Vůbec nechci reagovat na kritiku kritikou. Je to shoda,
že byla provedena kontrola právě v našich
uhelných a lignitových baních. Musím
říci, že jsme nebyli spokojeni s nasazováním
technicky zdůvodněných norem. Je zde přítomen
ředitel Státní energetické inspekce.
Musel jsem generálnímu řediteli této
výrobní hospodářské jednotky
uložit nápravná opatření, která
je třeba provést nejen vůči generálnímu
ředitelství, ale také vůči
jednotlivým podnikům.
Prověrka byla projednána se zainteresovanými,
a já jsem přesvědčen, že i
v této výrobní hospodářské
jednotce se bude pracovat podle skutečně technicky
zdůvodněných norem. Děkuji.
Předsedající místopředseda
SN V. Štáfek: Děkuji ministrovi
soudruhu Ehrenbergerovi za jeho vystoupení i za odpověď
na otázku. Ptám se poslance Dobrovolného,
zda je spokojen s odpovědí soudruha ministra. (Poslanec
J. Dobrovolný: Áno.) Děkuji.
Budeme pokračovat v rozpravě. Přihlášen
je poslanec Kožík, prosím, aby se ujal slova.
Připraví se poslankyně Veselá.
Poslanec V. Kožík: Vážený
súdruh predseda, vážené súdružky
poslankyne, súdruhovia poslanci, otázky ďalšieho
rozvoja jadrovej energetiky, úspor palív, energie
a surovín majú bezprostrednú súvislosť
s prestavbou hospodárskeho mechanizmu a predstavujú
závažnú súčasť naplňovania
strategickej línie urýchlenia sociálneho
a ekonomického rozvoja spoločnosti, ktorú
vytýčil XVII. zjazd Komunistickej strany Československa.
Pre Československo, ktoré je do značnej miery
odkázané - ako tu bolo povedané - na dovoz
palív, je cesta výroby jadrovej energie nevyhnutnou
a jedine správnou a ako to potvrdili doterajšie skúsenosti,
efektívnou. Dovedna 7 jadrových blokov v prevádzke
v Jaslovských Bohuniciach a Dukovanoch sa podieľalo
v roku 1986 vyše 21 % na výrobe elektrickej energie
a do konca tohto roku to bude 25 %. Náš socialistický
štát sa tak zaradil medzi popredné štáty
sveta v jej využívaní. Pritom nejde o elektrickú
energiu za každú cenu, ale o energiu, ktorá
má aj veľký význam pre ďalší
rozvoj výrobných síl, pre efektívnosť,
hospodárnosť a životné prostredie. Základným
činiteľom rozvoja jadrovej energetiky je naša
úzka spolupráca so Sovietskym zväzom a RVHP.
S rozvojom jadrovej energetiky je však spojených -
ako ukázal aj náš poslanecký prieskum
- nemálo problémov. A samozrejmá vec, nie
je mojou úlohou, aby som v krátkom diskusnom príspevku
reagoval na všetky, ale aspoň na niektoré podstatné.
Poslanecký prieskum v českých a slovenských
energetických podnikoch ukázal, že v záujme
zlepšenia ďalšej výstavby jadrových
elektrární si pozornosť riadiacich orgánov
zaslúži skutočnosť, že zatiaľ
nemáme jednotný systém typizácie stavieb
jadrových elektrární a veci by tiež
veľmi pomohlo, keby výstavbu uskutočňovali
tie isté stavebné podniky, špecializované
na výstavbu jadrových elektrární.
Súčasne s tým sme napríklad v Energoprojekte
Praha zistili, že je taktiež potrebné zlepšiť
aj technické vybavenie a prevádzkové podmienky
projektantov jadrových zariadení.
Ďalej pretrvávajú závažné
problémy v koordinácii tvorby cien, dodávok
a prác na investičnú výstavbu. Súčasne
s tým je potrebné zlepšiť situáciu
v oblasti stabilizácie a znižovania merných
investičných nákladov na veľkých
stavbách 8. a 9. päťročnice, kam patrí
výstavba jadrových elektrární. To
by vytvorilo podmienky k výraznejšej realizácii
uznesenia predsedníctva vlády v otázke úprav
legislatívnych opatrení, ktoré podmieňujú
koordináciu ústredných orgánov k znižovaniu
rozpočtových nákladov stavieb jadrových
elektrární.
Súčasne s tým sa ukazuje, že pri plánování
a rozmiestňovaní jadrových elektrární
sa nesmie zabudnúť ani na ich plné teplárenské
využitie. V tejto súvislosti nemôžem sa
nezmieniť o takej skutočnosti, o ktorej som sa presvedčil
pri svojej poslednej návšteve v Jaslovských
Bohuniciach, že z Jaslovských Bohuníc do Trnavy,
kde sa s veľkým oneskorením pred 2 rokmi
začalo stavať teplovodné potrubie, pomocou
ktorého sa má vykurovať celá Trnava.
Treba však konštatovať, že pre liknavosť
príslušných orgánov - alespoň
sa to takto posudzuje v celom okrese - doteraz nebolo dokončené.
Pritom každý si môže ľahko
spočítať, koľko uhlia a energie
by sa tým ušetrilo.
Otázky bezpečnosti a spoľahlivosti jadrových
elektrární sú nielen technickým, či
prevádzkovým problémom, ale aj významnou
politickou otázkou. Spomeňme si na minuloročnú
tragédiu v Černobyle, akú hystériu
na Západe rozpútali buržoázne kruhy
a ako tendenčne veci interpretovali a prekrucovali.
Žiaľ, ako to vidíme v týchto dňoch,
niektoré z nich ani po roku po prijatí komplexných
opatrení v oblasti rozvoja a bezpečnosti jadrových
elektrární nezmenili svoje prístupy a v rozpore
s jasnými faktami ďalej pokračujú v
rozpútavaní tendenčných kampaní,
miesto spolupráce, dorozumenia a prehlbovania dôvery
k vyriešeniu problémov v tejto náročnej
oblasti smerujú opačným smerom - rozsievať
pochybnosti a vyvolávať nedôveru k prijatým
opatrením. Takýto nekonštruktívny demagogický
prístup nemá nič spoločného
s vecnou medzinárodnou spoluprácou a v konečných
dôsledkoch spochybňuje mierové využívanie
jadrovej energie. Z tragédie v Černobyle sa pochopiteľne
vyvodili aj ponaučenia, predovšetkým
smerom k zdokonaľovaniu a venovaniu maximálnej pozornosti
kontrole a zvyšovaniu úrovne jadrovej bezpečnosti,
čo v našich podmienkach dôsledne uplatňujeme.
Za bezpečnú prevádzku, okrem zodpovednosti
prevádzateľa, je potrebné zvýrazniť
aj zodpovednosť dodávateľov jednotlivých
zariadení za ich vysokú kvalitatívnu úroveň.
Nie náhodou tieto otázky sa oprávnene dostávajú
do centra pozornosti a sú v popredí celosvetového
záujmu. Československá účasť
na riešení tejto závažnej medzinárodnej
problematiky vyznieva plne na podporu sovietskych návrhov
komplexného pojatia a vytvorenia medzinárodného
režimu bezpečnosti jadrových elektrární
v rámci členských štátov Medzinárodnej
agentúry pre atómovú energiu.
Je v záujme našej socialistickej spoločnosti,
aby sme i naďalej venovali zvýšenú pozornosť
riešeniu súhrnu sociálnych otázok, ktoré
sa vynárajú v súvislosti s ďalším
rozvojom jadrovej energetiky. To znamená vytvárať
pre pracovníkov jadrových elektrární
čo najpriaznivejšie pracovné, zdravotné,
bezpečnostné, hygienické a životné
podmienky. A to aj z toho dôvodu, že špecifickým
rysom jadrovej energetiky je vysoká vybavenosť základnými
prostriedkami, ktoré sa v jadrových elektrárňach
pohybujú približne okolo 10 miliónov korún
na jedného prevádzkového pracovníka.
Miera zodpovednosti je tu za výkonnosť, spoľahlivosť
a bezpečnosť prevádzky u celého radu
pracovníkov v porovnaní s ostatnými odvetviami
národného hospodárstva neporovnateľne
vyššia. A je zrejmé, že riešenie sociálnych
problémov prispieva v súvislosti s konkrétnou
zodpovednosťou aj k vyššej spoľahlivosti rozhodovania
a konania týchto pracovníkov.
Považujem teda za správne a vítame,
že v súčasnej dobe prebieha medzirezortné
pripomienkové konanie k návrhu zásad, smerujúcich
k prehĺbeniu sociálnej a zdravotnej starostlivosti
a hmotnej stimulácie s cieľom vytvoriť komplex
sociálnych a motivačných podmienok pre zvýšenie
úrovne spôsobilosti a spoľahlivosti vybraného
okruhu pracovníkov jadrových elektrární.
V tejto súvislosti chcem upozorniť, a naše skúsenosti
z poslaneckých prieskumov to potvrdzujú, že
napríklad potreba zníženia neuropsychickej
záťaže a ďalších nepriaznivých
vplyvov u najexponovanejších profesií na jadrových
elektrárňach vyžadujú vhodnú
úpravu či revíziu predpisov Federálneho
ministerstva palív a energetiky. Ide o prevádzkový
režim a stanovenie maximálnej prípustnej doby
práce a spolu s tým aj doriešenie hmotných
a sociálnych dôsledkov, ktoré zvlášť
dopadajú na pracovníkov, ktorí sú
prevedení na inú prácu po odpracovaní
určitého počtu rokov v týchto podmienkach.
Jadrová energetika jestvuje u nás viac ako 30 rokov.
Za toto obdobie sme dosiahli celý rad pozitívnych
výsledkov, ale aj v tejto oblasti si doba žiada nové
tvorivé myslenie a prístup. Týka sa
to v neposlednom rade i preventívnej lekárskej starostlivosti
a - povedal by som - pracovného lekárstva vôbec.
Zvyšujúce sa nároky na kvalitu zariadení
a bezpečnosť práce vyžadujú taktiež
doriešiť mzdové a sociálne zabezpečenie.
Napríklad u pracovníkov, u ktorých dôjde
k prekročeniu dávkového zaťaženia
ionizujúcim žiarením, a presadzovať nové
prístupy v zabezpečení komplexnej zdravotnej
a rehabilitačnej starostlivosti o pracovníkov
jadrových elektrární.
Taktiež odporúčame kompetentným orgánom
zamyslieť sa, či vysokým nárokom, kladeným
na pracovníkov jadrových elektrární
zodpovedá súčasný stav ich odmeňovania
a zaraďovania do preferovaných pracovných
kategórií pre účely dôchodkového
zabezpečenia.
Komplexné riešenie otázok sociálneho
zabezpečenia si vyžiada účinnejšiu,
užšiu súčinnosť a spoluprácu
štátnej a hospodárskej sféry i s odborovými
orgánmi a organizáciami. XVII. zjazd Komunistickej
strany Československa i XI. všeodborový zjazd
zdôraznili nevyhnutnosť ďalšieho prehľbovania
a zdokonalovania starostlivosti o pracovné a životné
podmienky pracujúcich. Keď to platí všeobecne,
potom o to víac treba venovať týmto otázkam
pozornosť u pracovníkov v jadrovej energetike.
Zdokonaľovanie prevádzky jadrovej elektrárne,
zvyšovanie úrovne bezpečnosti práce
má veľký význam aj z ekologického
hľadiska, aby sa riziko úniku rádioaktívnych
látok znížilo na minimum. Za ďalší
rozvoj jadrovej energetiky hovorí skutočnosť,
že ich prevádzka významne prispieva k zlepšeniu
životného prostredia a udržiavaniu ekologickej
rovnováhy. Klesajúcim podielom klasických
tepelných elektrární klesá aj znečisteníe
ovzdušia z týchto elektrární. Súčasne
ušetríme milióny ton uhlia, nafty a iné
organické palivá.
Tak ako som už hovoril v inej súvislosti o bezpečnosti
práce v jadrových elektrárňach, je
potrebné zabezpečiť hlbšiu spoluprácu
dozorných orgánov s organizáciami Revolučného
odborového hnutia od výroby zariadení, cez
výstavbu jadrových elektrární až
po ich prevádzku k uplatneniu nových prístupov
spoločenskej kontroly, uskutočňovanej za
širokej účasti pracujúcich pre vytváranie
jadrovej bezpečnosti. Som toho názoru, že tieto
úpravy spoločne s posilnením postavenia Československej
komisie pre atómovú energiu ako ústredného
orgánu štátnej správy, podriadenej predsedovi
Štátnej komisie pre vedeckotechnický a investičný
rozvoj, by prispeli k vyššej úrovni bezpečnej
prevádzky našich jadrových elektrární.
Zároveň se domnievame, že tiež je nevyhnutne
potrebné zvýšiť úroveň osvety
medzi obyvateľstvom, rozšíriť všeobecnú
informovanosť a vzdelávanie o jadrovej technike a
energetike na všetkých stupňoch škôl.
Podporujeme zámery zriadiť pri jadrových elektrárňach
informačné strediská, vybavené potrebnou
audiovizuálnou technikou, s poslaním systematického
pôsobenia na obyvateľstvo.
Súdružky a súdruhovia poslanci, podľa
informácií, ktoré máme k dispozícii,
susedné socialistické krajiny neúplné
zákonné a právne úpravy týkajúce
sa mierového využívania jadrovej energie zastrešili
Atómovým zákonom. Týka sa to Nemeckej
demokratickej republiky, Maďarska, Bulharska, Poľska
a v Sovietskom zväze takýto zákon má
byť schválený do konca roka 1987. Na vytvorenie
kvalitatívne nových legislatívnych predpokladov
komplexného rozvoja mierového využívania
jadrovej energie podľa nášho názoru už
nebude stačiť pripravovaná novelizácia
zákona č. 28/1984 Zb. o štátnom dozore
nad bezpečnosťou jadrových zariadení.
Myslíme si, že je nevyhnutná komplexná
úprava, ktorá by vo forme Atómového
zákona Československej socialistickej republiky
rešpektovala medzinárodnopolitickú situáciu
a spoločenské dôsledky mierového využitia
tejto energie nielen v energetike, ale i ďalších
spoločensko-ekonomických odvetviach, vrátane
zdravotníctva, poľnohospodárs tva, vo vedecko-výskumnej
činnosti atď. Stanovila by tiež povinnosti, zodpovednosť
i postihy orgánov a organizácií za eventuálne
vzniklé škody.
Podľa nášho názoru do budúcnosti
bude potrebné koncentrovat pozornosť do týchto
troch oblastí:
Po prvé - chcel by som zdôrazniť, že spolu
s rozvojom jadrovej energetiky treba venovať naďalej
veľkú pozornosť otázkam úspor materiálu,
palív a energie, aby efektívnosť výroby
elektrickej energie v jadrových elektrárňach
bola ďalej umocňovaná šetrením
vo všetkých odvetviach národného hospodárstva
a spoločnosti vôbec.
Po druhé - pokiaľ ide o bezpečnosť mierového
využívania jadrovej energie, aj keď sme dosiahli
významné úspechy, skúsenosti ukazujú,
že je treba bezpečnosť a spoľahlivosť
v jadrových elektrárňach ďalej prehlbovať
a zvyšovať úlohu spoločenskej kontroly.
Po tretie - je potreba venovať komplexnú pozornosť
sociálnym otázkam súčasne s rastúcimi
nárokmi na bezpečnosť prevádzky v jadrovej
energetike. Tieto otázky treba riešiť s väčším
predstihom a dôslednejšie.
O prijatých opatreniach, o ich realizácii treba
prostredníctvom výborov obidvoch snemovní
Federálneho zhromaždenia pravidelne informovať
poslancov. Ďakujem za pozornosť.
Předsedající místopředseda
SN V. Štáfek: Děkuji poslanci Kožíkovi.
Prosím poslankyni Veselou. Připraví se poslanec
Kováč.
Poslankyně Jiřina Veselá: Vážený
soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci,
na základě poznatků ze setkání
s občany ve volebním obvodu, z průzkumů
prováděných výborem pro kulturu a
výchovu SN i z činnosti ROH mohu říci,
že dosažení zásadních změn
v racionálním využívání
paliv, energií, surovin a materiálů není
již jen otázkou technickou a ekonomickou, ale stále
více i politickoorganizátorskou a výchovnou.
Proto je namístě zabývat se dnes i problematikou,
jak formovat nové ekonomické myšlení,
jakými prostředky na něj působit,
aby odpovídalo současným i budoucím
požadavkům. Naléhavost tohoto úkolu
zdůraznilo i 5. zasedání ÚV KSČ.
Na jedné straně oceňujeme, že resort
paliv a energetiky díky obětavosti svých
pracovníků zabezpečil i v letošní
obtížné zimě dodávky uhlí,
energie, plynu a tepla podle sjednaných diagramů,
ale na druhé straně nás musí jako
dobré hospodáře burcovat z klidu skutečnost,
že naše národní hospodářství
je vysoce energeticky náročné.
Dosáhnout zásadní změny v této
přetrvávající ekonomické tendenci
však nemůže být jen věcí
techniků a technologů, ale v podstatě záležitostí
celé společnosti. Bude to proces náročný
a dlouhodobý, výchovný a přesvědčovací.
Osvojování tvůrčího vztahu
k práci u budoucích příslušníků
dělnické třídy a pracující
inteligence začíná již v období
školní výuky. Poslanecký průzkum
našeho výboru ukázal, že ke splnění
tohoto záměru nestačí pouze vyhrazené
vyučovací hodiny či praxe v závodech,
ale že je třeba kromě toho cílevědomě
a systematicky rozvíjet i zájmovou činnost,
v níž se jako nejúčinnější
jeví ustavování stanic mladých techniků
a činnost různých zájmových
kroužků. Dlouholetým a stále nedořešeným
problémem zůstává však nezbytné
vybavení přístroji a materiály nejen
v průmyslových školách a odborných
učilištích, ale i v kabinetech základních
škol.
Podstatného zkvalitnění však musí
doznat zejména rozvíjení tvůrčího
technického a ekonomického myšlení na
vysokých školách. Nastupující
generace technické inteligence by se skutečně
měla stát po příchodu do praxe nejen
nositelem, ale zejména průkopníkem nového
myšlení, které by prosazovala s elánem,
energií a zdravou ctižádostivostí, hodné
mládeže zrozené v socialistické společnosti.
Místo toho však jsme mnohdy svědky, že
naši mladí inženýři, na jejichž
vzdělání vynakládá stát
nemalé finance, po prvním klopýtnutí,
nezdaru či konfliktu s vedoucími či staršími
spolupracovníky zapadnou do průměru, přizpůsobí
se zaběhnutým návykům, ve snaze proplouvat
životem bez potíží a vyhýbat se
odpovědnosti.
Jednou z příčin tohoto jevu je jednostranné
zdůrazňování odbornosti a mnohdy malá
účinnost, či podceňování
výuky marxismu-leninismu, podceňování
společenské praxe. Považuji proto za užitečné
co nejrychleji posoudit možnosti změny způsobu
výuky v tomto žádoucím směru.
Ukazuje se, že znalosti základů vědeckého
řízení samy o sobě nestačí.
Teprve samotná praxe, účast na řešení
konkrétních úkolů, pomáhají
dotvářet správný vztah k práci.
Např. první poznatky ze zapojení vysokých
škol do Pražské výzvy a na jejím
základě rozvíjející se spolupráce
se závody jsou jednoznačně pozitivní.
Nemám však na mysli jenom ekonomický efekt,
ale především výchovný vliv na
vědomí společenské užitečnosti
u studentů, když se mohou bezprostředně
přesvědčit o účinku praktického
využití svých vědomostí, ale
také i o vlastních schopnostech zvládat náročné
úkoly, což nepochybně ovlivní jejich
postoje na budoucím pracovišti. Na druhé straně
však vedoucí pedagogičtí pracovníci
nemohou dopustit, aby výrobní podniky chápaly
účast vysokých škol v Pražské
výzvě jako "servis" pro plnění
výzkumných úkolů, byť by přinášel
ekonomický efekt. Spolupráce vysokých škol
s výrobou by měla pružně probíhat
i opačným směrem, to znamená, aby
se podniky větší měrou než dosud
podílely na modernizaci a údržbě technických
zařízení sloužících školní
výuce. což by zakrátko přineslo efekt
ve vyšší kvalifikaci absolventů přicházejících
do praxe.
Soudružky a soudruzi, zvlášť závažná
úloha při výchově celé naší
společnosti k racionálnějšímu
využívání paliv a energie přináleží
sdělovacím prostředkům. Vždyť
tisk, rozhlas a televize vstupují denně do našich
rodin i na pracoviště a výrazně ovlivňují
myšlení našich občanů. Mnoho proto
záleží na odborné i politické
kvalifikaci našich novinářů, na jejich
zápalu pro věc, jak dokážou ovlivnit
myšlení jak vedoucích hospodářských
pracovníků, tak i všech pracovníků.
V této oblasti již bylo nemálo vykonáno.
Při celostátní řešitelské
soutěži "Za racionální využívání
paliv a energie, surovin a kovů", která nedávno
uzavřela svůj 17. ročník, je souběžně
vyhlašována i novinářská soutěž
k této problematice. Za uplynulých 17 let se kolem
této soutěže zformovala skupina novinářů
z celé republiky, nadšených propagátorů
všech novinek, vynálezů i zlepšovacích
návrhů z oblasti racionalizace i nositelů
tohoto nového způsobu myšlení. Rovněž
zkušenosti z uplatňování Iniciativy
ÚRO a Pražské výzvy ukazují,
jak účinnou zbraní je tisk při propagaci
nových myšlenek, při výměně
zkušeností a propagaci těch nejúspěšnějších
kolektivů.
Přes tyto dílčí úspěchy
však stále ještě není důvodu
k sebeuspokojování. V tisku, rozhlasu a televizi
se objevuje denně nemálo materiálů
šedivých, popisných, nezáživných,
někdy dokonce i věcně a politicky chybných,
které prokazují ekonomické propagandě
medvědí službu. Mnozí novináři
při návštěvě pracovišť
nejsou schopni oddělit např. při posuzování
uzavřených socialistických závazků
nové od starého, poplatnost extenzívnímu
myšlení od intenzívního.
Připravovaná hospodářská přestavba
nebude v žádném případě
procházkou kvetoucím sadem. Přinese nemálo
těžkostí, konfliktů a nepochopení,
naši pracující budou žádat zodpovězení
mnoha otázek. Pro sdělovací prostředky
bude tato historická epocha bez nadsázky prověrkou
ohněm. Od našich novinářů budeme
právem žádat, aby stáli vždy v
prvé linii tohoto vysvětlovacího, přesvědčovacího
a agitačního boje, aby stáli pohotově
u zrodu všeho nového a aby dokázali pravdivě
a odpovědně ukázat na jevy, které
tuto přestavbu brzdí.
I pro téma projednávané na naší
dnešní schůzi plně platí požadavky
tzv. "glasnosti", otevřeného jednání,
široké informovanosti a zvláště
pravdivosti, spojené s bezprostředním živým
dialogem s pracujícími o činnosti řídících
orgánů, ale i o tom, jak lidé reagují,
s čím jsou nespokojeni a jaké mají
iniciativní návrhy. V tom spočívá
hlavní směr prohlubování socialistické
demokracie v dnešní době. Vycházíme
z toho, že její důsledné uplatňování
nepřispívá jenom k větší
důvěře mezi lidmi, ale také významně
posiluje kázeň, disciplínu, odpovědnost
za svěřené úkoly a také - což
je zřejmě k prosazování hospodárnosti
ve spotřebě paliv, surovin a materiálů
nejdůležitější - nemalou měrou
působí na odpovědnost před společností,
před vlastním pracovním kolektivem.
Při průzkumu, který jsme uskutečnili
v Československé televizi, jsme ocenili úroveň
řady publicistických pořadů, zvláště
těch, kde převažují dobré příklady
jako návod k jednání a následování.
Poslanci však zároveň doporučili, aby
ve větší míře než dosud
vystupovali na obrazovce odpovědní pracovníci
z praxe - od mistrů až po ministry - společně
s předními pracovníky i občany, spotřebiteli
a uživateli. V přípravě konkrétních
publicistických pořadů jsme navrhovali, aby
se o problémech hovořilo ve spojitosti s metodami
řízení, a to jak na kladných, tak
i záporných příkladech, s cílem
posilovat odpovědnost za přijímání
rozhodnutí a jejich důsledky. Rezervy z tohoto hlediska
spatřujeme v oblasti jak rozhlasové, tak i televizní
dramatické tvorby.