FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY

V. volební období

55

Vládní návrh,

kterým se podle článku 19 odst. 5 písm. b) a odst. 6 písm. b) ústavy Mezinárodní organizace práce předkládají Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky texty úmluv a doporučení přijatých na 71. a 72. zasedání Mezinárodní konference práce v Ženevě v roce 1985 a 1986 se stanoviskem vlády Československé socialistické republiky

Návrh schvalovacího usnesení:

Federální shromáždění Československé socialistické republiky souhlasí se stanoviskem vlády Československé socialistické republiky k úmluvám a doporučením přijatým na 71. a 72. zasedání Mezinárodní konference práce v Ženevě v roce 1985 a 1986:

1. ratifikovat

a) úmluvu č. 160 o statistikách práce, 1985, přičemž Československá socialistická republika, pokud jde o část II úmluvy, přijme závazky jen k článkům 7, 8, 9, 10, 12, 13 a 14 a

b) úmluvu č. 161 o závodních zdravotních službách, 1985;

2. neratifikovat úmluvu č. 162 o bezpečnosti při používání osinku, 1986;

3. přijmout doporučení č.170 o statistikách práce, 1985, doporučení č. 171 o závodních zdravotních službách, 1985 a doporučení č. 172 o bezpečnosti při používání osinku, 1986.

Stanovisko vlády

Československé socialistické republiky

k úmluvám a doporučením přijatým na 71. a 72. zasedání mezinárodní konference práce

Podle článku 19 odst. 5 písm. b) a odst. 6 písm. b) ústavy Mezinárodní organizace práce a usnesení vlády Československé socialistické republiky za dne 6. února 1963 č. 116 ke zprávě o stavu plnění členských povinností Československé socialistické republiky na úseku normotvorné činnosti Mezinárodní organizace práce předkládá se Federálnímu shromáždění stanovisko vlády ČSSR

k úmluvě č. 161 a doporučení č. 170 o statistikách práce, 1985,

k úmluvě č. 161 a doporučení č. 171 o závodních zdravotních službách, 1985,

k úmluvě č. 162 a doporučení č. 172 o bezpečnosti při používání osinku, 1986

přijatým na 71. a 72. zasedání Mezinárodní konference práce, která se konala v r. 1985 a 1986 v Ženevě.

I. Statistiky práce

A. Stručná charakteristika

1. Úmluva č. 160

Každý stát, který ratifikuje úmluvu, se zavazuje pravidelně shromažďovat, sestavovat a uveřejňovat základní statistiky práce, které budou postupně rozšiřovány s přihlédnutím k jeho pramenům na tyto oblasti hospodářsky činné obyvatelstvo, zaměstnanost, popř. nezaměstnanost a pokud možno zjevná podzaměstnanost, složení a členění hospodářsky činného obyvatelstva, průměrné mzdy a průměrná pracovní doba, složení a členění mezd, náklady práce, indexy spotřebitelských cen, výdaje domácností a popř. i rodin a jejich příjmy, pracovní úrazy a nemoci z povolání a pracovní spory (čl. 1 úmluvy).

Úmluva umožňuje, aby ratifikující stát podle svého výběru a postupně prováděl podrobná ustanovení úmluvy (část II, články 7 a 15). Z této části úmluvy však musí převzít závazky alespoň ohledně jedné oblasti v ní uvedené.

Při stanovení nebo změně pojmů, definic a metodologie týkajících se statistik státy mají přihlížet k normám a směrnicím Mezinárodní organizace práce, jakož je i projednávat s organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků, pokud existují.

Stát vázaný úmluvou je povinen sdělovat Mezinárodnímu úřadu práce statistiky sestavené a uveřejněné podle úmluvy a informace o jejich uveřejnění. Není však povinen uveřejňovat nebo sdělovat údaje, které by umožňovaly zjistit informace o jednotlivé statistické jednotce.

2. Doporučení č. 170

Doporučení, které mezi předměty, jimiž se má statistika práce zabývat, zahrnuje též produktivitu, stanoví směrnice pro vnitrostátní praxi, prosazuje mezinárodní srovnatelnost údajů a zajišťuje potřebnou pružnost.

B. Porovnání s vnitrostátními předpisy a praxí

Československá statistika práce spolu s navazujícími statistikami zásadně zabezpečuje všechny oblasti uvedené v článku 1 úmluvy s výjimkou nákladů práce a pracovních sporů (čl. 1 písm. e) a i), popř. čl. 11 a čl. 15).

Právní základ k tomu tvoří zejména tyto předpisy:

- Zákon č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických, informací (a prováděcí předpisy vydané FSÚ na jeho základě);

- nařízení vlády ČSSR č. 153/1971 Sb., o informační soustavě organizací;

- zákon ČNR č. 40/1972 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti sociálně ekonomických informací;

- zákon SNR č. 41/1972 Sb., o působnosti orgánů Slovenské socialistické republiky v oblasti sociálně ekonomických informací;

- zákon ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky - § 2 (Český statistický úřad);

- zákon SNR č. 207/1968 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy Slovenské socialistické republiky - § 2 (Slovenský statistický úřad).

C. Stanovisko

ČSSR je vázána úmluvou MOP č. 63 o statistice mezd a pracovní doby z r. 1938, kterou uspokojivě provádí. Nová úmluva č. 160 tuto starší úmluvu reviduje. ČSSR je s to plnit závazky, jež nová úmluva ukládá, a navrhuje se proto její ratifikace; při tom, jak to umožňuje čl. 16 odst. 1 úmluvy, převezme závazky jen z následujících článků části II:

čl. 7 - běžná statistika hospodářsky činného obyvatelstva (nezaměstnanost a nadzaměstnanost jsou pro ČSSR bezpředmětné);

čl. 8 - statistika složení a členění hospodářsky činného obyvatelstva;

čl. 9 - běžná statistika průměrných mezd a průměrné pracovní doby a statistika mezd a pracovní doby ve vybraných povoláních;

čl. 10 - statistika složení a členění průměrných mezd;

čl. 12 - indexy spotřebitelských cen;

čl. 13 - statistika příjmů a výdajů domácností;

čl. 14 - statistika pracovních úrazů.

S odvoláním na článek 17 úmluvy se rozsah některých statistik, ohledně nichž ČSSR převezme závazky, omezí jen na některá odvětví národního hospodářství nebo na některé skupiny pracovníků tak, jak to vyplývá z československých potřeb a praxe.

Vzhledem k tomu, že československá právní úprava plně vyhovuje ustanovením úmluvy č. 160, a jelikož nejde o mezinárodní mnohostrannou smlouvu, jež by vyžadovala souhlas Federálního shromážděni, vláda ČSSR usnesením ze dne 26. listopadu 1987 č. 323 schválila ratifikaci této úmluvy.

Pokud jde o doporučení č. 170, které doplňuje úmluvu č. 160, vláda výše uvedeným usnesením schválila jeho přijetí v mezích československých potřeb a možností.

II. Závodní zdravotní služby

A. Stručná charakteristika

1. Úmluva č. 161

Závodní zdravotní služby jsou služby pověřené především preventivními úkoly a poradenstvím pro zaměstnavatele, Pracovníky a jejich zástupce v podniku, pokud jde

- o požadavky pro vytvoření a udržení bezpečného a zdravého pracovního prostředí, které je na prospěch tělesnému a duševnímu zdraví ve vztahu k práci, a

- o přizpůsobení práce schopnostem pracovníků s přihlédnutím k jejich tělesnému a duševnímu zdraví.

Stát, který ratifikuje úmluvu, se zavazuje postupně zavádět závodní zdravotní služby pro všechny pracovníky ve všech odvětvích hospodářské činnosti a ve všech podnicích a s přihlédnutím ke zvláštním rizikům v nich.

Příslušný orgán má projednávat s nejrepresentativnějšími organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků opatření potřebná k provedení ustanovení úmluvy.

Aniž by tím byla dotčena odpovědnost zaměstnavatelů za zdraví bezpečnost pracovníků a povinnost pracovníků spolupracovat při ochraně zdraví a bezpečnosti, závodní zdravotní služby mají zajišťovat řadu úkolů uvedených v úmluvě (čl. 5), mj. stanovit a vyhodnocovat nebezpečí, jež ohrožují zdraví na pracovišti; dohlížet na faktory v pracovním prostředí a na pracovní zvyklosti, které mohou ovlivňovat zdraví pracovníků; poskytovat poradenství o plánování a organizování práce, včetně uspořádání pracovišť a o výběru, údržbě a stavu strojů a o látkách, jichž se užívá při práci.

Rovněž se kromě jiného mají podílet na rozvíjení programů pro zlepšení pracovní praxe, dohlížet na zdraví pracovníků v souvislosti s prací, spolupracovat při poskytování informací, výcviku a výchovy v oblasti zdraví a hygieny při práci, organizovat první pomoc a ošetření v případě nouze a účastnit se rozborů pracovní úrazovosti a nemocí z povolání.

Závodní zdravotní služby mají být multidisciplinární. Zaměstnavatel, pracovníci a jejich zástupci mají spolupracovat při zajišťování zdraví a bezpečnosti při práci.

Osoby poskytující závodní zdravotní služby mají být nezávislé při výkonu svého povolání na zaměstnavatelích a pracovnících; dohled na zdraví pracovníků ve vztahu k práci nesmí být pro ně spojen s výdaji. Závodní zdravotní služby mají být informovány o onemocnění pracovníků a jejich nepřítomnosti v práci ze zdravotních důvodů; zaměstnavatel však na nich nemá požadovat, aby ověřovaly důvody nepřítomnosti v práci.

2. Doporučení č. 171

Doporučení připomíná zásady stanovené úmluvou a podrobně uvádí funkce závodních zdravotních služeb v následujících oblastech: dohled na pracovní prostředí; dohled na zdraví pracovníků; informování, výchova, výcvik a poradenství; první pomoc, ošetření a zdravotnické programy. Rovněž stanoví metody pro organizování a fungování závodních zdravotních služeb, kladouc důraz na multidisciplinární přistup, jímž by se měly řídit.

B. Porovnání s vnitrostátními předpisy a praxí

Československé právní předpisy, (jež doplňuje řada směrnic), zajišťují provádění ustanovení úmluvy i doporučení, pokud jsou jeho ustanovení pro ČSSR praktická. Jde zejména o tyto předpisy:

- Ústava ČSSR (ústavní zákon č. 100/1960 Sb.) - čl. 23;

- zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu;

- vyhláška MZd č. 42/1966 Sb., o poskytování léčebně preventivní péče;

- vyhláška MZd č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek;

- vyhláška MZd ČSR č. 121/1974 Sb., o soustavě zdravotnických zařízení;

- vyhláška MZd SSR č. 19/1975 Sb., o soustavě zdravotnických zařízení;

- zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů;

- vyhláška ministerstev národní obrany, vnitra a zdravotnictví č. 62/1968 Sb., o poskytování léčebně preventivní péče v ozbrojených silách a Sboru národní bezpečnosti a o součinnosti orgánů státní zdravotní správy při poskytování této péče (léčebný řád).

C. Stanovisko

Se zřetelem k tomu, že československý právní řád i praxe plně vyhovují požadavkům úmluvy i doporučení, vláda ČSSR usnesením zmírněným v posledním odstavci bodu I/C a z důvodů tam uvedených sama schválila ratifikaci úmluvy č. 161, jakož i přijetí doporučení č. 171.

III. Bezpečnost při používání osinku

A. Stručná charakteristika

1. Úmluva č. 162

Úmluva, která definuje pojem osinku (asbestu), se vztahuje na veškerou činnost spojenou s vystavením pracovníků jeho působení při práci; stát, který úmluvu ratifikuje, však za určitých podmínek může vyloučit její provádění v některých hospodářských odvětvích nebo podnicích.

Stát má po projednání se zástupci zaměstnavatelů a pracovníků stanovit zákonodárná opatření pro předcházení a zamezení, jakož i ochranu pracovníků proti ohrožení jejich zdraví následkem exposice osinku při zaměstnání. Provádění takových opatření má být zajištěn o soustavou dozoru včetně trestních sankcí. Za provádění předepsaných opatření zodpovídají zaměstnavatelé; pracovníci však mají dbát bezpečnostních a hygienických předpisů na ochranu zdraví proti ohrožení z exposice osinku. Zákonodárství má předcházet exposici osinku nebo ji zamezovat zavedením právních úprav předepisujících pro takové práce vhodná ochranná opatření a postupy, popř. zavedením povolovacího řízení pro užívání osinku. Kde je to nutné na ochranu zdraví pracovníků, má být osinek nahrazen jinými neškodnými nebo méně škodlivými materiály nebo jeho užívání zcela nebo částečně zakázáno. Jde-li o krocidolit, má se tak stát zásadně vždycky. Rovněž postřik osinkem má být zakázán. Zaměstnavatelé musí příslušnému orgánu hlásit určité druhy práce spojené s exposici osinku. Výrobky obsahu jící osinek musí být náležitě označeny. Mají být předepsány limity exposice osinku a nelze-li je výjimečně dodržet, zaměstnavatel musí na vlastní náklad opatřit pro pracovníky vhodné dýchací přístroje a speciální ochranné oděvy. Zvláštní opatření je třeba učinit při bourání staveb obsahujících materiál z osinku.

Zaměstnavatel má odstraňovat osinkový odpad bez ohrožování zdraví pracovníků a učinit opatření, jimiž by se zabránilo znečištění životního prostředí osinkovým prachem vypouštěným z pracovišť; rovněž má měřit koncentraci takového prachu na pracovištích. Pracovníci vystavení působení osinku se mají podrobovat lékařským vyšetřením a být informováni o nebezpečích plynoucích z exposice osinku. O nemocech z povolání způsobených osinkem má být vedena evidence.

2. Doporučení č. 172

Doporučení přejímá většinu ustanovení úmluvy č. 162, která doplňuje, prohlubuje a zpřísňuje z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

B. Porovnání s vnitrostátními předpisy a praxí

Československý právní řád neobsahuje speciální předpis, který by všestranně upravoval ochranu proti nebezpečím vznikajícím z vystavení pracovníků působení osinku při práci. Některé dílčí otázky řeší hygienické zásady pro práce s chemickými karcinogeny (směrnice MZd ČSR č. 64/1984 sbírky Hygienické předpisy - registrované v částce 1/1985 Sb. a úprava MZd SSR č. Z-7631/1983-B/2-06 - registrovaná v částce 24/1985 Sb.) a směrnice o hygienických požadavcích na pracovní prostředí (směrnice MZd ČSR č. 46/1978 sbírky Hygienické předpisy - registrované v částce 21/1978 Sb. a výnos MZd SSR č. Z-1629/1978-B/3-06 - registrovaný v částce 20/1978 Sb.).

Prvý předpis mezi procesy s risikem chemické karcinogenity zařazuje též "těžbu, prvovýrobu a průmyslové zpracování asbestu a výrobků, které ho obsahují", druhý pak uvádí nejvyšší přípustnou koncentraci asbestového prachu v pracovním ovzduší. Kromě toho některé další československé právní předpisy zajišťují provádění určitých ustanovení úmluvy a doporučení, jako např.:

- zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu;

- vyhláška MZd č. 42/1986 Sb., o poskytování léčebně preventivní péče;

- vyhláška MZd č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek;

- zákon č. 35/1967 Sb., o opatřeních proti znečišťování ovzduší, aj.

I když se v současné době provádějí různá opatření pro zlepšení pracovních a životních podmínek pracovníků, kteří přicházejí v zaměstnání do styku s osinkem, a byla v jejich prospěch zaveden a některá zvýhodnění, která ještě budou prohloubena, předpoklady pro ratifikaci úmluvy č. 162 nejsou toho času plně dány. Do československého práva totiž dosud není promítnuta řada jejích ustanovení; tak např. československé právo nedefinuje základní pojmy jako "osinek (asbest)", "osinkový prach", "osinkový prach v ovzduší", "dýchatelná osinková vlákna", "vystavení působení osinku" ve smyslu článku 3 úmluvy, nezakazuje užívání krocidolitu a postřik osinkem nezná zvláštní ustanovení o bourání staveb obsahujících osinek atd. Co uvedeno, platí ještě ve větším rozsahu ohledně ustanovení doporučení č. 172.

C. Stanovisko

Omluva a doporučení Mezinárodní organizace práce o bezpečnosti při užívání osinku jsou kompromisem mezi názory vyjádřenými na zasedáních Mezinárodní konference práce v r. 1985 a 1986, i na předcházejících jednáních užších odborných orgánů, to jest mezi názorem, že zpracování a užívání osinku je třeba zakázat, neboť ohrožuje lidské zdraví, a stanoviskem, že takovému ohrožení lze zabránit přijetím a dodrž.ováním určitých opatření na ochranu zdraví proti expozici osinku, ani by bylo třeba přistupovat k jeho úplnému zákazu. Je nesporné, že osinek může těžce ohrozit zdraví pracovníků, kteří jsou vystaveni jeho působení při práci; vdechování vláken uvolněných z osinku v četných případech vede ke vzniku rakoviny plic a podobných zhoubných onemocnění. Vzhledem k tomu, že československá právní úprava obsažená ve výše uvedených hygienických předpisech zajišťuje jen dílčím způsobem ochranu pracovníků před expozicí osinku, vláda uložila příslušným členům vlády, aby zajistili do 31. prosince 1988 právní úpravu hygienických předpisů způsobem odpovídajícím požadavkům úmluvy č. 162. Jakmile k tomu dojde, bude podle možností znovu zváženo, zda lze tuto úmluvu ratifikovat.

Pokud jde o doporučení č. 172, vláda uložila příslušným orgánům, aby při přípravě nových předpisů z oblasti ochrany zdraví při užívání osinku přihlížely k jeho ustanovením, vedeny snahou postupně dospět k jeho úplnému a důslednému provádění. Z přijetí doporučení MOP nevznikají pro ČSSR žádné mezinárodně právní závazky.

Úprava československých předpisů o bezpečnosti při používání osinku ve shodě s úmluvou č. 162 prohloubí ochranu pracovníků, kteří jsou vystaveni jeho působení ve výrobě, a zvýrazní tak péči socialistického státu o zdraví pracovníků.

V Praze dne 26. ledna 1988

Předseda vlády ČSSR:

Štrougal v. r.
Úmluva č. 160

Úmluva o statistikách práce

Generální konference Mezinárodní organizace práce,

která byla svolána správní radou Mezinárodního úřadu práce do Ženevy a tam se sešla dne 7. června 1985 na svém 71. zasedání,

rozhodnuvši přijmout některé návrhy týkající se revize úmluvy (č. 63) o statistice mezd a pracovní doby, 1938, jež jsou pátým bodem jednacího pořadu zasedání,

stanovivši, že tyto návrhy budou mít formu mezinárodní úmluvy, přijímá dne 35. června 1985 tuto úmluvu, která bude označována jako Úmluva o statistikách práce, 1985.

I. Všeobecná ustanovení

Článek 1

Každý členský stát, který ratifikuje tuto úmluvu, se zavazuje pravidelně shromažďovat, sestavovat a uveřejňovat základní statistiky práce, které budou postupně rozšiřovány s přihlédnutím k jeho pramenům, na tyto oblasti:

a) hospodářsky činné obyvatelstvo, zaměstnanost, popřípadě nezaměstnanost a pokud možno zjevná částečná zaměstnanost;

b) složení a členění hospodářsky činného obyvatelstva, aby bylo možno provést podrobné rozbory a aby byla k dispozici výchozí (pramenná) data;

c) průměrné mzdy a průměrná délka pracovní doby (hodiny skutečně odpracované a hodiny placené) a popřípadě časové mzdové tarify a obvyklá pracovní doba;

d) složení a členění mezd;

e) náklady práce;

f) indexy spotřebitelských cen;

g) výdaje domácností nebo, kde je to vhodné, výdaje rodin a popřípadě příjmy domácností -nebo, kde je to vhodné, příjmy rodin;

h) pracovní úrazy a pokud možno nemoci z povolání;

i) pracovní spory.

Článek 2

Při vypracování nebo změně pojmů, definic a metodologie užívaných při shromažďování, sestavování a uveřejňování statistik vyžadovaných podle této úmluvy členské státy mají přihlížet k posledním normám a směrnicím stanoveným pod záštitou Mezinárodní organizace práce.

Článek 3

Při vypracování nebo změně pojmů, definic a metodologie užívaných při shromažďování, sestavování a uveřejňování statistik vyžadovaných podle této úmluvy je třeba slyšet representativní organizace zaměstnavatelů a pracovníků, pokud existují, aby bylo možno přihlédnout k jejich potřebám a zajistit jejich spolupráci.

Článek 4

Z této úmluvy neplyne povinnost uveřejňovat nebo sdělovat údajů, které by umožňovaly zjistit informace o jednotlivé statistické jednotce, jako například o nějaké osobě, domácnosti, závodu nebo podniku.

Článek 5

Každý členský stát, který ratifikuje tuto úmluvu, se zavazuje sdělovat Mezinárodnímu úřadu práce, jakmile je to proveditelné, statistiky sestavené a uveřejněné podle úmluvy a informace o jejich uveřejnění, zejména

a) vhodné informace o tom, jakým způsobem byly rozšířeny (názvy a odkazová čísla u tištěných publikací nebo odpovídající popisy u údajů rozšiřovaných jiným způsobem);

b) poslední data nebo období, ohledně nichž jsou k dispozici různé druhy statistik a údaje o jejich uveřejnění nebo rozšiřování.

Článek 6

Podrobné popisy užitých pramenů, pojmů, definic a metodologie při shromažďování a sestavování statistik podle této úmluvy mají být

a) provedeny a udržovány podle posledního stavu, tak aby ukazovaly význam změny;

b) sdělovány Mezinárodnímu úřadu práce, jakmile je to možné;

c) uveřejňovány příslušným vnitrostátním orgánem.

II. Základní statistiky práce

Článek 7

Běžné statistiky o hospodářsky činném obyvatelstvu, zaměstnanosti, popřípadě nezaměstnanosti a pokud možno zjevné částečné zaměstnanosti mají být sestavovány za celou zemi.

Článek 8

Statistiky složení a členění hospodářsky činného obyvatelstva mají být sestaveny za celou zemi tak, aby bylo možno provést podrobné rozbory a disponovat výchozími (pramennými) údaji.

Článek 9

1. Běžné statistiky průměrných mezd a pracovní doby (hodiny skutečně odpracované a hodiny placené) mají být sestaveny pro všechny významné skupiny zaměstnanců a pro všechna významná odvětví hospodářské činnosti a za celou zemi.

2. Kde to je vhodné, mají být sestavovány statistiky časových mzdových tarifů a obvyklé pracovní doby pro významná povolání nebo skupiny povolání ve významných odvětvích hospodářské činnosti a za celou zemi.

Článek 10

Statistiky složení a členění mezd mají být sestavovány pro významná odvětví hospodářské činnosti.

Článek 11

Statistiky nákladů práce mají být sestavovány pro významná odvětví hospodářské činnosti. Pokud možno tyto statistiky mají být v souladu s údaji o zaměstnanosti a pracovní době (hodiny skutečně odpracované nebo placené hodiny) ve stejném rozsahu.

Článek 12

Budou vypočítávány indexy spotřebitelských cen, aby bylo možno změřit časové zóny cen položek, které jsou representativní pro spotřebitelské zvyklosti významných skupin obyvatelstva nebo veškerého obyvatelstva.

Článek 13

Statistiky o výdajích domácností nebo, pokud je to vhodné, o výdajích rodin a, je-li to možné, o příjmech domácností nebo, pokud je to vhodné, o příjmech rodin, mají být sestavovány pro všechny skupiny a velikosti soukromých domácností nebo rodin a za celou zemi.

Článek 14

1. Statistiky pracovních úrazů mají být sestavovány za celou zemi a pokud možno pro všechna odvětví hospodářské činnosti.

2. Pokud možno mají být sestavovány statistiky nemocí z povolání pro všechna odvětví hospodářské činnosti a za celou zemi.

Článek 15

Statistiky pracovních sporů mají být sestavovány za celou zemi a pokud možno za všechna odvětví hospodářské činnosti.

III. Přijetí závazků

Článek 16

1. Každý členský stát, který ratifikuje tuto úmluvu, musí na základě všeobecných závazků, které jsou předmětem I. částí, přijmout závazky plynoucí z úmluvy ohledně jednoho nebo několika článků II. části.

2. Každý členský stát určí ve své ratifikaci článek nebo články II. části, ohledně nichž přijímá závazky z úmluvy.

3. Každý členský stát, který ratifikoval tuto úmluvu, může později oznámit generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce, že přijímá závazky vyplývající z úmluvy ohledně jednoho nebo více článků II. části, které nebyly uvedeny již v jeho ratifikaci. Tato oznámení budou mít účinnost ratifikace ode dne jejich sdělení.

4. Každý členský stát, který ratifikoval tuto úmluvu, uvede ve svých zprávách o provádění úmluvy, předkládaných podle článku 22 ústavy Mezinárodní organizace práce, stav svého zákonodárství a praxe, pokud jde o oblasti kryté články II. části, ohledně nichž nepřevzal závazky plynoucí z úmluvy, a jak dalece provádí nebo zamýšlí provést ustanovení úmluvy, pokud jde o tyto oblasti.

Článek 17

1. Každý členský stát může zpočátku omezit rozsah statistik uvedených v článku nebo v článcích II. části, ohledně nichž převzal závazky z této úmluvy, na některé skupiny pracovníků, některé úseky národního hospodářství, některá odvětví hospodářské činnosti nebo některé zeměpisné oblasti.

2. Každý členský stát, který omezí rozsah statistik podle odstavce 1 tohoto článku, uvede ve své první zprávě o provádění úmluvy, předkládané podle článku 22 ústavy Mezinárodní organizace práce, článek nebo články II. části, na něž se vztahuje omezení, a sdělí povahu a důvody těchto omezení a ve svých pozdějších zprávách vyloží, v jakém rozsahu bylo možno nebo se zamýšlí vztáhnout ustanovení úmluvy na jiné skupiny pracovníků, úseky národního hospodářství, odvětví hospodářské činnosti nebo zeměpisné oblasti.

3. Po projednání se zúčastněnými representativními organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků každý členský stát může každoročně v prohlášení sděleném generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce v měsíci, který následuje po datu, kdy úmluva původně nabyla platnosti, dodatečně omezit závazky pokud jde o statistiky podle článku nebo článků II. části, ohledně nichž převzal závazky z úmluvy. Takové prohlášení nabude účinnosti za jeden rok po zapsání. Každý členský stát, který zavede taková omezení, podá ve svých zprávách o provádění úmluvy, předkládaných podle článku 22 ústavy Mezinárodní organizace práce, informace uvedené v odstavci 2 tohoto článku.

Článek 18

Tato úmluva reviduje úmluvu o statistice mezd a pracovní doby, 1938.

IV. Závěrečná ustanovení

Článek 19

Formální ratifikace této úmluvy budou oznámeny generálnímu řediteli Mezinárodní organizace práce a jím zapsány.

Článek 20

1. Tato úmluva zavazuje toliko členské státy Mezinárodní organizace práce, jejichž ratifikace byla zapsána generálním ředitelem.

2. Nabude účinnosti dvanáct měsíců poté, kdy generální ředitel zapíše ratifikace dvou členských států.

3. Pro každý členský stát tato úmluva nabude účinnosti dvanáct měsíců od data, kdy byla zapsána jeho ratifikace.

Článek 21

Každý členský stát, který ratifikoval tuto úmluvu, může ji vypovědět po uplynutí deseti let ode dne, kdy tato úmluva poprvé nabyla účinnosti, písemným sdělením generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce, který je zapíše. Výpověď nabude účinnosti jeden rok po dni, kdy byla zapsána.

2. Každý členský stát, jenž ratifikoval tuto úmluvu a který nepoužije práva ji vypovědět podle tohoto článku během roku následujícího po uplynutí období deseti let, jak uvedeno v předchozím odstavci, bude vázán úmluvou na další desetileté období a poté ji bude moci vypovědět vždy po uplynutí desetiletého období za podmínek uvedených v tomto článku.

3. Po projednání se zúčastněnými representativními organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků každý členský stát, který ratifikoval tuto úmluvu, může po vypršení pěti let po datu, kdy úmluva ponejprv nabyla platnosti, prohlášením zaslaným generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce odvolat převzetí závazků plynoucích z úmluvy ohledně jednoho nebo více článků II. části pod podmínkou, že zůstane vázán alespoň jedním z těchto článků. Toto prohlášení o zpětvzetí nabude účinnosti až jeden rok po svém zapsání.

4. Každý členský stát, který ratifikoval tuto úmluvu a jenž během jednoho roku po vypršení období pěti let, jak je uvedeno v odstavci 3 tohoto článku, nevyužije práva stanoveného v tom odstavci, bude vázán články II. části, ohledně nichž převzal závazky i úmluvy, na další pětileté období a poté může odvolat převzetí těchto závazků po uplynutí každého pětiletého období za podmínek stanovených v tomto článku.

Článek 22

1. Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí všem členským státům Mezinárodní organizace práce zápis všech ratifikací a výpovědí, které mu členové organizace sdělí.

2. Když bude členským státům Organizace sdělovat zápis druhé ratifikace, jež mu byla oznámena, generální ředitel upozorní členské státy Organizace na datum, kdy tato úmluva nabude účinnosti.

Článek 23

Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí generálnímu tajemníkovi Spojených národů k zápisu podle článku 102 Charty Spojených národů úplné údaje o všech ratifikacích a výpovědích, které zapsal podle ustanovení předchozích článků.

Článek 24

Správní rada Mezinárodního úřadu práce, kdykoli to bude považovat za nutné, předloží generální konferenci zprávu o provádění této úmluvy a přezkoumá, zda je záhodno dát na pořad jednání generální konference otázku její úplné nebo částečné revize.

Článek 25

1. Přijme-li generální konference novou úmluvu revidující úplné nebo částečně tuto úmluvu a neustanoví-li nová úmluva jinak:

a) ratifikace nové revidující úmluvy členským státem způsobí ipso iure okamžitou výpověď této úmluvy bez ohledu na ustanovení článku 21, a to s výhradou, že nová revidující úmluva nabude účinnosti;

b) od doby, kdy nová revidující úmluva nabude účinnosti, tato úmluva přestane být členským státům otevřena ratifikaci.

2. Tato úmluva však zůstane v platnosti ve své formě a obsahu pro ty členské státy, které ji ratifikovaly a které neratifikovaly revidující úmluvu.

Článek 26

Anglické a francouzské znění této úmluvy mají stejnou platnost.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP