Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

Část I. Působnost a vymezení pojmů

1. Tato úmluva se vztahuje na veškerou činnost spojenou s vystavením pracovníků působení osinku při práci.

2. Členský stát, který ratifikuje tuto úmluvu, může po projednání se zúčastněnými nejrepresentativnějšími organisacemi zaměstnavatelů a pracovníků a na základě vyhodnocení nebezpečí pro zdraví a používaných bezpečnostních opatření vyloučit určitá odvětví hospodářské činnosti nebo určité podniky z provádění některých ustanovení úmluvy, pokud se ujistil, že není třeba je provádět v těchto odvětvích nebo v těchto podnicích.

3. Příslušný orgán, když rozhoduje o vyloučení určitých odvětví hospodářských činností nebo určitých podniků, přihlédne k četnost délce a stupni exposice, jakož i k druhu práce a k podmínkám na pracovišti.

Pro účely této úmluvy

a) výraz "osinek (asbest)" znamená vláknitou (fibrosní) formu nerostných křemičitanů patřících do skupiny serpentinů vytvářejících skály, tj. chrysolit (bílý osinek) a do skupiny amfibolitů, tj. aktinolit, amosit (hnědý osinek, cummingtonit-grunerit), anthofyllit krocidolit (modrý osinek), tremolit nebo každou směs, která obsahuje jeden nebo několik z těchto nerostů;

b) výraz "osinkový prach" znamená částice osinku v ovzduší, nebo usazené částice osinku, které se mohou dostat do ovzduší na pracovišti;

c) výraz "osinkový prach v ovzduší" znamená pro účely měření, prašné částice měřené gravimetrickým způsobem nebo jinou rovnocennou metodou;

d) výraz "dýchatelná osinková vlákna" znamená osinková vlákna, jejichž průměr je menší než 3 um, poměr délky k průměru vyšší než 3:1. Pro účely měření se přihlíží toliko k vláknům delším 5 um;

e) výraz "vystavení působení osinku (exposice osinku)" znamená vystavení působení dýchatelných osinkových vláken v ovzduší při práci, ať už tato pocházejí z osinku nebo z nerostů, látek nebo výrobků obsahujících osinek;

f) výraz "pracovníci" zahrnuje členy výrobních družstev;

g) výraz "zástupci pracovníků" znamená zástupce pracovníků za takové uznané vnitrostátním zákonodárstvím nebo vnitrostátní praxí podle úmluvy o zástupcích pracovníků, 1971.

Část II. Všeobecné zásady

1. Vnitrostátní zákonodárství má předepsat opatření, jež je třeba učinit pro předcházení a zamezení nebezpečí pro zdraví následkem ex posice osinku při zaměstnání a pro ochranu pracovníků proti takovým nebezpečím.

2. Vnitrostátní zákonodárství přijaté podle odstavce 1 tohoto článku je třeba pravidelně prověřovat s přihlédnutím k technickému pokroku a k vývoji vědeckých poznatků.

3. Příslušný orgán může povolit dočasné výjimky z ustanovení předepsaných podle odstavce 1 tohoto článku za podmínek a v časových mezích, jež budou stanoveny po projednání se zúčastněnými nejrepresentativnějšími organisacemi zaměstnavatelů a pracovníků.

4. Při povolování výjimek podle odstavce 3 tohoto článku se příslušný orgán má ujistit, že jsou učiněna všechna potřebná opatření na ochranu zdraví pracovníků.

Příslušný orgán má projednat se zúčastněnými nejrepresentativnějšími organisacemi zaměstnavatelů a pracovníků opatření, jež je třeba učinit k provedení ustanovení této úmluvy.

1. Provádění zákonodárství přijatého podle článku 3 této úmluvy bude zajištěno přiměřenou a vhodnou soustavou dozoru.

2. Vnitrostátní zákonodárství má stanovit potřebná opatření, včetně přiměřeních trestních opatření, za účelem účinného provádění a dodržování ustanovení této úmluvy.

1. Zaměstnavatelé mají zodpovídat za provádění předepsaných opatření.

2. Kdykoli dva nebo více zaměstnavatelů provádí současné činnost témže pracovišti, mají spolupracovat při provádění předepsaných opatření, aniž by tím byla dotčena odpovědnost každého z nich za zdraví a bezpečnost pracovníků, které zaměstnává. Je-li toho třeba, příslušný orgán předepíše všeobecné podmínky takové spolupráce.

Zaměstnavatelé mají ve spolupráci se zdravotní správou a se správou pro bezpečnost práce po projednání se zúčastněnými zástupci pracovníků připravit postupy pro případ nouze.

Pracovníci mají být v rámci své zodpovědnosti vedení k tomu, aby dbali bezpečnostních a hygienických předpisů o předcházení, zamezení a ochraně proti nebezpečím souvisícím s exposicí osinku při zaměstnání.

Zaměstnavatelé a pracovníci nebo jejich zástupci mají co nejúže spolupracovat na všech úrovních podniku, při provádění opatření předepsaných podle této úmluvy.

Část III. Ochranná a preventivní opatření

1. Vnitrostátní zákonodárství přijaté: podle článku 3 této úmluvy má stanovit, že exposici osinku se má předcházet nebo jí zamezovat jedním nebo několika z následujících opatření:

a) zavedením právních úprav předpisujících pro práci, při niž může dojít k exposici osinku, vhodná technická ochranná opatření a vhodné pracovní postupy, zejména hygienická opatření na pracovišti;

b) stanovením zvláštních pravidel a zvláštního řízeni, včetně povolovacího řízení, pro užívání osinku nebo určitých druhů osinku nebo určitých výrobků obsahujících osinek nebo pro určité pracovní postupy.

Kde je to nutné na ochranu zdraví pracovníků a uskutečnitelné z technického hlediska, vnitrostátní zákonodárství má stanovit jedno nebo několik z těchto opatření:

a) kdykoli to je možné, nahradit osinek nebo určité druhy osinku nebo určité výrobky obsahující osinek jinými materiály nebo výrobky nebo použít alternativních technologii, jež byly vědecky vyhodnoceny příslušným orgánem jako neškodné nebo méně škodlivé;

b) zcela nebo částečně zakázat užívání osinku nebo určitých druhů osinku nebo určitých výrobků obsahujících osinek v určitých pracovních postupech.

1. Má být zakázáno užívání krocidolitu a výrobků obsahujících toto vlákno.

2. Příslušný orgán má být zmocněn, aby po projednání s nejrepresentativnějšími organisacemi zúčastněných zaměstnavatelů a pracovníků povoloval výjimky ze zákazu uvedeného v odstavci 1, když nahrazení není prakticky uskutečnitelné, pod podmínkou, že jsou učiněna opatření zaručující, že zdraví pracovníků není ohroženo.

1. Má být zakázán postřik osinkem v jakékoli formě.

2. Příslušný orgán má být zmocněn, aby po projednání s nejrepresentativnějšími organisacemi zúčastněných zaměstnavatelů a pracovníků povoloval výjimky ze zákazu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku, když náhradní metody nejsou prakticky uskutečnitelné, pod podmínkou, že jsou učiněna opatření zaručující, že zdraví pracovníků není ohroženo.

Vnitrostátní zákonodárství má stanovit, že zaměstnavatelů mají oznámit příslušnému orgánu, způsobem a v rozsahu jím předepsaném, určité druhy práce spojená s exposicí osinku.

Výrobci a dodavatelé osinku a výrobci a dodavatelé výrobků obsahujících osinek mají zodpovídat za přiměřená označení nádob a, pokud je to vhodné, výrobků v jazyce a způsobem lehce srozumitelným dotyčným pracovníkům a uživatelům podle předpisů stanovených příslušným orgánem.

1. Příslušný orgán má předepsat mezní hodnoty vystavení pracovníků působení osinku nebo jiná kritéria pro vyhodnocení pracovního prostředí.

2. Mezní hodnoty nebo jiná kritéria pro exposici osinku mají být stanoveny, pravidelně přezkušovány a aktualisovány s přihlédnutím k technologickému pokroku a vývoji technických a vědeckých znalostí.

3. Na všech pracovištích, kde pracovníci jsou vystaveni působení osinku, zaměstnavatel má učinit všechna vhodná opatření, aby se předešlo a zamezilo úniku osinkového prachu do ovzduší a aby bylo zajištěno dodržování mezních hodnot exposice nebo jiných kriterií exposice a aby se exposice omezila na úroveň tak nízkou, jak jen jako prakticky dosažitelné.

4. Neudrží-li opatření učiněná podle odstavce 3 tohoto článku exposici osinku v krajních mezích exposice nebo neodpovídají-li kriteriím exposice stanoveným podle odstavce 1 tohoto článku, zaměstnavatel má opatřit, udržovat, a je-li toho třeba, nahradit bez výdajů pro pracovníky, vhodné dýchací přístroje a speciální ochranné oděvy. Ochranné dýchací přístroje musí vyhovovat normám stanoveným příslušným orgánem a lze jich užívat jen podpůrně, dočasně, v případu nouze nebo výjimečně, a nikoli náhradou za technickou kontrolu.

Každý zaměstnavatel má zodpovídat za stanovení a provádění praktických opatření, jimiž by se předcházelo a zamezilo vystavení pracovník, které zaměstnává, působení osinku a za jejich ochranu proti nebezpečím vyvolaným osinkem.

1. Bourání závod a staveb obsahujících drolivý,isolační materiál z osinku a odstraňování osinku z budov nebo staveb, kde se osinek mže dostat volně do ovzduší, mohou podnikat jen zaměstnavatelé nebo podnikatelé uznaní příslušným orgánem za způsobilé provádět takové práce podle ustanovení této úmluvy a kteří jsou oprávněni podnikat takové práce.

2. Na zaměstnavateli nebo podnikateli se má vyžadovat před zahájením bouracích prací, aby vypracoval plán prací s uvedením opatření, jež je třeba učinit, včetně opatření, jež

a) zaručují pracovníkům potřebnou ochranu;

b) omezují vypouštění osinku do ovzduší;

c) zajišťuji odstranění odpadu obsahujícího osinek podle článku 19 této úmluvy.

3. Plán práce uvedený v odstavci 2 tohoto článku musí být projednán s pracovníky nebo s jejich zástupci.

1. Jestliže se osobní oděv pracovníků může znečistit osinkovým prachem, zaměstnavatel má podle vnitrostátního zákonodárství a po projednání se zástupci pracovníků, poskytovat vhodné pracovní ošacení, které nesmi být nošeno mimo pracoviště.

2. Manipulace s použitým pracovním a speciálním ochranným ošacením a jeho čištění se má provádět pod dohledem podle požadavků příslušného orgánu, aby se zabránilo vypouštění osinkového prachu.

3. Vnitrostátní zákonodárství má zakázat odnášet domů pracovní a speciální ochranné ošacení a osobní ochranné prostředky.

4. Zaměstnavatel má odpovídat za čištění, údržbu a úschovu pracovního a speciálního ochranného ošacení a osobních ochranných prostředků.

5. Zaměstnavatel má poskytnout pracovníkům vystaveným působení osinku umývárny, lázně nebo sprchy na pracovišti podle toho, co je vhodné.

1. Podle vnitrostátního zákonodárství a praxe zaměstnavatel má odstraňovat odpad obsahující osinek tak, aby nebylo dotčeno ani zdraví dotyčných pracovníků, včetně těch, kteří zacházejí s odpadem osinku, ani obyvatelstvo v blízkém okolí podniku.

2. Příslušný orgán a zaměstnavatelé mají učinit vhodná opatření, aby se zabránilo znečištění životního prostředí osinkovým prachem vypouštěným z pracovišť.

Část IV. Dohled na pracovní prostředí a na zdraví pracovník

1. Tam, kde to je nutné pro ochranu zdraví pracovníků, zaměstnavatel má měřit koncentraci osinkového prachu v ovzduší na pracovištích a dohlížet na vystavení pracovníků působení osinku v intervalech a způsobem stanoveným příslušným orgánem.

2. Záznamy o dohledu na pracovní prostředí a o vystavení pracovníků působení osinku mají být uschovány po dobu předepsanou příslušným orgánem.

3. Dotyční pracovnicí, jejich zástupci a orgány inspekce musí mít přístup k těmto záznamům.

4. Pracovníci nebo jejich zástupci mají mít právo dožadovat se dohledu na pracovní prostředí a obracet se na příslušný orgán ohledně výsledků takového dohledu.

1. Pracovníci, kteří jsou nebo byli vystaveni působení osinku, musí mít podle vnitrostátního zákonodárství a praxe možnost podrobit se lékařským prohlídkám potřebným pro dohled na jejich zdrav I se zřetelem na nebezpečí z povolání a pro diagnosu nemoci z povolání vyvolaných exposicí osinku.

2. Dohled na zdraví pracovníků v souvislosti s užíváním osinku nesmi být pro ně spojen se ztrátou výdělku; má se poskytovat zdarma a pokud možno být vykonáván v pracovní době.

3. Pracovníci mají být dostatečně a vhodně informováni o výsledcích svých lékařských vyšetření a dostávat individuální rady o svém zdravotním stavu ve vztahu k práci.

4. Jestliže nelze z lékařských důvodů doporučit trvalé přikázání k práci spojené s exposicí osinku, je třeba vyvinout veškeré úsilí v souladu s vnitrostátní praxí a vnitrostátními podmínkami, aby dotyčným pracovníkům bylo umožněno jiným způsobem zachovat si svůj příjem.

5. Příslušný orgán má vypracovat soustavu hlášení nemoci z povolání způsobených osinkem.

Část V. Informace a vzdělávání

1. Příslušný orgán má po projednání a ve spolupráci se zúčastněnými nejrepresentativnějšími organisacemi zaměstnavatelů a pracovníků učinit vhodná opatření na podporu rozšiřování informací a vzdělávání všech zúčastněných osob o nebezpečích plynoucích z exposice osinku pro zdraví a o způsobech, jak jim předcházet a jak jim zamezit.

2. Příslušný orgán má pečovat o to, aby zaměstnavatelé písemně stanovili zásady a postup při vzdělávání a pravidelné výchově bezpečích vznikajících z osinku a o způsobech, jak jim předcházet a jak jim zamezovat.

3. Zaměstnavatel má pečovat a to, aby všichni pracovníci, kteří jsou vystaveni nebo by mohli být vystaveni působení osinku, byli informováni o nebezpečích spojených s jejich prací a poučeni o opatřeních, jak jim předcházet, jakož i o správných pracovních způsobech a aby byli trvale školeni o těchto věcech.

Část V. Závěrečná ustanovení

Formální ratifikace této úmluvy budou oznámeny generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce a jim zapsány.

1. Tato úmluva zavazuje toliko členské státy Mezinárodní organisace práce, jejichž ratifikace byla zapsána generálním ředitelem.

2. Nabude účinnosti dvanáct měsíců poté, kdy generální ředitel zapíše ratifikace dvou členských států.

3. Pro každý další členský stát nabude tato úmluva účinnosti dvanáct měsíců od data, kdy jeho ratifikace byla zapsána.

1. Každý členský stát, který ratifikoval tuto úmluvu, může ji vypovědět po uplynutí deseti let ode dne, kdy tato úmluva poprvé nabyla účinnosti, písemným sdělením generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce, který je zapíše. Výpověď nabude účinnosti jeden rok po dni, kdy byla zapsána.

2. Každý členský stát, jenž ratifikoval tuto úmluvu a který nepoužije práva ji vypovědět podle tohoto článku během roku následujícího po uplynutí období deseti let, jak je uvedeno v předchozím odstavci, bude vázán úmluvou na další desetileté období a poté ji bude moci vypovědět vždy po uplynutí desetiletého období za podmínek uvedených v tomto článku.

Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí všem členským státům Mezinárodní organisace práce zápis všech ratifikací a povědí, které mu členské státy Organisace sdělí.

2. Když bude členským státům Organisace sdělovat zápis druhé ratifikace, jež mu byla oznámena, generální ředitel upozorní členské státy Organisace na datum, kdy tata úmluva nabude účinnosti.

Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí generálnímu tajemníkovi Spojených národů k zápisu podle článku 102 Charty Spojených národů úplné údaje o všech ratifikacích a výpovědích, které zapsal podle ustanovení předchozích článků.

Vždy, bude-li to považovat za nutná, Správní rada Mezinárodního úřadu práce předloží generální konferenci zprávu o provádění této úmluvy a přezkoumá, zda je záhodno dát na pořad jednání otázku její úplné nebo částečné revise.

1. Přijme-li generální konference novou úmluvu revidující úplně nebo částečné tuto úmluvu a nestanoví-li nová úmluva jinak:

a) ratifikace nové revidující úmluvy způsobí ipso iure okamžitou výpověď této úmluvy bez ohledu na ustanovení článku 25, a to s výhradou, že nová revidující úmluva nabude účinnosti;

b) od doby, kdy nová revidující úmluva nabude účinnosti, tato úmluva přestane být členským státům otevřena k ratifikací.

2. Tato úmluva však zůstane v platnosti ve své formě a obsahu pro ty členské státy, které ji ratifikovaly, jež však neratifikovaly novou revidující úmluvu.

Anglické a francouzské znění této úmluvy mají stejnou platnost.

Doporučení o bezpečnosti při užívání osinku

Generální konference Mezinárodní organisace práce,

která byla svolána správní radou Mezinárodního úřadu práce do Ženevy a tam se sešla dne 4. června 1986 na svém 72. zasedání,

připomínajíc mezinárodní pracovní úmluvy a doporučení, které se dotýkají této otázky, zejména úmluvu a doporučení o rakovině z povolání, 1974; úmluvu a doporučení o pracovním prostředí (znečištění vzduchu, hluk a vibrace), 1977; úmluvu a doporučení o bezpečnosti a ochraně zdraví pracovníků, 1981; úmluvu a doporučení o zdravotních službách v zaměstnání, 1985; seznam nemocí z povolání revidovaný v roce 1980, který je přílohou úmluvy o dávkách v případě pracovních úrazů a nemocí z povolání, 1964, jakož i Sbírku praktických směrnic o bezpečném užívání osinku, uveřejněnou Mezinárodním úřadem práce v roce 1984, které stanoví zásady vnitrostátní politiky a opatření na vnitrostátní úrovni;

rozhodnuvši přijmout některé návrhy týkající se bezpečnosti při užívání osinku, jež jsou čtvrtým bodem jednacího pořadu zasedání;

stanovivši, že tyto návrhy budou mít formu doporučení,

přijímá dne 24. června 1986 toto doporučení, které bude označováno jako Doporučení o osinku, 1986.

I. Působnost a vymezení pojmů

1. (1) Ustanovení úmluvy o osinku, 1986, a tohoto doporučení by se měla vztahovat na všechny činnosti spojené s nebezpečím vystavení pracovníků působení osinku při práci.

(2) Měla by být učiněna opatření v souladu s vnitrostátním zákonodárstvím a práva, aby se samostatným pracovníkům zajistila ochrana podobná té, kterou stanov úmluva o osinku, 1986, a toto doporučení,

(3) Měla by se věnovat zvláštní pozornost zaměstnávání mladistých pod osmnáct let činnostmi spojenými s exposicí osinku při zaměstnání, podle toho, co stanoví příslušní orgán.

Činnosti spojené s nebezpečím exposice osinku při zaměstnání by měly zahrnovat zejména:

a) těžbu a zpracování nerostů obsahujících osinek;

b) výrobu materiálů nebo výrobků obsahujících osinek;

c) užité nebo upotřebení výrobků obsahujících osinek;

d) odstraňování, opravování nebo údržbu výrobků obsahujících osinek;

e) bourání nebo opravy závodů nebo staveb obsahujících osinek;

f) dopravu, uskladňování a zacházení s osinkem nebo s materiály obsahujícími osinek;

g) jiné činností spojené s nebezpečím exposice osinkovému prachu v ovzduší.

3. Pro účely tohoto doporučení

a) výraz "osinek (asbest)" znamená vláknitou (fibrosní) formu nerostných křemičitanů patřících do skupiny serpentinů vytvářejících skály, tj. chrysolit (bílý osinek) a do skupiny amfibolitů, tj. aktinolit, amosit (hnědý osinek, cummingtonit - grunerit), anthofyllit, krocidolit (modrý osinek), tremolit nebo každou směs, která obsahuje jeden nebo několik z těchto nerostů;

b) výraz "osinkový prach" znamená částice osinku v ovzduší nebo usazené částice osinku, které se mohou dostat do ovzduší na pracovišti;

c) výraz "osinkový prach v ovzduší" znamená pro účely měření prašné částice měřené gravimetrickým způsobem nebo jinou rovnocennou metodou;

d) výraz "dýchatelná osinková vlákna" znamená osinková vlákna, jejichž průměr je menší než 3 um, poměr délky k průměru vyšší než 3:1. Pro účely měření se přihlíží toliko k vláknům delším 5 um;

e) výraz "vystavení působení osinku (exposice osinku)" znamená vystavení působení dýchatelných osinkových vláken v ovzduší při práci, ať už tato pocházejí z osinku nebo z nerostů, látek nebo výrobků obsahujících osinek;

f) výraz "pracovníci" zahrnuje členy výrobních družstev;

g) výraz "zástupci pracovníků" znamená zástupce pracovníků za takové uznané vnitrostátním zákonodárstvím nebo vnitrostátní Praxi podle úmluvy o zástupcích pracovníků, 1971.

II. Všeobecné zásady

4. Opatření předepsaná podle článku 3 úmluvy o osinku by měla být pojata tak, aby se vztahovala na různá nebezpečí vznikající z exposice osinku při zaměstnání ve všech odvětvích hospodářské činnosti a být vypracována s náležitým přihlédnutím k článkům 1 a 2 úmluvy o rakovině z povolání, 1974.

5. Příslušný orgán by měl pravidelně prověřovat předepsaná opatření s přihlédnutím ke Sbírce praktických směrnic o bezpečnosti při užívání osinku, vydané Mezinárodním úřadem práce, k jiným sbírkám směrnic a rukověti, pokud budou vypracovány Mezinárodním úřadem práce, k závěrům schůzek odborníků, které svolá, jakož i k informacím od jiných příslušných orgánů o osinku a látkách jej nahrazujících.

6. Při provádění ustanovení tohoto doporučení příslušný orgán by měl postupovat po jednání s nejrepresentativnějšími organisacemi zaměstnavatelů a pracovníků.

7. (1) Zaměstnavatel by měl po projednání a ve spolupráci se zúčastněnými pracovníky nebo s jejich zástupci, s přihlédnutím k stanovisku příslušných orgánů, zejména orgánů pracovního lékařství, užít všech vhodných opatřeni, aby se předcházelo nebo zamezila expozice osinku.

(2) Podle vnitrostátního zákonodárství a praxe projednávání a spolupráce mezi zaměstnavatelem a pracovníky, které zaměstnává, by se mohly provádět prostřednictvím:

a) zástupců pracovníků pověřených bezpečností (práce);

b) výborů pracovníků pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci nebo společných výborů pro bezpečnost a ochranu zdraví pří práci;

c) jiných zástupců pracovníků.

8. Na pracovnících, kteří pracuji s osinkem nebo s výrobky obsahujícími osinek, by se mělo vyžadovat, aby v mezích své odpovědnosti dodržovali předepsané bezpečnostní a hygienické postupy, zejména užívali vhodné ochranné výstroje.

9. (1) Pracovník, který se vzdálil z pracovní situace, o níž měl důvodně za to, že vážně ohrožuje jeho život nebo jeho zdraví, by měl;

a) o tom uvědomit svého bezprostředně nadřízeného;

b) být chráněn proti odvetným nebo kárným opatřením ve shodě s vnitrostátními podmínkami a praxí.

(2) Nemělo by být učiněno žádné opatření na újmu pracovníka protože v dobré víře si stěžoval na to, co považoval za porušení požadavků stanovených zákonem nebo za vážný nedostatek v opatřeních učiněných zaměstnavatelem v oblasti bezpečnosti, zdraví pracovníků a pracovního prostředí.

III. Ochranná a preventivní opatření

10. (1) Příslušný orgán by měl zajistit předcházení nebo zamezení exposice osinku stanovením technické kontroly a vhodných pracovních metod, včetně hygienických opatření na pracovišti, které zajišťují pracovníkům co největší ochranu.

(2) Příslušný orgán by měl pravidelné stanovit na základě úrovně exposice a okolností a podmínek, které převládají v pracovním prostředí, a ve světle vědeckého výzkumu a technologického pokroku:

a) druhy osinku a výrobků obsahujících osinek, jejichž užívání by mělo podléhat povolení, a pracovní postupy, které by měly podléhat povolení;

b) druhy osinku a výrobků obsahujících osinek, jejichž užívání by mělo být úplně nebo částečně zakázáno, a pracovní postupy, při nichž by užívání osinku nebo určitých druhů osinku nebo určitých výrobků obsahujících osinek mělo být zakázáno.

(3) Zákaz nebo povolení užívat určité druhy osinku nebo určité výrobky obsahující osinek a jejich nahrazení jinými látkami by se měly zakládat na vědeckém vyhodnocení jejich nebezpečnosti pro zdraví.

11. (1) Příslušný orgán by měl podporovat výzkum o technických a zdravotních problémech souvisících s exposicí osinku, s náhradními materiály a s alternativní technologií.

(2) Příslušný orgán by měl podporovat výzkum a rozvoj týkající se výrobků obsahujících osinek, jiných náhradních materiálů nebo alternativních technologií, které jsou neškodné nebo méně škodlivé, aby se tak vyloučila nebo snížila nebezpečí pro pracovníky.

12. (1) Kde je to nutné pro ochranu pracovníků, příslušný orgán by měl vyžadovat, aby osinek byl nahrazen náhradními materiály, kdykoli to je možné.

(2) Všechny možné náhradní materiály před tím, než je schváleno jejich užívání v jakémkoli pracovním postupu, by měly být podrobně vyhodnoceny z hlediska svých případných škodlivých účinků na zdraví. Považuje-li se to za potřebné, zdraví pracovníků vystavených takovým materiálům by mělo být pod stálým dohledem.

13. (1) Aby se zajistilo účinné provádění vnitrostátního zákonodárství, příslušný orgán by měl předepsat údaje, které by mělo obsahovat ohlášení práce s osinkem, stanovené v článku 13 úmluvy o osinku, 1986.

(2) Tyto údaje by měly zahrnovat zejména:

a) druh a množství užitého osinku;

b) prováděnou činnost a pracovní postup;

a) vyráběné výrobky;

d) počet pracovníků vystavených působení osinku a stupeň a frekvenci jejich exposice;

e) preventivní a ochranná opatření, učiněná za účelem provádění vnitrostátního zákonodárství;

f) jiné údaje potřebné na ochranu zdraví pracovníků.

14. (1) Bourání těch částí závodů nebo staveb, které obsahují drolivý izolační materiál z osinku, a odstraňování osinku ze závodů nebo staveb, kde se osinek může dostat volně do vzduchu, by mělo podléhat povolení, které by mělo být uděleno jen zaměstnavatelům nebo podnikatelům uznaným příslušným orgánem za způsobilé provádět takové práce podle ustanovení tohoto doporučení.

(2) Na zaměstnavateli nebo podnikateli by se mělo vyžadovat před zahájením bouracích nebo odklizovacích prací, aby vypracoval plán prací s uvedením opatření, jež je třeba učinit před zahájením prací, včetně opatření, jež

a) zaručují pracovníkům potřebnou ochranu;

b) omezují vypouštění osinkového prachu do ovzduší;

c) zajišťují odstranění odpadu obsahujícího osinek podle bodu 28 tohoto doporučení.

(3) Plán podle odstavce 2 výše by měl být projednán s pracovníky nebo jejich zástupci.

15. (1) Každý zaměstnavatel by měl vypracovat a provádět za účast pracovníků, které zaměstnává, program, aby se předcházelo a zamezilo vystavení pracovníků působení osinku. Takový program by mě,t být pravidelně přezkušován s přihlédnutím ke změnám, k nimi došla v pracovních postupech a na výstroji nebo v technice a metodách, jak předcházet a zamezit exposici osinku.

(2) Příslušný orgán by měl ve shodě s vnitrostátní praxí vyvinout činnost, aby se pomohlo zejména malým podnikám, jimž se může nedostávat odborných znalosti nebo technických prostředků, při vypracování programů prevence v případech, kdy může dojít k exposici osinku.

16. Mělo by se užívat technických ochranných zařízení proti prachu a vhodných pracovních metod, aby se předcházelo vypouštění osinkového prachu do ovzduší na pracovišti. I když se dbá krajních mezí exposice nebo jiných kritérií exposice, měla by být učiněna taková opatření, aby se exposice zmenšila na prakticky nejnižší možnou úroveň.

17. Opatření, jež by měla být učiněna pro předcházení a zařazení exposice a aby se zabránilo zbytečnému vystaven pracovníků působení osinku, by měla zahrnovat zejména tato:

a) osinku by se mělo užívat jen, jestliže lze předcházet nebezpečím z něho vznikajícím nebo je zamezit; v opačném případě, měl by být, pokud je to technicky možné, nahrazen jinými materiály nebo užitím alternativních technologií vědecky vyhodnocených jako neškodné nebo méně škodlivé;

b) počet osob přidělených k pracím spojeným s exposicí osinku a doba, po kterou jsou takto vystaveny, by měly být omezeny na nejmenší míru potřebnou pro bezpečné provedení úkolu;

c) mělo by se užívat strojů, zařízení a pracovních postupů. které vylučují nebo omezují na nejmenší míru vytváření osinkového prachu a zejména jeho uvolňování do pracovní ho prostředí a do okolí;

d) pracoviště, kde užití osinku může mít za následek uvolňování osinkového prachu do ovzduší, by měla být oddělena od celkového pracovního prostředí, aby se tak předešlo možnému vystavení jiných pracovníků působení osinku;

e) pracovní pásma, která jsou spojena s exposicí osinku, by měla být jasné vymezena a označena varovnými značkami, jež omezují přistup neoprávněným osobám;

f) měly by se vést záznamy o umístění osinku, jehož bylo užito při stavbě budov.

18. (1) Mělo by se zakázat užívání krocidolitu a výrobků, které obsahují taková vlákna.

(2) Příslušný orgán by měl být oprávněn po projednání se zúčastněnými nejrepresentativnějšími organisacemi zaměstnavatelů a pracovníků povolovat výjimky ze zákazu stanoveného výše v odstavci (1), jestliže nahrazení není prakticky uskutečnitelné a jsou-li učiněna opatření zaručující, že zdraví pracovníků není ohroženo.

19. (1) Postřik osinkem v jakékoli formě by měl být zakázán.

(2) Měla by být zakázána instalace drolivých isolačních materiálů z osinku.

(3) Příslušný orgán by měl být oprávněn po projednání se zúčastněnými nejrepresentativnějšími organisacemi zaměstnavatelů a pracovníků povolovat výjimky ze zákazu stanoveného výše v odstavcích (1) a (2), jestliže nahrazení není prakticky uskutečnitelné a jsou-li učiněna opatření zaručující, že zdraví pracovníků není ohroženo.

20. (1) Výrobci a dodavatelé osinku a výrobci a dodavatelé výrobků obsahujících osinek by měli zodpovídat za náležité a vhodné označení nádob nebo výrobků.

(2) Vnitrostátní zákonodárství by mělo stanovit, že označení by mělo být vytištěno v jednom nebo několika jazycích, jež jsou nejrozšířenější v dotyčné zemi, a uvádět, že nádoba nebo výrobek obsahuje osinek, že vdechování osinkového prachu je zdravotně nebezpečné a že by měla být učiněna vhodná ochranná opatření.

(3) Vnitrostátní zákonodárství by mělo stanovit, že výrobci a dodavatelé osinku a výrobci a dodavatelé výrobků obsahujících osinek by měli vypracovat a poskytovat technický doklad uvádějící obsah osinku, nebezpečí pro zdraví a vhodná ochranná opatření týkající se materiálu nebo výrobku.

21. Soustava dozoru stanovená v článku 5 úmluvy o osinku, 1986, by měla vycházet z ustanovení úmluvy o inspekci práce, 1947. Dozorem by měl být pověřen kvalifikovaný personál. Orgánům dozoru by mělo být umožněno získat od zaměstnavatele informace zmíněné výše v bodě 13 tohoto doporučení.

22. (1) Mezní hodnoty exposice by měly být stanoveny se zřetelem k časově určené koncentraci osinkového prachu v ovzduší na základě osmihodinového pracovního dne a čtyřicetihodinového pracovního týdne a se zřetelem na uznanou metodu odběru vzorků a měření.

(2) Mezní hodnoty exposice by měly být pravidelně přezkušovány a aktualisovány s přihlédnutím k technologickému pokroku a vývoji technických a lékařských znalostí.

23. Zařízení, ventilační systémy, stroje a ochranná opatření pro kontrolování osinkového prachu by měly být pravidelně zkoušeny a udržovány v dobrém provozním stavu.

4. Pracoviště by měla být čištěna bezpečným způsobem tak často, jak je to nutné, aby se předešlo hromadění osinkového prachu na povrchu. Ustanovení úmluvy o osinku, 1986, a tohoto doporučení by se měla vztahovat na personál pečující o čistotu.

25. (1) Pokud není možno předcházet nebo jinak zamezit nebezpečí spojená s osinkem v ovzduší, zaměstnavatel by měl ve vhodných případech poskytovat, udržovat a nahrazovat bez výdajů pro pracovníky ochranné dýchací přístroje a potřebné speciální oděvy. V takových případech by se mělo na pracovnících vyžadovat, aby užívali takové výstroje.

(2) Ochranné dýchací přístroje by měly vyhovovat normám stanoveným příslušným orgánem, mělo by se jich užívat jen jako dočasného nebo nouzového opatření a nikoli jako náhražky za technickou kontrolu.

(3) Vyžaduje-li se použití ochranného dýchacího přístroje, měly by být stanoveny dostatečné přestávky na odpočinek ve vhodném prostředí s přihlédnutím k tělesnému zatížení spojenému s užitím takových přístrojů.

26. (1) Jestliže by osobní šatstvo pracovníků mohlo být znečištěno osinkovým prachem, zaměstnavatel by měl v souladu s vnitrostátním zákonodárstvím a po projednání s představiteli pracovníků poskytovat bez výdajů pro pracovníka vhodné pracovní oděvy, jež by se neměly nosit mimo pracoviště.

(2) Zaměstnavatel by měl vhodným způsobem dostatečně informovat pracovníky o nebezpečích, jímž by mohli být vystaveni jejich rodinní příslušnici a jiné osoby tím, že nosí domů své pracovní oděvy znečištěné osinkovým prachem.

(3) Manipulace a čištění pracovních oděvů a speciálních ochranných oděvů po jejich použití by se měly provádět za podmínek podléhajících kontrole, aby se tak zabránilo vypouštění osinkového prachu.

27. (1) Pro pracovníky, kteří jsou vystaveni působení osinku, by měly být zřízeny dvojité šatny, umývárny, sprchy a odpočívárny, podle toho, čeho je třeba.

(2) Přiměřený čas by měl být vyhrazen v pracovní době na převlečeni, sprchování a mytí po pracovní směně ve shodě s vnitrostátní praxí.

28. (1) V souladu s vnitrostátním zákonodárstvím a praxí zaměstnavatel by měl odstraňovat odpad obsahující osinek, a to způsobem nikoli nebezpečným pro zdraví dotyčných pracovníků ani pro zdraví obyvatelstva v okolí podniku.

(2) Příslušný orgán a zaměstnavatelé by měli učinit vhodná opatření, aby se předešlo znečištění životního prostředí osinkovým prachem vypouštěným z pracoviště.

IV. Dohled na pracovní prostředí a na zdraví pracovníků

29. V případech stanovených příslušným orgánem zaměstnavatel by měl učinit opatření pro soustavný dohled na koncentraci osinkového prachu v ovzduší na pracovištích a na délku trvání a stupni vystavení pracovníků působení osinku a pro dohled na zdraví pracovníků.

30. (1) Stupeň vystavení pracovníků působení osinku by měl být měřen nebo vypočítáván jako časově určená střední koncentrace za vymezenou základní dobu.

(2) Braním vzorků a měřením koncentrace osinkového prachu v ovzduší by měl být pověřen kvalifikovaný personál používající metod schválených příslušným orgánem.

(3) Četnost a význam braní vzorků a měření by měly záviset na stupni nebezpečí, změnách v pracovních postupech nebo na jiných rozhodných skutečnostech.

(4) Při vyhodnocování nebezpečí příslušný orgán by měl přihlížet k nebezpečí plynoucímu ze všech rozměrů osinkových vláken.

31. (1) Aby se předcházelo nemocem a funkčním poruchám podmíněným exposicí osinku, všem pracovníkům přikázaným na práci spojenou s exposicí osinku by mělo být dostupné, podle toho, co je vhodné:

a) lékařské vyšetření před přikázáním k práci;

b) pravidelná lékařská vyšetření ve vhodných intervalech;

c) jiné zkoušky a vyšetření, zejména roentgenové snímkování hrudníku a funkční zkoušky plic, jichž by mohlo být zapotřebí k dohledu na jejich zdravotní stav se zřetelem k nebezpečí plynoucímu z povolání a k časnému zjištění příznaků nemoci způsobené osinkem.

(2) Příslušný orgán by měl stanovit intervaly mezi lékařskými vyšetřeními s přihlédnutím k úrovni exposice a zdravotnímu stavu pracovníka v souvislosti s nebezpečím plynoucím z povolání.

(3) Příslušný orgán by měl zajistit, aby byla učiněna opatření v souladu s vnitrostátním zákonodárstvím a praxí, tak aby pracovníkům po skončení práce spojené s exposicí osinku byla nadále dostupná vhodná lékařská vyšetření.

(4) Vyšetření, zkoušky a braní vzorků stanovené výše v odstavcích (1) a (3) by se měly konat pokud možno během pracovní doby a bez výdajů pro pracovníka.

(5) Pokud výsledky lékařských zkoušek a vyšetření ukazují klinické nebo preklinické účinky, měla by být učiněna opatření, aby se předcházelo nebo snížilo vystavení dotyčných pracovníků působení osinku a zabránilo dalšímu zhoršení jejich zdraví.

(6) Výsledků lékařských vyšetření by se mělo užít ke stanovení zdravotního stavu v souvislosti s exposicí osinku a nemělo by jich být užito k diskriminaci pracovníka.

(7) Výsledků lékařských vyšetření by se mělo užít, aby se usnadnilo přidělení pracovníka k zaměstnání slučitelnému s jeho zdravotním stavem.

(8) Pracovníci podléhající dohledu na jejich zdravotní stav by měli mít:

a) právo na to, aby byla zachována důvěrnost osobních a zdravotnických informací;

b) právo na úplné a podrobné objasnění účelu a výsledků dohledu;

c) právo odmítnout agresivní lékařské zásahy, jež by mohly poškodit jejich tělesnou integritu.

32. Pracovníci by měli být informováni vhodným a přiměřeným způsobem v souladu s vnitrostátní praxi o výsledcích lékařských vyšetření a mělo by se jim dostat individuálních rad o jejich zdraví v souvislosti s jejich prací.

33. Byla-li nemoc z povolání způsobená osinkem objevena zdravotním dohledem, měl by být vyrozuměn příslušný orgán v souladu s vnitrostátním zákonodárstvím a praxí.

34. Bylo-li shledáno, že trvalé přidělení na práci spojenou s expozicí osinku nelze lékařsky doporučit, mělo by být vyvinuto veškeré úsilí slučitelné s vnitrostátními podmínkami a praxí, aby dotyčným pracovníkům byly poskytnuty jiné prostředky pro zachování jejich příjmů.

35. Vnitrostátní zákonodárství by mělo stanovit odškodnění pracovníků, kteří dostali nemoc způsobenou exposicí osinku při práci nebo u nichž je patrno funkční postižení takto způsobené podle úmluvy o dávkách při pracovních úrazech a nemocech z povolání, 1964.

36. (1) Záznamy o dohledu na pracovní prostředí by se měly uschovávat nejméně třicet let.

(2) Záznamy o dohledu na exposici pracovníků, jakož i části jejich lékařských podkladů, týkající se ohrožení zdraví způsobených exposicí osinku a roentgenové snímky hrudníku by se měly uschovávat nejméně po dobu třiceti let po skončení práce, která byla spojena a exposicí osinku.

37. Dotyční pracovníci, jejich zástupci a inspekční služba by měli mít přistup k údajům o dohledu na pracovní prostředí.

38. V případě uzavření podniku nebo skončení pracovníkova zaměstnání údaje a informace uschovávané podle bodu 36 výše by měly být uloženy podle směrnic příslušného orgánu.

39. Podle Trojstranné deklarace zásad o mnohonárodních podnicích sociální politice, přijaté Správní radou Mezinárodního úřad u práce, národní nebo mnohonárodní podnik, který má víc než jeden závod, by měl být povinen učinit bez diskriminace bezpečnostní opatření, aby se předešlo a zamezilo nebezpečím pro zdraví souvisícím s exposicí osinku při zaměstnání a aby se pracovníci ochránili před takovým nebezpečím ve všech jeho závodech bez ohledu na místo nebo zemi, kde jsou umístěny.

V. Informace a výchova

40. Příslušný orgán by měl učinit opatření na podporu výchovy a informovanosti všech dotyčných osob o předcházení a zamezení nebezpečí pro zdraví spojených s exposici osinku při zaměstnání a o ochraně proti takovým nebezpečím.

41. Příslušný orgán po projednání se zúčastněnými nejrepresentativnějšími organisacemi zaměstnavatelů a pracovníků by měl vypracovat vhodné didaktické příručky pro zaměstnavatele, pracovníky a jiné osoby.

42. Zaměstnavatel by měl zajistit, aby pracovníci, kteří mohou být vystaveni exposici osinku, obdrželi bez výdajů pro ně a v jazyce a způsobem jim snadno srozumitelným školení a poučení o účincích takové exposice na zdraví, o opatřeních, jimiž se má předcházet a zamezit exposice osinku a zejména o správných pracovních metodách, které předcházejí a zamezují tvoření a vypouštění osinkového prachu do ovzduší a o používání osobní ochranné výstroje a kolektivního ochranného vybaveni, jež jim byly dány k disposici.

43. V rámci výchovných opatření by se měla věnovat pozornost zvláštnímu nebezpečí pro zdraví pracovníků, které vzniká spojením kouření a exposice osinku.

44. Organisace zaměstnavatelů a pracovníků by měly učinit konkrétní opatřen pro spolupráci a součinnost na programech školení, rozšiřování informací, předcházení, zamezení a ochrany proti nebezpečím při zaměstnání způsobeným exposicí osinku.