Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

(1) Dobou volební kampaně se pro účely tohoto zákona rozumí období počínající 40 dnů a končící 2 den, přede dnem konání voleb.

(2) V době volební kampaně má každá kandidující politická strana rovný přístup ke státním veřejným informačním prostředkům. V rozhlasu a televizi se každé kandidující politické straně poskytnou celkem 4 vysílací hodiny. Vysílací časy a jejich rozdělení musí odpovídat zásadě rovnosti kandidujících politických stran.

(3) Vyhradí-li místní národní výbor plochu pro vylepení volebních plakátů, musí její využívání odpovídat zásadě rovnosti kandidujících politických stran.

(4) Den před konáním voleb a v den voleb je zakázána volební agitace pro politické strany slovem, písmem, zvukem a obrazem ve státních veřejných informačních prostředcích a v budovách, kde sídlí okrskové volební komise. Zveřejňovat výsledky předvolebních průzkumů veřejného mínění je dovoleno nejvýše do sedmého dne přede dnem voleb.

(5) lenové volebních komisí a subkomisí, pracovníci jejich odborných útvarů, nesmějí poskytovat informace o průběhu a dílčích výsledcích voleb, až do podepsání zápisu o výsledku hlasování.

Po provedení kontroly podle § 25 odst. 1 prohlásí předseda okrskové volební komise se souhlasem komise volby za zahájené. Jako první hlasují předseda a ostatní členové komise.

(1) Volič hlasuj osobně. Zastoupení není přípustné. Členové okrskové volební komise nesmějí voličům upravovat hlasovací lístky. Voliči předstupují před okrskovou volební komisi a hlasují v pořadí, v jakém se dostavili do volební místnosti.

(2) Volič po příchodu do volební místnosti odevzdá legitimační lístek a po záznamu v obou stejnopisech seznamu voličů obdrží od komise prázdnou obálku opatřenou úředním razítkem. Tyto obálky musí být neprůhledné, stejné velikosti, jakosti a barvy. Nemá-li volič legitimační lístek a žádný z členů okrskové volební komise ho nezná, komise požádá, aby volič prokázal svou totožnost. Nemůže-li tak učinit průkazem totožnosti nebo svědectvím dvou komisi známých osob ani do ukončení hlasování, nebude mu hlasování umožněno. Předtím, než komise voliče připustí k hlasování, zkontroluje má-li volič všechny hlasovací lístky, jež mají být dodány, neseškrtané a jinak neoznačené, nesmí mu však měnit pořadí, v jakém je předkládá ke kontrole. Za chybějící, škrtané nebo jinak označené mu dodá jiné tak, aby volič měl všechny hlasovací lístky.

(3) Voliče, který se dostavil do volební místnosti s voličským průkazem, zapíše okrsková volební komise do seznamu voličů. Zápis podepíše předseda a dva členové komise; voličský průkaz se připojí k prvému stejnopisu seznamu voličů. Poté komise vydá voliči hlasovací lístky pro volbu Sněmovny lidu; voliči, jehož bydliště jej opravňuje k volbě té části poslanců Sněmovny národů, jejíž volba probíhá ve volebním okrsku, kde byl dodatečně zapsán do seznamu voličů, vydá okrsková volební komise hlasovací lístky i pro volby do této sněmovny.

(4) Po obdržení hlasovacích lístků a úřední obálky vstoupí volič do prostoru k tomu určenému (§ 26). V tomto prostoru vloží do úřední obálky po jednom hlasovacím lístku pro volbu každé ze sněmoven. Na každém hlasovacím lístku, který vkládá do obálky, může přitom zakroužkováním pořadového čísla nejvýše u čtyř kandidátů uvedených na jednom hlasovacím lístku vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost. Jiné úpravy hlasovacího lístku provádět nemůže. Ostatní hlasovací lístky volič odloží do k tomu určené schránky v odděleném prostoru.

(5) Volič, který nemůže sám upravit hlasovací lístek pro tělesnou vadu nebo proto, že nemůže číst nebo psát, má právo vzít s sebou do prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků jiného voliče, aby za něj hlasovací lístek podle jeho pokynů upravil a vložil do obálky.

(6) Volič hlasuje tak, že po opuštění prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků vloží úřední obálku před okrskovou volební komisí do volební schránky. Voliči, který se neodebral do tohoto prostoru, komise hlasování neumožní. To platí obdobně pro hlasování ve zvláštních volebních okrscích /§ 7 odst. 4/ s přihlédnutím k podmínkám, za kterých se hlasování koná.

Za pořádek ve volební místnosti odpovídá předseda okrskové volební komise. Jeho pokyny k zachování pořádku ve volební místnosti a důstojného průběhu hlasování jsou závazné pro všechny přítomné.

Nastanou-li okolnosti, které znemožňují zahájit hlasování, pokračovat v něm nebo je ukončit, může okrsková volební komise po dohodě s krajskou volební komisí odročit zahájení hlasování na pozdější hodinu nebo prodloužit dobu hlasování. Celková doba hlasování (§ 23) však tímto opatřením nesmí být zkrácena. Okrsková volební komise o takovém opatření vyrozumí voliče způsobem v místě obvyklým. V případě, že hlasování je přerušeno, zapečetí okrsková volební komise volební dokumenty a volební schránku. Při opětovném zahájení hlasování předseda za přítomnosti komise neporušenost pečetí ověří a poznamená v zápise o průběhu hlasování.

Jakmile uplyne hodina stanovená pro ukončení voleb, uzavře se volební místnost, avšak předtím odvolí ještě všichni, kteří jsou ve volební místnosti nebo před ní. Potom prohlásí předseda okrskové volební komise hlasování za ukončené.

V místnosti, kde okrsková volební komise sčítá hlasy, mají právo být přítomni členové volebních komisí vyššího stupně a pracovníci jejich odborných útvarů.

/1/ Po ukončení hlasování dá předseda okrskové volební komise zapečetit zvláštní schránky pro odkládání hlasovacích lístků /§ 29 odst. 4/, zbylé nepoužité hlasovací lístky a obálky a poté dá otevřít volební schránku. V případě, že bylo okrskovou volební komisí na výslovnou žádost jednotlivých voličů nebo podle § 7 odst. S použito i přenosné volební schránky, komise obsah schránek po jejich otevření smísí.

/2/ Okrsková volební komise vyjme obálky s hlasovacími lístky z volební schránky, spočítá úřední obálky a porovná počet obálek se záznamy v seznamu voličů. Neúřední obálky komise vyloučí.

/3/ Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek komise rozdělí a sečte hlasovací lístky, které byly odevzdány pro jednotlivé politické strany, zvlášť pro volby do Sněmovny lidu a zvlášť pro volby do Sněmovny národů a zjistí, kolik voličů politické strany využilo práva přednostního hlasu. Přitom vyloučí neplatné hlasovací lístky. Dále komise sečte přednostní hlasy, které byly odevzdány jednotlivým kandidátům na hlasovacích lístcích.Tyto výsledky zapíše do zápisu o výsledku hlasování, který pořídí ve dvojím vyhotovení.

/4/ Každý člen okrskové volební komise může nahlížet do hlasovacích lístků. Předseda okrskové volební komise kontroluje správnost sčítání hlasů.

/1/ Ve prospěch kandidátní listiny politické strany se počítají i takové hlasovací lístky, na nichž jsou jména kandidátů škrtána, měněna nebo dopisována. K takovým úpravám se nepřihlíží. Pokud volič dal na hlasovacím lístku přednostní hlas více než čtyřem kandidátům, počítá se takový hlasovací lístek ve prospěch politické strany, k přednostním hlasům se však nepřihlíží.

/2/ Neplatné jsou hlasovací lístky, které nejsou na předepsaném tiskopise. Je-li v obálce několik kandidátních listin různých politických stran pro volbu do téže sněmovny, jsou všechny tyto hlasy neplatné, pokud se volby do této sněmovny týče. Neplatný není hlas, odevzdal-li volič obálku s hlasovacím lístkem pouze pro volbu některé sněmovny. Je-li v obálce více hlasovacích lístků téže politické strany pro volbu do téže sněmovny, počítají se jako jeden hlas; byla-li na některém z těchto hlasovacích lístků provedena přednostní volba, přihlíží se k tomuto lístku nebo k lístku, kde bylo odevzdáno více přednostních hlasů.

/1/ Okrsková volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o průběhu a výsledku hlasování zvlášť pro každou sněmovnu federálního shromáždění. Zápis podepíše předseda, místopředseda a ostatní členové komise. Důvody odmítnutí podpisu se poznamenají.

/2/ V zápise okrskové volební komise o průběhu a výsledku hlasování musí být uvedeno:

a/ doba počátku a ukončení hlasování, popř. jeho přerušení,

b/ celkový počet osob ve volebním okrsku zapsaných do seznamu voličů,

c/ počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,

d/ počet odevzdaných úředních obálek,

e/ počet platných hlasů odevzdaných pro každou kandidátní listinu,

f/ počet platných přednostních hlasů odevzdaných pro každou kandidátní listinu,

g/ počet platných přednostních hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty podle kandidátních listin,

h/ stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány okrskové volební komisi, usnesení, která komise přijala a jejich stručné zdůvodnění.

/3/ K uvedení údajů podle odst. 2 písm. g/ komise využije potřebný počet nepoužitých hlasovacích lístků, které po ukončení voleb pro tento účel výslovně označil předseda za přítomnosti komise.

/1/ Po sečtení hlasů a podepsání zápisů o průběhu a výsledku hlasování ohlásí předseda okrskové volební komise výsledek hlasování a jeden stejnopis zápisu zašle neprodleně okresní subkomisi a vyčká jejího pokynu k ukončení činnosti.

/2/ Okrsková volební komise zapečetí odevzdané hlasovací lístky, úřední obálky, seznamy a předá je spolu s ostatními volebními doklady místnímu národnímu výboru do úschovy.

V místnosti, kde okresní subkomise zpracovávají výsledky hlasování za okrskové volební komise, mohou být přítomni kromě členů těchto subkomisí jen členové volebních komisí vyššího stupně a pracovníci jejich odborných útvarů.

/1/ Krajská volební komise sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování ve volebním kraji na podkladě zápisů o průběhu a výsledku hlasování zaslaných okrskovými volebními komisemi.

/2/ V místnosti, kde krajská volební komise sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování, mohou být přítomni jen členové Ústřední volební komise a pracovníci odborných útvarů.

/1/ Krajská volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise pro každou sněmovnu zvlášť zápis o výsledku hlasování ve volebním kraji zápis podepíše předseda, místopředseda a ostatní členové komise. Důvody odmítnutí podpisu se poznamenají.

/2/ V zápise krajské volební komise o výsledku hlasování musí být uvedeno:

a/ počet volebních okrsků ve volebním kraji a počet okrskových volebních komisí, které zaslaly výsledek hlasování,

b/ počet osob, zapsaných v seznamu voličů ve volebním kraji,

c) počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,

d) počet odevzdaných úředních obálek,

e) počet platných hlasů, odevzdaných pro každou kandidátní listinu,

f) počet přednostních platných hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty podle kandidátních listin,

g) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány krajské volební komisi, usnesení, která komise přijala a jejich stručné zdůvodnění.

(3) Po podepsání obou stejnopisů zápisů o výsledků hlasování zašle předseda jeden stejnopis zápisu neprodleně Ústřední volební komisi. Ostatní volební spisy zašle do úschovy příslušného národního výboru.

(1) Ústřední volební komise přezkoumá zápisy krajských volebních komisí a zjistí podle nich součet všech platných hlasů, které byly odevzdány pro všechny kandidátní listiny v každém volebním kraji v České republice a ve Slovenské republice, zvlášť pro volby do každé sněmovny. Tento údaj vydělí počtem mandátů, které na základě státního mandátového čísla (§ 6) nebo ústavního předpisu v případě Sněmovny národů byly republice přiděleny. Tím se stanoví republikové mandátové číslo.

(2) Republikovým mandátovým číslem dělí celkový počet platných hlasů odevzdaných v každém volebním kraji. Číslo takto vypočtené je počtem mandátů, které připadají jednotlivým volebním krajům.

(3) Nebyly-li takto rozděleny všechny mandáty připadající na Českou republiku nebo Slovenskou republiku, přidělí Ústřední volební komise tyto mandáty postupně v téže republice volebním krajům, které vykazují největší zbytek. Při rovnosti zbytků rozhoduje los.

/1/ Ústřední volební komise zjistí, kolik platných hlasů celkem bylo odevzdáno pro každou politickou stranu v rámci celé české republiky a v rámci celé Slovenské republiky, zvlášť pro volbu každé sněmovny. Zjistí, které politické strany získaly méně než 5 procent z celkového počtu platných hlasů odevzdaných v rámci České republiky nebo v rámci Slovenské republiky. Při dalším zjišťování volebních výsledků a přidělování mandátů již k těmto politickým stranám a hlasům pro ně odevzdaným nepřihlíží. Podá-li politická strana kandidátní listiny v České republice i v Slovenské republice, stačí, když získá 5 procent v jedné z republik.

(2) Ostatní politické strany postupují do prvního skrutinia, ve kterém se rozdělují mandáty v rámci volebních krajů.

/1/ Součet platných hlasů odevzdaných pro politické strany, které postoupily do prvního skrutinia, se vydělí počtem mandátů, které byly tomuto volebnímu kraji přiděleny /§ 41/; celé číslo, které vyšlo tímto dělením, je krajským volebním číslem.

/2/ Celkový počet platných hlasů, který obdržela politická strana v rámci volebního kraje, se dělí krajským volebním číslem a straně se přikáže tolik mandátů, kolikrát je volební číslo obsaženo v součtu platných hlasů, které tato strana získala,

/3/ V rámci jednotlivých politických stran obdrží mandáty straně přikázané kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku. Využila-li však nejméně jedna desetina z celkového počtu voličů, kteří odevzdali platný hlas pro tuto politickou stranu, práva přednostního hlasu, obdrží nejdříve mandát ten z kandidátů, který získal nadpoloviční většinu hlasů voličů politické strany, kteří využili práva přednostního hlasu. V případě, že je politické straně přikázáno více mandátů a více kandidátů splnilo tuto podmínku podle předchozí věty, mandáty obdrží kandidáti postupně v pořadí podle nejvyššího počtu získaných přednostních hlasů. V případě rovnosti přednostních hlasů je rozhodující pořadí na hlasovacím lístku. Nejmenovala-li některá politická strana tolik kandidátů, kolik jí podle výsledků prvého skrutinia přísluší, obdrží jen tolik mandátů, kolik osob kandidovalo.

/1/ Všechny mandáty, které nebyly v České republice a Slovenské republice přikázány v prvém skrutiniu, přikáže Ústřední volební komise ve druhém skrutiniu. Do druhého skrutinia se převádějí zbytky hlasů jednotlivých politických stran pro ně odevzdaných /a nedostala-li politická strana v prvé: skrutiniu ani jeden mandát, potom všechny hlasy pro ni odevzdané/ v rámci České republiky nebo Slovenské republiky.

/2/ Nejpozději před zahájením druhého skrutinia odevzdají členové Ústřední volební komise jejímu předsedovi kandidátní listiny svých stran, zvláště pro Českou republiku a zvláště pro Slovenskou republiku. Počet kandidátů na těchto kandidátních listinách není omezen; politická strana však na ně může zařadit pouze jména těch kandidátů, kteří byli kandidováni v některém volebním kraji příslušné republiky a nebyli zvoleni v prvém skrutiniu. Po odevzdání kandidátních listin již nelze měnit jména kandidátů ani pořadí, v jakém jsou uvedeni na kandidátní listině.

/3/ Ústřední volební komise ve druhém skrutiniu sečte zbytky hlasů jednotlivých politických stran v rámci České republiky a v rámci Slovenské republiky a pro každou sněmovnu. Tento součet vydělí počtem mandátů, které mají obsadit v příslušné republice, zvětšeným o jednu. Celé číslo vyšlé dělením a zaokrouhlené na jednotky je republikovým volebním číslem. Na tomto základě přikáže každé politické straně v příslušné republice tolik mandátů, kolikrát je republikové volební číslo obsaženo v součtu zbytků hlasů odevzdaných pro jednotlivou politickou stranu.

/4/ Nebyly-li tímto způsobem obsazeny všechny mandáty nebo proto, že politická strana ohlásila méně kandidátů než kolik mandátů na ni připadá, přikáže Ústřední volební komise tyto mandáty postupně těm stranám, které podaly platné kandidátní listiny v příslušné republice a které vykazují největší zbytek dělení. Při rovnosti zbytků se přikáže mandát straně, jež má větší součet zbytků ve druhém skrutiniu. Jsou-li tyto součty zbytků stejné, přikáže se mandát straně, jež obdržela v rámci České republiky a Slovenské republiky více hlasů; je-li počet stejný, rozhodne los.

/5/ Bylo-li takto obsazeno o jeden mandát více, než se mělo obsadit, odečte se přebývající mandát té politické straně, která vykázala nejmenší zbytek dělení ve druhém skrutiniu; při stejném zbytku menší počet hlasů ve volebních krajích v rámci republiky; je-li i počet hlasů stejný, rozhodne los.

/6/ V rámci jednotlivých politických stran obdrží mandáty straně přikázané kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na kandidátní listině pro druhé skrutinium. Kandidáti, kteří neobdrželi mandát ani v prvém ani ve druhém skrutiniu, se stávají náhradníky.

/1/ Po provedení prvého a druhého skrutinia vyhotoví Ústřední volební komise zápis o výsledku voleb zvlášť pro každou sněmovnu Federálního shromáždění. Zápis podepíše předseda, místopředseda a ostatní členové komise.

/2/ V zápise o výsledku volby se uvádí:

a/ celkový počet osob zapsaných v seznamech voličů;

b/ celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky;

c/ počet platných hlasů odevzdaných pro každou kandidátní listinu v rámci České republiky a Slovenské republiky zvlášť a pro jednotlivé ostatní kraje zvlášť;

d/ jména kandidátů, kteří byli z jednotlivých kandidátních listin zvoleni v prvním skrutiniu spolu s údaji o výsledcích přednostního hlasování, a kandidátů zvolených ve druhém skrutiniu, jakož i kandidátů, kteří se stali náhradníky.

/3/ Ústřední volební komise uveřejní celkové výsledky voleb do Sněmovny lidu a do Sněmovny národů Federálního shromáždění ihned po podepsání zápisu o výsledku voleb podle jednotlivých volebních krajů. Může též uveřejnit předběžné výsledky, ve kterých uvede údaje podle odst. 2 písm. a/ až c/.

Ústřední volební komise vydá kandidátům zvoleným za poslance osvědčení o zvolení.

/1/ Stížnost proti vydání osvědčení podle § 46 může vznést každý občan, zapsaný v seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl poslanec zvolen, jakož i každá strana, která v daném volebním kraji podala kandidátní listinu.

Stížnost musí být odůvodněna. Stížnost se předkládá písemně do 10 dnů po uveřejnění volebního výsledku Nejvyššímu soudu Československé republiky.

/2/ Nejvyšší soud Československé republiky projedná stížnost do 10 dnů v senátu složeném z předsedy a 2 soudců. Ustanovení občanského soudního řádu o přezkoumávání rozhodnutí jiných orgánů se použijí přiměřeně.

/3/ Proti usnesení Nejvyššího soudu Československé republiky o stížnosti se nelze odvolat.

/4/ Své dobrozdání obsažené v usnesení zašle Nejvyšší soud Československé republiky předsednictvu Federálního shromáždění, které je postoupí příslušné sněmovně.

Nedošlo-li z jakýchkoli důvodů v některém volebním kraji k řádnému provedení voleb podle tohoto zákona zcela nebo zčásti, předsednictvo Federálního shromáždění nejpozději do týdne po vyhlášení výsledku voleb učiní potřebná opatření, aby volby byly dodatečně nebo znovu provedeny, přičemž lhůty mohou být přiměřeně zkráceny.

/1/ Uprázdní-li se v některé sněmovně mandát, nastupuje náhradník téže politické strany podle pořadí, v jakém byl uveden na kandidátní listině pro volbu v témže volebním kraji, v němž byl kandidován poslanec, jehož mandát se uprázdnil. Není-li takového, nastupuje náhradník téže strany podle pořadí, v jakém byl uveden na kandidátní listině pro volbu Sněmovny lidu nebo příslušné části Sněmovny národů pro druhé skrutinium.

/2/ Není-li náhradníka téže strany, zůstane mandát uprázdněn až do konce volebního období.

(3) Nastoupení náhradníka prohlásí předsednictvo Federálního shromáždění do 15 dnů poté, kdy se uprázdnila funkce poslance. Předá tomuto náhradníkovi osvědčení o tom, že se stal poslancem, kterým dnem se jím stal, a současně o tom vyrozumí předsednictvo příslušné sněmovny.

/1/ Všechny pomocné prostředky, zejména volební místnosti a potřeby pro ně, úřední obálky a pomocné pracovní síly zajistí pro okrskové volební komise místní národní výbory, v jejichž obvodu jsou zřízeny.

/2/ Pro okresní subkomise zajistí všechny pomocné prostředky okresní národní výbor, pro krajské volební komise krajský národní výbor, jehož sídlo je sídlem příslušné volební komise. Je-li sídlo krajské volební komise v sídle okresního národního výboru, zajistí tyto prostředky tento národní výbor.

/1/ Všechny orgány státní správy, státní, družstevní a jiné socialistické organizace jsou povinny spolupůsobit při provádění tohoto zákona.

/2/ Organizace, popř. osoby zabývající se polygrafickou činností, jsou povinny na žádost orgánů zajišťujících úkoly podle tohoto zákona zajistit, aby kandidátní listiny, legitimační lístky, voličské průkazy a všechny ostatní potřebné úřední dokumenty byly včas a řádně rozmnoženy.

Výkon funkce člena volební komise je čestnou povinností. Člen komise nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech a nárocích, vyplývajících z jeho pracovního nebo obdobného poměru, zejména má nárok na pracovní volno s náhradou ušlého výdělku.[ Vyhl. Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 236/1988 Sb., o jiných úkonech v obecném zájmu; vládní nařízení č. 12/1968 Sb., o úpravě odměn a náhrad a některých dalších poměrů poslanců národních výborů a členů komisí a aktivů národních výborů, ve znění pozdějších předpisů.]

/1/ Kandidát má právo, aby v době ode dne následujícího po registraci kandidátní listiny, na níž je uveden, do konce dne předcházejícího volbám, mu ten, k němuž je v pracovním nebo obdobném poměru (dále jen "zaměstnavatel"), poskytl pracovní volno.

/2/ Náhradu ušlého výdělku mu vyplatí zaměstnavatel, požádá-li o to kandidát.

/3/ Zaměstnavatel má právo, aby mu politická strana, na jejíž kandidátní listině je kandidát zapsán, uhradila to, co kandidátovi vzhledem k ušlému výdělku vyplatil.

/4/ Kandidátovi, který není v pracovním nebo obdobném poměru, vyplatí náhradu ušlého výdělku politická strana, na jejíž kandidátní listině je uveden.

/5/ Ušlý výdělek kandidátů se vypočítává jako ušlý výdělek členů volebních komisí.

/6/ Okolnost, že je někdo kandidátem, nesmí být na újmu v jeho pracovně právních nebo obdobných vztazích. Doba pracovního volna podle odstavce 1 se považuje za dobu výkonu práce.

(1) Výdaje spojené s volbami do Federálního shromáždění se hradí ze státního rozpočtu federace. Konají-li se volby do Federálního shromáždění současně s volbami do jiných zastupitelských sborů, stanoví se způsob úhrady po dohodě příslušných orgánů Československé republiky, České republiky a Slovenské republiky.

(2) Každá politická strana hradí náklady své volební kampaně sama, popř. s využitím úvěru banky nebo spořitelny. Při žádosti o úvěr politická strana předloží údaje o svém majetku a příjmech z členských příspěvků či jiných zdrojů. Banka (spořitelna) může požadovat ručení určitého počtu ručitelů.

(3) Po ověření voleb poslanců sněmovnami Federálního shromáždění sdělí předsednictvo Federálního shromáždění federálnímu ministerstvu financí údaje o počtu platných hlasů, odevzdaných pro jednotlivé politické strany; politické straně, která ve volbách získala více než dvě procenta z celkového počtu platných hlasů, odevzdaných v rámci České republiky nebo v rámci Slovenské republiky při volbách do Sněmovny lidu nebo do Sněmovny národů, bude za každý odevzdaný hlas ze státního rozpočtu federace uhrazeno 10 Kčs.

(L) Kde se v tomto zákoně uvádí pojem okresní národní výbor, rozumí se tím i národní výbor měst Brna, Ostravy, Plzně, Ústí n. Labem a Košic.

(2) Kde se v tomto zákoně uvádí pojem krajský národní výbor, rozumí se tím i Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města Slovenské republiky Bratislavy.

§ 177 trestního zákona č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zní:

Kdo jinému násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí nebo lstí brání ve výkonu volebního práva, nebo

kdo padělá údaje v dokladu o počtu členů politické strany nebo na petici pro volební účely nebo v jiném volebním dokumentu, nebo kdo vědomě použije takového dokumentu jako pravého, nebo

kdo vědomě nesprávně sečte hlasy či poruší tajnost hlasování, nebo

kdo jinak hrubým způsobem maří přípravy nebo průběh voleb do zastupitelského sboru, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta."

(1) Federální ministerstvo vnitra po dohodě s ministerstvem vnitra České republiky a ministerstvem vnitra a životního prostředí Slovenské republiky

a) stanoví podrobnosti o úkolech národních výborů při

1. vytváření volebních okrsků,

2. sestavování seznamů voličů,

3. vystavování voličských průkazů,

4. zajišťování a vybavování volebních místností,

5. úschově hlasovacích lístků a jiných volebních dokumentů;

b) stanoví vzory hlasovacího lístku, seznamu voličů, voličského průkazu, legitimačního lístku, osvědčení o zvolení a může stanovit vzory dalších volebních dokumentů;

c) může stanovit podrobnosti o spolupráci orgánů státní správy (§ 51 odst. 1) při kontrole pravdivosti údajů podle § 18 odst. 1.

(2) Federální statistický úřad po dohodě s ministerstvem vnitra České republiky a ministerstvem vnitra a životního prostředí Slovenské republiky a ve spolupráci s Českým statistickým úřadem a Slovenským statistickým úřadem vydá metodiku zpracování výsledků hlasování.

(3) Na opatření, učiněná příslušnými orgány státní správy k přípravě provedení tohoto zákona již v době před počátkem jeho účinnosti, pokud neodporují zákonu, se hledí tak, jako by byla učiněna za jeho účinnosti.

Zrušuje se zákon č. 44/1971 Sb., o volbách do Federálního shromáždění.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem..........