Poslanec Ivan Vrzal: Další návrh vznesl
pan poslanec Hurta.
Navrhl v § 5 odst. 3 nahradit první větu "Členství
podnikatelů v komoře je dobrovolné."
větou "Členství podnikatelů v
Hospodářské komoře je dobrovolné,
členství podnikatelů v Agrární
komoře je povinné."
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Kdo souhlasí
s tímto návrhem, ať zvedne ruku. 43.
Kdo je proti? 54.
Tento návrh nebyl přijat.
Prosím o další návrh.
Poslanec Ivan Vrzal: Dalším návrhem
byl můj návrh. Tento návrh doporučuji
stáhnout, a to proto, že jsem byl upozorněn,
že tento můj návrh je již v zákoně
obsažen (v § 5, odst. 4, písm. e)). Navrhuji
tedy jeho stažení.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Kdo souhlasí
se stažením návrhu kolegy Vrzala, ať zvedne
ruku. (Hlasuje se.) Myslím, že nemusíme hlasy
počítat, je to výrazná většina.
Prosím o další návrh.
Poslanec Ivan Vrzal: V další rozpravě
vystoupili dva řečníci, nebyl však vznesen
žádný pozměňovací návrh.
Domnívám se, že je tedy možno hlasovat
o návrhu novely jako celku a dále o návrhu
usnesení, které jsem přednesl na začátku.
O obou bychom měli hlasovat odděleně.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Pochopitelně,
je to další bod jednání.
Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona,
kterým se mění a doplňuje zákon
ČNR č. 301/1992 Sb., o Hospodářské
komoře ČR a Agrární komoře
ČR, podle sněmovního tisku 5, ve znění
společné zprávy výboru, podle sněmovního
tisku 106 a schválených pozměňovacích
návrhů, ať zvedne ruku. 119.
Kdo je proti? 8.
Konstatuji, že jsme schválili novelu zákona
o Hospodářských komorách.
Současně se ptám sněmovny, zda souhlasí
s návrhem kolegy Vrzala, abychom přijali doplňující
usnesení.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne
ruku. 82.
Kdo je proti? Nikdo.
Tento návrh byl přijat.
Prosím pana poslance Vrzala, aby ještě jednou
návrh přednesl.
Poslanec Ivan Vrzal: Navrhuji, aby Poslanecká sněmovna
Parlamentu ČR přijala usnesení v následujícím
znění:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR žádá
vládu, aby do 6 měsíců komplexně
vyřešila problematiku týkající
se zákonné úpravy sdružování
v komorách."
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Protože tento návrh byl přednesen v rámci
rozpravy, mohl se k němu každý vyjádřit.
Dávám tedy hlasovat o návrhu usnesení
tak, jak jej přednesl kolega Vrzal.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne
ruku. 126.
Kdo je proti? Nikdo.
Konstatuji, že jsme projednali tento bod.
Děkuji panu ministrovi, děkuji společnému
zpravodaji.
Přistupujeme k dalšímu bodu, kterým
je
S faktickou poznámkou se hlásí kolega Benda.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo,
vážený pane místopředsedo vlády,
dámy a pánové, nejedná se o faktickou
poznámku, jedná se o procedurální
návrh. Navrhuji, aby tento bod pořadu byl stažen
z jednání, a dovolím si to stručně
odůvodnit.
Vláda České republiky přijala na svém
zasedání dne 17. 3. 1993 usnesení č.
128 k problému, který se snaží řešit
návrh zákona poslanců Honajzera, Kozla, Kužílka
a Výborného. V usnesení se říká:
Vláda projednala návrh předložený
místopředsedou vlády pověřeným
řízením Úřadu pro legislativu
a veřejnou správu a konstatovala, že otázku
sporných nemovitostí u Národního divadla
v Praze je nutné přednostně řešit
dohodou, b) uložila ministrům kultury a státní
kontroly urychleně projednat za účasti zástupců
poslanců Parlamentu České republiky, předkladatelů
návrhu zákona, a zástupce společnosti
Themos, společnost s r.o., způsob uzavření
takové dohody. Vláda se tímto svým
usnesením přiklonila k názoru, že parlamentní
řešení je zatím předčasné
a rozhodla se získaného času využít
při řešení v rámci svých
exekutivních pravomocí. Opírá se tak
o své právo dané jí článkem
44 odstavec 1 a 2 Ústavy České republiky
vyjádřit se k návrhu zákona podaného
poslanci ve lhůtě 30 dnů. Tato lhůta
dosud od podání návrhu neuplynula, a proto
se domnívám, že je naší povinností
stáhnout návrh z jednání tohoto pléna
a vyčkat řešení navrhovaného
v usnesení vlády a nebo stanoviska vlády
k návrhu zákona. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slyšeli
jste procedurální návrh kolegy Bendy. S faktickou
poznámkou se hlásí kolega Ortman.
Poslanec Jaroslav Ortman: Pane předsedající,
je to faktická poznámka, současně
upozorňuji, že jako předseda klubu mám
právo vyjádřit se k čemukoliv a kdykoli.
Proto si myslím, že námitka pana předsedy
klubu KDS Marka Bendy není zcela v souladu s tím,
jak říká čl. 44, neboť i vyjádření
vlády ve smyslu toho, že dává přednost
dohodě, je určitým vyjádřením
v této věci. Proto si myslím, že zde
není ústavní překážka
a za náš klub mohu říci, že s návrhem
na stažení nesouhlasíme. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Slovo má kolega Grulich.
Poslanec Václav Grulich: Pane předsedající,
dámy a pánové, byl učiněn procedurální
návrh, ovšem odhlasování tohoto procedurálního
návrhu zcela může otočit tuto záležitost.
Je třeba asi k této záležitosti vést
rozpravu. Táži se pana předsedajícího,
jestli je možné k tomuto návrhu, který
zde podal a zdůvodnil poslanec Benda, se vyjádřit.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Domnívám
se, že k procedurálnímu návrhu se podle
jednacího řádu nemůže vyjádřit
žádný jiný poslanec jinak, než
provedl kolega Ortman.
Poslanec Václav Grulich: Proto dávám
další procedurální návrh, aby
k této záležitosti - dříve než
o ní bude hlasováno - byla zahájena rozprava.
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Samozřejmě,
že to nejde, protože musím nechat hlasovat o
procedurálních návrzích v pořadí,
jak byly předneseny. To je komplikace. Další
předseda klubu, pan kolega Honajzer.
Poslanec Jiří Honajzer: Pane místopředsedo,
kolegové a kolegyně, využívám
tohoto práva jako kolega Ortman a jako jeden z navrhovatelů
tohoto zákona souhlasím a podporuji návrh
kolegy Bendy.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Slovo má kolega Vyvadil.
Poslanec Jiří Vyvadil: Jako předseda
poslaneckého klubu konstatuji, že již v ústavně
právním výboru jsem dospěl k názoru,
že to, co bylo podáno a je předneseno, je stanovisko
vlády, neboť není v zákoně o
jednacím řádu specifikováno - respektive
v ústavě - co má být stanoviskem vlády.
Čili mám za to, že jsou splněny formální
podmínky a mimo vší pochybnost můžeme
tento návrh zákona přijmout a schválit.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Slovo má kolega Kužílek.
Poslanec Oldřich Kužílek: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
netušil jsem, že padne k té věci tolik
argumentací, a proto je potřeba i za náš
klub vystoupit. Chci říci toto: náš
klub podpoří návrh pana kolegy Bendy, protože
- jak byl návrh zdůvodněn a jak celou situaci
vnímáme - je nepochybné, že vláda
bere na sebe odpovědnost za posun v čase. Všichni
vědí, že čas může znamenat
určité komplikace. Pro nás je důležité
to, že v této věci je jasno, že vláda
si bere tuto odpovědnost na sebe. V takovém případě
jsme ochotni návrh podpořit. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji,
hlásí se pan kolega Trnka..
Poslanec František Trnka: Jsem povinen jako předseda
klubu se vyjádřit a uvést důvody,
které nás vedou k tomu, že se domníváme,
že je naprosto nutné situaci řešit a neodkládat.
Za prvé - časová prodleva, která umožní,
aby byla uskutečněna výpověď
z budovy restauračního objektu, včetně
suterénních prostor, s technickým zázemím,
ovlivní celé Národní divadlo. Tato
výpověď již byla doručena a v případě,
že nebude problém Národního divadla
vyřešen na této schůzi, nabude účinnost
a Národní divadlo přestává
dnem 1. 4. fungovat, protože nebude mít k dispozici
základní zařízení pro svůj
provoz. Bude omezen průchod do budovy Nové scény
a zlikvidováno závodní stravování.
Národnímu divadlu bylo naznačeno, že
firma hodlá použít veškerých prostředků
k donucení Národního divadla, aby opustilo
předmětnou budovu. Domnívám se - a
mohl bych uvést ještě nejméně
4 argumenty - že tento stánek stojí za to,
aby se jím Poslanecká sněmovna zabývala.
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vážení
kolegové, upozornil bych ty, kterým se zdá,
že je porušován jednací řád,
že si ho schválili. Jedná se o vystoupení
předsedy poslaneckého klubu a je to stanovisko k
bodu. Slovo má pan kolega Ortman.
Poslanec Jaroslav Ortman: Chtěl bych říci
pouze krátce několik vět. Jedna se týká
toho, co řekl kolega Kužílek. Proto bych se
chtěl dotázat pana místopředsedy vlády
a kolegy z klubu, který vlastně zastupuje kolega
Kužílek, tj. ODA, zda skutečně, tak
jak to řekl pan Kužílek, vnímá
i vláda - tedy konkrétně její zástupce
pan místopředseda Kalvoda - svoji odpovědnost.
Dále aby nám sdělil, zda skutečně
toto vyjádření, které bylo učiněno
oním usnesením, jest vyjádřením
nebo není vyjádřením. Proč
tyto otázky kladu? Protože si myslím, že
jde o závažnou tématiku, která zajímá
nejen občany, ale v podstatě je důležitá
pro naši kulturní sféru. Proto si myslím,
že debata o této otázce není žádným
zdržováním. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Slovo má místopředseda Kalvoda.
Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda:
Vážený pane předsedo, vážený
pane místopředsedo, dámy a pánové,
především bych rád řekl, že
podle mého osobního názoru by se neměla
otázka v podstatě vyvlastnění v zájmu
obecném a za náhradu stát příliš
otázkou politickou. Podle mého osobního názoru
- pokud nedojde k rychlému narovnání smluvnímu
- musí takový zákon přijmout.
Opakuji, že to je můj osobní názor.
Stejně tak osobní názor bylo to, co tady
přednesl předseda mého poslaneckého
klubu kolega Kužílek. Byla to interpretace svižná,
vtipná, nicméně postrádající
jakékoliv jiné základy než jeho vlastní
pojetí vládního usnesení. (Veselost.
Potlesk.) Chtěl bych ještě říci,
že nakolik není výklad právní
normy ani ústavy pramenem práva, tím méně
může člen vlády vykládat ústavu,
to je v tom smyslu, zda to, co vláda k tomuto poslaneckému
návrhu usnesla, je čl není vyjádření
ve smyslu ústavy. To tedy já, tím méně
za vládu relevantně sdělit nemohu. O něco
více relevantně může výklad ústavy
- protože je jejím dárcem - učinit tato
sněmovna. Samozřejmě, ale ani to není
pramen práva. Takže otázka, zda vládní
vyjádření k tomuto poslaneckému návrhu
je nebo není vyjádřením ve smyslu
ústavy, to, které má vláda právo
zaujmout do 30 dnů, to nemůže relevantně
podat nikdo, a to pokud někdo, pak tato sněmovna.
Samozřejmě, že vláda je odpovědna
za leccos ale domnívám se, že akcentovat její
odpovědnost za tuto situaci, týkající
se Národního divadla, to není podloženo
žádnou právní normou. (Potlesk v části
sálu.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Prosím,
pan kolega Grulich.
Poslanec Václav Grulich: Pane místopředsedo,
domnívám se, že vystoupením člena
vlády, jak praví jednací řád,
byla otevřena rozprava. Je tomu tak? (Veselost. Potlesk
v levé části sálu.) Myslím,
že tento výklad jednacího řádu
je v pořádku, není totiž poprvé,
kdy se tomu tak stalo a kdy to bylo tady na tomto místě
zdůrazněno.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Já
s vámi nemohu souhlasit, vzhledem k tomu, že nejprve
musíme ukončit hlasováním a rozhodnout
o procedurálním návrhu.
Poslanec Václav Grulich: Jednací řád
říká, že vystoupí-li člen
vlády, je otevřena rozprava. Rozumím tomu
tak, že je otevřena okamžitě po vystoupení
toho kterého člena vlády.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ano, ale
pokud vystoupí po ukončení rozpravy a tady
rozprava žádná nebyla. (Potlesk v části
sálu.)
Poslanec Václav Grulich: Člen vlády
odpovídal na otázky, podle mě je to rozprava.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ale stále
k bodu - k bodu procedurální návrh. Nebyla
otevřena rozprava.
Poslanec Václav Grulich: Dobře, děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Já
bych doporučil hlasovat o procedurálním návrhu
kolegy Bendy.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne
ruku. 86.
Kdo je proti? 67.
Kdo se zdržel hlasování? 13.
Tento návrh byl přijat.
Vážené kolegyně. vážení
kolegové, dovolte mi, abych přerušil schůzi
do 14,00 hodin. Přeji dobrou chuť.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Milé
kolegyně, milí kolegové, dovolte, abych zahájil
naše odpolední jednání.
Dalším bodem, kterým se budeme zabývat,
je
Vládní návrh zákona, který
jste obdrželi jako sněmovní tisk 154, nám
z pověření vlády České
republiky odůvodní pan místopředseda
vlády Jan Kalvoda, kterého prosím, aby se
ujal slova.
Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda:
Vážený pane místopředsedo,
dámy a pánové. Právní úprava
důsledků úpadku podnikatelských subjektů
je pro společnost založené na tržním
hospodářství nezbytná. Zákon,
který navrhuje vláda novelizovat, zákon č.
328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, který
v červenci 1991 přijalo Federální
shromáždění je nepochybně zákonem,
který má své místo ve stabilizované
tržní ekonomice s výkonnou justicí a
nikoliv v prostředí transformující
se ekonomiky s vysokým stupněm zadluženosti
a zřetězené mezipodnikové platební
neschopnosti.
Této skutečnosti si byl nepochybně vědom
zákonodárce, který v § 67 kodifikoval
ustanovení, které umožnilo po dobu jednoho
roku od účinnosti zákona prohlásit
konkurs pouze z důvodu předlužení dlužníka,
čímž prakticky vyloučil dopad tohoto
zákona.
Zákon č. 471/1992 Sb., o dočasném
omezení postupu podle zákona o konkursu a vyrovnání
s účinností od 22. října loňského
roku omezil použití tohoto zákona na dalších
šest měsíců, neboť umožnil
také v této době prohlásit konkurs
pouze z důvodů předlužení dlužníka.
Nepřítomnost mechanismu, který by zbavil
ekonomiku neúspěšných podnikatelských
subjektů a řešil jejich úpadek poměrným
uspokojením věřitelů, nepříznivě
ovlivňuje chování těchto subjektů.
Tato skutečnost vedla vládu k rozhodnutí
dále již použití zákona o konkursu
a vyrovnání neomezovat a navrhnout Poslanecké
sněmovně novelizaci tohoto zákona, která
by měla eliminovat či minimalizovat některá
rizika spojená s jeho aplikací.
Zavedením tzv. ochranné lhůty v období
mezi podáním návrhu na konkurs a jeho prohlášením
by se měl vytvořit prostor pro dlužníka,
aby v součinnosti s věřiteli příkladně
zakladatelem mohl mimosoudní cestou podniknout kroky, které
by vedly ke konsolidaci jeho finančních poměrů
a k překonání stavu latentního, hrozícího
úpadku.
Zavedení ochranné lhůty předpokládá
aktivitu jak věřitelů, tak i dlužníků.
Dosavadní zákon spojoval s prohlášením
konkursu zastavení postupu privatizačního
procesu. Navrhovaná novela bere v úvahu různé
fáze procesu privatizace, od zařazení podniku
do seznamu podniků určených k privatizaci
až po převod majetku na fond národního
majetku České republiky, a řeší
vztah mezi konkursním řízením a privatizací
zavedením zvláštního režimu včetně
ochranných lhůt tak, aby byl pokud možno respektován
smysl obou dříve zmíněných
procesů.
Zvláštní pozornost je věnována
vedoucím pracovníkům dlužníka.
Navrhovanou právní úpravou se má omezit
možnost, aby tito pracovníci zneužívali
svých znalostí a svého postavení a
vedli podnik ke konkursu či úpadku s ohledem ke
svým vlastním zájmům.
Vláda vědoma si obtížné situace
při transformaci zemědělství navrhuje
i zvláštní úpravu pro podnikatele v
zemědělství. Zavedením delší
ochranné lhůty pro dlužníky, provozovatele
zemědělské prvovýroby, se navrhuje
vzít v úvahu biologický cyklus, který
se do tohoto podnikání nutně promítá.
Obtížné podmínky začínajících
samostatně hospodařících podniků
se v připravované novele navrhuje řešit
odkladem prohlášení konkursu, pokud s prohlášením
dlužník nesouhlasí, až do posledního
dne roku 1994.
Vláda věří, že navržené
úpravy zákona o konkursu a vyrovnání
pozitivně ovlivní chování podnikatelských
subjektů a celkový vývoj naší
ekonomiky a minimalizují nežádoucí důsledky
spojené s aplikací zákona o konkursu a vyrovnání
v jeho plné šíři.
Na závěr bych chtěl ještě zdůraznit,
že smyslem a očekávaným účinkem
plné účinnosti zákona o konkursu a
vyrovnání není jen poměrné
uspokojení věřitelů upadajícího
dlužníka. S mechanismem tohoto zákona
je spojena i významná změna vlastnických
vztahů, takže pouze v tomto ohledu je tento zákon
i významným restrukturalizačním nástrojem.
Pro začátek bych se omezil na toto konstatování.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu místopředsedovi vlády a dávám
slovo společnému zpravodaji panu poslanci Budinskému,
aby nám odůvodnil společnou zprávu
výborů, kterou jste obdrželi jako sněmovní
tisk 162.
Poslanec Vladimír Budinský: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
vážení členové vlády,
paní poslankyně, páni poslanci! Dovolte mi,
abych po velice kvalitním zdůvodnění
pana místopředsedy jako předkladatele pouze
technicky, jako zpravodaj, vás seznámil se společnou
zprávou výborů, která je vám
předkládána pod tiskem 162.
Jako velice důležité pro orientaci v návrhu
zákona, který projednáváme, je mít
k dispozici zákon 328/1991 Sb., který vstoupil v
platnost 11. 7. 1991, a jeho novelu - zákon 471/1992 Sb.,
který vstoupil v platnost 22. října.
Dovolte mi úvodem pouze přečíst jedno
ustanovení § 1 zákona 328:
"Dlužník je v úpadku, jestliže má
více věřitelů a není schopen
po delší dobu plnit své splatné závazky."
To je skutečnost, která v naší současné
ekonomice nastává velice často, bohužel
však zákonem 471/92 Sb. bylo po dobu 6 měsíců
umožněno, aby se dlužník dostal do tohoto
režimu pouze v případě předlužení,
tzn. pouze v případě, kdy jeho pasiva překročila
jeho aktiva. Proto se vláda a ekonomičtí
ministři na svých několika jednáních
uvedenou problematikou zabývali a vláda nám
předkládá vládní návrh
zákona, tisk 154, kterým se mění a
doplňuje zákon 328 ve znění pozdějšího
zákona.
Předloženým tiskem 154 se zabývaly 4
výbory Poslanecké sněmovny, a to ústavně
právní výbor, rozpočtový výbor,
hospodářský výbor a zemědělský
výbor.
Hospodářský výbor dne 17. 3. svým
usnesením č. 17 doporučil Poslanecké
sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh
zákona schválila s tou připomínkou,
že v § 67a) odst. 1 za slovy: "10 tisíc"
vypustila zbytek věty.
Další připomínka hospodářského
výboru se týká čl. 2, týkala
se věřitelského výboru. Obě
připomínky hospodářského výboru
jsou ve společné zprávě zapracovány.
Velice podrobně projednávaly předložený
tisk 154 výbory ústavně-právní
a rozpočtový, které se zabývaly zejména
principy ochranné lhůty a principy, které
jsou v zákoně obsaženy, tzn. rozhodnutí
soudu. Na společné schůzi zpravodajů
byly dvě koncepce, které se vyskytovaly v usnesení
č. 35 ústavně-právního výboru
a v usnesení č. 45 rozpočtového výboru
sjednoceny tak, že byl přijat princip, který
přijal ústavně právní výbor,
tzn., že pojem rozhodnutí je nahrazen v zákoně
termínem usnesení a proti usnesení soudu,
jímž soud povolil ochrannou lhůtu, není
odvolání přípustné.
Zpravodajové na společné schůzi s
touto skutečností souhlasili a je zabudována
ve společné zprávě.
Zemědělský výbor se velice podrobně
zákonem zabýval a usnesením č. 12
nepřijal pozměňující návrhy
a jeho usnesení je tedy pouze velmi stručné.
Dovolte mi, abych vám jako společný zpravodaj
stručně zdůvodnil společnou zprávu.
Zákon - tisk 154 mění 2 zákony, zákon
328 a 471 ve směru, že zavádí zhruba
4 nové prvky. V nově vloženém §
1a) se zavádí princip, že územní
samosprávní celek, obec nebo svazek obcí,
nemůže být podle režimu zákona
posuzován, jestliže stát převzal dluhy.
Znamená to tedy, že obec, pokud stát převezme
její dluhy, nemůže zkrachovat. Další
filosofická změna v zákoně 154 jsou
§ 5a) až 5f), které pojednávají
o ochranné lhůtě, která v zásadě
trvá tři měsíce a v jejím průběhu
může na návrh dlužníka soud ještě
tuto lhůtu prodloužit o tří měsíce.
V § 11 je nově ustavován princip věřitelského
výboru, protože v praxi může dojít
k tomu, že počet věřitelů může
dosáhnout až několika tisíc.
Novinka, která je v zákoně uvedena, je blok
paragrafů 67 až 67d), které pojednávají
o privatizaci, o podnicích které jsou v privatizaci.
Ve společné zprávě v bodu 3 jsou připomínky
a změny, týkající se § 5 a ostatních,
tzn. ochranných lhůt, je tam zabudována změna
filosofie z rozhodnutí na usnesení, proti usnesení
není možné odvolání.
V § 5c) navrhl ústavně-právní
výbor, a tento princip byl zabudován do společné
zprávy, že ochranná lhůta trvá
tří měsíce a počíná
běžet dnem, kdy usnesení o této lhůtě
bylo vyvěšeno na úřední desce
soudu.
Další změny zapracované do společné
zprávy se týkají bodu 15, § 67, kde
je ta podstatná změna, kterou navrhovaly ústavně-právní
a rozpočtový výbor, to je ta změna,
že seznam podniků, které budou posuzovány
vládou, nedělá ministerstvo pro správu
národního majetku, ale seznam vypracovává
vláda.
V § 67, odst. 11 je pouze zpřesnění
legislativní, kdy slovo "realizace" je nahrazeno
skutečným obsahem, tak, jak tato realizace probíhá.
Dovolte mi, abych jako zpravodaj hospodářského
výboru a společný zpravodaj doporučil
Poslanecké sněmovně, aby předložený
návrh zákona ve znění společné
zprávy, tisk 162, Poslanecká sněmovna českého
Parlamentu schválila a dovolte mi na závěr
jenom jednu větu a jeden názor.
Tak jako skutečný rozměr života, skutečná
cena života se pozná pouze v konfrontaci se smrtí,
pak teprve skutečná hodnota podnikání
se dá srovnat jen tehdy, je-li tady riziko a nebezpečí
bankrotu.
Prosím všechny, kteří budou mít
pozměňovací návrhy, aby je podali
písemně.