Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

Doporučení o statistikách práce

Generální konference Mezinárodní organizace práce,

která byla svolána správní radou Mezinárodního úřadu práce do Ženevy a tam se sešla dne 7. června 1985 na svém 71. zasedání,

uznávajíc potřebnost spolehlivých statistik práce jak pro vyvinuté, tak pro rozvojové země, zejména pro plánování a kontrolu hospodářského a sociálního pokroku a pro pracovní vztahy,

rozhodnuvši přijmout některé návrhy týkající se revize úmluvy (č. 63) o statistice mezd a pracovní doby, 1938, jež jsou pátým bodem jednacího pořadu zasedání,

stanovivši, že tyto návrhy budou mít formu doporučení doplňujícího úmluvu o statistikách práce, 1985,

přijímá dne 25. června 1985 toto doporučení, které bude označováno jako Doporučení o statistikám práce, 1985.

I. Základní statistiky práce

Statistiky hospodářsky činného obyvatelstva, zaměstnanosti a částečné zaměstnanosti

1. (1) Běžné statistiky o hospodářsky činném obyvatelstvu, zaměstnanosti, popřípadě nezaměstnanosti a pokud možno zjevné částečné zaměstnanosti by se měly sestavovat alespoň jednou ročně.

(2) Tyto statistiky by měly být členěny podle pohlaví a pokud možno podle věkové skupiny a odvětví hospodářské činnosti.

2. (1) Aby se uspokojila dlouhodobá potřeba podrobných rozborů a aby byly k dispozici výchozí (pramenné) údaje, měly by se alespoň jednou za deset let sestavovat statistiky složení a členění hospodářsky činného obyvatelstva.

(2) Tyto statistiky by měly být členěny podle pohlaví, věkové skupiny, skupiny zaměstnání nebo úrovně kvalifikace, odvětví hospodářské činnosti, zeměpisné oblasti a postavení v zaměstnání (např. zaměstnavatel, osoba pracující na vlastní účet, zaměstnanec, neplacený rodinný pracovník, člen výrobního družstva).

Statistiky mezd a pracovní doby

3. (1) Běžné statistiky průměrných mezd a průměrné pracovní doby (skutečně odpracované hodiny nebo placené hodiny) by se měly se stavovat nejméně jednou ročně.

(2) Tyto statistiky by se měly členit alespoň podle odvětví hospodářské činnosti a pohlaví, popřípadě podle velikosti závodu a zeměpisné oblasti a pokud možno podle věkové skupiny a slupiny povolání nebo úrovně kvalifikace.

4. (1) Kde je to vhodné, alespoň jednou ročně by se měly sestavovat běžné statistiky časových tarifů a normální pracovní doby.

(2) Tyto statistiky by se měly členit alespoň podle odvětví hospodářské činnosti a popřípadě podle pohlaví, věkové skupiny, povolání nebo skupiny povolání nebo kvalifikační úrovně, velikosti závodu a zeměpisné oblasti.

5. (1) Aby se uspokojila dlouhodobá potřeba podrobných rozborů a byly k dispozici výchozí (pramenně) údaje, měly by se v pravidelných obdobích, pokud možno alespoň jednou za pět let, sestavovat statistiky o složení a členění mezd.

(2) Tyto statistiky by měly uvádět:

a) údaje o výdělcích a pracovní době (skutečně odpracované hodiny nebo placené hodiny) členěné alespoň podle pohlaví, věkové skupiny, povolání nebo skupiny povolání nebo kvalifikační úrovně, odvětví hospodářské činnosti, velikosti závodu a zeměpisné oblasti;

b) podrobné údaje o složení výdělků (např. základní plat, zvýšení za přesčasy, odměna za neodpracovanou dobu, premie a odměny) a o pracovní době (skutečně odpracované hodiny nebo placené hodiny):

c) údaje o členění pracovníků podle výdělkové úrovně a délky pracovní doby (skutečně odpracované hodiny nebo placené hodiny) rozdělené podle významných charakteristických znaků zaměstnanců, jako například podle pohlaví a věkové skupiny.

6. (1) Aby se uspokojila dlouhodobá potřeba, měly by se alespoň jednou za pět let sestavovat statistiky nákladů práce.

(2) Tyto statistiky by měly poskytovat údaje o výši a složení nákladů práce, rozčlenění podle odvětví hospodářské činnosti.

Indexy spotřebitelských cen

7. (1) Měl by se vypočítávat a uveřejňovat všeobecný index spotřebitelských cen, zahrnující všechny skupiny spotřebitelských položek, za významné skupiny obyvatelstva nebo za veškeré obyvatelstvo.

(2) Index spotřebitelských cen by se měly uveřejňovat odděleně pro významné skupiny spotřebitelských položek, jalo například potraviny, nápoje a tabákové výrobky; oděv a obuv; bydlení; otop a osvětlení; a jiné významné položky.

8. Indexy spotřebitelských cen by se měly vypočítávat a uveřejňovat pokud možno jednou za měsíc, nejméně však jednou za tři měsíce.

9. Vliv užívané pro výpočet indexu spotřebitelských cen by měly kýt revidovány nejméně jednou za deset let a přizpůsobovány, když se z jistí významné změny ve s potřebě.

10. (3). Ceny užívané pro výpočet indexů spotřebitelských cen by měly být typické pro nákupní zvyklosti zúčastněných skupin obyvatelstva (například pokud jde o nákupní střediska a druh a jakost předmětů).

Statistiky výdajů a příjmů domácností

11. (1) Ne jméně jednou za doset let by se měly sestavovat statistiky výdajů domácností nebo, tam kde je to vhodné, výdajů rodin a pokud možno příjmů domácností nebo, tam kde to je vhodné, příjmů rodin.

(2) Tyto statistiky by měly poskytovat mimo jiné za domácnosti nebo za rodiny

a) podrobné údaje o výdajích,

b) pokud možno podrobné údaje o příjmech členěné podle výše a zdroje příjmu,

c) podrobné údaje o jejich složení podle pohlaví, věkové skupiny a jiných významných charakteristických znaků jejích členů,

d) údaje o výdajích a pokud možno o příjmech, členěné podle velikosti a druhu, tříd výdajů a pokud možno tříd příjmů.

Statistiky pracovních úrazů a nemocí z povolání

12. (1) Alespoň jednou ročně by se měly sestavovat statistiky pracovních úrazů.

(2) Tyto statistiky by se měly členit při nejmenším podle odvětví hospodářské činnosti a pokud možno podle významných charakteristických znalců zaměstnanců (například podle pohlaví, věkové skupiny, povolání nebo skupiny povolaní nebo kvalifikační úrovně) a závodů.

13. (1) Pokud možno alespoň jednou ročně by se měly sestavovat statistiky nemocí z povolání.

(2) Tyto statistiky by se měly členit při nejmenším podle odvětví hospodářské činnosti, a pokud možno, podle významných charakteristických znaků zaměstnanců (například podle pohlaví, věkové skupiny a povolání nebo skupiny povolání nebo kvalifikační úrovně) a závodů.

Statistiky pracovních sporů

14. (1) Alespoň jednou ročně by se měly sestavovat statistiky pracovních sporů.

(2) Tyto statistiky by se měly členit alespoň podle odvětví hospodářské činnosti.

Statistiky produktivity

15. Pro významná odvětví hospodářské činnosti by se měly postupně vyvíjet a sestavovat statistiky produktivity.

II. Statistická infrastruktura

16. Pro účely shromažďování a sestavování statistik práce pole I. části tohoto doporučení každý členský stát by měl postupně vyvinout vhodnou vnitrostátní statistickou infrastrukturu. Hlavní prvky takové infrastruktury by měly zahrnovat:

a) úplný a aktualizovaný seznam závodů nebo podniků pro účely šetření nebo sčítání; takový seznam by měl být dostatečně podrobný, aby umožňoval výběr vzorků závodů a podniků;

b) koordinovanou soustavu pro provádění šetření nebo sčítání závodů nebo podniků;

c) zařízení pro provádění nepřetržité a koordinované řady vnitrostátních šetření o domácnostech nebo osobách;

d) přístup ke správním záznamům pro statistické účely (jako například o zprostředkování práce, o organizaci sociálního zabezpečení nebo o inspekci práce), s patřičnou zárukou, že jich bude využito důvěrně.

17. Členské státy by měly stanovit vhodné vnitrostátní typové klasifikace a podporovat a koordinovat, pokud je to možné, dodržování těchto klasifikací všemi zúčastněnými orgány.

18. Členské státy by měly učinit potřebná opatření pro sladění sestavovaných statistik podle ustanovení tohoto doporučení z různých pramenů a různými orgány.

19. (1) Při stanovení nebo změně pojmů, definic a metodologie užívaných pro shromažďování, sestavování a uveřejňování statistik stanovených tímto doporučením členské státy by měly přihlížet k mezinárodním doporučením o statistice práce vypracovaným pod dohledem Mezinárodní organizace práce a k doporučením jiných příslušných mezinárodních organizací, která se týkají této problematiky.

(2) Členské státy by měly revidovat a popřípadě změnit nebo přizpůsobit současným požadavkům pojmy, definice a klasifikace užívané při sestavování statistik práce podle tohoto doporučení, jestliže příslušné mezinárodní normy a směrnice jsou revidovány nebo nové stanoveny.

20. Při stanovení nebo změně pojmů, definic a metod užívaných při shromažďování, sestavování a uveřejňování statistik, stanovených úmluvou o statistice práce, 1985, a tímto doporučením, členské státy si mohou vyžádat pomoc od Mezinárodního úřadu práce.

Úmluva o závodních zdravotních službách

Generální konference Mezinárodní organizace práce,

která byla svolána správní radou Mezinárodního úřadu práce do Ženevy a tam se sešla dne 7. června 1985 na svém 71. zasedání,

zjišťujíc, že ochrana pracovníků proti nemocem a úrazům z povolání je jedním z úkolů Mezinárodní organizace práce podle její ústavy,

poukazujíc na mezinárodní pracovní úmluvy a doporučení v této věci, zejména na doporučení o ochraně zdraví pracovníků, 1953, na doporučení o závodních zdravotních službách, 1959, na úmluvu o zástupcích pracovníků, 1971 a na úmluvu a doporučení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, 1981, které stanoví zásady vnitrostátní politiky a opatření na vnitrostátní úrovni,

rozhodnuvši přijmout některé návrhy týkající se závodních zdravotních služeb, jež jsou čtvrtým bodem jednacího pořadu zasedání,

stanovivši, že tyto návrhy budou mít formu mezinárodní úmluvy.

přijímá dne 26. června 1985 tuto úmluvu, která bude označována jako úmluva o závodních zdravotních službách, 1985.

Část I. Zásady vnitrostátní politiky

Pro účely úmluvy:

a) výraz "závodní zdravotní služby" znamená služby pověřené především preventivními úkoly a poradenstvím pro zaměstnavatele, pracovníky a jejich zástupce v podniku, pokud jde o:

i) požadavky pro vytvoření a udržení bezpečného a zdravého pracovního prostředí, které je na prospěch tělesnému a duševnímu zdraví ve vztahu k práci;

ii) přizpůsobení práce schopnostem pracovníků s přihlédnutím k jejich tělesnému a duševnímu zdraví;

b) výraz "zástupci pracovníků v podniku" znamená osoby za takové uznané vnitrostátním právem nebo praxí.

Každý členský stát má s přihlédnutím k vnitrostátním podmínkám a praxi a po projednání s nejrepresentativnějšími organisacemi zaměstnavatelů a pracovníků, pokud existují, stanovit, provádět a pravidelně přezkušovat celkovou vnitrostátní politiku v oblasti závodních zdravotních služeb.

1. Každý členský stát se zavazuje postupně zavádět závodní zdravotní služby pro všechny pracovníky, včetně pracovníků ve veřejném sektoru a družstevníků ve výrobních družstvech, ve všech odvětvích hospodářské činnosti a ve všech podnicích. Učiněná opatření by měla být přiměřená a vhodná z hlediska zvláštních nebezpečí v podnicích.

2. Jestliže závodní zdravotní služby nemohou být ihned zavedeny pro všechny podniky, každý dotyčný členský stát má po projednání s nejrepresentativnějšími organisacemi zaměstnavatelů a pracovníků, pokud existují, vypracovat plány na jejich zavedení.

3. Každý dotyčný členský stát uvede v první zprávě o provádění úmluvy předkládané podle článku 22 ústavy Mezinárodní organisace práce plány, které vypracoval podle odstavce 2 tohoto článku, a v dalších zprávách, jakého pokroku bylo dosaženo při jejich provádění.

Příslušný úřad má projednávat s nejrepresentativnějšími organisace mi zaměstnavatelů a pracovníků, pokud existují, opatření, která je třeba učinit k provedení ustanovení této úmluvy.

Část II. Úkoly

Aniž by tím byla dotčena odpovědnost jednotlivých zaměstnavatelů za zdraví a bezpečnost pracovníků, které zaměstnávají, a s náležitým přihlédnutím k tomu, že je třeba, aby pracovníci spolupracovali při ochraně zdraví a bezpečnosti při práci, závodní zdravotní služby mají zajišťovat ty z dále uvedených úkolů, které jsou přiměřené a vhodné z hlediska nebezpečí při práci v podniku:

a) stanovit a vyhodnocovat nebezpečí, která ohrožují zdraví na pracovišti;

b) dohlížet na činitele v pracovním prostředí a pracovní zvyklosti, které mohou ovlivňovat zdraví pracovníků, včetně hygienických zařízení, závodních jídelen a ubytoven, pokud tato zařízení obstarává zaměstnavatel;

c) poskytovat poradenství o plánování a organisování práce, včetně uspořádání pracovišť, o výběru, údržbě a stavu strojů a jiného zařízení a o látkách, jichž se užívá při práci;

d) účastnit se na vypracování programů zlepšování pracovní praxe a zkoušek a vyhodnocování nových zařízení ze zdravotního hlediska;

e) poskytovat poradenství o zdraví, bezpečnosti a hygieně při práci a ergonomii a individuálních a hromadných ochranných podmínkách;

f) dohlížet na zdraví pracovníků v souvislosti s prací;

g) podporovat přizpůsobování práce pracovníkům;

h) účastnit se na opatřeních pracovní rehabilitace;

i) spolupracovat při poskytování informaci, výcviku a výchovy v oblasti zdraví a hygieny při práci a ergonomie;

j) organisovat první pomoc a ošetření v případě nouze;

k) účastnit se na rozboru pracovní úrazovosti a nemocí z povolání.

Část III. Organisace

Je třeba učinit opatření k zavedení závodních zdravotních služeb

a) pomocí právních předpisů;

b) pomocí kolektivních smluv nebo jiných dohod mezi zúčastněnými zaměstnavateli a pracovníky;

e) jiným způsobem schváleným příslušným úřadem po projednání se zúčastněnými representativními organisacemi zaměstnavatelů a pracovníků.

1. Závodní zdravotní služby mohou být organisovány podle povahy případu jako služby pro jeden nebo několik podniků.

2. V souladu s vnitrostátními podmínkami a praxi závodní zdravotní služby mohou být organisovány

a) zúčastněnými podniky nebo skupinami podniků;

b) veřejnými úřady nebo úředními orgány;

c) nositeli sociálního zabezpečení;

d) jinými orgány, jimž udělil oprávnění příslušný úřad;

e) spojením výše uvedených způsobů.

Zaměstnavatel, pracovníci a jejich zástupci, pokud existují, mají přiměřeně spolupracovat a účastnit se na provádění organisačních a jiných opatření týkajících se závodních zdravotních služeb.

Část IV. Předpoklady činnosti

1. V souladu s vnitrostátním zákonodárstvím a praxí závodní zdravot ní služby by měly být multidisciplinární. Složení personálu má být stanoveno se zřetelem k povaze úkolů, jež se mají provádět.

2. Závodní zdravotní služby mají plnit své funkce ve spolupráci s ostatními službami v podniku.

3. V souladu s vnitrostátním zákonodárstvím a praxí je třeba učinit opatření k zajištění odpovídající spolupráce a koordinace mezi závodními zdravotními službami a pokud je to vhodné, s jinými zúčastněnými službami, které se podílejí na zdravotních službách.

Personál poskytující závodní zdravotní služby má být plně pracovně nezávislý na zaměstnavateli, pracovnících a jejich zástupcích, pokud existují, se zřetelem k funkcím uvedeným v článku 5.

Příslušný úřad stanoví kvalifikaci, požadovanou na personálu poskytujícím závodní zdravotní služby, a to podle povahy úkolů, které má vykonávat, a v souladu s vnitrostátními právními předpisy a praxí.

Dohled na zdraví pracovníků ve vztahu k práci nesmí být pro ně spojen se ztrátou na výdělku; musí být bezplatný a konat se pokud možno v pracovní době.

Všichni pracovnici mají být informováni o všech nebezpečích pro zdraví, která souvisí s jejich prací.

Závodní zdravotní služby mají být zaměstnavatelem a pracovníky zpraveny o všech známých a podezřelých skutečnostech v pracovním prostředí, které mohou ovlivňovat zdraví pracovníků.

Závodní zdravotní služby mají být zpraveny o onemocnění pracovníků a nepřítomnosti v práci ze zdravotních důvodů, aby mohly zjistit, zda je vztah mezi příčinami nemoci nebo nepřítomnosti a nebezpečími pro zdraví, která by se mohla vyskytovat na pracovišti. Zaměstnavatel nemá požadovat na personálu, který poskytuje závodní zdravotní služby, aby ověřoval důvody nepřítomnosti v práci.

Část V. Všeobecná ustanovení

Vnitrostátní zákonodárství má určit úřad nebo úřady, které budou vykonávat dozor na závodní zdravotní služby a budou jim nápomocny radou, jakmile tyto služby budou ustaveny.

Formální ratifikace této Úmluvy budou oznámeny generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce a jím zapsány.

1. Tato úmluva zavazuje toliko členské státy Mezinárodní organisace práce, jejichž ratifikace byla zapsána generálním ředitelem.

2. Nabude účinnosti dvanáct měsíců poté, kdy generální ředitel spíše ratifikace dvou členských států.

3. Pro každý další členský stát tato úmluva nabude účinnosti dvanáct měsíců od data, kdy jeho ratifikace byla zapsána.

1. Každý členský stát, který ratifikoval tuto úmluvu, může ji vypovědět po uplynutí deseti let ode dne, kdy tato úmluva poprvé nabyla účinnosti, písemným sdělením generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce, který je zapíše. Výpověď nabude účinnosti jeden rok po dni, kdy byla zapsána.

2. Každý členský stát, jenž ratifikoval tuto úmluvu a který nepoužije práva ji vypovědět podle tohoto článku během roku následujícího po uplynutí období deseti let, jak uvedeno v předchozím odstavci, bude vázán úmluvou na další desetileté období a poté ji bude moci vypovědět vždy po uplynutí desetiletého období za podmínek uvedených v tomto článku.

1. Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí všem členským státům Mezinárodní organisací práce zápis všech ratifikací a výpovědí, které mu členové organisace sdělí.

2. Když bude členským státům Organisace sdělovat zápis druhé ratifikace, jež mu byla oznámena, generální ředitel upozorní členské státy Organisace na datum, kdy tato úmluva nabude účinnosti.

Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí generálnímu tajemníkovi Spojených národů k zápisu podle článku 102 Charty Pojených národů úplné údaje o všech ratifikacích a výpovědích, které zapsal podle ustanovení předchozích článků.

Vždy, bude-li to považovat za nutné, Správní rada Mezinárodního úřadu práce předloží generální konferenci zprávu o provádění této úmluvy a přezkoumá, zda je záhodno dát na pořad jednání generální konference otázku její úplné nebo částečné revise.

1. Přijme-li generální konference novou úmluvu revidující úplné nebo částečně tuto úmluvu a neustanoví-li nová úmluva jinak:

a) ratifikace nové revidující úmluvy členským státem způsobí ipso iure okamžitou výpověď této úmluvy bez ohledu na ustanovení článku 19, a to s výhradou, že nová revidující úmluva nabude účinnosti;

b) od doby, kdy nová revidující úmluva nabude účinnosti, tato úmluva přestane být členským státům otevřena k ratifikaci.

2. Tato úmluva však zůstane v platnosti ve své formě a obsahu pro ty členské státy, které ji ratifikovaly a které neratifikovaly revidující úmluvu.

Anglické a francouzské znění této úmluvy má stejnou platnost.