Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

(1) Zvláštními zásahy do zemské kůry se podle tohoto zákona rozumí zřizování, provoz, zajištění a likvidace zařízení pro

a) uskladňování plynů nebo kapalin v přírodních horninových strukturách a v podzemních prostorech (podzemní zásobníky plynů a kapalin),

b) uskladňování radioaktivních a jiných průmyslových odpadů v podzemních prostorech [Vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 59/1972 Sb. a vyhláška ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky č. 65/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením. Vyhláška Československé komise pro atomovou energii č. 67/ 1987 Sb., o zajištění jaderné bezpečnosti při zacházení s radioaktivními odpady.],

c) průmyslové využívání tepelné energie zemské kůry s výjimkou tepelné energie vody vyvedené na povrch.

(2) Na zvláštní zásahy do zemské kůry, včetně vyhledávání a průzkumu prováděného pro tyto účely se vztahují přiměřeně ustanovení § 11,16,17,23,32,33 a § 36 až 39.

(3) Podzemní prostory, které vzniknou zvláštními zásahy do zemské kůry, se považují za důlní díla.

(1) Starým důlním dílem se podle tohoto zákona rozumí důlní dílo v podzemí, které je opuštěno a jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám.

(2) Ústřední geologický orgán republiky zabezpečuje zjišťování starých důlních děl a vede jejich registr. Vedením registru může pověřit jím řízenou organizaci.

(3) Kdo zjistí staré důlní dílo nebo jeho účinky na povrch je povinen to bezodkladně oznámit ústřednímu geologickému orgánu republiky.

(4) Zajišťování nebo likvidaci starých důlních děl a jejich následků, která ohrožují celospolečenský zájem, provádí v nezbytně nutném rozsahu organizace, kterou určí ústřední orgán státní správy, do jehož působnosti náleží podle zvláštních předpisů [§ 55 a 62 zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, ve znění pozdějších předpisů.] dobývání příslušného nerostu; v ostatních případech organizace ústředního geologického orgánu republiky, určená tímto orgánem. Tyto organizace vypořádají i případné škody na hmotném majetku [Hospodářský zákoník č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 45/1983 Sb.). Občanský zákoník č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 70/1983 Sb.). Vládní nařízení č. 46/1967 Sb., o vypořádání škod způsobených provozní hospodářskou činností socialistických, organizací na hmotném majetku jiných socialistických organizaci a o náhradách v investiční výstavbě.] způsobené pří zajišťování nebo likvidaci starých důlních děl.

(5) Ústřední geologický orgán republiky podrobněji upraví obecně závazným právním předpisem zjišťování a vedení evidence starých důlních děl.

(1) Za důlní škody se považují škody způsobené na hmotném majetku vyhledáváním a průzkumem ložisek, pokud se provádí důlními díly, dobýváním výhradních ložisek, zřizováním, zajišťováním a likvidací důlních děl a lomů, včetně jejich zařízení, odvalovým, výsypkovým a kalovým hospodářstvím organizací, úpravou a zušlechťováním nerostů, prováděnými v souvislosti s jejich dobýváním, jakož i škody způsobené zvláštními zásahy do zemské kůry.

(2) Za důlní škodu se považuje i ztráta povrchové a podzemní vody, podstatné snížení vydatnosti jejich zdrojů a zhoršení její jakosti, k němuž došlo v důsledku činností uvedených v odstavci 1.

(3) Za důlní škodu odpovídá organizace, jejíž činností byla škoda způsobena s výjimkou případů uvedených v § 37 odst. 7. Odpovědnosti za důlní škodu se organizace zprostí jen prokáže-li, že škoda byla způsobena okolností, jež nemá původ v činnosti uvedené v odstavci 1 a jíž nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.

(1) Na vypořádání důlní škody se vztahují obecné předpisy o náhradě škody, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Organizace, která způsobila ztrátu vody, podstatné snížení vydatnosti jejího zdroje nebo zhoršení její jakosti, je povinna zajistit poškozenému náhradní zdroj nebo dodávku vody, popřípadě nahradit škodu úhradou nákladů spojených s jejím obstaráním, jestliže je poškozený účelně a hospodárně vynaložil sám, jinak o náhradě ztráty podzemní vody platí zvláštní předpisy [§ 29 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).].

(3) Nahrazují se též prokázané náklady účelně vynaložené na preventivně zajišťovací opatření, která směřují k odvrácení nebo zmírnění následků hrozících vlivem činností uvedených v § 3. Za preventivní zajišťovací opatření se nepovažují opatření prováděná na stavbách a zařízeních podle podmínek stanovených stavebním povolením nebo zvláštními předpisy pro nově zřizovanou stavbu nebo zařízení z hlediska možných vlivů činnosti uvedených v § 36.

(4) V odůvodněných případech, zejména pokud je třeba v předstihu řešit bezpečnost a plynulost dopravy přeložku veřejných dopravních cest, inženýrských sítí, telekomunikačních vedení a zařízení spojů, náhradní bytovou nebo účelovou výstavbu, je možno předem poskytnout plnění až do výše předpokládané škody s tím, že tato plnění se započítává na náhradu škody. Pokud by skutečná výše škody nedosáhla částky poskytnutého plnění, vzniklý přeplatek se vrací.

(5) Nelze-li stavbu ve vlastnictví občana popřípadě jiných než socialistických organizací uvést do předešlého stavu proto, že leží v území stavební uzávěry, popřípadě na území, kde se budou i nadále projevovat vlivy činností uvedených v § 36, je organizace povinna provést prozatímní zajištění objektu; uvedení objektu do předešlého stavu se v takovém případě provede teprve po ukončení prvotních vlivů této činnosti, popřípadě po zrušení stavební uzávěry.

(6) V mimořádných případech se mohou účastníci dohodnout i na jiném způsobu náhrady důlních škod, pokud taková dohoda nebude odparovat ustanovením tohoto zákona nebo obecným předpisům o náhradě škody.

(7) Organizace neposkytne náhradu za poškození nebo zničení staveb a zařízení postavených v chráněném ložiskovém území nebo v dobývacím prostoru bez stavebního povolení, popřípadě bez dodržení podmínek stanovených ve stavebním povolení z hlediska ochrany proti možným vlivům činností uvedených v § 36.

Při hornické činnosti [Zákon České národní rady č. .... Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě. Zákon Slovenské národní rady č. .... Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.] jsou organizace a orgány povinny zajišťovat bezpečnost provozu, včetně havarijní prevence a plnění úkolů báňské záchranné služby, bezodkladně odstraňovat nebezpečné stavy ohrožující celospolečenské zájmy, zejména bezpečnost a ochranu zdraví pří práci a učinit včas potřebná preventivní a zajišťovací opatření [§ 6 zákona České národní rady č. ..... Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě. § 6 zákona Slovenské národní rady č. ..... Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.].

(1) Při hornické činnosti je organizace povinna vést, včas doplňovat a uchovávat důlně měřickou a geologickou dokumentaci [Zákon České národní rady č. .... Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě. Zákon Slovenské národní rady č. .... Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.].

(2) Příslušný ústřední orgán a jím pověřené organizace jsou oprávněny reprodukovat a rozmnožovat mapy, které potřebují k výkonu hornické činnosti.

(3) Podrobnosti o důlně měřické dokumentaci stanoví obecně závazným právním předpisem ústřední orgán státní báňské správy republiky. Podrobnosti o geologické dokumentaci stanoví obecně závazným právním předpisem ústřední geologický orgán republiky a ústřední orgán státní báňské správy republiky.

(1) Důlními vodami jsou všechny podzemní, povrchové a srážkové vody, které vnikly do hlubinných nebo povrchových důlních prostorů bez ohledu na to, zda se tak stalo průsakem nebo gravitací z nadloží, podloží nebo boku nebo prostým vtékáním srážkové vody, a to až do jejich spojení s jinými stálými povrchovými nebo podzemními vodami.

(2) Organizace je při hornické činnosti [§ 2 zákona ČNR č. ... Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě. § 2 zákona SNR č. ... Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.] oprávněna

a) bezúplatně užívat důlní vody pro vlastní potřebu,

b) bezúplatně užívat na základě povolení vodohospodářského orgánu důlní vodu jako náhradní zdroj pro potřebu těch, kteří byli poškozeni ztrátou vody vyvolanou činností organizace,

c) vypouštět důlní vodu, kterou nepotřebuje pro vlastní činnost, do povrchových popřípadě do podzemních vod a odvádět ji, pokud je to třeba, i přes cizí pozemky způsobem a za podmínek stanovených vodohospodářským orgánem a orgánem hygienické služby.

(3) Při použití důlních vod podle odstavce 2 písm. a) a b) je organizace povinna pečovat o důlní vody a hospodárně je využívat. Použití důlních vod k jiným účelům upravují zvláštní předpisy [§ 7 zákona č. 138/1973 Sb.].

(4) K vypouštění jiných vod do důlních vod je třeba povolení vodohospodářského orgánu vydaného po dohodě s orgánem státní báňské správy republiky.

Obecné předpisy o správním řízení [Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).] se nevztahují na řízení podle § 3 odst. 3, § 6, 7, 13, 14, 21 a § 33 odst. 3.

Úkoly ústředního orgánu vyplývající z tohoto zákona pro organizace v působnosti národních výborů plní orgány stanovené zvláštními předpisy [§ 12 zákona České národní rady č. ..... Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě. § 12 zákona Slovenské národní rady č. ..... Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.].

(1) Ložiska nevyhrazených nerostů, o nichž bylo rozhodnuto, že jsou vhodná k průmyslovému dobývání podle dosavadních předpisů se považují ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona za ložiska nevyhrazených nerostů, o kterých se rozhodlo, že jsou vhodná pro potřeby a rozvoj národního hospodářství podle § 7.

(2) Státní organizace, které provádějí vyhledávání a průzkum výhradních ložisek, jakož i státní organizace, kterým byl stanoven dobývací prostor, jsou. ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona správci těchto výhradních ložisek podle § 9. v ostatních případech stanoví správce výhradního ložiska příslušný ústřední orgán, a to nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Chráněná území stanovená k zabezpečení ochrany výhradních ložisek a zvláštních zásahů do zemské kůry podle dosavadních předpisů jsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona chráněnými. ložiskovými územími podle § 16, popřípadě chráněnými územími podle § 34.

(4) Dobývací prostory stanovené podle dosavadních předpisů se posuzují jako dobývací prostory podle tohoto zákona a jako podklad územně plánovací dokumentace. V případech, kdy nebylo stanoveno chráněné území, se dobývací prostor stanovený padle dosavadních předpisů považuje též za chráněné ložiskové území podle tohoto zákona, pokud rozsah dosavadního chráněného území nebo dosavadního dobývacího prostoru nezajišťuje dostatečnou ochranu ložiska, je správce popřípadě trvalý uživatel výhradního ložiska povinen do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona navrhnout chráněné ložiskové území.

(5) Zajišťování nebo likvidaci starých důlních děl započaté před nabytím účinnosti tohoto zákona dokončí organizace, která tyto práce započala, pokud ústřední orgán příslušný podle § 35 nerozhodne jinak.

Zrušují se

1. zákon č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon),

2. § 4 vládního nařízení. č. 11/1958 Sb., o organizaci státní geologické služby, ve znění vládního nařízení č. 82/1967 Sb., kterým se Komise pro klasifikaci zásob ložisek nerostných surovin podřizuje vládě.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1988.

Soustavný růst spotřeby základních nerostných surovin pro rozvoj národního hospodářství při jejich omezených zdrojích vyžaduje zvýšit úroveň ochrany a využívání nerostného bohatství. Důležité úkoly na tomto úseku stanovily již směrnice XVI. sjezdu Komunistické strany Československa, které zdůraznily potřebu intenzivního, komplexního a hospodárného využívání domácí surovinové základny. XVII. sjezd Komunistické strany Československa opět podtrhl důležitost racionálního využívání ložisek nerostných surovin a poukázal též na vztahy mezi zdroji a spotřebou.

Skutečnost, že ložiska nerostných surovin se nemohou obnovit a mohou se dobývat pouze na místech výskytu, vyžaduje zvláštní přístup k nerostnému bohatství, jeho racionálnímu a komplexnímu využívání a k jeho ochraně pro budoucnost.

Právní vztahy v oblasti ochrany a využívání nerostného bohatství upravuje v současné době zákon č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon), který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1958. Uvedený zákon nahradil do té doby platný obecný horní zákon z roku 1854, z něhož však po roce 1945 platily pouze některé části. Značná část obecného horního zákona byla derogována dekretem prezidenta republiky č. 100/1945 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, který znárodnil především všechny podniky provozované podle obecného horního zákona, podniky a práva na vyhledávání a dobývání živic a všech na oprávnění podle 5 obecného horního zákona, zejména kutací obvody, horní míry, horní koncese apod. Na Slovensku platila materiální ustanovení obecného horního zákona pouze jako právo obyčejové, založené usnesením tzv. judexkuriální konference z roku 1861. Citovaným dekretem byly znárodněny i podniky pra těžbu magnezitu, azbestu, kaolinu, slídy, živce, žáruvzdorných jílů nebo vysoce hodnotných keramických hlín a ložiska těch nerostů, které hornímu zákonu dříve nepodléhaly.

V další etapě byly zákonem č. 114/1948 Sb. znárodněny podniky pro těžbu nebo zpracování rašelin, křemence, křemeliny, mastku, barytu, sádrovce, anhydritu, sklářského a formovacího pisku, jakož i ložiska těchto nerostů. Ústava z 9. května 1948 pak stanovila v 148, že nerostné bohatství a jeho těžba mohou být jen národním majetkem a v § 152 vyhradila státu podnikání v oboru tohoto výhradního národního majetku.

Zákon č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon), znamenal zásadní změny v právní úpravě, týkající se využívání nerostného bohatství. Potvrdil velké revoluční změny, k nimž došlo po roce 1945 a zejména po roce 1948, a další změny ve vývoji naší společnosti při započetí budování socialismu. Byl to v pořadí druhý horní zákon (po právní úpravě v Polské lidové republice) v socialistických zemích, založený na socialistických výrobních vztazích. Sloužil též jako vzor pro další horní zákony členských zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci a ovlivnil horní zákony MLR, NDR a SSSR. Horní zákon stanovil právní instituty v oblasti ochrany a využití nerostného bohatství. Komplexně upravuje hornickou činnost od vyhledávání a průzkumu ložisek až po likvidaci důlních děl a rušení dobývacích prostorů. Zákon respektuje zásadu plánovitosti veškeré hornické činnosti a upravuje též specifickou působnost orgánů státní báňské správy. Horní zákon je v platnosti 30 let a na svou dobu byl moderní a vyhovující. Za tuto dobu nedošlo v podstatě k žádným závažným změnám v jeho obsahu. Z náplně horního zákona byly vyňaty zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu a lesním zákonem ustanoveni o rekultivaci. Občanským zákoníkem bylo upraveno znění § 50 týkající se náhrady důlních škod. Zákonem České národní rady č. 146/1971 Sb. a zákonem Slovenské národní rady č. 72/1969 Sb. byla provedena změna v působnosti národních výborů na některých úsecích horního zákona tak, že působnost krajských národních výborů převzaly okresní národní výbory, resp. ve Slovenské socialistické republice orgány státní báňské správy.

Na základě zmocňovacích ustanovení horního zákona byly vydány Ústředním báňským úřadem prováděcí předpisy, zejména vyhlášky o dobývacích prostorech, o plánech otvírky, přípravy a dobývání, jakož i zajištění a likvidaci hlavních důlních děl a lomů, o důlně měřické a geologické dokumentaci, bezpečnostní předpisy a další.

Horní zákon byl vydán na počátku budování socialismu v československé socialistické republice. Neobsahuje proto ještě změny, které charakterizují rozvinutou formu socialismu.

I když v oboru báňské legislativy se jednalo o průkopnický čin v nových společenských podmínkách, hornictví v dalších letech doznalo výrazné změny. Těžba nerostů za uplynulé období výrazně vzrostla. Došlo i k určitým změnám názorů v souvislosti s hodnocením významu nerostných surovin v rozvoji národního hospodářství. To bylo hlavním důvodem tvorby popř. novelizace horních zákonů jak v jiných socialistických státech, tak i ve státech nesocialistických. Tento proces probíhá i v současné době, např. na tuto pětiletku plánuje zpracování nového horního zákona a jeho vydání NDR, MLR a BLR.

Skutečnost, že v 70. letech vzrostly ceny nerostných surovin, způsobila, že i u nás byla věnována zvýšená pozornost využívání nerostného bohatství a zvýšení jeho ochrany a hospodárnosti při dobývání ložisek nerostů. Tyto požadavky, které podtrhl zejména XVI. a XVII. sjezd Komunistické strany Československa, si vynucují účinnější nástroje a tedy i novou právní úpravu.

Vydáním nových zákonů v 70. letech v oblasti vod, lesů a zemědělského půdního fondu se ochrana nerostného bohatství podle dosud platného horního zákona dostala do postavení, které neodpovídá jeho důležitosti a významu pro národní hospodářství.

Hornictví v Československé socialistické republice

V souladu s celosvětovým vývojem přistupuje se i v Československé socialistické republice k exploataci ložisek s komplikovanými a obtížnými poměry. Došlo k podstatnému zhoršení báňsko-geologických podmínek na dolech a lomech. Tak např. Rosický uhelný revír, který ještě před několika lety byl zařazen do kategorie s menším nebezpečím plynů, bylo nutno přeřadit do kategorie nejnebezpečnější, tj. do skupiny s nebezpečím průtrží plynů a uhlí. V Kladenském revíru bylo nutno zařadit mezi plynující doly Důl Nosek, ve Východočeském uhelném revíru doly Nejedlý a Stachanov a v Severočeském hnědouhelném revíru Důl President Gottwald a Důl Kohinoor. Zhoršení se týká též Dolu Handlová a Nováky. V Ostravsko-karvinském revíru došlo k podstatnému zhoršení báňsko-geologických poměrů zejména přechodem do slojového souvrství sedlových slojí. Stouplo podstatně nebezpečí horských otřesů, zejména v karvinské části revíru, zvýšilo se nebezpečí endogenních požárů a průvalů voda bahnin. Došlo též ke ztížení podmínek vyhledávání, průzkumu, otvírky, přípravy a dobývání výhradních ložisek ropy a zemního plynu a k výskytu sirovodíku. Zejména havárie, k níž došlo na ložiskách Gajáry a Závod, ukázaly na nebezpečí při exploataci ropných a plynových ložisek. V oblasti Uhelných a lignitových baní Prievidza došlo k haváriím a zvýšenému nebezpečí průvalu vody a bahna a k zhoršování podmínek dobývání. Závažnou problematikou je dobývání magnezitových ložisek, kde vznikají rozsáhlé prostory s nebezpečím náhlých závalů a rozsáhlých destruktivních účinků. Zhoršení báňsko-geologických poměrů vyžaduje zvýšit též odpovídajícím způsobem inspekce a kontroly. Tím více vystupuje do popředí nutnost ložiska nerostů chránit, racionálně a bezpečně dobývat a vydobyté nerosty účelně využívat. Nerostné bohatství Československé socialistické republiky, které je podle ústavy výhradním národním majetkem, je sférou zákona o ochraně a využití nerostného bohatství, tj. horního zákona.

Jednotlivé složky nerostného bohatství v Československé socialistické republice lze rozdělit zhruba do následujících skupin:

a) nerosty, které jsou palivo-energetickými zdroji,

b) rudy a magnezit,

c) nerudy, které jsou vyhrazenými nerosty, zejména cementářské a keramické suroviny,

d) nerudy, které nejsou vyhrazenými nerosty.

Pro dobývání výhradních ložisek nerostů, které podléhají hornímu zákonu a jejichž souhrn tvoří nerostné bohatství Československé socialistické republiky, jsou na Českém báňském úřadě a Slovenském báňském úřadě evidovány dobývací prostory s příslušnou dokumentací. Přehled dobývacích prostorů je uveden v tabulce č. I.

Dobývací prostory - stav k 1. 1. 1986

Návrh nové právní úpravy

S ohledem na současné a výhledové požadavky na využívání domácího nerostného bohatství pro energetické účely, hutnictví, stavebnictví a řadu dalších odvětví národního hospodářství jsou v novém horním zákoně uplatňována zejména tato hlediska:

Vyjádření komplexních zásad ochrany a využívání nerostného bohatství ve smyslu čl. 24 a čl. 17 písm. a) ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, jako základ horního práva v Československé socialistické republice a respektování působností ústředních orgánů státní správy Československé socialistické republiky (federální ministerstvo paliv a energetiky, federální ministerstvo hutnictví a těžkého strojírenství), které jim vyplývají ze zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, ve znění zákona č. 158/ 1973 Sb. a týkají se těžby paliv, radioaktivních nerostů, jiných rud a magnezitu. Doplnění a rozpracování zásad účinné ochrany a racionálního využívání domácího nerostného bohatství s cílem vytvořit právní předpoklady pro účinnější ochranu, efektivnější a racionálnější dobývání ložisek nerostů. V uvedeném směru nový horní zákon obsahuje zejména následující změny proti současnému právnímu stavu:

- zřizuje se správa výhradních ložisek a stanoví se práva a povinnosti správců těchto ložisek. Zásadou je, aby každé výhradní ložisko, i když dočasně nevyužívané, mělo svého správce, který je subjektem příslušných práv a povinností,

- jsou zařazena ustanovení o klasifikaci, posuzování a schvalování výpočtu zásob ložisek. To je nezbytné pro vyhodnocení výsledků vyhledávání a průzkumu ložisek. Pro rozhodování hospodářských orgánů je nutné objektivní ověření zpracovaného výpočtu zásob. Zásoby ložisek se v souladu s praxí ve státech RVHP klasifikují podle kondic na zásoby bilanční (využitelné v současnosti) a zásoby nebilanční (využitelné podle předpokladu v budoucnosti). Zákon obsahuje ustanovení o orgánech, které posuzují a schvalují výpočty zásob, a o Komisi pro klasifikaci zásob ložisek nerostných surovin, která provádí státní expertizu správnosti výpočtů,

- institut kondic, tj. podmínek dobyvatelnosti výhradních ložisek byl pojat do zákona jako jeden ze základních předpokladů racionálního využívání nerostného bohatství. Až dosud byla tato problematika upravena usnesením vlády ČSSR č. 8 ze dne 4. 1. 1961. Jde o jeden z nejdůležitějších nástrojů ochrany a řádného využití výhradních ložisek. Je používán ve všech státech RVHP. Kondice stanoví podmínky, podle nichž se posuzuje po stránce geologické, báňské i ekonomické vhodnost zásob ložisek k využití,

- do zákona je zařazeno základní ustanovení o hospodaření se zásobami nerostů výhradních ložisek, zejména je stanovena povinnost ústředních orgánů na tomto úseku. Dále obsahuje zákon základní ustanovení o odpisech zásob nerostů z výhradních ložisek. Tato problematika byla dosud upravena společnou vyhláškou středního geologického úřadu a Ústředního báňského úřadu č. 90/1961 Sb., o odpisech bilančních zásob ložisek nerostných surovin. Zákon obsahuje též základní ustanovení o evidenci stavu zásob nerostů výhradních ložisek,

- z hlediska ochrany výhradních ložisek proti nehornické činností obsahuje návrh podrobnější ustanovení týkající se chráněných ložiskových území a jejich evidence. Je stanoveno omezení některých činností v zájmu ochrany nerostného bohatství a upraveny zásady zajišťování ochrany nerostného bohatství,

- pokud jde o výstavbu dolů a lomů popřípadě dalších hornických zařízení, obsahuje zákon ustanovení, která jsou v souladu s ustanoveními stavebního zákona. Otvírka, příprava a dobývání a jejich povolování se rovněž ve větší míře přizpůsobují ustanovením stavebního zákona, poněvadž jde o činnost analogickou stavbám - zjednodušuje se řešení střetů zájmů mezi hornickou a ostatní činností. Ochrana jiných zájmů před nepříznivými účinky hornické činnosti je převážně zajištěna zvláštními předpisy, kterých se nový horní zákon nedotýká. Pro ostatní případy přejímá se v podstatě do nového horního zákona dosavadní právní úprava (§ 34 platného horního zákona). Zvláštní řešení problematiky důlních škod v horním zákoně je odůvodněno zvláštní povahou důlních škod, tj. především skutečností, že důlní škody jsou nevyhnutelným následkem schválené a povolené hornické činnosti,

- jako nové ustanovení je do nového horního zákona zařazeno ustanovení o starých důlních dílech, jejich zajištění nebo likvidaci. Jde o důlní díla, která nejsou v majetkové podstatě nynějších hornických organizací, nebyla jimi ani zřízena ani využívána, popřípadě jde o stará důlní díla bez právního nástupce. Tato díla mohou jednak ohrozit stávající objekty, jednak jsou překážkou pro novou výstavbu a vyžadují často nákladné asanační práce. Problematika je v zákoně řešena jak z hlediska povinnosti k zajištění a likvidaci těchto děl, tak i z hlediska náhrady případných škod,

- zákon dále obsahuje úpravu tzv. "zvláštních zásahů do zemské kůry". Jde o uskladňování plynů nebo kapalin v přírodních horninových strukturách a v podzemních prostorech, dále o zřizování podzemních prostorů pro uskladňování radioaktivních a jiných průmyslových odpadů v zemské kůře a o průmyslové využívání tepelné energie zemské kůry. Na tuto problematiku se vztahují obdobně některá ustanovení horního zákona; podzemní prostory, které vzniknou zvláštními zásahy do zemské kůry, se považují za důlní díla,

- zákon obsahuje též základní ustanovení týkající se důlně měřické a geologické dokumentace a bezpečnosti důlního provozu. S ohledem na specifické poměry v hornictví zdůrazňuje se nezbytnost přesného dodržování horních předpisů. To je dáno především soustavným a prudkým zhoršováním báňsko-geologických podmínek v našem hornictví. Zejména na uhelných dolech s rostoucí hloubkou dobývání vzrostlo nebezpečí plynů, průtrží hornin, uhlí a plynů, nebezpečí otřesů, endogenních a exogenních požárů a průvalů vod a bahnin. V některých revírech musely být doly dosud zařazené do méně nebezpečných skupin zařazeny do kategorie dolů plynujících popř. i do kategorie dolů nebezpečných průtržemi hornin, uhlí a plynů. Tomuto zvýšenému nebezpečí lze čelit pouze přesným a důsledným dodržováním příslušných předpisů, které jsou zpracovány na základě zkušeností domácích i zahraničních a nejmodernějších poznatků vědy a techniky. Dodržování předpisů je povinností všech pracovníků v důlním provozu. Dozor vykonávaný hospodářskými orgány, disciplina a kázeň nemohou být nahrazovány vrchním dozorem státní báňské správy, poněvadž její inspekce a kontroly jsou namátkové a kromě toho vykonává řadu úkolů v oblasti ochrany a racionálního využívání výhradních ložisek a řešení střetů zájmů,

- je přesněji vyjádřeno a vymezeno výhradní ložisko, a to jak vyhrazených, tak i nevyhrazených nerostů. V obou směrech se zakládá nová kompetence ústředního geologického orgánu republiky, který jednak osvědčuje existenci vyhrazeného nerostu v rozsahu, který umožňuje důvodně očekávat jeho nahromadění, jednak rozhoduje o vhodnosti ložiska nevyhrazeného nerostu pro potřeby a rozvoj národního hospodářství. Při tom se zachovává i působnost ústředních orgánů státní správy, které budou rozhodovat o vhodnosti ložiska nevyhrazeného nerostu po jeho převzetí k dalšímu průzkumu a dobývání, pokud takové rozhodnutí nevydal ústřední geologický orgán republiky v dřívější etapě. Pojem "vhodnost ložiska nevyhrazeného nerostu pro potřeby a rozvoj národního hospodářství" nahrazuje dosavadní pojem "vhodnost ložiska nevyhrazené.ho nerostu k průmyslovému dobývání" (13 odst. 1 platného horního zákona). Kriteriem vhodnosti není způsob dobývání, ale význam pro národní hospodářství. Odstraňuje se též dosavadní nedostatek, kdy z průběhu dobývacích prací bylo patrno, že jde o výhradní ložisko, aniž bylo možno je do této kategorie zařadit. Tato působnost se svěřuje ústřednímu orgánu státní báňské správy republiky,

- ustanovení o vyhledávání a průzkumu ložisek (ložiskový průzkum) se zpřesňují a upravují s ohledem na připravované zákony České národní rady a Slovenské národní rady o geologických pracích a o Českém a Slovenském geologickém úřadě. Ústřednímu geologickému orgánu republiky se svěřuje vydání obecně závazného právního předpisu, v němž se podrobněji upraví postup při vyhledávání a průzkumu ložisek nerostů z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství.

Právní úprava zásad ochrany a využívání nerostného bohatství patří ve smyslu čl. 24 odst. 2 písm. e) a čl. 17 písm. a) ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění ústavního zákona č. 125/1970 Sb. do zákonodárné působnosti Československé socialistické republiky. Další právní vztahy v oblasti ochrany a využívání nerostného bohatství upravují v návaznosti na tento zákon zákony České národní rady a Slovenské národní rady o hornické činností, výbušninách a o státní báňské správě.