/1/ v čele podniku je ředitel /popřípadě
jiný vedoucí/, který jako jediný vedoucí
řídí činnost podniku a je za ni a
za její výsledky odpovědný zakladateli
a pracovnímu kolektivu.
/2/ Ředitel jako statutární orgán
podniku jedná jménem podniku ve všech jeho
věcech.
/3/ Orgány socialistické samosprávy, kterými
jsou shromáždění pracovního kolektivu
podniku, popřípadě shromáždění
delegátů pracovního kolektivu podniku /dále
jen "shromáždění"/ a rada
pracovního kolektivu podniku /dále jen "rada"/
se podílejí na řízení v rozsahu
působnosti, stanovené tímto zákonem.
/1/ Ředitel rozhoduje ve věcech podniku samostatně,
pokud jeho rozhodnutí není podmíněno
schválením příslušného
orgánu socialistické samosprávy nebo souhlasem
příslušného orgánu Revolučního
odborového hnutí.
/2/ Ředitel je povinen zúčastnit se jednání
orgánů socialistické samosprávy podniku.
/3/ Ředitel určuje po projednání v
radě z řad pracovníků podniku svého
zástupce,který jej v době nepřítomnosti
zastupuje v plném rozsahu jeho práv a povinností.
Určí-li více zástupců, stanoví
jejich pořadí.
/4/ Ředitel a jeho zástupce /zástupci/ se
zapisují do podnikového rejstříku.
Návrh na zápis a výmaz ředitele podává
zakladatel, návrh na zápis a výmaz zástupce
/zástupců/ podává ředitel.
/1/ Ředitele podniku volí shromáždění
tajným hlasováním. [§ 27 odst. 3
zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve
znění pozdějších předpisů]
Návrh na volbu ředitele na pětileté
funkční období předkládá
shromáždění zakladatel po projednání
v radě.
/2/ Kandidáty na funkci ředitele vybírá
zakladatel z uchazečů, kteří mají
politické, odborné a morální předpoklady
pro tuto funkci, zpravidla na základě jím
vypsaného konkursu.
/3/ Dnem nástupu ředitele do funkce je den jeho
zvolení, pokud shromáždění nestanovilo
dne pozdější. Na základě výsledků
voleb ustanovuje ředitele do funkce zakladatel.
/4/ Ředitele podniku odvolává v průběhu
jeho funkčního období shromáždění
tajným hlasováním na návrh zakladatele
nebo rady.
/5/ Po uplynutí funkčního období do
zvolení nového ředitele vykonává
funkci ředitele dosavadní ředitel.
/6/ Volba nového ředitele se koná do 90 dnů
od skončení výkonu funkce dosavadního
ředitele.
/1/ Orgány socialistické samosprávy podniku
jsou shromáždění a rada.
/2/ Na základě rozhodnutí shromáždění
mohou být na návrh rady a po projednání
s ředitelem svolávána shromáždění,
popřípadě shromáždění
delegátů pracovních kolektivů vnitřních
organizačních jednotek podniku /závody, provozy,
dílny a podobně/. Tato shromáždění
volí podle potřeby své rady.
/3/ Shromáždění, popřípadě
shromáždění delegátů a
rady pracovních kolektivů vnitřních
organizačních jednotek podniku mají v rámci
příslušné jednotky působnost
stanovenou shromážděním. Ustanovení
§ 30 a 31 platí přiměřeně
i pro rady pracovních kolektivů vnitřních
organizačních jednotek.
/1/ Shromáždění
a/ volí ředitele podniku a rozhoduje o návrhu
na jeho odvolání;
b/ volí a odvolává členy rady a určuje
počet jejích členů;
c/ schvaluje na návrh ředitele
1. pětiletý plán hospodářského
a sociálního rozvoje podniku a jeho změny,
2. roční účetní závěrku
a způsob rozdělení použitelného
zisku podniku,
3. návrh na sloučení, splynutí nebo
rozdělení podniku;
d/ schvaluje na návrh rady
1. organizaci socialistické samosprávy uvnitř
podniku a působnost orgánů socialistické
samosprávy vnitřních organizačních
jednotek,
2. volební řád pro volby ředitele
a rady,
3. jednací řád shromáždění;
e/ rozhoduje o věcech, předložených
mu ředitelem podle § 34 odst. 3; v tomto případě
shromáždění rozhodnutí rady buď
potvrdí anebo zruší a návrh ředitele
schválí;
f/ projednává
1. dlouhodobé koncepce a z nich vycházející
dlouhodobé programy ekonomického a sociálního
rozvoje podniku,
2. zprávy o činnosti rady za období mezi
zasedáními shromáždění.
/2/ Shromáždění svolává
rada podle potřeby, nejméně však jednou
ročně. Rada je povinna svolat shromáždění
vždy, požádá-li o to ředitel, zakladatel
nebo alespoň jedna třetina členů pracovního
kolektivu.
/3/ Usnesení shromáždění je přijato,
hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina
všech jeho členů, popřípadě
delegátů pracovního kolektivu.
/1/ Rada je kolektivním výkonným orgánem
socialistické samosprávy, který nese spoluodpovědnost
za hospodářskou a sociální činnost
podniku.
/2/ Rada
a/ schvaluje na návrh ředitele
1. roční prováděcí plány
hospodářského a sociálního
rozvoje podniku a jejich změny,
2. zásady vnitropodnikového řízení
a vnitřní organizaci podniku /§ 5 odst. 2/;
b/ má právo předkládat zakladateli
návrhy kandidátů na funkci ředitele;
c/ předkládá shromáždění
1. návrh na odvolání ředitele,
2. návrh na vnitřní organizaci socialistické
samosprávy a na působnost socialistické samosprávy
vnitřních organizačních jednotek,
3. návrh volebního řádu pro volby
ředitele a návrh jednacího řádu
shromáždění;
d/ svolává shromáždění,
připravuje jeho jednání a projednává
materiály předkládané shromáždění,
kontroluje plnění usnesení shromáždění
a podává mu o tom zprávy;
e/ projednává účast podniku ve sdružení;
f/ volí ze svých členů tajným
hlasováním předsedu a místopředsedu
rady;
g/ schvaluje svůj jednací řád.
/3/ Rada odpovídá za svoji činnost shromáždění
a podává mu zprávy o své činnosti.
/1/ členové rady jsou voleni z řad pracovního
kolektivu podniku.
/2/ Radu volí shromáždění tajným
hlasováním na dobu pěti let, pokud shromáždění
nestanoví dobu kratší.
/3/ Členem rady nemůže být ředitel
a jeho zástupce /zástupci/.
/4/ Při volbě nové rady musí být
provedena obměna alespoň jedné třetiny
počtu jejích členů.
/5/ Funkce člena rady je funkcí čestnou.
/1/ Usnesení rady je přijato, jestliže pro
jeho přijetí hlasovala nadpoloviční
většina všech jejích členů.
/2/ Způsob jednání rady upravuje její
jednací řád.
/1/ Představitel zakladatele má právo zúčastnit
se jednání shromáždění
a rady.
/2/ Usnesení rady; týkající se dodávek
pro zajištění obrany nebo bezpečnosti
státu, plnění závazků z mezinárodních
smluv, dodávek pro zabezpečení zdraví
lidu, jakož i dodávek zajišťujících
ochranu životního prostředí, nelze přijmout,
nesouhlasí-li představitel zakladatele.
/1/ Usnesení shromáždění a rady
jsou závazná pro všechny členy pracovního
kolektivu.
/2/ Usnesení shromáždění vnitropodnikových
útvarů a jejich rad jsou závazná pro
příslušné pracovní kolektivy.
/3/ Nesouhlasí-li ředitel s rozhodnutím rady,
které se týká ročního hospodářského
plánu podniku a jeho změn, zásad vnitropodnikového
řízení nebo vnitřní organizace
podniku, předloží věc k rozhodnuti shromáždění,
které o ní musí rozhodnout do 30 dnů;
do této doby nelze věc vykonat.
/4/ Nesouhlasí-li ředitel s rozhodnutím shromáždění.,
které se týká ročního hospodářského
plánu podniku a jeho změn, a dále s rozhodnutím
shromáždění, které se týká
pětiletého hospodářského plánu
podniku a jeho změn, roční účetní
závěrky a způsobu rozdělení
použitelného zisku a návrhu na rozdělení,
sloučení nebo splynutí podniku, předloží
věc do 15 dnů ke konečnému rozhodnutí
zakladateli.
/5/ O otázkách předložených ředitelem
zakladateli rozhoduje zakladatel bez zbytečného
odkladu, nejdéle však do 30 dnů; do této
doby nelze věc vykonat. Přitom se řídí
hlediskem celospolečenských zájmů
a přihlíží rovněž k zájmům
pracovního kolektivu podniku.
/1/ Ředitel jmenuje a odvolává po projednání
v radě své náměstky a pokud nerozhodne
shromáždění podle odstavce 2, i vedoucí
jemu přímo podřízených vnitřních
organizačních jednotek.
/2/ Shromáždění může rozhodnout,
že vedoucí vnitřních organizačních
jednotek podniku jsou voleni a odvoláváni shromážděním,
popřípadě shromážděním
delegátů pracovního kolektivu příslušné
vnitřní organizační jednotky tajným
hlasováním. Návrh kandidátů
na funkci vedoucího vnitřní organizační
jednotky předkládá tomuto shromáždění
vedoucí pracovník přímo nadřízený
volené funkci po projednání v radě
pracovního kolektivu této vnitřní
organizační jednotky.
/3/ Voleného vedoucího vnitřní organizační
jednotky odvolává v průběhu jeho funkčního
období shromáždění, popřípadě
shromáždění delegátů této
organizační jednotky tajným hlasováním
na návrh přímo nadřízeného
vedoucího pracovníka nebo rady pracovního
kolektivu této organizační jednotky.
// Nejsou-li vedoucí vnitřních organizačních
jednotek podniku zvoleni podle odstavců 2 a 3, rozhoduje
o obsazení funkcí vedoucích vnitřních
organizačních jednotek podniku ředitel, popřípadě
vedoucí pracovník příslušný
podle vnitřních organizačních předpisů
podniku.
/1/ Podnik je povinen sestavovat pětiletý a roční
plán hospodářského a sociálního
rozvoje /dále jen "hospodářský
plán"/ jako základní nástroj
řízení své činnosti.
/2/ Hospodářský plán podniku musí
zabezpečovat závazné výstupy státního
plánu a uzavřené hospodářské
smlouvy. Dále zajišťuje rozvoj podniku a vychází
z objednávek, průzkumu trhu a z vlastních
záměrů podniku.
/3/ Při tvorbě a plnění hospodářského
plánu musí podnik zejména efektivně
využívat veškeré použitelné
zdroje a kapacity, především zdroje vědeckotechnického
pokroku, uplatňovat. progresivní normy spotřeby,práce,
surovin, materiálů, energie a paliv a trvale usilovat
o snižování vlastních nákladů,
zvyšování produktivity práce a růst
použitelného zisku.
/4/ Podnik sestavuje hospodářský plán
za široké účasti pracovního kolektivu,
který se aktivně podílí na tvorbě,
plnění a kontrole tohoto plánu.
/1/ Hospodářské smlouvy jsou základem
hospodářských vztahů mezi podniky
navzájem a mezi podniky a dalšími subjekty,
zabezpečují plnění úkolů,
vyplývajících z hospodářských
plánů podniku a změn v poptávce na
vnitřním a zahraničním trhu; současně
jsou jedním ze závazných podkladů
pro tvorbu hospodářských plánů
podniku.
/2/ Hospodářské smlouvy jsou pro podnik závazné
a podnik je povinen je dodržovat. Jejich plnění
se promítá do konečných hospodářských
výsledků a ovlivňuje tvorbu podnikových
fondů a odměňování pracovního
kolektivu. Za neplnění hospodářských
smluv nese podnik plnou majetkovou odpovědnost.
/1/ Zavádění vědeckotechnických
poznatků do hospodářské činnosti
a trvalé zvyšování technickoekonomické
úrovně a jakosti zboží je základním
předpokladem toho, aby podnik uspokojoval vzrůstající
potřeby socialistické společnosti.
/2/ K zabezpečování vědeckotechnického
pokroku buduje podnik podle potřeby svá vlastní
výzkumná, vývojová, konstrukčně
projekční a obdobná pracoviště
a spolupracuje s pracovišti akademií věd, výzkumnými
ústavy, vysokými školami a jinými výzkumnými
pracovišti a pobočkami vědeckotechnické
společnosti.
/3/ Podnik je povinen soustavně uskutečňovat
technickou modernizaci a rekonstrukci svých výrobních,
technologických, technických a jiných zařízení
a likvidovat zastaralé technologie a technická zařízení.
/1/ Podnik ve spolupráci s jinými podniky a dalšími
subjekty zabezpečuje materiálově a technicky
své výrobní a jiné potřeby
tak, aby plynule uskutečňoval svoji hospodářskou
a sociální činnost a aby hospodárně
a účelně nakládal se svými
zdroji. K tomu účelu podnik samostatně organizuje
svůj nákup a sám si volí své
nákupní cesty se zřetelem na nutnost racionálního
oběhu výrobků, surovin a materiálů
v národním hospodářství.
/2/ Podnik prodává zboží a poskytuje
služby; tím získává prostředky
pro plnění svých povinností, pro zabezpečování
svého dalšího efektivního rozvoje a
pro uspokojování potřeb svého pracovního
kolektivu. Samostatně volí nejvhodnější
způsoby a organizaci prodeje zboží.
/3/ V případech stanovených zákonem
zabezpečuje podnik svůj nákup a prodej v
souladu s opatřeními příslušných
státních orgánů.
/1/ Podnik vytváří tyto fondy:
a/ fond rozvoje, určený zejména k financování
vědeckotechnického rozvoje, investic včetně
modernizace a rekonstrukce a přírůstků
zásob,
b/ rezervní fond, určený ke krytí
ztrát a rizik a financování výkyvů
hospodaření podniku,
c/ fond kulturních a sociálních potřeb,
určený zejména k zabezpečování
potřeb sociálního rozvoje pracovního
kolektivu podniku,
d/ fond odměn, určený k osobní hmotné
zainteresovanosti na výsledcích hospodářské
činnosti podniku.
/2/ Podnik si může vytvářet ze svého
použitelného zisku další fondy podle svého
uvážení.
/3/ Podnik vytváří majetkové fondy
a v případech stanovených zvláštními
předpisy i účelové fondy, tvořené
z nákladů, popřípadě z dalších
zdrojů.
/4/ Prostředky fondů vytvořené podnikem
mu nelze odejmout; podnik o jejich použití rozhoduje
samostatně. Zůstatky jednotlivých fondů
lze převádět do dalších kalendářních
let bez omezení.
/1/ Podnik aktivně používá úvěru
pro svoji hospodářskou a sociální
činnost.
/2/ Podnik je odpovědný za hospodárné
a účelné využití úvěru
a za jeho návratnost v dohodnuté lhůtě.
Úvěr lze používat pouze k účelu,
k němuž byl poskytnut.
/1/ Podnik je povinen hospodárně využívat
dotace a subvence k účelu, k němuž byly
poskytnuty.
/2/ Pokud nejsou dotace nebo subvence obsaženy ve výstupech
státního plánu, rozhoduje o jejich poskytnutí
příslušný státní orgán
podle pravidel stanovených vládou československé
socialistické republiky nebo vládami republik.
/1/ Podnik prodává zboží a poskytuje
služby za ceny stanovené státními orgány,
popřípadě pověřenými
organizacemi. V případech a za podmínek stanovených
státními orgány má podnik právo
používat smluvní ceny, sjednané dohodou
s odběratelem /spotřebitelem/.
/2/ Při tvorbě a změnách cen je podnik
povinen zajišťovat nebo navrhovat ceny ekonomicky odůvodněné
z hlediska vývoje společensky nutných nákladů,
respektujících vliv zapojení do mezinárodní
dělby práce a užitné vlastnosti zboží,
jakož i podmínky realizace zboží na trhu.
/3/ Podnik je povinen dodržovat pravidla státního
řízení cen. Prostředky získané
neoprávněně porušením cenových
předpisů, pokud je podnik neprodleně nevrátí
poškozenému odběrateli, odvede do státního
rozpočtu. Za porušení cenové kázně
je podnik postihován podle obecně závazných
právních předpisů.
/1/ Podnik využívá ve své hospodářské
činnosti i zapojení do mezinárodní
dělby práce, především v rámci
socialistické ekonomické integrace.
/2/ Podnik může podle zákonem stanovených
pravidel uskutečňovat zahraničně hospodářskou
činnost, a to zpravidla na základě devizového
samofinancování. Má právo za podmínek
stanovených zákonem navazovat a uskutečňovat
přímé vztahy s organizacemi států
podílejících se na socialistické ekonomické
integraci.
/1/ Podnik má právo zřizovat devizový
fond. Prostředky pro něj získává
podnik podle devizového normativu z devizové tržby
získané z vývozu zboží, ze salda
kooperačních dodávek a z prodeje licencí,
jakož i z úspor poskytovaných devizových
prostředků, popřípadě z devizových
dotací.
/2/ Prostředky devizového fondu slouží
k zabezpečování rozvoje hospodářské
činnosti podniku, ke krytí dovozních potřeb,
k úhradě devizových závazků
a ke splácení úvěrů, poskytnutých
bankou, pokud jsou příjmem devizového fondu.
/3/ Prostředky devizového fondu vytvořené
podnikem mu nelze odejmout; podnik o jeho použití
rozhoduje v souladu s obecně závaznými právními
předpisy. Zůstatek fondu lze převádět
do dalších kalendářních let bez
omezení.
/1/ Podnik je povinen uskutečňovat svoji hospodářskou
a sociální činnost tak, aby co nejúčinněji
chránil životní prostředí před
škodlivými vliv, které jsou jeho činností
vyvolávány, zejména aby neohrožoval
zdraví občanů. Z vlastních zdrojů
financuje a uskutečňuje opatření k
tvorbě a ochraně všech složek životního
prostředí, ohrožovaných jeho činností.
/2/ Podnik je povinen budovat zařízení na
ochranu životního prostředí, uvádět
tato zařízení do provozu společně
s příslušným výrobním
nebo nevýrobním zařízením a
trvale zajišťovat jejich plynulý a účinný
chod.
/1/ Podnik je povinen racionálně využívat
a chránit přírodní zdroje.
/2/ Za využívání přírodních
zdrojů jako části národního
majetku platí podnik stanovené poplatky.
/1/ Podnik přednostně zavádí do své
hospodářské činnosti bezodpadové
technologie.
/2/ Podnik je povinen hospodárně a účelně
využívat odpady ze své hospodářské
činnosti jako zdroje druhotných surovin a energie,
popřípadě vytvářet podmínky
pro jejich hospodářské využití
jinými subjekty. Za tím účelem je
povinen odpady evidovat, shromažďovat je na vhodných
místech a chránit je před znehodnocením
nebo odcizením. Nelze-li odpad hospodářsky
využít, je podnik povinen likvidovat jej způsobem
neohrožujícím životní prostředí.
Při realizaci opatření k ochraně životního
prostředí a při racionálním
využívání přírodních
zdrojů podnik úzce spolupracuje s příslušným
národním výborem.
/1/ Za účelem aktivního působení
na celou činnost podniku a způsoby, metody a formy
jejího rozvoje, k zajištění efektivního
řízení a plnění plánovaných
úkolů je podnik povinen podle zvláštních
předpisů zpracovávat a vést sociálně
ekonomické, vědeckotechnické a ekonomické
informace, jakož i informace pro plánování
a sestavování státních rozpočtů
/dále jen "informace"/.
/2/ Podnik, popřípadě jeho vnitřní
organizační jednotka je povinen poskytovat informace
příslušným orgánům ve
stanovených termínech a zajišťovat jejich
věrohodnost.
/3/ Vyžadovat předkládání informací
od podniku je přípustné jen v rozsahu a způsobem
stanoveným obecně závaznými právními
předpisy.
/1/ Podnik je povinen vytvořit účinný
systém kontroly, zabezpečovat zejména soustavnou
kontrolu zajištění výstupů státního
plánu a jakosti výroby, ochrany národního
majetku, ochrany životního prostředí
a kontrolovat chod své hospodářské
činnosti. Kontrola musí být prováděna
jako nedílná součást řízení,
sloužit k jeho upevňování a přispívat
k vytváření souladu rozvoje podniku se zájmy
společnosti a kolektivu pracujících.
/2/ Kontrolu činnosti podniku provádějí
pouze orgány, jejichž kontrolní funkce jsou
upraveny zákonem. Kontroly musí přispívat
ke zvýšení efektivnosti hospodářské
a sociální činnosti podniku.
/3/ Zřizování závodních komisí
lidové kontroly upravuje zákon. [Zákon
č. 103/1971 Sb., o lidové kontrole; zákon
ČNR č. 116/1971 Sb., o výborech a komisích
lidové kontroly, ve znění zákona ČNR
č. 137/1983 Sb.; zákon SNR č. 121/1971 Sb.,
o lidové kontrole ve Slovenské socialistické
republice]
Podnik je povinen vést předepsaným způsobem
účetnictví, sestavovat roční
účetní závěrku a poskytovat
ji zakladateli, příslušným orgánům
státní správy a příslušné
bance.
/1/ Podniky mohou navzájem nebo spolu s národními
výbory a dalšími socialistickými organizacemi
dobrovolně sdružovat prostředky i činnosti
k dosažení určitého účelu
nebo v jiném společném zájmu.
/2/ Podniky sdružují své prostředky
a činnosti na základě smlouvy o sdružení.
/3/ Sdružováním prostředků a
činností nesmí být vytvářen
nežádoucí monopol; pokud smlouvou o sdružení
vznikne takový monopol, je smlouva neplatná.
[§ 24 hospodářského zákoníku
č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších
předpisů]
/1/ Smlouva o sdružení vymezí účel
sdružení, dobu, na kterou je uzavírána,
činnost, která je předmětem sdružení,
způsob jejího provádění, práva
a povinnosti účastníků, výši
podílů, kterými přispívají
k úhradě nákladů spojených
s výkonem dohodnuté činnosti, důsledky
porušení smluvních povinností a způsob
vypořádání závazků po
zániku smlouvy o sdružení, jakož i podmínky,
za nichž může účastník od
smlouvy o sdružení odstoupit.
/2/ Smlouva o sdružení vznikne, dojde-li k dohodě
o celém jejím obsahu.
O zisk i ztrátu se účastníci sdružení
dělí podle poměru sdružených
prostředků nebo podle rozsahu činnost., kterou
přispěli k dosažení hospodářského
výsledku.
a/ dosažením účelu, k němuž
byla uzavřena nebo stalo-li se dosažení tohoto
účelu nemožným,
b/ uplynutím doby, na kterou byla uzavřena,
c/ dohodou účastníků sdružení,