Strategie urychlení sociálně ekonomického
rozvoje Československé socialistické republiky,
sledující výrazný vzestup životní
úrovně lidu, vyžaduje důsledně
uskutečňovat přestavbu hospodářského
mechanismu, směřující k intenzifikaci
a zvýšení efektivnosti socialistické
ekonomiky, prohlubovat socialistickou demokracii a zvyšovat
účast lidu na řízení a správě
společnosti.
Základním článkem národního
hospodářství jsou státní podniky
a družstva, které mají rozhodující
úlohu při rozvíjení ekonomického
potenciálu společnosti a dosažení hlavního
cíle společenské výroby v socialismu,
kterým je co nejplnější uspokojování
hmotných a duchovních potřeb všeho lidu.
Státní podnik plní své hospodářské
a sociální úkoly v souladu s politikou Komunistické
strany Československa, vedoucí a usměrňující
síly socialistické společnosti a státu.
Organizace Komunistické strany Československa působící
ve státním podniku jsou politickým jádrem
pracovního kolektivu, sjednocují úsilí
vedení státního podniku, orgánů
socialistické samosprávy, společenských
organizací sdružených v Národní
frontě a všech pracujících k uspokojován
celospolečenských potřeb. Uplatňují
právo stranické kontroly vůči vedení
státního podniku a orgánům socialistické
samosprávy a zabezpečují uskutečňování
kádrové politiky Komunistické strany Československa,
formování účasti pracujících
na řízení a rozvoj socialistické samosprávy
pracovního kolektivu.
Společenské organizace sdružené v Národní
frontě působí ve státním podniku
v souladu se svými stanovami, aktivně se podílejí
na rozvoji tvůrčí iniciativy pracujících
a na zvyšování jejich odpovědnosti za
výsledky hospodářské a sociální
činnosti státního podniku.
Významnou úlohu při rozvoji státního
podniku má Revoluční odborové hnutí,
které se podílí na organizování
účasti pracujících na řízení
a rozvoji výroby a na zlepšování pracovních,
zdravotních, sociálních a kulturních
podmínek pracovního kolektivu, hájí
jejich práva, oprávněné zájmy
a potřeby.
Při zabezpečování zájmů
mladé generace a ve výchově mladých
členů pracovního kolektivu má ve státním
podniku důležité poslání Socialistický
svaz mládeže.
Veškerá činnost státního podniku
je řízena podle zásady demokratického
centralismu. Základním nástrojem řízení
státního podniku státem je pětiletý
státní plán hospodářského
a sociálního rozvoje.
V zájmu vytvoření všestranných
podmínek pro plnění těchto úkolů
a dosažení vytýčených cílů
se usneslo Federální shromáždění
československé socialistické republiky na
tomto zákoně:
Účelem tohoto zákona je upraví.t postavení,
právní poměry a zásady činnosti
státního podniku /dále jen "podnik"/
jako základního článku národního
hospodářství.
/1/ Podnik je socialistickou organizací, jejímž
hlavním společenským posláním
je svou podnikatelskou činností účelně
a hospodárně uspokojovat potřeby socialistické
společnosti; v souladu s tímto posláním
podnik zabezpečuje svůj hospodářský
rozvoj a v závislosti na výsledcích hospodaření
sociální rozvoj svého pracovního kolektivu.
/2/ Podnik je socialistickým výrobcem zboží
a poskytuje služby; svou činnost provozuje samostatně
na základě státního plánu hospodářského
a sociálního rozvoje /dále jen "státní
plán"/, úplného chozrasčotu a
socialistické samosprávy.
/3/ Pracovní kolektiv podniku tvoří pracovníci,
kteří v něm konají práce v
pracovním poměru, s výjimkou vedlejšího
pracovního poměru. [§ 27 a násl.
a § 70 zákoníku práce č. 65/1965
Sb., ve znění pozdějších předpisů]
/1/ Socialistický stát vytváří
v souladu se svou hospodářsko-organizátorskou
funkcí především obecně závaznými
právními předpisy podmínky pro podnikatelskou
činnost podniku; přitom zejména:
a/ stanoví dlouhodobé ekonomické normativy,
jmenovité úkoly celospolečenského
národohospodářského významu
a limity omezených zdrojů;
b/ určuje finanční. a měnové
nástroje k usměrňování činnosti
podniku, zejména odvody, daně, dotace, pravidla
finančního hospodaření a podmínky
úvěrování;
c/ stanoví pravidla rozdělení vytvořených
zdrojů mezi společnost a podniky a základní
proporce jejich užití na spotřebu a rozvoj
v podniku;
d/ stanoví ceny nebo pravidla pro jejich tvorbu a změny;
e/ stanoví zásady mzdové politiky a pravidla
mzdové regulace;
f/ stanoví pravidla pro provádění
zahraničně hospodářské činnosti;
g/ přijímá protimonopolní opatření
a stanoví pravidla hospodářské soutěže;
h/ rozhoduje o vzniku a zániku podniku.
/2/ Činnost a územní působnost podniku
lze omezovat nebo do ní zasahovat pouze za podmínek
a způsobem stanoveným zákonem.
/1/ Podnik je právnickou osobou; vystupuje v právních
vztazích svým jménem a nese odpovědnost
z těchto vztahů vyplývající.
/2/ Podnik neodpovídá za závazky státu
nebo jiných subjektů. Stát neodpovídá
za závazky podniku, pokud zákon nestanoví
jinak. [např. § 251 zákoníku práce
č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších
předpisů; § 3 zákona č. 72/1967
Sb., o Státní spořitelně, ve znění
zákona č. 163/1968 Sb.]
/3/ Proti zásahům orgánů hospodářského
řízení do své činnosti, které
jsou v rozporu s obecně závaznými právními
předpisy, se podnik může domáhat ochrany
u hospodářské arbitráže za podmínek
stanovených zákonem. [Hospodářský
zákoník č. 109/1964 Sb., ve znění
pozdějších předpisů; zákon
č. 121/1962 Sb., o hospodářské arbitráži,
ve znění pozdějších předpisů
/§ 2a/]
/4/ Orgán hospodářského řízení,
který svým zásahem do činnosti podniku
způsobil tomuto podniku majetkovou újmu, je povinen
ji nahradit. Podmínky a rozsah náhrady majetkové
újmy, jakož i případy, kdy se náhrada
neposkytuje, stanoví zákon. [Hospodářský
zákoník č. 109/1964 Sb., ve znění
pozdějších předpisů; zákon
č. 121/1962 Sb., o hospodářské arbitráži,
ve znění pozdějších předpisů
/§ 2a/]
/5/ Způsobil-li podnik svou činností majetkovou
újmu státu nebo jinému podniku nebo subjektu,
je povinen ji nahradit za podmínek a v rozsahu stanoveném
zákonem.
/1/ Vnitřní organizace podniku a organizace vnitřního
řízení je ve výhradní působnosti
podniku.
/2/ Vnitřní organizaci podniku upravuje organizační
řád, popřípadě jiný
vnitropodnikový organizační předpis.
/3/ člení-li se podnik na vnitřní
organizační jednotky, může organizační
řád, popřípadě jiný
vnitropodnikový organizační předpis
stanovit rozsah, v němž vnitřní organizační
jednotka vystupuje v právních vztazích jménem
podniku; právní úkony činí
její vedoucí, popřípadě další
pracovníci, určení organizačním
řádem, popřípadě jiným
vnitropodnikovým organizačním předpisem.
/1/ Podnik hospodaří s majetkem v socialistickém
celospolečenském vlastnictví, který
tvoří věci a majetková práva
včetně práv k výsledkům výzkumné,
vývojové, projektové a jiné obdobné
činnosti /národní majetek/, jenž je
vlastnictvím všeho lidu., a který mu byl svěřen
při jeho založení; dále podnik hospodaří
s věcmi a majetkovými právy včetně
práv k výsledkům výzkumné,
vývojové, projektové a jiné obdobné
činnosti, kterých nabyl v průběhu
svého podnikání a které se tak staly
součástí majetku v socialistickém
celospolečenském vlastnictví /národního
majetku/.
/2/ Podnik má právo a povinnost tento majetek v
socialistickém celospolečenském vlastnictví
držet, užívat jej, nakládat s ním,
chránit jej a rozmnožovat v zájmu dosahování
co nejlepších hospodářských výsledků
a plného uspokojování potřeb socialistické
společnosti. Majetek může být podniku
odňat pouze v případech stanovených
zákonem, a to v zásadě za úplatu.
/3/ Peněžním vyjádřením
majetku v socialistickém celospolečenském
vlastnictví, se kterým podnik trvale provozuje svou
podnikatelskou činnost, je jmění. Podnik
je povinen rozmnožovat toto jmění, které
nesmí být odňato svému účelu
s výjimkou zvláštních režimů
hospodaření podle tohoto zákona.
Podnik je přímým subjektem vztahů
ke státnímu rozpočtu /státní
rozpočet federace nebo státní rozpočet
příslušné republiky/, státním
fondům a rozpočtům národních
výborů.
/1/ Podnik hradí své potřeby a náklady
z příjmů, získaných především
ze své podnikatelské činnosti, jakož
i z dalších zdrojů.
/2/ Ze svého zisku hradí podnik přednostně
své povinnosti vůči státu /odvody,
daně/.
/3/ Zisk zbylý po provedení odvodů a daní
/dále jen "použitelný zisk"/ využívá
podnik samostatně, přitom provádí
přednostně příděly do fondů,
které je povinen vytvářet.
/4/ Odpisy ze základních prostředků
zůstávají pod.niku v plné výši
a podnik je využívá ve své pravomoci
samostatně; to neplatí, je-li podniku uložen
útlumový program.
/1/ Základním nástrojem centrálního
řízení podniku státem je pětiletý
státní plán, který je základem
uskutečňování hospodářské
politiky Komunistické strany Československa a socialistického
státu. Cíle a úkoly státního
plánu se uplatňují vůči podniku
v zásadě ekonomickými prostředky.
/2/ Podnik je přímým adresátem výstupů
státního plánu, jimiž jsou zejména
normativy, jmenovité úkoly /včetně
závazných státních zakázek/,
limity a dotace.
/3/ Normativy, jmenovité úkoly a limity jsou pro
podnik závazné.
/1/ Podnik uskutečňuje svou činnost v souladu
s principem socialistické zákonnosti.
/2/ Podnik rozvíjí svou činnost podle zásad
plánovitosti a hospodářského soutěžení
tak, aby při využívání všech
možností, daných mu socialistickým právním
řádem, úspěšné naplňoval
své poslání. V souvislosti s tím bere
na sebe přiměřené hospodářské
riziko.
/3/ Podnik nesmí nadřazovat své zájmy
nad zájmy celospolečenské; zejména
nesmí zneužívat svého hospodářského
postavení na úkor jiných subjektů
nebo jiným způsobem jednat proti zájmům
společnosti.
/1/ Pracující se podílejí na rozhodování
zásadních otázek hospodářské
a sociální činnosti podniku prostřednictvím
socialistické samosprávy pracovního kolektivu
/dále jen "socialistická samospráva"/.
/2/ Účast pracujících na rozvoji a
řízení podniku se dále uskutečňuje
prostřednictvím společenských organizací,
sdružených v Národní frontě a
působících v podniku, zejména Revolučního
odborového hnutí a Socialistického svazu
mládeže.
/1/ Podnik spolupracuje ve své hospodářské
a sociální činnosti s příslušnými
národními výbory a podílí se
na komplexním hospodářském a sociálním
rozvoji jejich územních obvodů způsobem
a za podmínek, které stanoví zákon.
Ve své činnosti je povinen dodržovat rozhodnutí
národních výborů, vydaná v
souladu s jejich pravomocí. Příslušné
národní výbory se vyjadřují
rovněž k rozvoji podniku a k zásadním
změnám předmětu jeho činnosti
/podnikání/.
/2/ Podnik se podílí na vypracování
a provádění volebních programů
Národní fronty.
/1/ Zakladatelem podniku je ústřední orgán
státní správy nebo národní
výbor.
/2/ Zakladatel vykonává vůči podniku
funkci orgánu hospodářského řízení
pouze za podmínek a v rozsahu stanoveném zákonem
a v tomto postavení kontroluje hospodářskou
a sociální činnost podniku.
/1/ Zakladatel navrhuje zpravidla na základě konkursního
řízení kandidáty na funkci ředitele;
může podat návrh na odvolání
ředitele.
/2/ V případě, že podnik svým
hospodařením ohrožuje nebo neoprávněně
snižuje své jmění nebo není schopen
plnit své odvodové nebo daňové povinnosti
nebo není schopen vytvářet povinné
podnikové fondy ve stanoveném rozsahu nebo vykazuje-li
hospodářskou ztrátu po dobu delší
jednoho roku, je zakladatel postupně povinen:
a/ uplatnit v podniku konsolidační režim podle
konsolidačního programu na přesně
stanovenou dobu a sledovat jeho plnění;
b/ ustavit na dobu nejvýše tří let přímou
správu;
c/ rozhodnout o sloučení nebo splynutí podniků
nebo rozhodnout o rozdělení nebo zrušení
podniku, jestliže opatření uvedená pod
písmeny a/ a b/ nevedla k odstranění příčin,
pro něž byla přijata.
/3/ Zakladatel může rozhodnout o sloučení,
splynutí nebo rozdělení podniku rovněž:
a/ na základě programu strukturálních
změn národního hospodářství
/rozvoje nebo útlumu odvětví nebo oboru/,
schváleného příslušnou vládou;
b/ na návrh podniku, popřípadě podniků,
o jejichž sloučení, splynutí nebo rozdělení
se jedná.
/4/ Zakladatel z důvodů uvedených v odstavci
3 písm. a/ může též podnik zrušit.
/5/ Zakladatel může rozhodnout o uložení
útlumového programu /§ 15/ v podniku z důvodů
uvedených v odstavci 3 písm. a/.
/6/ Zakladatel je povinen před rozhodnutím o sloučení,
splynutí, rozdělení nebo zrušení
podniku přihlédnout k návrhům a stanoviskům
podniku a projednat tato opatření s příslušným
národním výborem a orgánem Revolučního
odborového hnutí.
/7/ Zakladatel potvrzuje roční účetní
závěrku podniku a splnění závazných
výstupů státního plánu.
/1/ Útlumový program je soubor hospodářských,
technických, organizačních, kádrových,
sociálních a dalších opatření
směřujících v daném podniku
k utlumení výrobní nebo jiné hospodářské
činnosti v určeném odvětvi nebo oboru.
/2/ Útlumový program uložený zakladatelem
je podnik povinen řádně a ve vymezené
době splnit.
/1/ Konsolidační program je soubor hospodářských,
technických, organizačních, kádrových,
sociálních a dalších opatření
směřujících k obnovení schopností
podniku Plnit stanovené hospodářské
funkce.
/2/ Konsolidační program uložený zakladatelem
je podnik povinen řádně a ve vymezené
době splnit.
/1/ Přímá správa podniku spočívá
v přechodu řízení podniku z dosavadních
řídících orgánů na správce
ustanoveného zakladatelem. Při výkonu přímé
správy je správce podřízen zakladateli.
/2/ Ustavení přímé správy a
ustanovení správce se zapisuje do podnikového
rejstříku. Návrh na zápis podává
zakladatel. Působnost dosavadních řídících
orgánů podniku přechází na
správce dnem zápisu; tímto dnem zaniká
funkce ředitele, zanikají orgány socialistické
samosprávy a určení zástupce, popřípadě
zástupců ředitele podniku /§ 26 odst.
3/.
/3/ Správce jedná jménem podniku ve všech
jeho věcech a odpovídá za výkon své
funkce zakladateli, kterému podává čtvrtletní
a roční zprávy.
/4/ Před skončením přímé
správy předloží správce zakladateli
závěrečnou zprávu o výsledcích
přímé správy. Na jejím základě
podá zakladatel návrh na výmaz přímé
správy podniku z podnikového rejstříku
nebo rozhodne o zrušení podniku.
/5/ Po skončení přímé správy,
nedojde-li k zániku podniku, zabezpečí zakladatel
do 90 dnů ustanovení řídících
orgánů podniku /§ 25/. Do dne nástupu
zvoleného ředitele do funkce vykonává
funkci ředitele správce.
/1/ Podnik vzniká na základě rozhodnutí
zakladatele dnem zápisu do podnikového rejstříku.
/2/ Návrh na zápis podniku do podnikového
rejstříku podává zakladatel. Zakladatel
je povinen k návrhu na zápis podniku do podnikového
rejstříku připojit:
a/ zakládací listinu,
b/ souhlas příslušného orgánu
státní správy s předmětem činnosti
/podnikání/, pokud zvláštní předpisy
takový souhlas vyžadují.
/3/ Zakladatel je povinen projednat vznik podniku s příslušným
národním výborem. Je-li zakladatelem podniku
federální ústřední orgán
státní správy, projedná vznik podniku
i s příslušným ústředním
plánovacím orgánem republiky.
/4/ Druh, organizační formu a velikost podniku volí
zakladatel diferencovaně s ohledem na poslán podniku;
přitom účelně využívá
a propojuje prvky kombinátních, koncernových,
oborových i územních a dalších
principů organizování tak, aby vytvořil
co nejširší prostor pro socialistickou podnikavost.
/1/ Zakládací listinu podniku vydává
zakladatel.
/2/ Zakládací listina musí obsahovat:
a/ označení zakladatele;
b/ název, sídlo podniku a jeho identifikační
číslo [Vyhláška č. 117/1972
Sb., o jednotném číselníku organizací
v ČSSR]; název musí vylučovat
možnost záměny s názvy jiných
organizací;
c/ vymezení základního předmětu
činnosti /podnikání/, popřípadě
v jeho rámci vymezení povinného předmětu
činnosti /podnikání/;
d/ určení jmění podniku při
jeho založení, popřípadě ustanovení
o přechodu práv a závazků na podnik;
e/ vymezení doby, na kterou je podnik zakládán,
popřípadě vymezení úkolu, ke
kterému je zakládán;
f/ rozsah, v němž organizační jednotka
vystupuje v právních vztazích jménem
podniku /§ 5 odst. 3/.
/1/ Zjistí-li podnik nebo jeho vnitřní organizační
jednotka, že k efektivnímu zabezpečování
některých hospodářských činností
by bylo vhodné založit další podnik, může
takový návrh předložit příslušnému
zakladateli.
/2/ Zakladatel je povinen bez zbytečného odkladu,
nejdéle však do 6 měsíců, posoudit
návrh na založení dalšího podniku
ve všech politických, ekonomických a sociálních
souvislostech a své rozhodnutí sdělit navrhovateli.
/1/ K rozdělení, sloučení nebo splynutí
podniku dochází na základě rozhodnutí
zakladatele /zakladatelů/ dnem zápisu do podnikového
rejstříku. Při zápisu těchto
změn postupuje zakladatel /zakladatelé/ přiměřeně
podle § 18 odst. 2.
/2/ Rozdělený podnik zaniká a jeho majetek
a závazky přecházejí v rozsahu určeném
zakladatelem na nově vzniklé, popřípadě
přejímající podniky.
/3/ Slučovaný podnik zánik a jeho majetek
a závazky přecházejí na přejímající
podnik.
/4/ Při splynutí podniků dosavadní
podniky zanikají a jejich majetek a závazky přecházejí
na nově vzniklý podnik.
/1/ Podnik zaniká:
a/ rozdělením, sloučením, splynutím,
zrušením bez likvidace;
b/ likvidací zrušeného podniku;
c/ uplynutím doby, na kterou byl založen, nebo splněním
úkolu, ke kterému byl založen.
/2/ Zánik podniku nastává na základě
skutečností, uvedených v odstavci 1 dnem
výmazu podniku z podnikového rejstříku.
Návrh na výmaz podniku z podnikového rejstříku
podává zakladatel, popřípadě
likvidátor.
/3/ Při zániku podniku uplynutím doby, na
kterou byl založen, splněním úkolu,
ke kterému byl založen, nebo při jeho zrušení
bez likvidace učiní zakladatel opatření
o veškerém jeho majetku a závazcích.
Neučiní-li tak, provede se likvidace podniku podle
zvláštních předpisů. [Hospodářský
zákoník č. 109/1964 Sb., ve znění
pozdějších předpisů]
/4/ Zakladatel je povinen projednat zánik podniku s příslušným
národním výborem. Rozhoduje-li o zániku
podniku zakladatel, který je federálním ústředním
orgánem státní správy, projedná
zánik podniku i s příslušným
ústředním plánovacím orgánem
republiky.
/5/ K zániku podniku podle ustanovení odstavce 1
písm. a/ a b/ se vyjadřuje příslušný
orgán Revolučního odborového hnutí.
/1/ Podnik, na který přešel majetek a závazky
zaniklého podniku, je povinen neprodleně vyrozumět
podnik a jiné subjekty, které jsou zánikem
podniku dotčeny, o zániku podniku a o přechodu
jeho majetku a závazků.
/2/ Zanikne-li podnik uplynutím doby, na kterou byl založen,
splněním úkolu, ke kterému byl založen,
nebo zrušením bez likvidace, má oznamovací
povinnost zakladatel; při likvidaci podniku mi tuto povinnost
likvidátor.
/1/ Týká-li se sloučení nebo splynutí
podniků několika zakladatelů, rozhodují
tito zakladatelé ve vzájemné dohodě.
/2/ Při rozhodování o splynutí podniku
se zakladatelé dohodnou, který z nich bude vůči
nově vzniklému podniku vykonávat funkci zakladatele.