Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda:
Vážený pane místopředsedo,
dámy a pánové, při řešení
jistého dilematu, jak reagovat na právě skončenou
rozpravu, jsem toho názoru, že je žádoucí
reagovat na některé zásadní systémové
výhrady, nebo některé návrhy změn,
které se týkají tohoto zákona.
Nebudu tedy zřejmě reagovat, a asi to není
ani patřičné a nepatří to k
projednávanému bodu či do jeho rozsahu, na
v podstatě velmi svou obecností odlehlá diskusní
vystoupení, hodnotící jak ekonomickou situaci
ČR, tak ekonomickou politiku české vlády
této i minulých.
Pokud se těchto otázek dotknu, tak to bude pouze
v souvislosti s postojem k některým návrhům
změn.
Pokud jde o první pozměňovací návrh,
návrh pana poslance Bendy, chci osobně říci,
že jsou problémy, které znají nebo mohou
míti různá řešení, mohou
jich mít mnoho a řešení pana poslance
Bendy, pokud jde o § 67, odst. 9, i pokud jde o § 67c)
v podstatě mohu akceptovat.
Pokud jde o návrhy pana poslance Vorlíčka,
navrhl, pokud jsem správně zachytil jeho pozměňovací
návrh, v návrhu ustanovení § 1a) vypustit
slova "zřízené zákonem".
Omezím se na stručné konstatování,
že s tím jako předkladatel nesouhlasím,
protože by se neúměrně rozšířilo
množství podnikatelských subjektů, které
by požívaly možnost režimu 1a) a není
to v intencích tohoto zákona, kde se k omezení
režimu konkursu a vyrovnání přistupuje
jen velmi opatrně.
I když na to názory mohou být různé,
a také zazněly.
Pan poslanec Vorlíček ještě navrhl vypuštění
navrhovaných paragrafů 5a) až e), to je v podstatě
vypuštění režimu ochranné lhůty.
Chtěl bych říci, že ochranná
lhůta se pokouší řešit situaci,
kdy je nezbytné samozřejmě chránit
zájmy věřitelů, kdy se tedy dlužníku,
případnému úpadci, ukládají
jistá omezení, ale kdy se vytváří
ještě před vyhlášením konkursu
jistý, ale již procesní prostor s ingerencí
soudu, aby mohl jak bylo již řečeno - dlužník
konsolidovat své nejen finanční, ale vůbec
majetkové poměry. Domníváme se, že
s ohledem na to, že ochranná lhůta je situována
právě do doby před vyhlášením
konkursu a že ingerence soudu je v podstatě omezena
jen formální náležitostí, kterou
zkoumá při návrhu na ochrannou lhůtu,
že nedojde fakticky v praxi k prodloužení - jak
tady bylo řečeno - agónie neprosperujících,
neperspektivních podnikatelských subjektů.
Pan poslanec Vorlíček dále navrhl vypuštění,
resp. modifikaci § 27 tak, jak se navrhuje v odst. 2, kde
jde o možnosti prodeje mimo dražbu.
Nesouhlasím ani s tímto návrhem a chtěl
bych zdůvodnit proč.
Toto ustanovení je vázáno jednak na souhlas
soudu, ale zejména i na souhlas věřitelského
výboru. Protože zájem věřitelského
výboru je docílit přinejmenším
skutečné, adekvátní a co možná
nejvyšší ceny při prodeji mimo dražbu,
zdá se, že ingerencí tohoto subjektu, tohoto
kontrahenta původních závazků je zajištěno,
že nedojde k nějakým jiným, fingovaným
právním úkonům, které by mohly
jednu či druhou stranu poškodit. A navíc se
tímto způsobem kodifikuje jakýsi dispozitivní
rys, který by této fázi a v těchto
vztazích režimu konkursu a vyrovnání,
tedy v těchto vztazích měl být co
možná nejširší.
Možná, že jsem nerozuměl přesně
smyslu a motivaci návrhu pana poslance, ale pokud směřoval
a spočíval v tom, že by mohlo dojít
k nějakým malversacím a poškození
zájmů stran, pak se domnívám, že
tato obava je vyvrácena ingerencí nejen soudu, ale
spíše podle mého osobního názoru
ingerencí věřitelského výboru.
§ 67 odst. 9 byl vládou jako navrhovatelem schválen
a já konstatuji, že omezení tohoto režimu,
který znamená větší benevolenci
vůči některým typům podniků,
a to v maximální míře v intencích
pana poslance Bendy, je vše, co mohu jako navrhovatel připustit.
Tedy nesouhlasím s tímto návrhem.
Pokud jde o poslední návrh pana poslanec Vorlíčka,
alespoň pokud jsem to správně zachytil -
a to na bližší vymezení pojmu uvedeného
v § 67 odst. 1, tj. "osoby blízké",
pak bych chtěl podotknout, že je to ustálený
legislativní termín, který je kodifikován
i v občanském zákoníku v § 116,
pokud se nemýlím, kde jak soudní praxí,
tak i jinými způsoby právního života
je nesporně kodifikováno - včetně
rozhodnutí soudů - co znamená terminus technicus
"osoby blízké". A pokud se ještě
jednou nemýlím, pak si myslím, že ve
společné zprávě se odkazuje na toto
ustanovení občanského zákoníku,
čili veškerá pochybnost by měla být
vyloučena.
Další návrhy jsem nepostřehl ve vystoupení
pana poslance Loukoty, krom negativního postoje klubu republikánů
k tomuto návrhu zákona.
Pokud jde o paní poslankyni Mazalovou, také jsem
nepostřehl konkrétní návrhy změn
s tím, že vyslovila obavu z různých
účelových převodů jmění
na různé právnické osoby v úmyslu
přivodit bankrot a vyhnout se majetkovým dopadům.
Chtěl bych jen mimo tuto zákonnou předlohu
podotknout, že krom velmi malé výseče
možných jednání, která by vedla
k těmto cílům, je takovéto jednání
postižitelné podle trestního zákona,
který může tomuto jednání bránit
tak, jako jakýkoli trestný zákon může;
nic více, nic méně.
Pan poslanec Křížek reflektoval své
jednání s experty z Iowy a konstatoval, že
tamní zákon o bankrotu sleduje dva principy, jak
umožnit nový start dlužníku, tak i ochránit
věřitele. Ano, to je střet a dilema každého
zákona o bankrotu a toto dilema je přítomno
i v tomto návrhu zákona, který se
novelizuje, i v novele samotné. Je samozřejmě
moudrost sama umět tyto dva principy, které jsou
protichůdné, sladit tak, aby jak dlužník,
tak věřitel byl spokojen: osobně si myslím,
že je to cíl nedosažitelný.
Kromě toho pan poslanec Křížek navrhl
v § 67c) jiný režim, než zde uvedený,
a v podstatě spočívající ve
smyslu návrhu pana poslance Bendy, ale s rozšířením
další ochranné lhůty pro prvovýrobce,
pokud tomu správně rozumím.
Domnívám se, že ochrana těch, na které
§ 67 pamatuje, tj. provozovatelů zemědělské
prvovýroby, v intencích návrhu změny,
s nímž jsem již vyslovil souhlas, je opravdu
dostatečná a nemyslím si, že tato rozšířená
ochrana je žádoucí. Konstatuji tedy, že
s ní vyslovit souhlas nemohu.
Pokud jde o pana poslance Kozáka, podal několik
pozměňovacích návrhů a promiňte
mi jisté váhání, než se mi podaří
je identifikovat.
V § 5a) odst. 2 navrhl vypustit druhou větu, tj. větu
"Podává-li návrh na prohlášení
konkursu dlužník, může sám s tímto
návrhem spojit návrh na povolení ochranné
lhůty ..." atd.
Odůvodnění: pokud si dobře vzpomínám,
spočívalo v tom, že je nelogické, aby,
pokud je sám navrhovatelem dlužník, aby ještě
navrhoval ochrannou lhůtu. Myslím si, že to
není pravda a že v tom jistá logika je. Dlužník
má nepochybně zcela určité motivy
a důvody, proč navrhuje sám bankrot. Může
koneckonců dosáhnout lepšího a rychlejšího
vypořádání svých majetkových
poměrů, majetkových, tj. včetně
poměrů svých pasiv, které je pro něj
žádoucí, a dostává se zároveň
do jistého režimu, který je dán právě
tímto návrhem novely. Tento režim podle mého
názoru mu umožňuje větší
možnost, jak - řeknu to ještě jednou -
konsolidovat jeho majetkové poměry, než zcela
předprocesní režim. Může nastat
situace, a je to docela dobře možné v mnoha
případech a ne jenom v některých konkrétních
causách, kdy dlužník bude mít zájem
na tom, aby se ocitl v ochranné lhůtě a požíval
jejího režimu. Byl sice omezen v dispozici s majetkem,
ale požíval jisté možnosti komunikace
s věřiteli a i minimální ingerence
soudu, včetně ingerence, ať konsolidační
banky, Fondu národního majetku či jiných
subjektů.
Domnívám se tedy, že to není tak absurdní,
že to je docela dobře možné a odůvodněné.
V § 5c) pan poslanec Kozák navrhl podmínit
souhlas soudu s prodloužením ochranné lhůty
o další tři měsíce tím,
že celková zadluženost nepřesahuje 100
% hodnoty majetku dlužníka. Pokud jsem si správně
poznamenal, že to je z hodnoty majetku, pak tedy předpokládám,
že pan poslanec míní opravdu majetek, tedy
souhrn aktiv a pasiv. Což je přinejmenším
v této fázi těžko prokazatelné,
ale hlavně je to omezení soudu, který má
opravdu v minimálním počtu případů
možnost nějak ingerovat do této fáze
ochranné lhůty. Domnívám se, že
soud by neměl být omezen možností povolit
prodloužení ochranné lhůty, když
dostatečnou korekci zde hraje opět věřitelský
výbor zdůrazňuji opět ten dispozitivní
prvek plní věřitelský výbor
a mohou nastat situace, kdy v okamžiku rozhodování
soudu bude ona zadluženost či předlužení
stoprocentní, ale nebude to ještě důvod,
aby se zamítla ochranná lhůta, protože
perspektivně tak, jak soud skutkové okolnosti zjistí,
perspektiva zmíněného dlužníka
není tak malá. Považuji tedy tento návrh
rovněž za málo přijatelný.
V § 67 odst. 8 - další návrh změny
pana poslance Kozáka druhou větu vypustit, to jest:
"Konkursu či vyrovnání se nemohou účastnit
věřitelé, jejichž pohledávky
se zcela vztahují k této části majetku."
Zde nebudu rovněž argumentovat, protože jsem
tak již v podstatě v jiné souvislosti učinil
a myslím si, že tito věřitelé
by měli zůstat vyloučeni z vyrovnání.
§ 67 odst. 9 - vyjádřil jsem se již, ale
zde pan poslanec Kozák navrhuje zvýšit ono
kvorum 50% akcií na 67. Je to jedna ze situací,
kde řešení mohou být různá.
Může to být 33% akcií, 50%, 67%,
90%, zde se vláda přiklonila k 50% hranici a má
ji za akceptovatelnou.
§ 67 odst. b) vypustit úpravu, celý paragraf.
Byl to jeden ze základních principů, kterými
se vláda pokoušela reflektovat stávající
situaci, kdy není tajemstvím, že struktura
manažerů různých podniků svým
způsobem dobře participuje na jejich majetkových
problémech, myslím těch podniků. Mám
tedy za to, že toto omezení je vzhledem k současné
situaci - a nechci se zde bavit o systémovosti či
nesystémovosti tohoto opatření - za velmi
žádoucí a nesouhlasím s jeho vypuštěním.
Pokud jde o § 67 odst. c), což je další
návrh pan poslance Kozáka, již jsem se vyjádřil
v souvislosti s návrhem pana poslance Bendy i s dalším
návrhem jiného kolegy.
Potom - pokud si dobře pamatuji - pan poslanec Wagner navrhl
vypuštění § 27 a). Vyslovuji z důvodu
evidentního rozporu s koncepcí tohoto návrhu
první návrh pana poslance Wagnera s tím,
že navrhuje vyjmout z obecného režimu podnik,
který zaměstnává více než
500 zaměstnanců. Pokud jde o ustanovení §
27a), zde pan poslanec Wagner chce dovésti dále
a striktněji princip uvedený v § 27a), to jest,
že lze věci, práva a jiné majetkové
hodnoty sloužící provozování
podniku prodat jednou smlouvou. Domnívám se, že
ustanovení navrhované vládou je dostatečné.
Jsem téměř u konce pozměňovacích
návrhů s tím, že pan poslanec Hájek
nevznesl pozměňovací návrh, pouze
komentoval předložený návrh.
Pan poslanec Procházka navrhl změnu § 67 b).
Pro stručnost svého vystoupení pouze konstatuji,
že jsem se k témuž ustanovení již
vyjádřil, a proto stručně nesouhlasím
ani s doplněním tohoto ustanovení o třetí
odstavec v tomto smyslu, který přednesl.
Pan poslanec Vrzal navrhl totéž, co bylo již
navrženo panem poslancem Vorlíčkem ohledně
§ 67 odst. 9. Opakuji pouze nesouhlas s vypuštěním
tohoto ustanovení.
Pokud jde o poslední návrh, pan poslanec Payne navrhl
u § 1a) - pokud tomu správně rozumím
- vypustit vedlejší větu "Jestliže
stát převzal její dluhy nebo se za ně
zaručil" a motivoval to tím, že by se
vytvořil tlak na přijetí zákona o
hospodaření obcí a nebo takové pasáže
novelou zákona o obcích. Nemyslím si, že
bychom si měli - myslím tím poslance zákonodárného
sboru - tímto způsobem vytvářet motivaci,
ale že bychom spíše měli přistoupit
k takové novele zákona o obcích, o které
mluvil pan poslanec Payne, kterou opravdu považuji jako on
za velice významnou. Tam vidím řešení
a ne v tomto ustanovení.
Pokud jde o vysvětlení slov "pod cenou"
či "pod cenu", podle mého soudu upřímně
řečeno nevím důvod této změny,
ale obojí mi dává stejný smysl. Jak
pod cenou, tak i pod cenu lze prodat nějakou věc.
Souhlasím s tím, že je to těžko
vysvětlitelná změna.
Dámy a pánové, dovolte, abych své
vystoupení ukončil tím, že si velmi
dobře uvědomuji, že rozprava k tomuto bodu
se stala rozpravou k ekonomické politice vlády,
k ekonomické situaci této země, rozpravou,
která podle mého názoru vybočuje z
projednávání tohoto bodu tak, jak já
si jej vysvětluji. Nechci tedy reagovat ani na některá
podle mého soudu ne zcela podložená tvrzení
pana poslance Vorlíčka, ani na některé
o stupeň konkrétnější výhrady
pana poslance Wagnera s tím, že konstatuji, že
na jejich vyslovení mají nepochybně právo,
ale nemyslím si, že je nutno se jimi zabývat
v té době, kdy schvalujeme podle mého soudu
významnou novelu jednoho zákona.
Nemyslím si pouze to, že pan poslanec Vorlíček
má pravdu, když říká, že
je třeba odstranit příčiny, které
vedly naše podniky k masovým bankrotům. Řekl
to několikrát a já si nejsem vědom
toho, že by takový stav skutečně existoval,
že by bankroty probíhaly v masovém měřítku.
Z ničeho, co vláda napsala v této předloze
nebo prohlásila, podle mého názoru nevyplývá,
že by považovala bankroty za nějaký samospasitelný
mechanismus, který zabrání například
riziku vedoucímu k řetězové zadluženosti.
Nepochybně to není samospasitelný mechanismus,
ale je to princip, který je potřebný. Nic
víc, nic méně. Dále se nebudu vyjadřovat
k rozsáhlému exposé zejména pana poslance
Vorlíčka, prostě z toho důvodu, že
se domnívám, že by zasloužilo pro svou
šíři podrobnějšího studia
a větší erudice v ekonomice, než mám
já. Nikdy jsem se nepřistihl při výroku,
kterým jsem odrážel kritiku vládní
ekonomické politiky způsobem un fair. Nicméně
troufám si říci, že Komunistická
strana Čech a Moravy má podle mého soudu
sporné morální právo na dotazy toho
typu, kdo může za strukturu české ekonomiky.
Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu místopředsedovi vlády a dávám
slovo společnému zpravodaji výboru panu poslanci
Budinskému, aby se ujal svého úkolu.
Poslanec Vladimír Budinský: Vážené
poslankyně, vážení poslanci, v tomto
případě role zpravodaje nebyla příliš
lehká, nicméně z vystoupení předkladatele
jasně vyplývá, že předkladatel
se vyslovil souhlasně nebo podpůrně pouze
pro návrhy přednesené prvním vystupujícím
panem poslancem Bendou, k ostatním se vyslovil nesouhlasně.
Čili já bych se nadále zdržel svých
komentářů a suše bych pouze plnil roli
zpravodaje, pokud s tím budete souhlasit. Budeme postupovat
tak, že bychom šli podle toho, jak byly jednotlivé
návrhy vznášeny.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Ano, budeme
tedy hlasovat o jednotlivých pozměňovacích
návrzích.
Poslanec Vladimír Budinský: První
pozměňovací návrh přednesl
pan poslanec Benda, byl k § 67, odst. 9, kde pan poslanec
Benda přednesl celé nové znění,
které bych chtěl přečíst:
"Konkurs nelze prohlásit u dlužníka, u
něhož bylo podle privatizačního projektu
alespoň 50% akcií zařazeno do nabídky
kupónové privatizace. Výjimku může
povolit na návrh ministerstva vláda. Své
rozhodnutí sdělí příslušnému
soudu. Doba, v níž nelze konkurs prohlásit,
běží od doby zveřejnění
dlužníka v seznamu akciových společností,
které budou v dané privatizační vlně
privatizovány s použitím investičních
kupónů (odkaz 6a) do uplynutí dvou měsíců
od předání akcií dlužníka
držitelům investičních kupónů
a investičních privatizačních fondů.
Po tuto dobu se nepřerušuje běh lhůt
k podání návrhů na povolení
ochranné lhůty, jakož i běh ochranné
lhůty. Účinky podle § 5d) trvají
i po dobu přerušení lhůt."
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Táži
se tedy, kdo souhlasí s tímto pozměňovacím
návrhem... Faktická poznámka - pan poslanec
Vrzal.
Poslanec Ivan Vrzal: Pane předsedající,
já bych se chtěl zeptat zpravodaje, zda-li hlasováním
o tomto návrhu se vylučuje nebo nevylučuje
hlasování o mém návrhu, příp.
dalších návrzích týkajících
se § 67.
Poslanec Vladimír Budinský: Chtěl
bych doplnit, že k témuž paragrafu podal pozměňující
návrh pan poslanec Kozák a pan poslanec Vrzal. Přijetím
tohoto pozměňovacího návrhu se samozřejmě
vyloučí hlasování o jejich pozměňujících
návrzích.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Ano, budeme
tedy hlasovat.
Kdo souhlasí s pozměňujícím
návrhem, jak byl přečten, pana poslance Bendy,
ať zvedne ruku. 86.
Kdo je proti tomuto návrhu? 8.
Kdo se zdržel hlasování? - Pro pořádek
59.
Návrh byl přijat.
Poslanec Vladimír Budinský: Chtěl
bych se omluvit panu poslanci Vorlíčkovi, jehož
návrh byl stejný jako návrh pana poslance
Vrzala.
Další návrh přednesl pan poslanec Benda,
týkal se § 67c). Ke stejnému bodu přednesl
pozměňovací návrh pan poslanec Křížek
a pan poslanec Kozák. Současně budu informovat
o těch pozměňujících návrzích,
které by pak hlasováním o návrhu pana
poslance Bendy byly vyloučeny.
Čili pan poslanec Benda navrhuje § 67c) v tomto znění:
Odst. 1: "Konkurs nelze prohlásit u dlužníka,
který je právnickou nebo fyzickou osobou, jehož
převážným předmětem činnosti
je zemědělská prvovýroba v období
od 1. dubna do 30. září, přičemž
běh lhůt k podání návrhu na
povolené ochranné lhůty, jakož i běh
ochranné lhůty podle § 5a) a § 5c) není
přerušen. Účinky podle § 5d) trvají
i po tuto dobu."
Odst. 2: "Zemědělskou prvovýrobou se
rozumí hospodaření na zemědělských
pozemcích, jehož výsledkem jsou rostlinné
nebo živočišné produkty před jejich
dalším zpracováním."
To je návrh pana poslance Bendy. Pan poslanec Křížek
navrhuje prodloužení termínu do 31. 12., a
to v každém roce. Právo dlužníka
navrhnout její prodloužení tím není
dotčeno. Čili tady je rozdíl v delší
lhůtě a ještě možnosti prodloužení.
Návrh pana poslance Kozáka k témuž bodu
byl do 30. 11. Tam šlo o jiný termín - k 30.
11.
Čili hlasováním o návrhu pana poslance
Bendy vylučujeme hlasování o dalších
dvou pozměňujících návrzích
pana poslance Kozáka a pana poslance Křížka.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Ptám
se tedy, kdo souhlasí s pozměňujícím
návrhem pana poslance Bendy, ať zvedne ruku. 92.
Kdo je proti tomuto návrhu? Nikdo.
Návrh byl přijat.
Další návrh, prosím.
Poslanec Vladimír Budinský: Další
je skupina návrhů pana poslance Vorlíčka.
První se týká § 1a), kde pan poslanec
Vorlíček navrhuje v třetí řádce
vypustit slova "zřízené zákonem".
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Kdo souhlasí
s tímto návrhem, ať zvedne ruku. 58.
Kdo je proti tomuto návrhu? 7.
Kdo se zdržel hlasování? 100.
Návrh nebyl přijat.
Prosím další návrh.
Poslanec Vladimír Budinský: Další
pozměňovací návrh pana poslance Vorlíčka.
Navrhuje vypustit celou pasáž v § 5a) až
5f), veškeré paragrafy týkající
se ochranné lhůty. Přijetím tohoto
by byly vyloučeny první dva pozměňující
návrhy pana poslance Kozáka.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Budeme tedy
hlasovat.
Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne
ruku. 45.
Kdo je proti tomuto návrhu? 22.
Návrh nebyl přijat.
Prosím další návrh.
Poslanec Vladimír Budinský: Další
návrh pana poslance Vorlíčka se týká
§ 27, odst, 2, kdy pan poslanec navrhuje vypustit "prodej
mimo dražbu", čímž zřejmě
míní vypustit celý odstavec 2.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Kdo je tedy
pro tento návrh, ať zvedne ruku. 47.
Kdo je proti tomuto návrhu? 30.
Návrh nebyl přijat.
Prosím další návrh.
Poslanec Vladimír Budinský: Další
návrh pana poslance Vorlíčka se týkal
§ 67 odst. 1, kde požadoval přesně vymezit
- tam nevzešel konkrétní pozměňovací
návrh - čili tím by návrhy pana poslance
Vorlíčka končily. Vzhledem k tomu, že
návrh pana poslance Křížka byl vyloučen
hlasováním o návrhu pana poslance Bendy,
přecházíme k návrhům pana poslance
Kozáka.
První jeho návrh se týkal § 5 odst.
2, druhé věty. Jestli mi dovolí, protože
jsem to zapisoval z jeho ústního vystoupení,
předpokládám, že myslel 5b) - ano, 5a)
odst. 2, vypustit druhou větu - "Podává-li"
atd.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Kdo je pro
tento návrh, ať zvedne ruku. 57.
Kdo je proti tomuto návrhu? 9.
Návrh nebyl přijat.
Prosím další návrh.
Poslanec Vladimír Budinský: Další
návrh pana poslance Kozáka se týkal §
5c), kde navrhuje za tečku doplnit: "a celková
zadluženost není vyšší než 100
% z hodnoty majetku dlužníka".
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Kdo je pro
tento návrh, ať zvedne ruku. 61.
Kdo je proti tomuto návrhu? 7.
Návrh nebyl přijat.
Prosím další návrh.
Poslanec Vladimír Budinský: Další
návrh pana poslance Kozáka se týkal §
67 odst. 8, kde navrhuje druhou větu vypustit - konkursu
a další text - druhou větu vypustit.