo má pan poslanec Matějka,
připraví se pan poslanec Hirš v případě,
že má pozměňovací návrh.
Nemá, v tom případě pan poslanec Vyvadil,
který pozměňovací návrh má.
Poslanec Jaroslav Matějka: Pane předsedo,
dámy a pánové, k předkládaným
návrhům úprav zákona o daních
a jejich správě, k zákonu o zdravotním
a sociálním pojištění jsem pověřen
klubem poslanců Levého bloku sdělit následující
stanovisko. Za příčinu hlavních problémů
v rozvoji malého a středního podnikání
považujeme celkovou neutěšenou hospodářskou
situaci zaviněnou mimo jiné politikou vlády,
která spoléhá na všemocný trh.
V tomto klimatu se především na kooperaci odkázané
drobné výrobní činnosti a služby
jen velmi těžko dynamicky rozvíjejí.
Konkretizovat problémy je možné v 50%ním
zvýšení odvodů na sociální
a zdravotní pojištění proti původním
25 parafiskálu z mezd, snížení a omezení
možnosti rychlejšího tempa odepisování
a tím urychlení zpětného použití
prostředků k investování, dále
rovnostářský přístup vlády
k ryze spekulativním vysokým příjmům,
stejně jako k příjmům z drobné
výdělečné činnosti, a konečně
v neposlední řadě značná administrativní
náročnost a roztříštěnost
odvodů z mezd, která nutí drobné podnikatele
jednat s několika úřady namísto své
vlastní práce.
To jsou podle našeho názoru ony příčiny
nespokojenosti drobného a středního podnikatelského
stavu. Navíc se ukazuje, jak silná podnikatelská
lobby prosazuje porušení principu solidarity. Proto
je nepřijatelné další snižování
již beztak nízké horní hranice výpočtového
základu pro pojistně. Nepodpoříme
ani snahy snížit vládou navrhovanou výši
35% u zdravotního a sociálního pojištění,
protože by to znamenalo podstatné znevýhodnění
zaměstnanců proti osobám samostatně
výdělečně činným. Preferujeme
diferencovaně odvodové zatížení,
zvýhodňující skupiny s nižšími
příjmy z výrobní činnosti,
tedy preferujeme rychlé oživení činnosti
malých a středních podnikatelů.
Předložené úpravy zákonů
o sociálním a zdravotním pojištění
a zákona o dani z příjmu osob samostatně
výdělečně činných jsou
ve své podstatě pouze kosmetickými úpravami,
které očekávání především
drobných živnostníků nenaplní.
Akceptujeme tripartitní dohodu, kterou prošly všechny
tři novely předkládané k projednání
naší sněmovně, ale jsme přesvědčeni,
že zbytek letošního roku ukáže, do
jaké míry její účastníci
hájí zájmy všech skupin, kterých
se navrhované úpravy dotknou. V tom spočívá
odpovědnost účastníků tripartitních
jednání. V duchu našeho stanoviska budou předneseny
při projednávání jednotlivých
tisků i pozměňovací návrhy.
Děkuji vám za pozornost.