Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Sněmovna národů

Základní racionalizační akce k úspoře paliv a energie jsou v elektrárně převážně investičního charakteru. Přesto se nám mohli odboroví funkcionáři pochlubit konkrétními výsledky iniciativy pracujících v úsporách paliv a energie. Například: kolektiv střediska údržby kotelny v elektrárně Prunéřov II provedl rekonstrukce, které přinesly úsporu více než 600 tis. gigajaulů. Mistr údržby s. Bedřich Šesták uspořil svým opatřením energii v hodnotě 126 tis. Kčs.

Celkové dosavadní výsledky, rezervy i připravovaná opatření ukazují, že i v 8. pětiletce je možno v tomto podniku reálně počítat s dosažením plánovaných úspor energie.

Nyní bych chtěl vaši pozornost obrátit do jiné oblasti, na výrobu tepla v jednotlivých krajích, okresech a městech. I tady spotřebováváme prvotní zdroje energie - převážně uhlí. Proto i zde musíme šetřit energií. Zatím však bojujeme jednak s nedostatkem kotlů vhodných pro stále klesající kvalitu uhlí a jednak s tím, že i kotle a nové systémy, které dodáváme, jsou nedomyšlené a v provozu nespolehlivé. Jde o několik problémů. Nižší kvalita paliva a vyšší obsah popela vyžaduje nejen úpravy u vlastních kotlů, ale i v přípravě vsázky, dopravních cestách, odsunu popelovin a další. Tyto otázky nikdo komplexně neřeší, a přitom je potřeba spolupráce vědeckovýzkumných ústavů, útvarů vědeckotechnického rozvoje na podnicích i výroby.

Je mnoho práce i na kotlích. Zejména nově dodávané kotle Ingfluid a Duklafluid a jim podobné, budou zřejmě po odstranění závad progresívně úsporné. Nejsou však konstrukčně a projekčně domyšlené. Mohl bych jmenovat řadu příkladů, kde se vyskytuje řada nedostatků a problémů, které se dlouhodobě odstraňují teplárna Trmice, ČSD Bohumín, ale i u nás, v Tatře Kopřivnice. Zejména kotle o výkonu 115 tun za hodinu. Špatně se v nich udržuje pracovní režim a palivo se napéká, což vyžaduje časté odstavení kotle a těžkou, namáhavou fyzickou práci při odstraňování nápeků. A to nehovořím o řadě konstrukčních i výrobních nedostatků na mechanických částech.

Mám proto otázku na s. ministra Saula - vlastně dvě otázky: Za prvé: zda se počítá s komplexním řešením při výstavbě a zejména u rekonstrukcí kotelen na méně hodnotná paliva a do kdy lze očekávat spolehlivé dořešení technických nedostatků u nově vyráběných kotlů, zejména pro střední a malé výkony.

Za druhé: při průzkumech v Severočeském hnědouhelném revíru jsme si ověřili, že jsou značně poruchové převodové skříně pro dopravní pasy z k. p. Škoda a jejich spolehlivost a kvalita klesá. Přitom Škodovka liknavě a zdlouhavě provádí opravy svých zmetků. Jak dlouho to bude ještě trvat?

Na závěr ještě krátce k měřicí a regulační technice. Na XVII. sjezdu strany i na 4. a 5. zasedání ÚV KSČ byl kladen důraz na zabezpečení měřicí a regulační techniky a automatizačních prostředků. Přesto dodávky, kvalita a spolehlivost zatím nejsou uspokojivé ani pro potřeby racionalizace v palivech a energii. Je pravda, že u nás v Severomoravském kraji jsou už nově budované kotelny a předávací stanice vybavovány měřením a regulací, ale dovybavování stávajících kotelen a výměníkových stanic má podle současného tempa naději tak do roku 2000.

Nechtěl bych tyto otázky dále rozvádět, protože Výbor lidové kontroly ČSSR provedl počátkem letošního roku kontrolu ve výrobě a uplatňování měřicí a regulační techniky k hospodárnějšímu využívání dodávek tepla a teplé užitkové vody. Chtěl bych podpořit závěry a opatření obsažené ve zprávě Výboru lidové kontroly ČSSR z 15. dubna 1987 a podpořit jejich realizaci. Děkuji za pozornost.

Předseda SN J. Janík: Ďakujem poslancovi Habáňovi.

Súdružky a súdruhovia poslanci, prerušujem teraz naše rokovanie, nasleduje poludňajšia prestávka. Začneme o 13 hodine, prosím vás o presnosť. Po prestávke vystúpi ako prvý poslanec Huml. Schôdzu bude viesť podpredseda Snemovne národov súdruh Štáfek.

(Jednání přerušeno ve 12.05 hodin.)

(Jednání opět zahájeno ve 13 hodin.)

(Řízení schůze převzal místopředseda Sněmovny národů V. Štáfek.)

Předsedající místopředseda SN V. Štáfek: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, budeme pokračovat v jednání. Upozorňuji, že vám byl rozdán návrh usnesení Sněmovny národů. Prosím, abyste eventuální připomínky zaslali prostřednictvím služby v sále členům návrhové komise, a to nejpozději do 15. hodiny.

Nyní dávám slovo poslanci Humlovi.

Poslanec A. Huml: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, při skupinovém poslaneckém průzkumu v k. p. Škoda Plzeň, poslance výborů pro sociální politiku zaujaly těžké pracovní podmínky, ve kterých pracující staré zápustkové kovárny musí pracovat a které hraničí s bezprostředním ohrožením zdraví. O tom, že je tam práce mimořádně náročná svědčí i to, že rukama jednoho pracovníka projde za směnu cca 8 tun materiálu. Následkem toho je i vysoká nemocnost, jež se dlouhodobě pohybuje na úrovni 9 %, aniž se pro zlepšení této situace cokoliv udělalo. Vzhledem k špatnému pracovnímu prostředí již řadu let na toto pracoviště přichází minimum kvalifikovaných dělníků i když jde o životně důležitý provoz nejen pro samotnou Škodovku. Vyskytují se zde značné exhalace, které vyžadují okamžité řešení, především odsávání, dokud nedojde k výstavbě nového objektu. Vážné problémy jsou i v sociálním zařízení závodu, které je absolutně nevyhovující. Stav je o to horší, že zpracující kovárny mohou v těchto podmínkách pracovat maximálně do 50 let, protože dál jim to v převážné většině nedovolí zdraví.

Situace v zápustkové kovárně je velmi vážná i z politického hlediska, neboť v průběhu posledních patnácti let navštívila kovárnu řada významných funkcionářů, kteří přislíbili řešení. Zatím však situace zůstává stejná.

Proto jménem skupiny poslanců výborů pro sociální politiku se obracím na soudruha ministra Saula s otázkou, jak bude resort problémy ve staré zápustkové kovárně řešit.

Předsedající místopředseda SN V. Štáfek: Děkuji poslanci Humlovi. Nyní předávám slovo ministrovi paliv a energetiky ČSSR s. Ehrenbergerovi.

Ministr paliv a energetiky ČSSR V. Ehrenberger: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, k nesporným úspěchům rozvoje naší socialistické ekonomiky v uplynulých 15 letech patří pokles energetické náročnosti tvorby národního důchodu a průmyslové výroby a zajišťování trvalého růstu energetické vybavenosti nevýrobní sféry, především našich domácností.

Jestliže jsme v 6. pětiletce vynaložili na 1 % přírůstku národního důchodu v průmyslu přírůstek 0,54 % v prvotních energetických zdrojích, pak v 7. pětiletce jsme vystačili s 0,3 % a v 8. pětiletce počítáme s 0,16 %.

Tato globální čísla ukazují, jak náročný cíl a složité úkoly si staví naše společnost při realizaci základní strategie XVII. sjezdu KSČ na posílení efektivity a výkonnosti našeho národního hospodářství. Ještě vyšší úkoly nás čekají, podíváme-li se na výhled do roku 2000, kdy hodnota energetické náročnosti tvorby národního důchodu musí poklesnout na 64 % vzhledem k roku 1985.

Resort paliv a energetiky zabezpečení cílů v oblasti racionalizace spotřeby paliv a energie věnuje mimořádnou a soustavnou pozornost. V cílovém roce 8. pětiletky musíme zajistit tyto hlavní výrobní úkoly: vytěžit 94 mil. tun hnědého a 25 mil. tun černého uhlí, zabezpečit těžbu, dovoz, přenos a rozvod zemního plynu v objemu 15,4 mld. m³, vyrobit 76,8 mld. kWh elektrické energie, z toho 25 mld. kWh v jaderných elektrárnách, vyrobit 146 tis. TJ dodávkového tepla pro CZT, 2,268 mld. m³ svítiplynu, 2,79 mil. tun koksu a 850 tis. tun briket. Při splnění těchto úkolů předpokládá SCP 02 dosáhnout v resortu paliv a energetiky v 8. pětiletce relativní úspory 89 400 TJ (3,05 mil. tmp).

Dosavadní vývoj přitom spíše naznačuje, že náš resort musí zvládnout zvýšené úkoly. Rok 1986 i letošní zima z hlediska krytí potřeb odběratelů v palivech a energii byla velmi náročná. Ke krytí zvýšené spotřeby, vývozu a k eliminaci dalších vlivů jsme byli nuceni v roce 1986 nad plán vyrobit více než 4,5 mld. kWh elektřiny a překročit těžbu tuhých paliv o 3,7 mil. tun. V roce 1986 a v 1. čtvrtletí t. r. jsme spotřebovali proti plánovaným záměrům po přepočtu na měrné palivo navíc 2,8 mil. tmp, což představuje téměř celý uvažovaný přírůstek na celou pětiletku. I když zde svou roli sehrály nepříznivé klimatické podmínky, trvalá tendence k neplánovanému růstu spotřeby a její struktury v podstatě ve všech kategoriích odběru dokumentuje, že zatím racionalizační opatření i odběrová kázeň nedosáhly potřebnou úroveň. Vysoká spotřeba paliv a energie, neúměrná k tempu národního důchodu, která se projevila poklesem energetické náročnosti pouze o 2,3 %, tj. o 0,9 bodu za plánovanými záměry, trvá. Trvalý vývoj tímto směrem by znamenal značné přeplnění úkolů 8. pětiletky se všemi negativními dopady, které sebou nese zvýšení těžeb uhlí, vyšší výroba v parních elektrárnách a které se odráží přímo v dopravě, v ekologii a v dalších oblastech.

Resort vystupuje při zabezpečování úkolů vyplývajících ze SCP 02 ve dvou úrovních: jako výrobce a jako spotřebitel. Při výrobě vstupy do procesů tvoří podstatnou položku nákladů, na rozdíl od většiny podniků v jiných resortech, a minimalizace nebo lépe řečeno optimalizace vsázek a provozovacích potřeb v hodnotovém vyjádření je základní úlohou organizací našeho resortu.

Pokud jde o spotřebu, význam resortu v programu SCP 02 dokládají podíly na celkových relativních úsporách v národním hospodářství, které činily v 6. pětiletce asi 30 % a v 7. pětiletce 20,6 %. V 8. pětiletce mají dosáhnout 19,8 %. Dosavadní plnění SCP 02 bylo příznivé, v 7. pětiletce jsme úkoly stanovené resortu překročili o 18 %.

V porovnání se 7. pětiletkou se ukazuje, že postupně vyčerpáváme možnosti málo nákladných opatření. Musíme je nahrazovat technicky a ekonomicky náročnějšími akcemi s dopadem do růstu potřebných investičních a provozních prostředků s vazbou na potřeby další přípravy, projekce, výzkumu a stavebních kapacit.

Typickým příkladem je oblast uhelného průmyslu. Proces těžby černého uhlí je charakterizován trvalým zhoršováním důlně geologických podmínek a přechodem do větších hloubek, kdy stoupají nároky na větrání a na odvoz vytěžených hmot. Účinek těchto vlivů je značný a projevuje se negativně ve spotřebě energie. Přes snahu o jejich kompenzaci racionalizačními opatřeními předpokládáme, že dojde ke zvýšení energetické náročnosti k roku 1990 ve srovnání s rokem 1981 o 17 %. V absolutním vyjádření to znamená, že z 1,48 TJ/tis. tun odbytové těžby v roce 1961 vzroste energetická náročnost v roce 1990 na 1,73 TJ/tis. tun odbytové těžby. Racionalizační opatření v této oblasti orientuje na konkrétní akce využití plynu z důlní degazace, na modernizace úpraven, náhradu vzduchových spotřebičů elektrickými, využití zbytků uhelné substance metodou oddělování uhlí od hlušiny - dokonce k tomu byl zřízen mezinárodní podnik v Ostravě, HALDEX.

Rozhodující část těžby hnědého uhlí je zajišťována povrchovým způsobem. Na vývoj energetické náročnosti zde negativně působí především růst hloubky většiny lomových provozů a v důsledku toho narůstání přikryvného poměru, což vyvolává vyšší objem odklizu zemin. Dále je to důsledek růstu podílu uhelných zásob s nižší výhřevností a tím vyššími nároky na předúpravu, úpravu a homogenizaci a prodlužování pasové dopravy. Trvalé tendence zhoršování důlně geologických podmínek se podstatně podílejí na růstu absolutní i měrné spotřeby elektrické energie. K tomu přistupuje i vliv uplatněné techniky, která sice vede ke zvýšení produktivity práce, ale na druhé straně také k negativnímu růstu měrné spotřeby energie.

V odvětví plynárenství a těžby živic je rozhodující činností z hlediska celkové spotřeby paliv a energie doprava plynu tranzitními plynovody a jeho uskladňování v podzemních zásobnících. Význam tranzitu neustále roste, což je dáno jak plánovaným zvýšením objemů přepravy do západní Evropy, Německé demokratické republiky na 60,9 mld. m³ v roce 1990, tak objemů pro tuzemskou spotřebu ve výši přibližně 14 mld. m³.

Energetická náročnost přepravy zemního plynu je zásadně dána koncepčním řešením. Zejména typem použitých agregátů na kompresních stanicích, zvoleným kompresním poměrem, průměrem a drsností potrubí, v provozních podmínkách je pak ovlivňována využitím přepravní kapacity a volbou provozních režimů kompresních stanic. S cílem ušetřit zemní plyn bylo rozhodnuto o změně plynových pohonů 4. větvě tranzitního plynovodu na elektrické, s jednotkami 25 MW s regulovatelnými otáčkami. Racionalizační opatření na tranzitním plynovodu jsou zaměřena zejména na utilizaci odpadního tepla kompresních stanic. Např. v roce 1985 bylo z celkového počtu 136 agregátů 96 vybaveno horkovodními výměníky tepla.

Odvětví energetiky je charakterizováno trvalým zvyšováním výrobních úkolů s výrazně strukturálními změnami ve zdrojích, založenými na rozvoji jaderné energetiky a postupném mírném útlumu výroby na parních elektrárnách, který umožní vyřadit bloky s nízkou účinností a rekonstruovat vybrané 55 a 110 MW bloky pro teplárenské využití. Na vývoj energetické náročnosti zde působí vlivy systémové, dané rozvojem nových kapacit, spoluprací jednotlivých druhů zdrojů v systému, efekty z mezinárodní spolupráce atd.

Negativně působí také některé objektivně dané podmínky, jako pokles kvality paliva a rostoucí opotřebení a stáří výrobního zařízení. Např. podíl méně kvalitních druhů tuhých paliv vzrostl v 7. pětiletce na 28 %, průměrné stáří elektrárenských bloků 110 MW činilo v roce 1985 17 roků a bloky o výkonu 55 MW přesáhnou v 8. pětiletce ekonomickou životnost.

Jednotlivá opatření programu SCP 02 v energetice pro 8. pětiletku lze rozdělit do dvou skupin. Týkají se klasických výroben kde půjde o inovace, teplárenské rekonstrukce, intenzifikaci chladícího procesu, úpravy pro spalování horších druhů uhlí, zavádění fluidního spalování a dále jaderných výroben, v nichž se zaměřujeme na stabilizaci provozu a řízení procesu kondenzace. U teplofikačních akcí má zásadní racionalizační přínos výstavba oblastních soustav centralizovaného zásobování teplem, automatizace předávacích stanic. Pokud jde o elektrické sítě, jde především o modernizaci distribučních sítí, inovaci transformátorů a zavedení hromadného dálkového ovládání.

Uvedená opatření přispějí k tomu, že lze přes působení negativních vlivů očekávat v roce 1990 snížení měrné spotřeby na výrobu elektřiny v parních výrobnách o 1,7 %.

Mezi nejdůležitější směry vedoucí ke snížení energetické náročnosti v energetice patří teplárenský program, založený na převodu kondenzačních elektráren na dodávku tepla a postupné využití jaderných zdrojů pro účely teplofikace, jak zde už bylo také diskutováno. Vedle již realizovaných rekonstrukcí kondenzačních elektráren, kdy úspory vzniklé kombinovanou výrobou tepla a elektřiny dosáhly přibližně 1465 TJ za rok, je zahajován rozsáhlý program převodu dalších 12 elektráren, jejichž rekonstrukce budou pokračovat hlavně v 9. pětiletce a přinesou koncem tohoto období roční úsporu paliva ve výši asi 14 tis. TJ.

Značně problémovou oblastí, která souvisí s úkoly racionálního využití paliv a energie v elektrotechnice, je zajištění plynulého, spolehlivého a bezporuchového zásobování elektrickou energií ze sítí. Dosud provedené studie prokázaly, že perspektivním záměrům a nárokům na přenosy elektrické energie u nás vyhovuje soustava o napětí 400 kV. Rozšíření sítě velmi vysokých napětí se nyní zaměřuje na vyvedení velkých výkonů z jaderných elektráren.

Zvláštní pozornost věnujeme distribučnímu rozvodu. V současné době jsou v provozu jednoduchá a dvojitá venkovní vedení o celkové délce více než 75 tis. km. Podíl sítí starších 40 let představuje čtvrtinu jejich délky. Tato skutečnost má řadu negativních dopadů, pokud jde o spolehlivost a ztráty, čehož jsme bohužel svědky i zde v Praze. Proto modernizace a obnova distribučního rozvodu a s ním souvisejících silnoproudých zařízení patří mezi prvořadé úkoly československé elektrotechniky. Rozbory ukazují, že tato obnova, modernizace a nová výstavba by si v 8. až 10. pětiletce vyžádala částku přibližně 16 mld. Kčs. S výstavbou sítí souvisí také jejich odpovídající řízení - dispečerské, automatizované systémy přepojování při havarijních situacích, hromadné dálkové ovládání odběru atd., které podstatně zvýší spolehlivost sítí a sníží ztráty a energetickou náročnost.

Urychleně řešit a vynakládat značné prostředky musíme na problémy související s životním prostředím. Úspěšně pokračují práce na stavbě "Odsíření 200 MW bloku v elektrárně Tušimice II". Rozhodující úkoly nás teprve čekají při plnění dohod o snížení emisí kysličníku siřičitého o 30 % do roku 1993 proti stavu v roce 1980. Pro využití nízkokalorického sirnatého uhlí bude nezbytné využít metody odsiřování a ve větší míře zavádět metody fluidního spalování. Musím však bohužel konstatovat, že dosavadní tempo výzkumu, vývoje a ověření prvních zařízení těchto typů je příliš pomalé. Zde mají velký dluh nejen výzkumné základny dodavatelských resortů, ale i strojírenské podniky, ať je to ČKD Dukla nebo Tľmače.

Soudružky a soudruzi poslanci, většinu vyjmenovaných problémů, které souvisejí se snižováním energetické náročnosti v procesech těžby, zušlechťování a přeměny paliv a energií, jsme schopni řešit jen ve spolupráci s ostatními resorty a orgány státní správy. Zejména resorty strojírenství, elektrotechnického průmyslu a stavebnictví se musí podstatně více podílet na zvyšování účinnosti celého palivoenergetického komplexu dodávkami takových zařízení, která budou hospodárná a spolehlivá.

V resortu využíváme řadu základních prostředků, které pro nás vyrábějí partnerské resorty. Úroveň této techniky je závislá na úrovni jejich výzkumné a vývojové základny a přímo ovlivňuje měrnou spotřebu energie. Potřebujeme zejména funkčně a provozně spolehlivou efektivní dobývací techniku, pásovou dopravu a doprovodnou mechanizaci k technologických komplexům. Potřebujeme bezporuchová a účinná tepelná a elektrotechnická zařízení, jako jsou kotle, výměníky, transformátory atd. Pro zlepšení plnění racionalizačních akcí potřebujeme odstranit i problémy, které v současné době představují např. dlouhé termíny a odsouvání rekonstrukcí a generálních oprav bloků kondenzačních elektráren.

Jsme si v našem resortu plně vědomi odpovědnosti, kterou máme za kvalitní, hospodárné a bezporuchové zásobování národního hospodářství palivy a energií. Poslanecký průzkum, provedený řadou výborů Sněmovny národů a Sněmovny lidu k dnes projednávané problematice poukázal i na určité nedostatky a problémy v organizacích našeho resortu - a my tyto zkušenosti uplatníme v naší další práci. Ale prokázal zároveň i fakt, že všichni společně musíme přispět k odhalení energetických ztrát v provozech, k odstraňování nedostatků a vyšší odběratelské kázni, ke snižování energetické náročnosti celé naší ekonomiky.

Chtěl bych také, soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, reagovat na otázku soudruha poslance Dobrovolného. Plně souhlasím s tím, že bez technicky zdůvodněných norem se nedá pracovat jak v národním hospodářství, tak především v našem resortu, kde jak už jsem řekl - jsme nejen velcí výrobci, ale i velcí spotřebitelé. Z těžby uhlí, o které jsem hovořil, polovinu spotřebujeme sami ve vlastním resortu, např. na výrobu elektrické energie, stejné je to i s velkým podílem elektrické energie. Proto je tedy pro nás nezbytností a nutností, abychom daleko více používali technicky zdůvodněných norem, jak to bylo uloženo vládním usnesením č. 155 z roku 1932, kdy bylo uloženo, aby 75 % spotřeby bylo normováno.

V našem resortu. v některých našich výrobních hospodářských jednotkách a podnicích máme vyšší podíl, a musím zcela otevřeně říci, že máme také podniky a výrobní hospodářské jednotky, které mají tento podíl nižší. V průměru za resort to znamená něco přes 70 %.