Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

/1/ Do podnikového rejstříku se zapisuje způsob založení nebo zřízení organizace /právnické osoby/, den jejího vzniku, název, sídlo, identifikační číslo, předmět činnosti a označení statutárních orgánů /s uvedením funkcí a jmen/ a způsob, jak za organizací podepisují.

/2/ Do podnikového rejstříku se kromě skutečností uvedených v odstavci 1 zapisuje též hodnota majetku vlastního nebo svěřeného organizaci /právnické osobě/ při jejím založení nebo zřízení /jmění/, pokud právní předpis stanovení takové hodnoty ukládá.

/3/ U družstevních organizací se zapisuje též, jak jejich členové přispívají k úhradě vzniklých ztrát.

/4/ U právnických osob oprávněných vykonávat zahraničně obchodní činnost nebo zahraničně hospodářské služby se zapisují též jména prokuristů, popřípadě jiné skutečnosti, které podle právních předpisů mají být zapsány do rejstříku, do něhož se zapisuje právnická osoba účastnící se mezinárodního obchodu.

/5/ U národních výborů s drobnými provozovnami se v zápise uvede pouze označení národního výboru, jeho sídlo a druh činnosti drobných provozoven.

/6/ U odštěpných závodů se zapisuje označení závodu, jeho sídlo, název a sídlo organizace, jejíž součástí závod je, a jméno vedoucího odštěpného závodu. Má-li odštěpný závod sídlo mimo obvod rejstříkového soudu příslušného pro zápis organizace, zapíše se též u rejstříkového soudu příslušného podle sídla odštěpného závodu. To platí i pro vnitřní jednotky státních podnik, které se zapisují podle § 107 odst. 1 do podnikového rejstříku.

/7/ Do podnikového rejstříku se zapisuje i změna nebo zánik skutečností uvedených v předchozích odstavcích, sloučení, splynuti, rozdělení, zrušení organizace, zavedení přímé správy a správce státního podniku, vstup organizace do likvidace, likvidátor a jeho způsob zastupování a podpisování.

/1/ Návrh na zápis do podnikového rejstříku podává zakladatel, nebo organizace, jíž se zápis týká, popřípadě likvidátor.

/2/ Podává-li návrh na zápis do podnikového rejstříku organizace nebo likvidátor, musí být podepsán statutárním orgánem, popřípadě likvidátorem; jejich podpis musí být úředně ověřen, podepisují-li návrh na zápis do podnikového rejstříku poprvé. Návrh zakladatele na zápis do podnikového rejstříku musí být podepsán oprávněnou osobou.

/3/ Rejstříkový soud je oprávněn provádět v rejstříku zápisy též bez návrhu, zejména k dosažení shody mezi zápisy v rejstříku a skutečným stavem; organizace jsou povinny na výzvu sdělit rejstříkovému soudu skutečnosti potřebné k provedení těchto zápisů.

/4/ Návrhy na zápisy do podnikového rejstříku je nutno podat u rejstříkového soudu bez odkladu poté, kdy došlo ke vzniku skutečnosti, která je předmětem zápisu.

/5/ Zjistí-li soud, státní orgán nebo některá organizace, že nebyla splněna povinnost navrhnout zápis do podnikového rejstříku, oznámí to neprodleně příslušnému rejstříkovému soudu.

/6/ Zjistí-li rejstříkový soud, že organizace nesplnila povinnost uvedenou v odstavci 1, vyzve ji k podání návrhu na provedení zápisu.

/1/ Do podnikového rejstříku je každý oprávněn nahlížet a pořizovat si z něho výpisy.

/2/ Soudy, orgány hospodářské arbitráže, prokuratury, státní notářství, jiné státní orgány a banky mohou si vyžádat úřední opisy, výpisy nebo potvrzení z podnikového rejstříku.

/3/ Organizace nebo jednotlivci si mohou vyžádat úřední opisy, výpisy nebo potvrzení z podnikového rejstříku, osvědčí-li právní zájem na skutečnostech uvedených v podnikovém rejstříku.".

56. § 112 zní:

/1/ O řízení ve věcech podnikového rejstříku platí ustanovení občanského soudního řádu; jeho ustanovení o pořádkových opatřeních se užije i v případech, kdy nebude uposlechnuto výzvy rejstříkového soudu.

/2/ V řízení o povolení zápisu je rejstříkový soud povinen zkoumat, zda jsou splněny předpoklady k provedení zápisu vyžadované právními předpisy, zda předmět činnosti nebo jeho změny jsou ve shodě s oprávněním schváleným nebo vydaným příslušným orgánem a zda byl udělen též souhlas, je-li nutný podle zvláštních předpisů.

/3/ Rejstříkový soud oznamuje zápisy organizací, zápisy předmětu jejich činnosti a druhu činností drobných provozoven národních výborů, jakož i zápis změn a zániku těchto skutečností příslušnému státnímu orgánu správy daní a odvodů a příslušnému orgánu státní statistiky.".

57. Za § 112 se vkládají nové § 112a a § 112b, které zní:

Vláda Československé socialistické republiky může stanovit nařízením, že se do podnikového rejstříku zapisují i jiné skutečnosti než skutečnosti uvedené v § 108.

Ustanovení této části platí i pro státní hospodářské organizace.".

58. § 114a odst. 2 zní:

"/2/ V případě, kdy je právním předpisem jmenovitě stanovena oběma organizacím povinnost projednat dodavatelsko-odběratelské vztahy, jsou organizace povinny na základě podklad určených pro vypracování návrhu státního plánu tak učinit a jednání ukončit v rozsahu, ve kterém není rozporné, uzavřením smlouvy o přípravě dodávek; v ostatních případech jsou povinny ukončit jednání protokolem.".

59. V § 114a se vypouštějí odstavce 4 a 5 a doplňuje se nový odstavec 4, který zní:

"/4/ Prováděcí předpis stanoví podrobněji postupy organizací při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů a způsob odstraňování rozporů.".

60. § 115 odst. 2 zní:

"/2/ Plánovacími akty, pokud splňuji náležitosti podle odstavce 1, jsou limity a jmenovité úkoly státního plánu včetně závazně ukládaných státních zakázek, popřípadě další druhy plánovacích rozhodnutí stanovené zákonem.".

61. V § 117 se vypouští odstavec 1. V odstavci 3 se slova "odstavců 1 a" nahrazuji slovem "odstavce".

62. § 118 zní:

/1/ Orgány hospodářského řízení mohou ve své působnosti uložit organizacím povinnost uzavřít hospodářskou smlouvu nebo povinnost přistoupit na změnu nebo zrušení závazků z hospodářské smlouvy jen vyžadují-li to v mimořádných případech zájmy obrany a bezpečnosti státu, plnění závazků z mezinárodních smluv, ochrana života, zdraví a výživy lidu, ochrana životního prostředí, odstraňování následků živelních pohrom a vážných havárií. Za stejných podmínek mohou orgány hospodářského řízení organizacím hospodářské závazky přímo uložit nebo jejich závazky změnit nebo zrušit. Jde-li o závazky organizací, které jsou v působnosti různých orgánů, je k tomu třeba předchozí dohody těchto orgánů.

/2/ Pro závazky uložené podle odstavce 1 platí ustanovení o závazcích z hospodářských smluv.".

63. § 119a odst. 1 zní:

"/1/ Organizace nesmějí omezovat výrobu nebo vypouštět z výrobního programu výrobky, práce nebo výkony, pokud by tím bylo ohroženo zabezpečení závazných výstupů státního plánu, obrana a bezpečnost státu, výživa a zdraví lidu, životní prostředí a plnění závazků z mezinárodních smluv.".

64. V § 123 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: "V takovém případě platí, že k získanému plnění, pokud záleželo ve věcech, přešlo dnem, kdy bylo získáno, vlastnické právo nebo právo hospodaření na organizaci, která plnění přijala.".

65. V § 124 se slova "nadřízených orgánů" nahrazují slovy "orgánů hospodářského řízení".

66. V § 125 v odstavci 2 se v uvozovací větě vypouštějí slova "požádá-li o to druhá organizace do jednoho měsíce po uplynutí lhůty pro předložení návrhu smlouvy na příslušné dodávkové období," a vypouští se odstavec 3.

67. V § 125 odst. 6 se slova na začátku "V případech uvedených v odstavci 4 a 5" nahrazují slovy "Pokud se organizace nedohodly jinak,".

68. § 125 odst. 8 zní:

"/8/ Odběratel je povinen přistoupit na změnu nebo zrušení závazku pokud v případech stanovených v § 361 odst. 4 na vyžádání dodavatele nesložil před splněním dodávky u banky prostředky na úhradu budoucích pohledávek vzniklých splněním této dodávky. Náhradu škody může dodavatel v těchto případech uplatnit pouze za podmínek a v rozsahu stanoveném v § 146 až 148."

69. V § 128 odst. 2 se na konci vypouštějí slova "pokud nejde o převzetí na základě rozhodnuti nebo se souhlasem nadřízených orgánů".

70. V § 128 se vypouští odstavec 3.

71. V § 129b odst. 1 se část věty za středníkem nahrazuje slovy "organizace, která způsobila nemožnost plnění, se nemůže zprostit odpovědnosti za škodu, která v důsledku toho vznikla.".

72. V § 131 odst. 1 písm. a/ se část věty před středníkem doplňuje za slovem "odstraněny" slovy "nebo mělo být poskytnuto nové bezvadné plnění".

73. V § 131 odst. 1 písm. b/ část věty za středníkem zní: "toto právo lze uplatnit nejdéle do konce roku následujícího po uplynutí lhůt pro reklamaci vad;".

74. V § 131 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

"/4/ Lhůta pro zánik práva na vydání neoprávněného majetkového prospěchu počíná od prvého dne roku následujícího poté, kdy se organizace, na jejíž úkor byl neoprávněný majetkový prospěch získán, dozvěděla, že byl získán a kdo jej získal. Toto právo lze však uplatnit nejdéle do konce desátého roku následujícího po získání neoprávněného majetkového prospěchu.".

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.

75. § 135 včetně nadpisu zní:

Záruční doba, jakož i rozsah odpovědnosti jsou stanoveny tímto zákonem nebo prováděcími předpisy. Organizace si mohou dohodnout delší záruční dobu; pro tuto prodlouženou část záruční doby mohou sjednat rozsah odpovědnosti nebo další podmínky odchylně. Dodavatel může prodloužit záruční dobu též jednostranným písemným úkonem. Kratší záruční dobu si organizace mohou výjimečně dohodnout, pokud dodaný výrobek bude použit neobvyklým způsobem.".

76. Za § 137 se vkládá nový § 137a, který zní:

Není-li možno bez neúměrných obtíží zjistit rozsah vadného plnění, může ho s přihlédnutím ke všem okolnostem případu určit hospodářská arbitráž.".

77. V § 138 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní:

"/2/ Organizace se odpovědnosti za prodlení zprostí, jestliže prokáže, že nemohla splnit svou povinnost následkem neodvratitelné události.".

78. § 141 odst. 2 zní:

"/2/ Organizace si mohou sjednat majetkové sankce vyšší nebo nižší než stanoví právní předpis. Nižší majetkové sankce však nemohou být sjednány v případech, kdy to stanoví tento zákon nebo kdy jsou podle tohoto zákona organizace povinny majetkové sankce vyúčtovat a vymáhat.".

79. § 142 zní:

/1/ Organizace jsou povinny vyúčtovat a vymáhat pouze majetkové sankce stanovené tímto zákonem nebo prováděcími předpisy, na které jim vzniklo právo v důsledku vadného plnění závazků k zabezpečení jmenovitých úkolů státního plánu včetně závazně ukládaných státních zakázek, popřípadě odběratelských limitů nebo v důsledku prodlení při plnění těchto závazků. Pokud si organizace dohodly majetkové sankce vyšší, než stanoví právní předpis, týká se tato povinnost jen částky, která je stanovena právním předpisem.

/2/ Majetkové sankce podle odstavce 1, které v jednotlivém případě nepřesáhnou částku 5000 Kčs, nemusí být účtovány, ani vymáhány. Tento zákon stanoví, popřípadě prováděcí předpisy mohou stanovit další případy, kdy majetkové sankce podle odstavce 1 nemusí být účtovány a vymáhány.

/3/ Organizace, které byly majetkové sankce vyúčtovány, je povinna do 30 dnů po obdržení vyúčtování buď majetkové sankce zaplatit, nebo sdělit oprávněné organizaci své námitky.

/4/ Jestliže hospodářská arbitráž zjistí, že v důsledku porušení povinnosti vyúčtovat, vymáhat nebo platit majetkové sankce zaniklo právo na penále, může oběma organizacím, popřípadě jen jedné z nich, uložit odvod do příslušného státního rozpočtu až do výše částky, která měla být jako penále zaplacena. Odvod lze uložit nejpozději do tří let od vzniku práva na penále.".

80. V § 145 odst. 2 se ve druhé větě slova "nadřízených orgánů" nahrazují slovy "orgánů; hospodářského řízení".

81. § 147 odst. 1 zní:

"/1/ Nahrazuje se to, oč se majetek poškozené organizace škodnou událostí zmenšil /skutečná škoda/ a čeho by byla poškozená organizace dosáhla, kdyby nebyla nastala škodná událost /ušlý zisk/. Při porušení závazku se však nenahrazuje škoda, kterou organizace, jež škodu způsobila, nemohla při vzniku závazku předvídat jako obvyklý následek takového porušení.".

82. V § 158 odst. 2 uvozovací věta zní:

"/2/ Smlouvu o dodávce výrobků, prací nebo výkonů je povinen uzavřít na základě včas předloženého návrhu dodavatel, který je přímým adresátem jmenovitého dodávkového úkolu nebo odběratelského limitu, popřípadě i odběratel, který je přímým adresátem odběratelského limitu; dále je dodavatel povinen uzavřít smlouvu, jde-li o včas předložený návrh odběratele".

83. V § 158 odst. 2 se vypouští ustanovení pod písmenem c/.

84. V § 159 odst. 1 písm. a/ se za slova "o dodávce" vkládají slova "výrobků, prací nebo výkonů".

85. V § 159 odst. 1 se za písmeno a/ vkládá nové písmeno b/, které zní:

"b/ jde o závazně ukládanou státní zakázku,"

Dosavadní písmeno b/ se označuje jako písmeno c/.

86. V § 159 odst. 2 se za slova "u dodávek" vkládá slovo "výrobků".

87. V § 160 se za slova "o dodávce" vkládají slova "výrobků, prací nebo výkonů".

88. § 161 se vypouští.

89. V § 163 v odstavci 1 se vypouští věta za středníkem.

90. V § 163 se vypouští odstavec 6.

91. V § 164 odst. 2 se vypouští druhá věta.

92. § 166a se vypouští.

93. § 168 odst. 3 zní:

"/3/ Splněním dodávky přechází právo hospodaření nebo vlastnické právo k výrobkům na odběratele.".

94. Za § 170 se vkládá nový § 170a, který zní:

Odběratel, kterému byly výrobky s vyznačenou dobou životnosti dodány po uplynutí části této doby stanovené dohodou organizační nebo prováděcím předpisem, je oprávněn je bez zbytečného odkladu odmítnout a na náklady a nebezpečí dodavatele je vrátit. Ponechá-li si je, má právo na přiměřenou slevu. Není-li sjednána nebo prováděcím předpisem stanovena část doby životnosti, do niž mohou být výrobky nejpozději dodány, je dodavatel povinen je dodat nejpozději do poloviny vyznačené doby životnosti."

95. V § 192 odst. 2 se ve druhé větě vypouštějí slova "podle dohody orgánů hospodářského řízení anebo".

96. § 198 odst. 2 písm. b/ zní:

"b/ u výrobků, které odběratel dodává v nezměněném stavu dalšímu odběrateli /spotřebiteli/

1. do konce měsíce následujícího po uplynutí doby, po kterou trvá odpovědnost za vady ve prospěch toho, kdo výrobky zpracovává nebo spotřebovává, nejdéle však na dobu 18 měsíců od splnění dodávky; jde-li o výrobky určené k prodeji občanům, trvá odpovědnost za vady do doby, do níž má být věc použita podle vyznačení na výrobku, jeho obalu nebo záručním listu,

2. Jde-li o výrobky určené k prodeji občanům, pro něž je stanovena záruční doba delší než 6 měsíc, do konce měsíce následujícího po uplynuti doby, po níž trvá odpovědnost za vady ve prospěch spotřebitele /občana/, nejdéle však na dobu 24 měsíců od splnění dodávky; to neplatí pro zemědělské a potravinářské výrobky."

97. V § 198 odst. 2 se za písmeno b/ vkládá nové písmeno c/, které zní:

"c/ u vad výrobků dodaných jako náhradní díly servisní organizaci po dobu, po kterou trvá odpovědnost servisní organizace za opravu, pro kterou byl náhradní díl použit, nejdéle však na dobu 18 měsíc od splnění dodávky servisní organizaci.".

Dosavadní písmena c/ a d/ se označuji jako písmena d/ a e/.

98. V § 198 odst. 3 druhá věta zní: "Je-li výrobek opravován nebo provedena výměna součásti, běží zruční doba znovu jen pro opravované nebo vyměněné součásti."

99. V § 199 se slova "stavební části stavby nebo stavebních prací" nahrazují slovem "stavby".

100. Za § 200 se vkládá nový § 200a, který zní:

Odběratel reklamuje vady u dodavatele. Prováděcí předpis, dodavatel ve smlouvě nebo v záručním listu však mohou určit organizaci, která přijímá a vyřizuje reklamace za dodavatele, a u níž je odběratel povinen reklamovat /servisní organizace/.".

101. § 201 zní:

/1/ Nestanoví-li prováděcí předpisy nebo nedohodnou-li organizace odchylnou úpravu, má odběratel, kterému bylo plněno vadně, právo žádat přiměřenou slevu, jde-li o vadné plnění, které si bez opravy ponechá, nebo

a/ je-li vada neodstranitelná, požadovat v rozsahu vadného plnění buď nové bezvadné plnění, nebo - není-li to možné - požadovat zrušení smlouvy. Totéž právo má, jestliže pro opětovný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad nelze výrobek řádně užívat, anebo jestliže výrobek ani po opětovných opravách nedosahuje stanovených nebo dohodnutých ukazatelů spolehlivosti,

b/ je-li vada odstranitelná, požadovat bezplatné odstranění vady nebo náhradu nákladů na odstranění vady.

/2/ Je-li prováděna statistická přejímka, má odběratel právo na výměnu všech zjištěných vadných výrobků nebo na vrácení částky za nezaplacené, pokud prováděcí předpisy nestanoví nebo organizace nedohodnou odchylnou úpravu. Kromě toho, zjistí-li se při statistické přejímce, že dodávka je nevyhovující, má odběratel právo požadovat přiměřenou slevu, nebo vytřídění vadných výrobků z dodávky, anebo náhradu nákladů tohoto vytřídění, popřípadě může požadovat bud novou bezvadnou dodávku, nebo není-li to možné, zrušení smlouvy.

/3/ Vyřídí-li organizace vnitřního obchodu oprávněně reklamaci spotřebitele /občana/, je dodavatel povinen uspokojit její práva z odpovědnosti za vady stejným způsobem a ve stejném rozsahu, jde-li o vady, za které dodavatel odpovídá.

/4/ Uvede-li odběratel v reklamaci některé z práv podle odstavců 1 a 2, nemůže bez souhlasu dodavatele svou volbu měnit. Jestliže však dodavatel v přiměřené době neposkytne nové bezvadné plnění, nebo výrobky neopraví, popřípadě nevytřídí, může odběratel požadovat přiměřenou slevu nebo zrušení smlouvy, popřípadě náhradu nákladů na opravu nebo vytřídění výrobků.

/5/ Bylo-li plněno menši množství, než udal dodavatel v průvodních dokladech k dodávce, nebo došlo-li k úbytku v důsledku nedostatečného balení popřípadě ložení, za které dodavatel odpovídá, má odběratel právo na doplnění chybějícího množství výrobků nebo může žádat zrušení smlouvy v rozsahu chybějícího množství.

/6/ Kromě práv podle odstavců 1 až 3 a 5 má odběratel právo na majetkové sankce stanovené právním předpisem nebo smlouvou.

/7/ Dohodou organizací nemůže být sjednána odpovědnost za vady nižší, než jakou stanoví právní předpis.".

102. Za § 201 se vkládá nové § 201a a 201b, které zní:

/1/ Organizace se mohou dohodnout, že dodavatel vypořádá předem dohodnutým způsobem práva odběratele z odpovědnosti za vady určené v dohodě. Vypořádání lze provést podle dohody bučí v penězích odečtením částky vyjadřující předpokládané náklady na uspokojení práv odběratele z ceny dodávky, nebo tím, že dodavatel spolu s dodávkou poskytne odběrateli navíc bezplatně sjednané výrobky nebo jejich součást v množství odpovídajícím předpokládanému rozsahu vad /záruční paušál/.

/2/ Prováděcí předpis může stanovit podmínky, které musí být při uzavírání dohody o záručním paušálu dodrženy. Může též určit výrobků /skupiny výrobků/, pro které dohodu o záručním paušálu nelze sjednat.

O splnění povinnosti poskytnout nové bezvadné plnění a bezplatné odstranit vady platí přiměřeně ustanovení § 168. O právech z odpovědnosti za vady oprav, prováděných ke splnění závazku z odpovědnosti za vady platí přiměřeně § 201.".

103. V § 202 odst. se na konci připojuje tato věta: "Částku, kterou odběratel nezaplatil nebo kterou mu dodavatel vrátil, je odběratel povinen zaplatit neprodleně po vypořádání práv z odpovědnosti za vady.".

10. Nad § 206 se vkládá nadpis:

105. § 206 zní:

/1/ Za vady jakosti je dodavatel povinen zaplatit penále ve výši

a/ 20 % z ceny vadného výrobku, jestliže jde o neodstranitelnou vadu a odběratel požaduje nové bezvadné plnění nebo zrušení smlouvy,

b/ 10 % z ceny vadného výrobku, jestliže jde o jiné vady než uvedené v písmenu a/ a odběratel požaduje nové bezvadné plnění nebo zrušení smlouvy,

c/ 10 % z ceny vadného výrobku, jestliže odběratel požaduje bezplatné odstranění vady opravou, nejvýše však desetinásobek ceny opravy.

d/ 5 % z ceny vadného výrobku, jestliže se odběratel rozhodne, že si výrobek bez opravy ponechá, popřípadě, že jej za náhradu nákladů opraví nebo dá opravit.

/2/ Jestliže pro opětovný výskyt vady po opravě nebo nedodržení stanovených nebo dohodnutých ukazatelů spolehlivosti odběratel požaduje zrušení smlouvy nebo nové bezvadné plnění /§ 201 odst. 1 písm. a)/, je dodavatel povinen zaplatit další penále ve výši 10 % z ceny vadného výrobku.

/3/ Penále uvedené v odstavci 1 písm. a/ až c/ se snižuje na polovinu, jestliže dodavatel do 1 měsíce po obdržení reklamace, popřípadě v jiné dohodnuté lhůtě, poskytne nový bezvadný výrobek, nebo vady výrobku v této době opraví je-li výrobek opravován, nevčítá se do této doby doba od sdělení dodavatele, že souhlasí s opravou výrobku, do odeslání výrobku odběratelem k opravě.

/4/ Provádí-li se statistická přejímka a dodávka je podle jejího výsledku nevyhovující, je dodavatel povinen zaplatit penále ve výši 5 % z ceny části dodávky, která je vadná podle nestranného odhadu, provedeného na základě výsledku kontroly výběru podle příslušných technických norem.

/5/ Právo na penále nevzniká

a/ je-li stanoveno provádění statistické přejímky /§ 196/ a nebylo zjištěno, že podle jejího výsledku je dodávka nevyhovující,

b/ při dodávce výrobku lepší jakosti, než byla sjednána, pokud si jej odběratel ponechá.

c/ jde-li o vady vypořádané na základě dohody o záručním paušálu /§ 201a/."

106. § 207 se vypouští.

107. § 208 zní:

/1/ Dodavatel, který dodal výrobek neoznačený stanoveným způsobem nebo výrobek nekompletní, je povinen zaplatit penále ve výši 5 % z ceny vadného výrobku.

/2/ Pokud v důsledku vad jakosti výrobku je nesprávné i jeho označení, je dodavatel povinen platit pouze penále podle § 206.

/3/ Bylo-li plněno menší množství, než udal dodavatel v průvodních dokladech, nebo došlo-li k úbytku v důsledku nedostatečného balení, popřípadě ložení, za které dodavatel odpovídá, je dodavatel povinen zaplatit penále ve výši 10 % z ceny chybějících výrobků.".

108. § 213 odst. 1 a 2 zní:

"/1/ Dohodne-li se ve smlouvě o přípravě dodávek podnik zahraničního obchodu /odběratel/ s dodavatelem, že dodávky pro vývoz budou zajišťovány dodávkovými příkazy, musí být dodávkový příkaz ve shodě se smlouvou o přípravě dodávek, popřípadě s údaji pro včasně materiálové a výrobní zajištěni, bylo-li jejich sdělování dohodnuto. Jde-li o jmenovité úkoly státního plánu, je podnik zahraničního obchodu oprávněn požadovat, aby ve smlouvě o přípravě dodávek byl sjednán tento způsob zajištění dodávek.

/2/ Stejně jako dodávky výrobků pro vývoz se zajišťují dodávky vzorků a propagačního a náborového materiálu dodávaného jako výrobky.".

109. V § 215 odst. 1 se slova "Prováděcí předpisy stanoví nebo organizace dohodnou" nahrazují slovy "Organizace mohou dohodnout".

110. § 216 zní:

/1/ Dodávkový příkaz musí být vydán písemně a doručen dodavateli ve lhůtě s ním dohodnuté; není-li lhůta dohodnuta, musí být doručen ve lhůtě stanovené prováděcím předpisem, popřípadě ve lhůtě obvyklé. Dodávkový příkaz se stane pro dodavatele závazný dnem, kdy mu byl doručen.

/2/ Nebyla-li dodržena lhůta uvedená v odstavci 1, je dodávkový příkaz neplatný. Ustanovení § 213 odst. 5 platí obdobně.

/3/ Dodavatel je povinen do 10 dnů potvrdit odběrateli, že dodávkový příkaz obdržel; neučiní-li tak, nemá to vliv na závaznost dodávkového příkazu.

/4/ Odběratel může dodávkový příkaz svým jednostranným písemným úkonem změnit nebo zrušit. Nemá-li dodavatel pro změnu potřebně výrobní a dodávkové možnosti, platí § 214 odst. 2 obdobné. Odběratel se nemůže zprostit odpovědnosti za škodu způsobenou změnou nebo zrušením dodávkového příkazu.".

111. V § 218 odst. 1 se vypouštějí věty třetí, čtvrtá a pátá, vypouští se odstavec 2 a zrušuje se číslování odstavců.

112. § 233 se vypouští.

113. V § 236 odst. 3 se slova "hrubým porušením technologického postupu" nahrazují slovy "neodstranitelnými vadami".

114. V § 238 písm. c/ se vypouštějí slova "nebo se souhlasem jeho nadřízeného orgánu".

115. V § 258 odst. 1 se za slova "až 200," vkládají slova "§ 201 odst. 3,".

116. V § 259 odst. 1 se za slovo "dodávat" vkládají slova "zemědělské výrobky zvláštního hospodářského významu a" a vypouští se slovo "určeným".

117. V § 259 se vypouští odstavec 2.

118. V § 259 odst. 3 se v první větě vypouštějí slova "k jejichž nákupu jsou určeny,".

119. § 259 odst. 4 zní:

"/4/ Prováděcí předpisy stanoví

a/ zemědělské výrobky zvláštního hospodářského významu a vybrané zemědělské výrobky,

b/ které socialistické organizace jsou považovány za nákupní organizace.".

120. § 260 se vypouští.

121. § 264 se vypouští.

122. V § 269 odst. 1 se vypouští ustanovení pod písmenem a/.

123. V § 269 odst. 3 v prvé větě se vypouštějí slova "generální opravy strojů, zařízení a".

124. § 271 se vypouští.

125. § 274 se doplňuje odstavcem 3, který zní:

"/3/ Dodavatel neodpovídá za závady, jejichž původ spočívá v výchozích podkladech, které mu pro provedení průzkumných nebo projektových prací odevzdal odběratel; na žádost odběratele je však povinen s ním dohodnout opatření k co nejrychlejšímu odstranění závad za úplatu. To neplatí, jestliže dodavatel výchozí podklady zpracoval sám, nebo jestliže zjistil nebo musel zjistit při řádném provádění prací nedostatky výchozích podkladů a odběratele na ně neupozornil."

126. § 284 zní:

/1/ Smlouva může zahrnovat současně dodávku souborů strojů a zařízení spolu s rekonstrukcí nebo modernizací souborů stroj a zařízení dodávku stavební části spolu s rekonstrukci nebo modernizací stavebních objektů, popřípadě i další dodávky. Pokud prováděcí předpisy nestanoví jinak, platí pro každou ze smluvních dodávek ustanovení platná pro příslušný druh smlouvy.

/2/ Uzavře-li hospodářskou smlouvu na stavbu komplexní bytové výstavby na straně odběratele několik investorů, je taková smlouva smlouvou podílovou /§ 155/.".

127. V § 285 se zařazuje nový odstavec 1, který zní:

"/1/ Jestliže práce jsou prováděny zřejmé vadně, je dodavatel již během jejich provádění povinen na písemnou výzvu odběratele odstranit nedostatky, které ohrožují bezpečnost stavby, život nebo zdraví pracujících na stavbě, životní prostředí, nebo v jejichž důsledku hrozí trvalé znehodnocení stavby anebo jde o nedostatky značného rozsahu.".

Dosavadní text se označuje jako odstavec 2.

128. § 288 odst. 3 zní:

"/3/ Odběratel, popřípadě s jeho souhlasem organizace, která má být provozovatelem /uživatelem/ předmětu dodávky, jej může před jeho odevzdáním a převzetím provozovat /užívat/ jen po dohodě s dodavatelem, s nímž sjedná podmínky předčasného užívání. Předčasné užívání musí být v souladu s předpisy o stavebním řádu.".