Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

(1) Voják z povolaní Československé lidové armády podává žádost o dávku důchodového zabezpečení u krajské vojenské správy, v jejímž obvodu má trvalý pobyt; to platí také tehdy, jestliže žádost o dávku důchodového zabezpečení podává občan, který byl vojákem z povolání Československé lidové armády, a jiný oprávněný, pokud k rozhodnutí o této dávce je příslušná krajská vojenská správa.

(2) Příslušník Sboru národní bezpečnosti a voják z povolání v oboru působnosti federálního ministerstva vnitra podává žádost o dávku důchodového zabezpečení u útvaru, v němž koná službu; pozůstalý po příslušníku Sboru národní bezpečnosti nebo po vojáku z povolní v oboru působnosti federálního ministerstva vnitra podává žádost o tuto dávku u útvaru, v němž zemřelý konal naposledy službu. Ostatní oprávnění podávají žádost o dávku důchodového zabezpečení u příslušného ministerstva..

(3) Příslušník sboru nápravné výchovy podává žádost o dávku důchodového zabezpečení u útvaru, v němž koná službu; to platí též, jestliže žádost o tuto dávku podává pozůstalý po příslušníku sboru nápravné výchovy. Ostatní oprávnění podávají žádost o dávku důchodového zabezpečení u správy sboru nápravné výchovy příslušného ministerstva spravedlnosti.

(4) Žádost o peněžitou dávku sociální péče podává oprávněný u plátce důchodu.

(1) Posudky o tom, zda zdravotní stav vojáka z povolání nebo jiného oprávněného odůvodňuje poskytnutí dávky nebo služby sociální péče podávají národní výbory.

(2) Ministři národní obrany a vnitra Československé socialistické republiky nohou po projednání s ministrem práce a sociálních věcí Československé socialistické republiky zřídit v oborech své působnosti posudkové komise sociálního zabezpečení k posuzování zdravotního stavu oprávněných v případech, kdy toto posouzení vyžaduje zvláštní odborné znalosti. Podává-li tato komise posudek v odvolacím řízení, projedná jej v jiném složení, než ve kterém původně jednala.

(3) Schopnost vojáků z povolání k výkonu služby posuzují lékařské komise v oborech působnosti federálních ministerstev národní obrany a vnitra a ministerstev vnitra a životního prostředí a spravedlnosti republik; pro účely řízení o invalidním a částečném invalidním důchodu a o důchodech pozůstalých po vojáku z povolání rozhodují tyto komise o tom, zda úraz nebo onemocnění vznikly při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním.

(1) Proti rozhodnutí o dávce lze podat písemná odvolání do 15 dnů u orgánu, který je vydal; odvolání není přípustné proti rozhodnutí o odstranění tvrdosti a proti rozhodnutí o povolení výjimky podle § 137.

(2) Orgán, který napadené rozhodnutí vydal, může odvolání sám plně vyhovět; neučiní-li tak, je povinen nejpozději do 30 dnů od podání odvolání předložit je orgánu příslušnému k rozhodnutí o odvolání.

(3) Odvolacím orgánem je služební orgán nejblíže nadřízeny služebnímu orgánu, který rozhodnutí vydal.

(4) Odvolací orgán je povinen rozhodnout o odvolání bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů ode dne podání odvolání; pokud nelze v této lhůtě o odvolání rozhodnout, musí byt oprávněnému písemné sděleny důvody a doba, během niž se o odvolání rozhodne.

(5) Proti rozhodnutí o odvolání se nelze odvolat.

(6) Pro řízení v sociálním zabezpečení v ozbrojených silách neplatí ustanovení § 122 odst. 1 až 3 a 5 a § 126.

(1) Starobní a invalidní důchody a důchody ze výsluhu let se zvyšují takto:

(2) Rokem přiznání důchodu se rozumí rok, do něhož spadá den, od kterého byl důchod přiznán, pokud nárok na něj trval nepřetržité až do dne, od kterého zvýšení důchodu náleží.

(3) Starobní a invalidní důchody přiznané ze zaměstnání I. nebo II. pracovní kategorie se kromě zvýšení podle odstavce 1 dále zvyšují o 80 Kčs měsíčně, jde-li o důchod přiznaný z I. pracovní kategorie, a o 40 Kčs měsíčně, jde-li o důchod přiznaný z II. pracovní kategorie. Jako důchody ze zaměstnání I. pracovní kategorie se zvyšují též invalidní důchody občanů, kteří konali službu v ozbrojených silách, pokud se takový občan stal invalidním následkem úrazu nebo onemocnění vzniklých při výkonu této služby nebo v přímé souvislosti s ním.

(4) Jako důchod přiznaný ze zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie se zvyšuje též starobní nebo invalidní důchod přiznaný z důchodového zabezpečení vojáků z povolání, pokud voják z povolání konal aspoň 20 roků službu zařazenou do I. (II.) kategorie funkcí nebo se stal plně invalidním následkem úrazu nebo onemocnění vzniklých při výkonu takové služby nebo v přímé souvislosti s ním. Jako důchod přiznaný ze zaměstnání II. pracovní kategorie se zvyšuje též důchod přiznaný ze sociálního zabezpečení vojáků z povolání podle předpisů platných před 1. lednem 1965, pokud se tento důchod stal podle předpisu platných po 31. prosinci 1964 důchodem starobním nebo invalidním a platila pro něj nejvyšší výměra důchodu stanovená pevnou částkou pro důchod přiznaný ze služby zařazené do II. kategorie funkcí.

Částečné invalidní důchody se zvyšují o polovinu částky, která by náležela jako zvýšení k invalidnímu důchodu přiznanému v témže roce jako částečná invalidní důchod.

(1) Vdovské důchody se zvyšují o 60 % částky, která by náležela jako zvýšení k důchodu, z něhož byl vdovský důchod vyměřen.

(2) Sirotčí důchody jednostranně osiřelých dětí se zvyšují o 30 a sirotčí důchody oboustranně osiřelých dětí o 50 částky, která by náležela jako zvýšení k důchodu, z něhož byl sirotčí důchod vyměřen.

(3) Pokud sirotčí důchody po zvýšení podle odstavce 2 nedosahují nejnižších výměr uvedených v § 50 odst. 2, zvýší se na tyto nejnižší výměry.

Osobní důchody se zvyšují o částku, které by náležela k důchodu (důchodům), který osobní důchod nahrazuje.

(1) Starobní a invalidní důchody účastníků odboje se kromě zvýšení podle § 146 odst. 1 dále zvyšují o 120 Kčs měsíčné, jde-li o důchod účastníka odboje I. skupiny, o 80 Kčs měsíčně, jde-li o důchod účastníka odboje II. skupiny a o 30 Kčs měsíčně, jde-li o důchod účastníka odboje III.a IV. skupiny.

(2) Jsou-li splněny podmínky pro zvýšení starobního a invalidního důchodu jak podle odstavce 1, tak podle § 146 odst. 3 a 4, náleží jen jedno zvýšení, a to vyšší.

Částečné invalidní důchody účastníků odboje a vdovské a sirotčí důchody vdov a sirotků po účastnících odboje se kromě zvýšení podle § 147 a 148 dále zvyšují, a to příslušným poměrem z částek uvedených v § 150 odst. 1. Ustanovení § 150 odst. 2 platí zde obdobně.

Jestliže důchody účastníků odboje a vdov nebo sirotků po účastnících odboje nedosahují spolu se všemi zvýšeními podle § 146 až 151 a podle dříve platných předpisů [Zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 76/1979 Sb., o zvýšení důchodů. Zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 7/1982 Sb., o zvýšení důchodů a o některých změnách zákona o sociálním zabezpečení. Zákon č. 108/1984 Sb., o zvýšení některých nízkých důchodů a o dalších změnách v sociálním zabezpečení.] částky uvedené v § 64 odst.2 a 3, § 65 odst.2, 3, 5 a 6 a § 66, zvyšují se na tyto částky.

(1) Důchody přiznané před 1. říjnem 1988 se zvyšují od splátky důchodu splatné po 30. září 1988.

(2) Při souběhu nároků na výplatu více důchodů náleží zvýšení jen k jednomu důchodu, a to zvýšení nejvyšší. Zvýšení k důchodu upravenému pro souběh nároků na výplatu důchodů náleží v plné výši; dosavadní úprava nároků na výplatu důchodů při jejich souběhu zůstává přitom i po přičtení tohoto zvýšení nadále zachována.

(3) Jde-li však o zvýšení důchodu vypláceného v souběhu s vdovským důchodem po účastníku odboje upraveným podle § 152, snižuje se úhrn zvýšení o částku, o kterou byl takto upraven vdovský důchod, popřípadě snížený o částky zvýšení podle dříve platných předpisů [Zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 76/1979 Sb., o zvýšení důchodů. Zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 7/1982 Sb., o zvýšení důchodů a o některých změnách zákona o sociálním zabezpečení. Zákon č. 108/1984 Sb., o zvýšení některých nízkých důchodů a o dalších změnách v sociálním zabezpečení.], pokud byly v nejnižší výměře stanovené dříve platnými předpisy zahrnuty.

(1) Zvýšení náležející podle tohoto zákona a zvýšení důchodů podle dříve platných předpisů [Zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 76/1979 Sb., o zvýšení důchodů. Zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 7/1982 Sb., o zvýšení důchodů a o některých změnách zákona o sociálním zabezpečení. Zákon č. 108/1984 Sb., o zvýšení některých nízkých důchodů a o dalších změnách v sociálním zabezpečení.] se slučují s důchodem, ke kterému náleží, a tvoří s ním nadále jeden celek; sloučením s důchodem nároky na tato zvýšení zanikají.

(2) Při souběhu nároků na výplatu více důchodů se zvýše ní podle tohoto zákona a podle zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 76/1979 Sb., o zvýšení důchodů, a zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 7/1982 Sb., o zvýšení důchodů a o některých změnách zákona o sociálním zabezpečení, slučují s důchodem starobním,invalidním, částečným invalidním nebo za výsluhu let a jde-li o souběh nároků na vdovský a sirotčí důchod, s důchodem vdoveckým. Zvýšení podle zákona č. 108/1984 Sb., o zvýšení některých nízkých důchodů a o dalších změnách v sociálním zabezpečení, se vždy slučují s tím důchodem, ke kterému náleží. Zvýšení podle zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 7/1982 Sb. se však slučuje s vdovským, popřípadě sirotčím důchodem, jde-li o souběh těchto důchodů s důchodem invalidním nebo částečným invalidním, které byly přepočteny podle čl. III odst.2 zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 7/1982 Sb.

Zvýšení náležející podle tohoto zákona a zvýšení náležející podle dříve platných předpisů [Zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 76/1979 Sb., o zvýšení důchodů. Zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 7/1982 Sb., o zvýšení důchodů a o některých změnách zákona o sociálním zabezpečení. Zákon č. 108/1984 Sb., o zvýšení některých nízkých důchodů a o dalších změnách v sociálním zabezpečení.] náleží, i když důchod spolu s takovým zvýšením přesáhne nejvyšší výměru důchodu nebo úhrnu důchodů stanovenou předpisy platnými před 1.říjnem 1988.

Důchody vyplácené do ciziny se zvyšují podle, předchozích ustanovení. K dílčím důchodům přiznaným podle mezinárodní smlouvy náleží zvýšení v plné výši, a to i v případě jejich výplaty do ciziny. Jestliže podle mezinárodní smlouvy náleží důchodci při jeho trvalém pobytu na území Československé socialistické republiky důchod jen podle československých předpisů, zvýší se důchod podle roku jeho přiznání ve smluvním státě, ze kterého důchodce přesídlil do Československé socialistické republiky.

Jde-li o důchody upravené jako jediný zdroj příjmu, náleží zvýšení podle ustanovení § 146 až 156 k částce důchodu před jeho úpravou.

Zvýšení podle § 146 odst.3 a § 150 odst. 1 se poskytnou na žádost; na žádost se zvýší i částečné invalidní, vdovské a sirotčí důchody, jde-li o jejich zvýšení z částek zvýšení podle § 146 odst.3 a § 150 odst. 1. Ostatní zvýšení se poskytnou bez žádosti. Zvýšení důchodů vyplácených orgány uvedenými v § 142 se poskytnou vždy bez žádosti.

Důchody přiznané po 30. září 1988 podle předpisů platných před 1.říjnem 1988 se zvyšují podle § 146 až 158; za den přiznání důchodu se přitom pro účely zvýšení považuje 30. září 1988.

Vláda Československé socialistické republiky může nařízením stanovit podmínky a způsob pravidelného zvyšování důchodů se zřetelem na růst mezd a jiných pracovních příjmů.

(1) O nárocích na dávky, jež vznikly před 1.říjnem 1988 a o nichž nebylo do tohoto dne pravomocně rozhodnuto, se rozhodne podle dříve platných předpisů s odchylkami dále stanovenými.

(2) Dávky přiznané podle předpisů platných před 1.říjnem 1988 se považují za dávky podle předpisů platných po 30. září 1988, a to ve výši, v jaké náležely ke dni 30. září 1988 po zvýšení podle části šesté, pokud se dále nestanoví jinak.

(1) Podle tohoto zákona se posuzují od 1.října 1988 i nároky na dávky, jejichž podmínky stanovené tímto zákonem byly splněny před tímto dnem a nezakládaly nárok na dávky podle dříve platných předpisů, pokud se dále nestanoví jinak.

(2) Občanům, kteří splnili před 1.říjnem 1988 podmínky nároku na důchod stanovené dříve platnými předpisy kromě podmínky trvání zaměstnání [§ 13 odst. 1 a 3 zákona č.121/1975 Sb., o sociálním zabezpečen a obdobná ustanovení dříve platných předpisů.], vznikne nárok na důchod po 30. září 1988, jen pokud chybějící podmínku splní po tomto dni, a to za podmínek stanovených dřívějšími předpisy a ve výši podle tohoto zákona; jestliže tento občan po 30. září 1988 splní věkovou podmínku vzniku nároku na poměrný starobní důchod a byl zaměstnán nejméně 25 roků, vyměří se mu tento důchod, jako by šlo o vznikl nároku na starobní důchod. Ustanovení předchozí věty však neplatí, získal-li pracující potřebnou dobu zaměstnání pro nárok na starobní důchod z I. pracovní kategorie; za den vzniku nároku se v tomto případě považuje 1.říjen 1988.

Výše starobního důchodu, invalidního důchodu a důchodu za výsluhu let, na který vznikne nárok v době od 1.října 1988 do 31.prosince 1990, nesmí být nižší, než jeho výše stanovená podle předpisů platných před 1.říjnem 1988, a to i pokud se výše uvedených důchodů zjišťuje pro vyměření částečného invalidního, vdovského nebo sirotčího důchodu; vznikl-li nárok na uvedené důchody po 31. prosinci 1990, vyměří se důchod ve výši podle předpisů platných před 1.říjnem 1988 jen na žádost. K důchodu však nenáleží zvýšení podle části šesté tohoto zákona. Ustanovení § 12 odst. 1 až 5 a 7 však platí i v případě, že se uvedené důchody vyměřují podle předpisů dříve platných.

(1) Výše starobního důchodu občanů, kteří splnili podmínky pro nárok na tento důchod před 1. říjnem 1988, jsou po vzniku nároku na starobní důchod nepřetržitě zaměstnáni k 30.září 1988 a nepobírali starobní důchod ani jeho část, se stanoví podle předpisů platných po 30. září 1988. Tato výše však nesmí být nižší než výše stanovená podle dříve platných předpisů.

(2) Ke starobnímu důchodu vyměřenému podle odstavce 1 věty první nenáleží zvýšení podle části šesté a ani podle dříve platných předpisů [Zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 76/1979 Sb., o zvýšení důchodů. Zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 7/1982 Sb., o zvýšení důchodů a o některých změnách zákona o sociálním zabezpečení. Zákon č. 108/1984 Sb., o zvýšení některých nízkých důchodů a o dalších změnách v sociálním zabezpečení.].

(1) Zvýšení starobního důchodu přiznaného podle předpisů platných před 1.říjnem 1988 za dobu dalšího zaměstnání konaného po 30. září 1988 náleží až do nejvyšších výměr stanovených tímto zákonem.

(2) Nejvyšší výměry úhrnu důchodů při souběhu stanovené tímto zákonem platí též, je-li jedním z důchodů starobní důchod vyměřený podle § 164 odst.1.

(1) Stal-li se poživatel invalidního (částečného invalidního) důchodu přiznaného před 1.říjnem 1988 částečně invalidním (invalidním), vyměří se částečný invalidní (invalidní) důchod podle předpisů platných po 30. září 1988. Částečný invalidní důchod nesmí být nižší než polovina dosavadního invalidního důchodu; invalidní důchod nesmí být nižší než dosavadní částečný invalidní důchod.

(2) Částečný invalidní důchod podle § 37 odst. 3 se přizná nejdříve od 1. října 1988.

(3) Jestliže zanikl nárok na invalidní, částečný invalidní nebo vdovský důchod, který vznikl před 1.říjnem 1988, a po 30. září 1988 do dvou roků po zániku tohoto nároku vznikl znovu nárok na takový důchod, nesmí být nově přiznaný důchod nižší, než dřívější důchod náležející ke dni zániku nároku včetně zvýšení, která by k němu náležela, kdyby nárok na něj trval ke dni 1.října 1988. Ustanovení předchozí věty platí obdobně pro sirotčí důchod; není přitom rozhodná, kdy na něj znovu vznikl nárok.

Vdovské důchody a důchody za výsluhu let zálohově krácené ke dni 1. října 1988 pro souběh s příjmem z výdělečné činnosti se krátí podle dříve platných předpisů až do konce zúčtovacího období stanoveného podle těchto předpisů a poté podle § 44 a 48; vyplacené zálohy se však již nezúčtovávají. Zvýšení k těmto důchodům podle části šesté tohoto zákona náleží k vyplácené záloze v plné výši až do konce zúčtovacího období.

Činí-li důchod manželky ke dni 1.října 1988 méně než 200 Kčs měsíčně, upraví se na tuto částku od splátky důchodu splatné po 30. září 1988; činí-li více než 200 Kčs, měsíčně, výše důchodu se nemění.

Od 1. října 1988 se částečné důchody za výsluhu let považují za částečné invalidní důchody,vdovské důchody družky přiznané podle předpisů platných před 1. červencem 1964 za vdovské důchody a důchody rodičů a sourozenců přiznané podle předpisů platných před 1.lednem 1957 za sociální důchody.

Zařazení zaměstnání vykonávaného před 1. říjnem 1988 do I. nebo II. pracovní kategorie se určuje po 30. září 1988 podle tohoto zákona, jestliže je to pro občana výhodnější a nevznikl mu nárok na důchod před 1.říjnem 1988; pokud však bylo zařazení zaměstnání vykonávaného před 1.říjnem 1988 výhodnější podle předpisů platných v době výkonu zaměstnání, určuje se do 30. září 1988 zařazení podle těchto předpisů.

Zvýšení důchodu pro bezmocnost, které podle předpisů platných před 1.říjnem 1988 bylo přiznáno v nižších částkách, než které jsou uvedeny v § 70 odst. 1 nebo nebylo přiznáno, protože by důchod spolu s ním přesáhl částku 2000 Kčs měsíčně, popřípadě bylo z tohoto důvodu přiznáno v nižší částce, se na žádost přizná nebo zvýší na částky uvedené v § 70 odst. 1 od splátky důchodu splatné v říjnu 1988; nejvyšší výměry stanovené v § 70 odst.2 a § 139 odst. 2 platí i zde.

(1) Nárok na výchovné k částečnému invalidnímu důchodu zaniká od splátky důchodu splatné po 30. září 1988.

(2) Zvýšení výchovného pro bezmocnost přiznané podle předpisů platných před 1.říjnem 1988 se poskytuje v dosavadní výši; poté je lze jen snížit nebo odejmout za podmínek stanovených předpisy platnými před 1.říjnem 1988.

(3) Příslušný orgán národního výboru nejpozději do 30. září 1989 posoudí,které z dětí, jež bylo před 1.říjnem 1988 uznáno za invalidní a vyžadující stálou péči podle dříve platných předpisů, splňuje podmínky pro uznání za dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžadující mimořádnou péči s nárokem na příplatek k výchovnému ve výši 700 Kčs měsíčně.

(1) Zaopatřovací příspěvek dítěti se zvýší na částku 400 Kčs měsíčně bez žádosti od 1.října 1988.

(2) Pokud zaopatřovací příspěvek podle tohoto zákona již nenáleží, bude poskytován podle předpisů platných před 1.říjnem 1988, pokud náležel ke dni 30. září 1988.

Tvrdosti, které by se vyskytly při provádění tohoto zákona, mohou odstraňovat

a) v oborech své působnosti ministři národní obrany a vnitra Československá socialistické republiky a ministři zdravotnictví a sociálních věcí, vnitra a životního prostředí a spravedlnosti republik,

b) národní výbory, pokud jde o

1. dávky sociální péče, nejde-li o dávky uvedené v § 94 odst. 3.

2. dávky nemocenského zabezpečení občanů uvedených v § 2 odst. 1 písm.c).

3. další dávky poskytované důchodcům uvedené v § 7 písm.d) č.2 a 3.

Vláda Československé socialistické republiky může nařízením zvyšovat

a) výchovné a příplatek k výchovnému,

b) nejnižší výměru sirotčího důchodu,

c) zaopatřovací příspěvek.

Vláda Československé socialistické republiky může nařízením stanovit

a) za jakých podmínek a v jaké výši se poskytuje při zaměstnání starobní důchod a vdovský důchod,

b) že občanům, kteří vykonávali mimořádně obtížná a riziková zaměstnání, náleží starobní důchod za výhodnějších podmínek,

c) odchylně podmínky pro přiznání starobního důchodu před dovršením potřebného věku občanům uvolňovaným v souvislosti s prováděním strukturálních změn, likvidací neefektivních provozů, snižováním správního a řídícího aparátu a jinými racionalizačními nebo organizačními opatřeními v národním hospodářství,

d) že zařazení zaměstnání do I. a II. pracovní kategorie se provádí podle odvětví,

e) odchylnou úpravu sociálního zabezpečení pro pracovníky organizací se zahraniční majetkovou účastí včetně mezinárodních hospodářských organizací nebo jejich poboček se sídlem v Československé socialistické republice.

(1) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí vydá v dohodě s ostatními zúčastněnými ústředními orgány a s Ústřední radou odborů vyhlášku podle § 6 odst.2 a 3, § 8 odst. 1 a 4, § 9 odst.2, § 12 odst.2, 3 a 7, § 19 odst.2 a 3, § 23 odst. 3, § 37 odst. 3, § 41 odst. 2, § 44 odst.2, § 48 odst. 2, § 54 odst. 5, § 59 odst.3, § 74 odst.3, § 75 odst.4, § 79 odst.3, § 85, § 92 odst. 1 a 2, § 93, § 94 odst. 1, § 99, § 100 odst.2, § 101 odst.2, § 108 odst.2, § 120 odst.7, § 125 odst.2, § 131 odst.3 a § 142 odst.5.

(2) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví v dohodě s ostatními zúčastněnými ústředními orgány a Ústřední radou odborů a po projednání se Svazem družstevních rolníků vyhláškou

a) kteří občané mají v důchodovém zabezpečení práva a povinnosti jako pracovníci v pracovním poměru, bližší podmínky jejich účasti na tomto zabezpečení a v jakém rozsahu mají nárok na dávky,

b) které další doby se považují za doby zaměstnání a náhradní doby a bližší podmínky pro hodnocení náhradních dob a dob zaměstnání,

c) které osoby se považují za blízká osoby,

d) které další skutečnosti se považují za pracovní úraz a co se považuje za plnění pracovních úkolů a přímou souvislost s ním, za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, za soustavné, zcela nepřiměřené, dosavadní a stejně kvalifikované zaměstnání, mimořádné podmínky a zvlášť ulehčené pracovní podmínky pro nárok na invalidní a částečný invalidní důchod, podstatný pokles výdělku a srovnatelný výdělek a bližší úpravu jednotlivých podmínek invalidity a částečné invalidity,

e) úpravu srovnatelného výdělku o přepočítací koeficient,

f) co se považuje za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání, které dítě se považuje za dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči a mimořádnou péči zvlášť náročnou, co se rozumí pobytem dítěte v zařízení a zaopatřením dítěte v ústavu, výchovou dítěte, páčí nahrazující péči rodičů a dětmi pro nárok na dávky sociálního zabezpečení,

g) bližší podmínky pro přiznání sociálního důchodu,

h) důchodové zabezpečení občanů v případě úrazu utrpěného za zvláštních okolností,

i) podrobnosti o zabezpečení občanů konajících službu v ozbrojených silách a členů jejich rodin,

j) kdy je občan částečně, převážně nebo úplně bezmocný,

k) souběh nároků na výchovné a přídavky na děti a doplatek k výchovnému,

l) způsob vzájemného zúčtování dávek při jejich souběhu nebo zpětné výplatě,

m) pro umělce a občany poskytující věcná plnění a výkony na základě povolení národního výboru nemocenské a důchodové zabezpečení a zabezpečení v době vojenského cvičení,

n) výši příjmu a další podmínky rozhodné pro určení sociální potřebnosti pro poskytování dávek sociální péče a služeb sociální páče a podmínky, za kterých může národní výbor upustit od úhrady nákladů sociální péče,

o) výši úhrady v ústavech sociální péče pro mládež a výši kapesného v ústavech sociální péče,

p) podrobnější úpravu podávání žádostí o dávky důchodového zabezpečení, co se považuje za podkladové rozhodnutí národního výboru, postup při přechodu do invalidity a částečné invalidity a způsob výplaty dávek, včetně hromadných poukazů dávek do ústavů sociální péče a léčeben,

r) vedení záznamů, evidenci, podávání hlášení a bližší úpravu povinností organizací v důchodovém zabezpečení,

s) odchylky potřebné pro použití automatizovaného zpracování dat a způsobu výpočtu podkladů pro vyměření důchodů,

t) možnost přepočtu dávek vyměřených místo z průměrného měsíčního výdělku z pevně stanovené částky,

u) podmínky poskytování úrazových důchodů, zaopatřovacích požitků vojenských a válečných poškozenců, přídavků za zranění, důchodů rodičů a sourozenců a příspěvků přiznaných podle § 6 zákona č. 16/1947 Sb., které byly přiznány podle předpisů platných před 1.lednem 1957.

(3) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví v dohodě s federálním ministerstvem zemědělství a výživy a ostatními zúčastněnými ústředními orgány a o projednání se Svazem družstevních rolníků vyhláškou podmínky, rozsah a provádění důchodového a nemocenského pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících, výši, způsob placení a zúčtování pojistného a podmínky hodnocení doby činnosti jednotlivě hospodařícího rolníka a jiné osoby samostatně hospodařící jako doby zaměstnání.

(4) Ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí republik stanoví v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí, ostatními zúčastněnými ústředními orgány, Českou odborovou radou nebo Slovenskou odborovou radou a po projednání s příslušným svazem družstevních rolníků vyhláškou podmínky, výši a způsob poskytování ostatních dávek a služeb sociální péče, povinnosti organizací při provádění péče o občany společensky nepřizpůsobené a organizaci ústavní péče a péče v ostatních zařízeních sociální péče.

(5) Federální ministerstva národní obrany a vnitra a ministerstva spravedlnosti republik v oborech své působnosti stanoví podrobnosti k provedení tohoto zákona vyplývající ze zvláštností služby a organizace ozbrojených sil a sborů.