| Doporučení č. 171 |
Doporučení o závodních zdravotních
službách
Generální konference Mezinárodní organisace
práce,
která byla svolána správní radou Mezinárodního
úřadu práce do Ženevy a tam se sešla
dne 7. června 1985 na svém 71. zasedání,
zjišťujíc, že ochrana pracovníků
proti nemocem a úrazům z povolání
je jedním z úkolů Mezinárodní
organisace práce podle její ústavy,
poukazujíc na mezinárodní pracovní
úmluvy a doporučení v této věci,
zejména na doporučení o ochraně zdraví
pracovníků, 1953, na doporučení o
závodních zdravotních službách,
1959, na úmluvu o zástupcích pracovníků,
1971 a na úmluvu a doporučení o bezpečnosti
a ochraně zdraví při práci, 1981,
které stanoví zásady vnitrostátní
politiky a opatření na vnitrostátní
úrovni,
rozhodnuvši přijmout některé návrhy
týkající se závodních zdravotních
služeb, jež jsou čtvrtým bodem jednacího
pořadu zasedání,
stanovivši, že tyto návrhy budou mít formu
doporučení doplňujícího úmluvu
o závodních zdravotních službách,
1985,
přijímá dne 26. června 1985 toto doporučení,
které bude označován o jako Doporučení
o závodních zdravotních službách,
1985.
I. Zásady
1. Každý členský stát by měl
s přihlédnutím k vnitrostátním
podmínkám a praxi a po projednání
s nejrepresentativnějšími organisacemi zaměstnavatelů
a pracovníků, pokud existují, stanovit; provádí
a pravidelně přezkušovat souvislou vnitrostátní
politiku v oblasti závodních zdravotních
služeb, která by měla zahrnovat všeobecné
zásady stanovící jejich úkoly, organisaci
a činnost.
2. (1) Každý členský stát by
měl postupné zavádět závodní
zdravotní služby pro všechny pracovníky,
včetně pracovníků ve veřejném
sektoru a družstevníků ve výrobních
družstvech, ve všech odvětvích hospodářské
činnosti a ve všech podnicích. Učiněná
opatření by měla být přiměřená
a vhodná z hlediska zvláštních nebezpečí
v podnicích.
(2) Pokud je to nutné a prakticky uskutečnitelné,
měla by být rovněž učiněna
opatření, aby samostatným pracovníkům
byla dostupná obdobná ochrana, jaká je stanovena
v úmluvě o závodních zdravotních
službách, 1985, a v tomto doporučení.
II. Úkoly
3. Úkoly závodních zdravotních služeb
by měly být v podstatě preventivní.
4. Závodní zdravotní služby by měly
stanovit plán činnosti přizpůsobený
podniku nebo podnikům, jimž poskytují služby,
s přihlédnutím k nebezpečím
při práci, která se vyskytuji na pracovišti,
a ke zvláštním problémům dotyčných
odvětví hospodářské činnosti.
A. Dohled na pracovní prostředí
5. (1) Dohled na pracovní prostředí by měl
zahrnovat:
a) určení a zhodnocení činitelů
pracovního prostředí, které mohou
mít vliv na zdraví pracovníků;
b) posouzení hygienických podmínek při
práci a činitelů při organisaci práce,
které mohou vyvolat nebezpečí pro zdraví
pracovníků;
c) posouzení hromadných a individuálních
ochranných pomůcek;
d) ve vhodných případech posouzení
vystavení pracovníků škodlivým
činitelům pomoci platných a všeobecné
přijatých způsobů kontroly;
e) ověření soustav kontroly určených
k vyloučení nebo snížen vystavení
škodlivým činitelům;
(2) Tento dohled by se měl provádět ve spojení
s jinými odbornými službami v podniku a ve
spolupráci se zúčastněnými
pracovníky a jejich zástupci v podniku nebo s výborem
pro bezpečnost při práci, pokud existují.
6. (1) V souladu s vnitrostátním zákonodárstvím
a praxi údaje o dohledu na pracovní prostředí
by se měly zaznamenávat vhodným způsobem
a být dostupné zaměstnavateli, pracovníkům
a jejich zástupcům v podniku nebo výboru
pro bezpečnost při práci, pokud existují.
(2) Tyto údaje by měly být využívány
jako důvěrné a jedině za účelem
udílení pokynů a rad potřebných
pro zlepšení pracovního prostředí,
zdraví a bezpečnosti pracovníků.
(3) Příslušný úřad by
měl mít přistup k těmto údajům.
Závodní zdravotní služby by se měly
sdělovat třetím osobám jen se souhlasem
zaměstnavatele, pracovníků nebo jejich zástupců
v podniku nebo se souhlasem výboru pro bezpečnost
při práci, pokud existují.
7. V rámci dohledu na pracovní prostředí
personál, který poskytuje závodní
zdravotní služby, by měl provádět
potřebné návštěvy, aby byly přezkoumány
činitele pracovního prostředí, které
mohou ovlivnit zdraví pracovníků, čistotu
pracovního prostředí a pracovní podmínky.
8. Závodní zdravotní služby by měly:
a) pokud je toho třeba, provádět dohled na
vystavení pracovníků zvláštním
nebezpečím pro zdraví;
b) dohlížet na hygienická a jiná zařízení,
která zaměstnavatel dává k použití
pracovníkům, jako jsou například zásobování
pitnou vodou, závodní jídelny a ubytovny;
o) poskytovat poradenství o možných důsledcích
užívaných technologických postup pro
zdraví pracovníků;
d) účastnit se na výběru potřebného
vybavení k osobní ochraně pracovníků
proti nebezpečí při práci a poskytovat
poradenství v této věci;
e) spolupracovat při rozboru prací při studiu
organisace práce a pracovních metod, aby se zajistilo
co nejlepší přizpůsobení práce
pracovníkům;
f) podílet se na rozborech pracovních úrazů
a nemoci z povolání a na programech pro předcházení
úrazům.
9. Personál, který poskytuje závodní
zdravotní služby, by měl, poté když
informoval zaměstnavatele, pracovníky a jejich zástupce,
pokud je to vhodné:
a) mít volný přístup na všechna
pracoviště a ke všem zařízením,
která podnik dává pracovníkům
k použitá;
b) mít přistup k informacím týkajícím
se postupů, norem práce, výrobků,
materiálů a látek, jichž se užívá
nebo jichž se zamýšlí užívat,
pod podmínkou, že bude zachováno tajemství
o všech důvěrných informacích,
jež by mohl získat a které se netýkají
zdraví pracovníků;
c) mít možnost odebírat pro rozbor vzorky výrobků,
materiál a látek, jichž se užívá
nebo s nimiž se zachází.
10. Se závodními zdravotními službami
by měly být pro jednány všechny zamýšlené
změny v postupech nebo pracovních podmínkách,
které by mohly ovlivňovat zdraví nebo bezpečnost
pracovníků.
B. Dohled na zdraví pracovníků
11. (1) Dohled na zdraví pracovníků by měl
zahrnovat v případech a za podmínek stanovených
příslušným úřadem všechna
vyhodnocení potřebná pro ochranu zdraví
pracovníků, jež by mohla zahrnovat:
a) vyhodnocení zdraví pracovníků před
jejich přidělením ke zvláštním
úkolům, které mohou být spojeny s
nebezpečím pro jejich zdraví nebo zdraví
druhých osob;
b) vyhodnocení zdraví v pravidelných lhůtách
během celého zaměstnání spojeného
s vystavením zvláštním nebezpečím
pro zdraví;
c) vyhodnocení zdraví při opětovném
nastoupení práce po jejím dalším
přerušení ze zdravotních důvodů,
aby se tak stanovily jeho případné příčiny
souvisící se zaměstnáním, doporučila
vhodná opatření k ochraně pracovníků
a určila, zda práce je pro pracovníka vhodná
a zda je třeba ho přeřadit nebo přeškolit:
d) vyhodnocení zdraví při skončení
a po skončení přidělení k úkolům,
které jsou spojeny s nebezpečími, jež
mohou vyvolat nebo přispět k pozdějšímu
poškození zdraví.
(2) Měla by být učiněna opatření
k ochraně soukromého života pracovníků
a zajištěno, že dohledu nad zdravím se
neužije k diskriminačním účelům
nebo jiným způsoben poškozujícím
jejich zájmy.
12. (1) Jestliže pracovníci jsou vystaveni zvláštním
nebezpečím spojeným se zaměstnáním,
dohled na jejich zdraví by měl zahrnovat, bude-li
toho třeba, kromě vyhodnocení zdraví
stanovených v bodě 11 tohoto doporučení
veškeré zkoušky a šetření,
které umožňují zjistit úroveň
vystavení a včasné biologické účinky
a reakce.
(2) Jestliže existuje platný a všeobecně
přijatý způsob biologického dohledu
na zdraví pracovníků pro včasné
zjištění účinků na zdraví
vystavení zvláštním nebezpečím
spojeným se zaměstnáním, může
ho být užito k určení pracovníků,
kteří potřebují podrobné lékařské
vyšetření, pokud s tím jednotlivý
pracovník vysloví souhlas.
13. Závodní zdravotní služby by měly
být zpraveny o případech nemoci pracovníků
a nepřítomnosti v práci ze zdravotních
důvodů, aby mohly stanovit, zda je vztah mezi příčinami
onemocnění nebo nepřítomnosti a nebezpečím
spojeným s prací, které se může
vyskytovat na pracovišti. Na personálu poskytujícím
závodní zdravotní služby by zaměstnavatelé
neměli požadovat, aby ověřoval důvody
nepřítomnosti v práci.
14. (1) Závodní zdravotní služby by
měly zaznamenávat údaje o zdraví pracovníků
v osobních důvěrných spisech o zdraví.
Tyto záznamy by měly rovněž obsahovat
informace o zaměstnáních, jež pracovníci
vykonávají, o vystavení pracovním
nebezpečím spojeným s jejich prací
a o výsledcích vyhodnocení jejich vystavení
takovým nebezpečím.
(2) Personál, který poskytuje závodní
zdravotní služby, by měl mít přístup
k osobním záznamům o zdraví jen natolik,
pokud informace v záznamech mají význam pro
výkon jeho funkce. Jestliže záznamy obsahují
osobní informace, které mají důvěrnou
lékařskou povahu, přistup k těmto
záznamům by měl být umožněn
toliko lékařskému personálu.
(3) Osobní údaje týkající se
vyhodnocení zdraví mohou být sdělovány
třetím osobám jen s výslovným
souhlasem dotyčného pracovníka.
15. Podmínky a doba, po kterou se uschovávají
osobní záznamy o zdraví, podmínky
pro jejich sdělení a postoupení a opatření
pro zachování jejich důvěrnosti, zejména
jestliže informace, které obsahují, jsou uloženy
do počítače, by měly být stanoveny
vnitrostátními právními předpisy
nebo příslušným úřadem
nebo by se v souladu s vnitrostátní praxí
měly řídit uznávanými ethickými
pravidly.
16. (1) Jestliže bylo provedeno předepsané
lékařské vyšetření, aby
se zjistila pracovníkova způsobilost k práci
spojené s vystavením zvláštnímu
nebezpečí, lékař, který je
prováděl, by měl písemně sdělit
jeho závěry zaměstnavateli.
(2) Závěry by neměly obsahovat žádný
údaj lékařské povahy; mohly by však
se zřetelem k případu buď stanovit druhy
prací a pracovní podmínky, které jsou
pro něho dočasně nebo trvale kontraindikovány.
17. Jestliže je další zaměstnáván
pracovníka zvláštní prací kontraindikováno
ze zdravotních důvodů, závodní
zdravotní služby by se měly podílet
na úsilí najít pro něho jiné
zaměstnání v podniku nebo jiné vhodné
řešení.
18. Jestliže při dohledu na zdraví pracovníka
byla zjištěna nemoc z povolání, měla
by být oznámena příslušnému
úřadu v souladu s vnitrostátním právem
a praxí. Zaměstnavatel, pracovnici a zástupci
pracovníků by měli být informováni
o takovém oznámení.
C. Informace, vzdělávání, výchova,
poradenství
19. Závodní zdravotní služby by se měly
podílet na pří pravě a provádění
informačních, vzdělávacích
a výchovných programů o zdraví a hygieně
ve vztahu k práci pro pracovníky podniku.
20. Závodní zdravotní služby by měl
účast na výchově a pravidelném
doškolování pracovníků první
pomoci a na postupném a průběžném
školení všech pracovníků v podniku,
kteří se podílejí na bezpečnosti
a ochraně zdraví při práci.
21. Aby práce byla přizpůsobena pracovníkům
a aby se zlepšily pracovní podmínky a pracovní
prostředí, závodní zdravotní
služby by měly působit jako poradce zaměstnavatele,
pracovníků a jejich zástupců v podniku
ve věcech zdraví a hygieny při práci
a ergonomie a bezpečnostního a zdravotního
výboru, pokud existují, a měly by spolupracovat
s poradními orgány, které již působí
v této oblasti.
22. (1) Každý pracovník by měl být
informován přiměřeným a vhodným
způsobem o nebezpečích pro zdraví
spojených s jeho prací, o výsledcích
zdravotních vyšetření, kterým
se podrobil, a o vyhodnocení svého zdraví.
(2) Každý pracovník by měl být
oprávněn opravit všechny údaje, které
jsou nesprávné nebo by mohly způsobit omyl.
(3) Závodní zdravotní služby by kromě
toho měly dávat pracovníkům individuální
rady o jejich zdraví ve vztahu k jejich práci.
D. První pomoc, ošetřování
a zdravotní programy
23. S přihlédnutím k vnitrostátnímu
zákonodárství a praxi závodní
zdravotní služby v podnicích by měly
zajišťovat první pomoc a ošetření
v případě nouze pro pracovníky, kteří
se stali obětmi úrazu nebo nevolnosti na pracovišti
a spolupracovat s organisací první pomoci.
24. S přihlédnutím k organisaci preventivního
lékařství na vnitrostátní úrovni,
závodní zdravotní služby by mohly, pokud
je to možné a vhodné:
a) provádět imunisaci proti určitým
biologickým nebezpečím, která se vyskytují
na pracovištích;
b) účastnit se akcí na ochranu zdraví;
c) spolupracovat se zdravotnickými orgány v rámci
programů veřejného zdravíltnictvi.
25. S přihlédnutím k vnitrostátnímu
zákonodárství a praxi a po projednání
s nejrepresentativnějšími organisacemi zaměstnavatelů
a pracovníků, pokud existují, příslušný
orgán by měl, pokud je toho třeba, udělit
oprávnění závodním zdravotním
službám, a to se souhlasem všech zúčastněných
osob, včetně pracovníka a jeho ošetřujícího
lékaře nebo služby základní zdravotní
péče, kde je to praktické, aby zajistily
jeden nebo více z následujících úkolů
nebo se na nich podílely:
a) ošetřovat pracovníky, kteří
nepřerušili práci nebo znovu nastoupili do
práce po skončení nepřítomnosti;
b) ošetřovat oběti pracovních úrazů;
c) ošetřovat nemoci z povolání a poškození
na zdraví, které se zhoršily prací;
d) převzít lékařské aspekty
při pracovním přeškolování
a rehabilitaci.
26. S přihlédnutím k vnitrostátnímu
zákonodárství a praxi týkajících
se organisace zdravotnické péče a ke vzdálenosti
od klinik závodní zdravotní služby by
mohly vykonávat jinou zdravotní činnost,
včetně lékařské léčebné
péče pro pracovníky a je jich rodiny, pokud
je povolena příslušným úřadem
po pro jednání s nejrepresentativnějšími
organisacemi z zaměstnavatelů a pracovníků,
pokud existují.
27. Závodní zdravotní služby by měly
spolupracovat s jinými zúčastněnými
službami při vypracování pohotovostních
plánů pro případ významnějších
nepředvídaných událostí.
E. Další úkoly
28. Závodní zdravotní služby by měly
provádět rozbor výsledků dohledu na
zdraví pracovníků a na pracovní prostředí,
jakož i výsledků biologického dohledu
a individuálního dohledu na vystavení pracovníků
nebezpečím z povolání, tam kde existují,
aby bylo možno vyhodnotit případné souvislosti
mezi vystavením nebezpečí z povolání
a postižením zdraví a navrhnout opatření
pro zlepšení pracovních podmínek a pracovního
prostředí.
29. Závodní zdravotní služby by měly
ve vhodných lhůtách sestavovat plány
a zprávy o své činnosti a zdravotních
podmínkách v podniku. Tyto plány a zprávy
by měly být dostupné zaměstnavateli
a zástupcům pracovníků v podniku nebo
výboru pro bezpečnost a ochranu zdraví při
práci, pokud existují, a příslušnému
úřadu.
30. (1) Závodní zdravotní služby po
projednání se zástupci zaměstnavatelů
a pracovníků by v rámci svých prostředků
měly přispívat na výzkum, účastníce
se studií a šetření v podniku nebo v
příslušném odvětví hospodářské
činnosti, například za účelem
sbírání údajů pro epidemiologické
účely a pro zaměření své
činnosti.
(2) Výsledků měření provedeného
v pracovním prostředí a vyhodnocení
zdraví pracovníků může být
využito pro účely výzkumu s výhradou
bodů 6 (3), 11 (2) a 14 (3) tohoto doporučení.
31. Závodní zdravotní služby by se měly
v případě potřeby podílet spolu
s jinými službami v podniku na opatřeních,
jež by zabránila, aby činnost podniku poškozovala
celkové prostředí.
III. Organisace
32. Závodní zdravotní služby by měly
být pokud možno umístěny na pracovišti
nebo v jeho blízkosti nebo organisovány tak, aby
se jejich úkoly mohly vykonávat na pracovišti.
33. (1) Zaměstnavatel, pracovníci a jejich zástupci,
pokud existují, by měli přiměřeně
spolupracovat a účastnit se na provádění
organisačních a jiných opatření
týkajících se závodních zdravotních
služeb.
(2) V souladu s vnitrostátními podmínkami
a praxí zaměstnavatelé a pracovníci
nebo jejich zástupci v podniku nebo výbor pro bezpečnost
a ochranu zdraví při práci, pokud existují,
by se měli podílet na rozhodnutích o organisaci
a činnosti těchto služeb, včetně
těch, které se týkají zaměstnávání
personálu a plánování programů
služby.
34. (1) Závodní zdravotní služby mohou
být organisovány, podle okolností, jako služby
pro jeden podnik nebo pro více podniků.
(2) V souladu s vnitrostátními podmínkami
a praxí závodní zdravotní služby
mohou být organisovány
a) zúčastněnými podniky nebo skupinami
podniků;
b) úřady nebo veřejnými službami;
c) nositeli sociálního zabezpečení;
d) jinými orgány zmocněným příslušným
úřadem;
e) spojením předchozích způsobů.
(3) Příslušný úřad by
měl stanovit, za jakých okolností, pokud
závodní zdravotní služby nejsou zřízeny,
by vhodné existující služby mohly být
na přechodnou dobu uznány za orgány zmocněné
podle odstavce 2 d) tohoto bodu.
35. V případech, kdy příslušný
úřad po projednání se zúčastněnými
representativními organisacemi zaměstnavatelů
a pracovníků, pokud existují, stanoví,
že zřízení závodní zdravotní
služby nebo přistup k takové službě
jsou prakticky nemožné, podniky by měly po
přechodnou dobu a po projednání se zástupci
pracovníků v podniku nebo s výborem pro bezpečnost
a ochranu zdraví, pokud existují, uzavřít
dohodu s místní lékařskou službou
o provedení zdravotních prohlídek předepsaných
vnitrostátním zákonodárstvím,
o dohledu na zdravé podmínky prostředí
v podniku a o zajištění účelné
organisace první pomoci a ošetření v
případě nouze.
IV. Předpoklady činnosti
36. (1) V souladu s vnitrostátním zákonodárstvím
a praxí závodní zdravotní službu
by měla tvořit multidisciplinární
skupina ustavená se zřetelem k úkolům,
jež je třeba provádět.
(2) Závodní zdravotní služby by měly
mít odborný personál, dostačující
počtem, se specialisovaným vzděláním
a zkušenost v oblastech jako je pracovní lékařství,
pracovní hygiena, ergonomie, ošetřování
nemocných v podniku a jiné souvisící
oblasti. Tento personál by měl být průběžně
informován o pokroku vědeckých a technických
poznatků potřebných k výkonu jeho
funkcí a mít možnost tak činit bez ztráty
na výdělku.
(3) Závodní zdravotní služby by kromě
toho měly mít správní personál
potřebný pro svou činnost.
37. (1) Měla by být zaručena pracovní
nezávislost personálu poskytujícího
závodní zdravotní služby. V souladu
s vnitrostátním zákonodárstvím
a praxí lze toho dosáhnout legislativně a
vhodným jednáním mezi zaměstnavatelem,
pracovníky a jejich zástupci a výbory pro
bezpečnost a ochranu zdraví, pokud existují.
(2) V případě potřeby a v souladu
s vnitrostátním zákonodárstvím
a praxí příslušný úřad
by měl stanovit podmínky pro uzavření
a rozvázání pracovního poměru
s personálem závodních zdravotních
služeb po projednání se zúčastněnými
representativními organisacemi zaměstnavatelů
a pracovníků.
38. Na každé osobě, která pracuje v
závodní zdravotní službě by se
mělo vyžadovat, aby zachovávala služební
tajemství, pokud jde o lékařské a
technické údaje, s nimiž se seznámí
v souvislosti se svou funkcí a činnosti ve službě,
s výjimkami stanovenými vnitrostátním
zákonodárstvím.
39. (1) Příslušný úřad
může stanovit normy, pokud jde o prostory a vybavení,
které závodní zdravotní služby
potřebují pro svou činnost.
(2) Závodní zdravotní služby by měly
mít přístup k vhodným zařízením
pro provádění rozborů a zkoušek
potřebných pro dohled na zdraví pracovníků
a na pracovní prostředí.
40. (1) Závodní zdravotní služby by
měly při multidisciplinárním přístupu
spolupracovat
a) se službami, které se zabývají bezpečností
pracovníků v podniku;
b) s různými výrobními jednotkami
nebo odděleními při stanovení a provádění
preventivních programů, které se navzájem
doplňují;
c) s osobním útvarem a jinými zúčastněnými
útvary;
d) s představiteli pracovníků v podniku,
se zástupci pracovníků ve věcech bezpečnosti
a s výborem bezpečnosti a ochrany zdraví,
pokud existují.
(2) Je-li toho třeba, závodní zdravotní
služby a služby bezpečnosti při práci
mohou být organisovány společné.
41. V případě potřeby, závodní
zdravotní služby by kromě toho měly
mít styky se službami a organisacemi mimo podnik,
jež se zabývají otázkami zdraví,
hygieny, bezpečnosti, pracovní rehabilitací,
přeškolováním a přeřazením,
pracovními podmínkami a sociální péči
o pracovníky a s inspekčními službami
a s vnitrostátní organisací, která
byla určena na část Mezinárodní
pohotovostní soustavy pro bezpečnost a zdraví
pracovníků zřízené v rámci
Mezinárodní organisace práce.
42. Osoba pověřená závodní
zdravotní službou by měla být oprávněna
podle ustanovení bodu 38 jednat s příslušným
úřadem poté, kdy informovala zaměstnavatele
a zástupce pracovníků v podniku nebo výbor
pro bezpečnost a ochranu zdraví, pokud existují,
o provádění norem o bezpečnosti a
ochraně zdraví v podniku.
43. Závodní zdravotní služby národního
nebo mnohonárodního podniku s více než
jedním závodem by měly poskytovat služby
na nejvyšší úrovni bez diskriminace pracovníkům
ve všech jeho závodech bez ohledu na místo
nebo zemi, kde jsou umístěny.
V. Všeobecná ustanovení
44. (1) Zaměstnavatelé v rámci své
odpovědnosti za zdraví a bezpečnost svých
zaměstnanců by měli učinit všechna
potřebná opatření, aby se závodním
zdravotním službám usnadnil výkon jejich
působností.
(2) Pracovníci a jejich organisace by měli poskytovat
pomoc vodním zdravotním službám při
provádění jejich úkolů.
45. Dávky souvisící se zdravím při
práci, poskytované závodními zdravotními
službami, by neměly být spojeny s výdaji
pro pracovníky.
46. Jestliže závodní zdravotní služby
jsou zřízeny a jejich funkce stanoveny vnitrostátním
zákonodárstvím, měl by jím
být stanoven způsob financování těchto
služeb.
47. Pro účely tohoto doporučení výraz
"zástupci pracovníků v podniku"
znamená osoby za takové uznané vnitrostátním
právem nebo praxí.
48. Toto doporučení, které doplňuje
úmluvu o závodních zdravotních službách,
1985, nahrazuje doporučení o pracovním lékařství,
1959.
| Úmluva č. 162 |
Úmluva o bezpečnosti při užívání
osinku
Generální konference Mezinárodní organisace
práce,
která byla svolána správní radou Mezinárodního
úřadu práce do Ženevy a tam se sešla
dne 4. června 1986 na svém 72. zasedání,
připomínajíc mezinárodní pracovní
úmluvy a doporučení, které se dotýkají
této otázky, zejména úmluvu a doporučení
o rakovině z povolání, 1974; úmluvu
a doporučení o pracovním prostředí
(znečištění vzduchu, hluk a vibrace),
1977; úmluvu a doporučení o bezpečnosti
a ochraně zdraví pracovníků, 1981;
úmluvu a doporučení o zdravotních
službách v zaměstnání, 1985;
seznam nemocí z povolání revidovaný
v roce 1980, který je přílohou úmluvy
o dávkách v případě pracovních
úrazů a nemocí z povolání,
1964, jakož i Sbírku praktických směrnic
o bezpečném užívání osinku,
uveřejněnou Mezinárodním úřadem
práce v roce 1984, které stanoví zásady
vnitrostátní politiky a opatření na
vnitrostátní úrovni;
rozhodnuvši přijmout některé návrhy
týkající se bezpečnosti při
užívání osinku, jež jsou čtvrtým
bodem jednacího pořadu zasedání;
stanovivši, že tyto návrhy budou mít formu
mezinárodní úmluvy,
přijímá dne 24. června 1986 tuto úmluvu,
která bude označována jako Úmluva
o osinku, 1986.