Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

JUDr. Josefa Bartončíka, PhDr. Věry Bartoškové, Ing. Jaroslava Cuhry, JUDr. Lubomíra Fanty, MUDr. Stanislava Hanáka, Blanky Hykové, JUDr. Miroslava Jansty, Jaroslava Jenerála, prof.JUDr. Zdeňka Jičínského, DrSc., JUDr. Bohuslava Kučery, Stanislava Kukrála, MVDr. Jiřího Ládra, Ladislava Lise, JUDr. PhDr. Zdeňka Masopusta, DrSc., JUDr. Jiřího Medřického, MUDr. Juraje Mesíka, JUDr. Vladimíra Mikule, Ing. Jany Moltašové, CSc., Bohumila Servuse, Ing. Jozefa Stanka, CSc., prof. Ing. Věnka Šilhana, CSc., Ing. Jozefa Šimútha, Dobromily Vávrové a Ing. Konstantina Vikorína, CSc.

Federální shromáždění se usneslo na tomto zákoně:

Volby do Federálního shromáždění se konají na základě obecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním podle zásady poměrného zastoupení ve volebních krajích.

Na každý volební kraj připadá přibližně stejný počet československých státních občanů, kteří dosáhli věku 18 let.

/1/ Právo volit mají českoslovenští státní občané. kteří v den voleb dosáhli věku 18 let.

/2/ Právo volit však nemají občané, kteří byli pravomocně zbaveni způsobilosti k právním úkonům pro duševní poruchu nebo jejichž způsobilost k právním úkonům byla pro takovou poruchu omezena.[ § 10 a 499 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.]

/3/ Překážkou ve výkonu volebního práva je zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu.[ § 5 odst. 2 písm. b/, § 9 odst. 2 písm. a/ a § 24 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.]

Poslancem Federálního shromáždění může být zvolen každý československý státní občan, který má právo volit a v den voleb dosáhl věku 21 let.

Volby se konají na území Československé republiky.

(1) Pro volby se v České republice vytváří 8 volebních krajů a ve Slovenské republice 4 volební kraje.

(2) Volební kraje tvoří území okresů [§ 4 až 10 zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, a § 3 až 5 zákona SNR č. 130/1970 Sb., o územním členění SSR.] podle stavu v den vyhlášení voleb.

(3) Seznam volebních krajů, jejich sídla a okresy, kterými jsou kraje tvořeny, se stanoví v příloze tohoto zákona.

(1) Počet poslanců Sněmovny lidu volených na území České republiky a počet poslanců Sněmovny lidu volených na území Slovenské republiky určí předsednictvo Federálního shromáždění na základě státního mandátového čísla. Státní mandátové číslo pro volby do Sněmovny lidu se stanoví tak, že se celkový počet občanů (§ 1) zjištěný k 1. lednu roku, ve kterém se konají volby, dělí ústavně stanoveným počtem poslanců Sněmovny lidu.

2) V každé z obou republik bude voleno tolik poslanců, kolikrát je státní mandátové číslo obsaženo v součtu uvedeného počtu občanů (§ 1) každé z obou republik. Jestliže se tímto způsobem nepodařilo přidělit všechny mandáty, přikáže se zbývající mandát té republice, která vykáže větší zbytek dělení.

3) Počet poslanců Sněmovny národů volených na území České republiky a počet poslanců volených na území Slovenské republiky je stanoven ústavním předpisem.

1) Pro odevzdávání hlasovacích lístků a pro sčítání hlasů se vytvářejí v obcích volební okrsky.

2) Volební okrsky a volební místnost pro každý okrsek stanoví rada místního, popř. městského nebo obvodního národního výboru (dále jen "místní národní výbor") nejpozději 30 dnů přede dnem volby.

3) Volební okrsek se vytvoří tak, aby zahrnoval zpravidla 1000 voličů. Pro vzdálené části obce lze vytvořit samostatné volební okrsky, je-li v nich alespoň 50 voličů.

4) Zvláštní volební okrsky mohou být vytvořeny v nemocnicích, porodnicích, sanatoriích, ústavech sociální péče a podobných ústavech a zařízeních nebo v jejich částech, avšak jen tehdy, je-li tam alespoň 100 voličů.

5/ V celách zadržení [§ 75 a 76 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízeni soudním.] nebo zajištění [§ 23 zákona č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti.] nebo v místech, kde se vykonává vazba nebo trest odnětí svobody, popř. kázeňský test vězení, zabezpečí možnost výkonu volebního práva na základě voličského průkazu ve spolupráci s náčelníkem příslušného zařízení okrsková volební komise, v jejímž obvodu je toto zařízení.

Velikost volebního okrsku podle odst. 3 nemusí být v tomto případě zachována. Tyto osoby volí na základě voličského průkazu, který si vyžádaly, nemají-li v tomto okrsku své bydliště. V případě předvedení [§ 20 zákona č. 40/1974 o Sboru národní bezpečnosti.] příslušný orgán Sboru národní bezpečnosti postupuje tak, aby byl osobě předvedené umožněn výkon volebního práva.

6) Konají-li se volby do Federálního shromáždění současně s volbami do jiných zastupitelských sborů, mohou být volební okrsky pro tyto volby společné.

1) Všichni českoslovenští státní občané, kteří mají právo volit, se zapisují do seznamu voličů podle místa svého bydliště. Příslušníci ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů, kteří jsou hromadně ubytováni, se zapisují do seznamu voličů v obci, na jejímž území je umístěn útvar, ke kterému jsou přiděleni. Velitel útvaru ve spolupráci s místním národním výborem obce přidělení to neprodleně potvrdí místnímu národnímu výboru příslušnému podle místa bydliště těchto příslušníků.

2) Občané, kteří po sestavení seznamu voličů nebudou nebo pozbudou práva volit, zapíší se dodatečně do seznamu voličů nebo se z něho dodatečně vyškrtnou.

3) U voličů, u kterých je překážka ve výkonu volebního práva, se tato skutečnost v seznamu voličů poznamenaná.

/4/ Československý státní občan, který nemá bydliště na území Československé republiky a dostaví se v den voleb do volební místnosti, bude zapsán okrskovou volební komisí do seznamu voličů. Zápis do seznamu voličů komise zaznamená v jeho československém cestovním dokladu.

/5/ Každý volič může být zapsán jen v jednom seznamu voličů.

/1/ Seznamy voličů sestavuje místní národní výbor podle volebních okrsků.

/2/ Podklady pro sestavení seznamu voličů, jde-li o hromadně ubytované příslušníky ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů, sestavuje místní národní výbor na základě podkladů dodaných veliteli útvarů. Místní národní výbor dbá na to, aby nebyly vytvářeny volební okrsky, ve kterých jsou v seznamu voličů zapsáni pouze tito příslušníci nebo ve kterých volí pouze osoby uvedené v § 7 odst. 5.

3) Konají-li se volby do Federálního shromáždění současně s volbami do jiných zastupitelských sborů, mohou být seznamy voličů společné.

1) Nejpozději 30 dnů přede dnem volby vyloží místní národní výbor seznamy voličů, aby do nich mohli občané v úředních místnostech nahlédnout. O vyložení seznamů voličů vyrozumí místní národní výbor občany způsobem v místě obvyklým.

(2) V obcích, v nichž je více než 5000 osob zapsaných do seznamu voličů, zařídí místní národní výbor, aby byl v každém domě vyložen seznam voličů, kteří v domě bydlí. Místní národní výbor může takové opatření učinit i v obci, která má méně než 5000 osob zapsaných do seznamu voličů. Učiní tak vždy v prostorech, kde jsou hromadně ubytováni příslušníci ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů.

(1) Každý občan může ústně nebo písemně upozornit místní národní výbor na chyby a nesprávnosti v seznamu voličů a navrhnout opravu. Místní národní výbor je povinen o upozornění rozhodnout do 3 dnů a buď provést příslušnou opravu v seznamu voličů, anebo písemně sdělit, z jakých důvodů opravu nelze provést.

(2) Bude-li návrh zamítnut, může jej občan předložit okresnímu soudu příslušnému podle volebního okrsku; soud je povinen rozhodnout do 3 dnů. Pro řízení platí ustanovení občanského soudního řádu o přezkoumávání rozhodnutí jiných orgánů. Podle rozhodnutí soudu provede místní národní výbor opravu v seznamu voličů. Řízení před soudem nepodléhá soudnímu poplatku. Proti rozhodnutí soudu se nelze odvolat.

(1) Voličům, kteří nebudou moci volit ve volebním okrsku, v jehož seznamu voličů jsou zapsáni, vydá místní národní výbor na jejich žádost voličský průkaz a ze seznamu voličů je vyškrtne.

/2/ Voličský průkaz opravňuje k zápisu do seznamu voličů v jiném volebním okrsku pro volbu do Sněmovny lidu. K zápisu do seznamu voličů pro volbu do Sněmovny národů voličský průkaz opravňuje, jde-li o voliče, jehož bydliště jej opravňuje k volbě té části poslanců Sněmovny národů, jejíž volba v tomto volebním okrsku probíhá. Pro hromadně ubytované příslušníky ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů platí ustanovení § 8 odst. 1.

/1/ Volby do Federálního shromáždění řídí Ústřední volební komise. Ve volebních krajích řídí volby krajské volební komise; tyto komise zřizují v sídlech okresů své subkomise.

/2/ Ve volebních okrscích se zřizují okrskové volební komise.

/3/ členem volební komise může být každý československý státní občan, který má právo volit a u kterého není překážka výkonu volebního práva. Kandidát na poslance Federálního shromáždění nemůže být členem volební komise.

/4/ Volební komise se skládají z rovného počtu zástupců politických stran, politických hnutí a seskupení /dále jen "politických stran"/, které podávají samostatnou kandidátní listinu. Prohlášení kandidátní listiny za neplatnou nebo její stažení má za následek zánik členství zástupců této politické strany v příslušné volební komisi. V případě onemocnění, zaneprázdnění nebo zániku funkce člena volební komise, povolá její předseda jeho náhradníka podle pořadí určeného politickou stranou.

/5/ členové volebních komisí se ujímají své funkce složením slibu tohoto znění: "Slibuji na svou čest, že budu svědomitě a nestranně vykonávat svou funkci a budu se při tom řídit zákony a jinými právními předpisy". Slib skládá člen do rukou předsedy orgánu, který svolává první zasedání volební komise.

/6/ Volební komise se usnáší za přítomnosti nadpoloviční většiny členů nadpoloviční většinou hlasů. V případě rovnosti hlasů se návrh pokládá za zamítnutý.

/7/ Volební komise si na svém prvním zasedání určí losem ze svého středu předsedu a místopředsedu. Každý funkcionář volební komise musí být členem jiné politické strany. Losování funkcionářů komise řídí nejstarší člen.

/8/ Zapisovatelem Ústřední volební komise je pracovník federálního ministerstva vnitra, kterého jmenuje federální ministr vnitra. Zapisovatelem krajské volební komise je pracovník krajského, popř. okresního národního výboru, kterého určí tajemník krajského, popř. okresního národního výboru, kde má volební komise sídlo. Zapisovatelem okresní subkomise je pracovník okresního národního výboru. kterého určí tajemník příslušného okresního /obvodního/ národního výboru. Zapisovatelem okrskové volební komise je pracovník nebo funkcionář určený radou místního národního výboru. Zapisovatelé jsou členy komisí s hlasem poradním.

/9/ Ústřední volební komise, krajské volební komise a jejich okresní subkomise si k výpočetnímu zpracování výsledků voleb vytvářejí odborné /sumarizační/ útvary, složené z pracovníků přidělených k tomuto účelu příslušným orgánem státní statistiky.

/1/ Do Ústřední volební komise deleguje nejpozději do 60 dnů přede dnem voleb každá politická strana, která podává kandidátní listinu alespoň v jednom volebním kraji, dva členy a dva náhradníky.

/2/ První zasedání Ústřední volební komise svolá neprodleně předseda vlády československé republiky.

/3/ Ústřední volební komise zejména:

a/ dozírá na dodržování právních předpisů o volbách,

b/ rozhoduje o stížnostech na postup krajských volebních komisí a o odvoláních proti jejich rozhodnutím,

c/ zjišťuje a uveřejňuje výsledky voleb,

d/ odevzdá zápis o výsledku voleb předsednictvu Federálního shromáždění,

e/ vydává zvoleným kandidátům osvědčení o zvolení,

f/ plní další úkoly podle tohoto zákona a jiných právních předpisů.

/1/ Do krajské volební komise deleguje nejpozději do 60 dnů přede dnem voleb každá politická strana, která podává kandidátní listinu v tomto volebním kraji, dva členy a dva náhradníky.

/2/ První zasedání krajské volební komise svolá neprodleně předseda příslušného krajského národního výboru /okresního národního výboru/.

/3/ Krajská volební komise:

a/ dozírá na dodržování právních předpisů o volbách,

b/ rozhoduje o stížnostech na postup okrskových volebních komisí a o odvoláních proti jejich rozhodnutím,

c/ projednává a registruje kandidátní listiny ve volebním kraji,

d/ zjišťuje výsledky volby ve volebním kraji,

e/ předá spisy o volbách do úschovy krajskému národnímu výboru, jehož rada ji jmenovala,

f/ plní další úkoly podle tohoto zákona a jiných právních předpisů, popř. úkoly, kterými ji pověří Ústřední volební komise.

/1/ Do okresní subkomise deleguje nejpozději do 30 dnů přede dnem voleb každá politická strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována ve volebním kraji jednoho člena a jednoho náhradníka. První zasedání okresní subkomise svolá předseda příslušného okresního (obvodního) národního výboru.

(2) Okresní subkomise

a) dohlíží na zpracování výsledků hlasování za volení okrsky,

b) vzniknou-li pochybnosti, má právo vyžádat si od okrskové volební komise vysvětlivky a jiné informace. Zjevné chyby opraví po dohodě s okrskovou volební komisí sama, jinak požádá okrskovou volební komisy, aby se znovu sešla a zjištěné nedostatky odstranily;

c/ odevzdává zpracovávané výsledky hlasování za volební okrsky v rámci okresu krajské volební komisi.

/1/ Každá politická strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována ve volebním kraji, jehož součástí je volební okrsek, deleguje do 30 dnů jednoho člena a jednoho náhradníka do okrskové volební komise jako svého zástupce. S přihlédnutím k místním podmínkám může rada místního národního výboru vyzvat politické strany, aby do okrskové volební komise delegovaly vyšší počet zástupců.

/2/ První zasedání okrskové volební komise svolá neprodleně předseda příslušného místního národního výboru.

/3/ Konají-li se volby do Federálního shromáždění současně s volbami do jiných zastupitelských sborů, zřizuje se pro volební okrsek pouze jedna okrsková volební komise.

/4/ Okrsková volební komise:

a/ zajišťuje průběh hlasování, zejména dozírá na správné odevzdávání hlasovacích lístků a dbá o pořádek ve volební místnosti;

b/ sčítá hlasy a sepíše zápis o průběhu a výsledku hlasování, který předloží neprodleně příslušné okresní subkomisi,

c/ ostatní spisy o volbách odevzdá do úschovy místnímu národnímu výboru.

/1/ Kandidátní listiny pro volby do Sněmovny lidu a kandidátní listiny pro volby do Sněmovny národů mohou podávat politické strany. Kandidátní listiny se podávají nejpozději 60 dnů přede dnem voleb ve dvojím stejnopise zapisovateli krajské volební komise. Ke kandidátní listině politická strana připojí:

a/ prohlášen, že má nejméně 10 tisíc individuálních členů nebo

b/ v případě, že nesplňuje podmínku uvedenou v písm. a/, petici požadující, aby tato politická strana kandidovala, podepsanou tolika voliči, kolik se jich straně nedostává na počtu individuálních členů. K podpisu pod petici volič po předložení občanského průkazu uvede své jméno, příjmení, rodné číslo a bydliště. Podpis pod peticí nelze vzít zpět. Krajská volební komise může kontrolovat pravdivost údajů o počtu členů nebo údajů uvedených v petici.

/2/ Podává-li politická strana kandidátní listinu ve více volebních krajích, předloží petici pouze jedné krajské volební komisi a v podání ostatním krajským volebním komisím na to odkáže.

/3/ Zapisovatel zjistí, zda předložené kandidátní listiny splňují stanovené náležitosti. V případě, že tomu tak není, upozorní na to zmocněnce politické strany. Podání kandidátní listiny zapisovatel potvrdí zmocněnci politické strany.

/4/ Kandidátní listina obsahuje:

a/ název politické strany,

b/ jméno, příjmení, věk, zaměstnání a bydliště kandidátů a jejich pořadí na kandidátní listině vyjádřené pomocí arabské číslice,

c/ označení zmocněnce politické strany a jeho dvou náhradníků s uvedením přesné adresy. Zmocněncem ani jeho náhradníkem nemůže být kandidát.

/5/ Na kandidátní listině může politická strana u jednotlivých kandidátů kromě údajů uvedených v odstavci, písm. b/ též vyznačit jejich příslušnost k určité politické straně nebo že kandidát není členem žádné politické strany anebo že jde o nezávislého kandidáta.

/6/ Na kandidátní listině může politická strana v rámci volebního kraje kandidovat pro volby

a/ do Sněmovny lidu nejvýše 20 kandidátů,

b/ do Sněmovny národů na území české republiky nejvýše 15 kandidátů a pro volby do Sněmovny národů na území Slovenské republiky nejvýše 30 kandidátů.

/7/ Ke kandidátní listině musí být přiloženo vlastnoručně podepsané prohlášení kandidáta, že souhlasí se svou kandidaturou, nekandiduje se svým souhlasem na jiné kandidátní listině a že mu nejsou známy překážky volitelnosti.

/8/ Politické strany se mohou dohodnout na podání společné kandidátní listiny. Na koalici takto vzniklou se použijí přiměřeně ustanovení tohoto zákona týkající se politické strany. Splnění podmínek uvedených v odst. 1 písm, a/, b/ a v odst. 2 se v případě podání společné kandidátní listiny více politických stran zjišťuje za všechny tyto politické strany tak, jako by kandidátní listinu podala jedna politická strana.

/1/ Krajská volební komise přezkoumá předložené kandidátní listiny do 55 dnů přede dnem voleb.

/2/ Krajská volební komise škrtne

a/ kandidáta, u něhož není připojeno prohlášení kandidáta podle § 18 odst. 7,

b/ v případě, že je uveden na více kandidátních listinách,

c/ ty kandidáty, kteří jsou kandidováni nad nejvýše stanovený počet podle § 18 odst. 6.

/3/ Po projednání kandidatury zašle předseda krajské volební komise neprodleně jeden stejnopis kandidátní listiny s prohlášením kandidátů o souhlasu s kandidaturou a se zápisem o výsledku projednání kandidátní listiny Ústřední volební komisi. Stejně tak o výsledku jednání podá zprávu všem politickým stranám, které ve volebním kraji předložily kandidátní listinu.

/4/ Po obdržení zápisu o výsledku projednání kandidátních listin z volebního kraje Ústřední volební komisí krajská volební komise zaregistruje nejpozději do 45 dnů přede dnem voleb kandidátní listiny jako platné a oznámí to písemně politickým stranám. Registrace je podmínkou pro rozmnožení kandidátních listin.

/1/ Ústřední volební komise projedná kandidátní listiny do 50 dnů přede dnem voleb. Nejprve přezkoumá usnesení krajských volebních komisí a odstraní zjištěné vady v kandidátních listinách.

/2/ Je-li některý z kandidátů na několika kandidátních listinách a nedošlo-li k dohodě zúčastněných stran, škrtne předseda Ústřední volební komise kandidáta tak, aby zůstal jen na jedné kandidátní listině.

/3/ Jsou-li kandidátní listiny podané pravděpodobně stejnou politickou stranou označeny v různých volebních krajích odchylně, vyzve předseda její zástupce, aby nejpozději do konce zasedání Ústřední volební komise oznámili jednotné označení pro všechny volební kraje. Neučiní-li tak, rozhodne o označení ústřední volební komise.

/4/ Dále ústřední volební komise určí losem číslo, kterým budou pro volby do Federálního shromáždění jednotně označeny kandidátní listiny každé politické strany, která předložila kandidátní listinu. Zákony o volbách do národních rad mohou stanovit, že toto číslo platí i pro označení kandidátních listin těchto stran pro volby do národních rad, konají-li se tyto volby současně. V takovém případě losování proběhne za účasti zástupců příslušných ústředních republikových volebních komisí.

/5/ Předseda Ústřední volební komise zašle neprodleně zápis o výsledku jednání krajským volebním komisím a kandidujícím politickým stranám. Výsledek losování vyhlásí tak, aby vešel v obecnou známost.

/1/ Kandidát se může do okamžiku vyhlášeni výsledku volby vzdát písemné své kandidatury. Do téhož okamžiku může zmocněnec politické strany jeho kandidaturu stejným způsobem odvolat. Prohlášení o vzdání se nebo odvolání kandidatury nelze vzít zpět a je nutno doručit je ve dvojím stejnopise předsedovi krajské volební komise, který jeden stejnopis zašle neprodleně předsedovi Ústřední volební komise a zajistí současně jeho zveřejnění vhodným způsobem.

(2) Bylo-li takové prohlášení učiněno po zaregistrování, zůstávají údaje o kandidátu na kandidátní listině, ale při přidělování mandátů se k němu nepřihlíží.

(1) Předseda krajské volební komise zajistí prostřednictvím příslušného krajského národního výboru, popřípadě okresního národního výboru rozmnožení zaregistrovaných kandidátních listin tiskem s uvedením vylosovaného čísla, názvu strany a všech kandidátů a jejich pořadí.

(2) Každá kandidátní listina se rozmnožuje ve formě hlasovacího lístku, a to všechny listiny pro volbu do téže sněmovny Federálního shromáždění písmem téhož druhu a stejné velikosti, na papíru téže barvy a jakosti a týchž rozměrů. Hlasovací lístky jsou opatřeny razítkem krajské volební komise a vyhotoví se v takovém počtu, aby mohli bez překážek volit i voliči s voličskými průkazy.

(3) Takto rozmnožené kandidátní listiny (hlasovací lístky) zašle předseda krajské volební komise předsedům místních národních výborů s pokynem, aby je dodali všem voličům do 3 dnů přede dnem konání voleb a v den voleb okrskovým volebním komisím.

(1) Volby do Federálního shromáždění se konají téhož dne na celém území Československé republiky. Předsednictvo Federálního shromáždění může stanovit, že se volby konají ve dvou dnech.

(2) Předsednictvo Federálního shromáždění vyhlašuje volby do Federálního shromáždění a stanoví den voleb nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Usnesení předsednictva Federálního shromáždění se uveřejňuje ve Sbírce zákonů.

(3) Volby se konají v určený den od sedmé do osmnácté hodiny. Pokud to místní potřeby vyžadují, může rada místního národního výboru stanovit začátek voleb na dřívější hodinu.

(4) Konají-li se volby ve dvou dnech, stanoví se začátek voleb na čtrnáctou hodinu a konec voleb na dvacátou druhou hodinu prvého dne. Druhého dne začínají volby o sedmé hodině a končí o čtrnácté hodině; pokud to místní potřeby vyžadují, může rada místního národního výboru stanovit začátek voleb na dřívější hodinu.

(1) Místní národní výbor vyhlásí nejpozději do 15 dnů přede dnem voleb způsobem v místě obvyklým dobu a místo konání voleb v obci. Bylo-li na území obce zřízeno více volebních okrsků, uvede místní národní výbor, které části obce, popř. útvary /§ 8 odst. 1/ nebo zařízení /§ 7 odst. 5/ připadají k jednotlivým volebním okrskům. Ve vyhlášce místní národní výbor zdůrazní povinnost voliče mít u sebe průkaz totožnosti a uvede v ní další potřebné údaje nutné k nerušenému průběhu voleb.

(2) V obcích, v nichž je více než 5000 osob zapsaných v seznamech voličů zajistí místní národní výbor, aby pro každého voliče byl vyhotoven legitimační lístek v němž jsou uvedeny potřebné údaje o volbách. Zároveň zařídí, aby legitimační lístek byl dodán voliči do bytu. Místní národní výbor může stanovit, že se stejně postupuje i v obci, kde je v seznamech voličů zapsáno méně než 5000 voličů.

(1) Předseda okrskové volební komise zkontroluje před zahájením volby za přítomnosti komise volební schránku, popřípadě přenosnou volební schránku, a zapečetí ji. Zkontroluje také vybavení volební místnosti, zda je připraven seznam voličů a dostatečný počet hlasovacích lístků.

(2) Konají-li se volby ve dvou dech, zajistí předseda okrskové volební komise, aby po skončení voleb prvého dne byla volební schránka, popř. přenosná volební schránka zapečetěna tak, aby bylo znemožněno vkládat do ní hlasovací lístky a bezpečně ji spolu s ostatními volebními spisy uloží.

Ve volebních místnostech jsou pro úpravu hlasovacích lístků určeny zvláštní prostory oddělené tak, aby byla zaručena tajnost hlasování. Počet těchto prostorů určí rada místního národního výboru s přihlédnutím k počtu voličů ve volebním okrsku. V prostorech nesmí být nikdo přítomen zároveň s voličem, a to ani člen okrskové volební komise.