Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Mám na mysli Inštitúciu pre ochranu Ústavy a demokracie a Úrad pre správu štátneho majetku a privatizáciu.

V súvislosti s novou Ústavou by parlament mal posúdiť ustanovenie Ústavného súdu ako vrcholného orgánu kontroly ústavnosti.

Zostáva nám priať si, aby sa boj o priazeň voličov viedol na kultúrnej úrovni a čestnými prostriedkami.

Zásadou každej pluralitnej demokracie je rovnoprávnosť politických síl uchádzať sa demokratickými prostriedkami o účasť na politickom rozhodovaní.

Neuchyľujme sa k vyvolávaniu vášní a emócií.

Voľbami skladáme skúšku štátnosti pred očami svetovej verejnosti. Jej kredit sme získali mravnými hodnotami našej novembrovej revolúcie.

Najväčšie nebezpečenstvo nám nehrozí zvonka, ako tomu bolo v roku 1968.

Našim najväčším nepriateľom sú nám vlastné chyby a nedostatky. Snažme sa, aby ich bolo čo najmenej a žiadna podstatná.

Pozerám na našu budúcnosť s optimizmom, hoci nás čaká ťažké obdobie.

K optimizmu ma opravňuje životná skúsenosť. Dvadsať rokov sme čakali na tieto dni. Sú to dnes dni namáhavé, pracovné.

Pracujme tak, aby sme sa všetci dočkali aj dní sviatočných.

Vážené poslankyne a poslanci, dovoľte mi, aby som vám pri funkčnom ukončení nášho parlamentu poďakoval za prácu, ktorú ste vykonali pre dobrú vec. Ďakujem vám aj osobne za pomoc a podporu, ktorú ste mi poskytli.

Nebola to pre mňa ľahká práca. Bez vašej pomoci a porozumenia by som sa jej nikdy nemohol zhostiť tak, ako o tom vravia výsledky zákonodarnej práce FZ.

Verím, že až raz nezaujatý historik bude posudzovať našu prácu, až my sami, každý pre seba budeme analyzovať toto obdobie, povieme si - s vedomím všetkých tých obrovských ťažkostí, ktoré nás sprevádzali: v daných možnostiach sme vykonali kus dobrej práce.

Mali sme v súlade s vôľou ľudu zákonom zabezpečiť nezvratnosť novej demokratickej cesty.

So cťou sme túto úlohu splnili.

Mali sme aplikovať zásady protokolu Helsinskej a následnej Viedenskej konferencie v našom zákonodarstve.

Federálne zhromaždenie to splnilo a dnes dosahujeme v tejto oblasti úroveň vyspelých európskych krajín.

Mali sme zákonom zabezpečiť konanie slobodných, demokratických pluralitných volieb. Stalo sa. Mali sme hospodárskym zákonodarstvom pripraviť prechod k trhovému hospodárstvu. Aj keď zložito a možno v niečom nedokonale, vytvorili sme zákonmi podmienky pre náš vstup do svetovej hospodárskej sústavy.

Dali sme si veľké úlohy v humanitárnom, školskom, kultúrnom smere.

Výsledok zákonodarnej práce dáva odpoveď, že aj Federálne zhromaždenie obstálo. Neľahká, významná úloha nás čakala v ústavnom zákonodarstve, v demokratickom pojatí federácie.

Náš parlament zložil aj túto štátnickú skúšku ku prospechu spoločného štátu.

Mali sme položiť a položili sme základy novej parlamentnej demokracie - záruky politickej plurality, práv a slobôd občana.

To všetko sme vykonali pre našu spoločnosť, pre náš ľud.

Prajem novému parlamentu veľa zdaru v budúcej práci.

Vám všetkým prajem osobné šťastie, spokojnosť a hlavne to, čo každý potrebuje pre ďalšiu prácu, zdravie. Ešte raz vám srdečne ďakujem za podporu a srdečne ďakujem vám všetkým. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji předsedovi Federálního shromáždění Alexandru Dubčekovi za jeho projev, ve kterém zhodnotil naši dosavadní činnost.

Než skončím dopolední schůzi, chtěl bych vám říci, že ve 13.30 přijde do Federálního shromáždění prezident republiky Václav Havel, čili naše dopolední přestávka se zkracuje, prosím o dochvilnost, abychom mohli odpolední jednání důstojně zahájit. Po projevu pana prezidenta začnou interpelace. Jako první bude projednávána interpelace na ministra vnitra R. Sachera a po jejím skončení budou pokračovat další interpelace. Nyní dopolední schůzi končím.

(Jednání přerušeno ve 12.47 hodin.)

(Jednání opět zahájeno ve 13.35 hodin.)

(Přichází prezident ČSFR. Přítomní povstávají a vítají ho potleskem.)

(Řízení schůze převzal předseda FS A. Dubček.)

Předseda FS A. Dubček: Vážené Federálne zhromaždenie, budeme pokračovať v prerušenom rokovaní spoločnej schôdzky obidvoch snemovní. Vítam na pôde najvyššieho zákonodarného zboru čo najsrdečnejšie prezidenta Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky pána Václava Havla. (Potlesk.)

Pán prezident v čase, kedy Federálne zhromaždenie pomaly končí svoju činnosť, požiadal o vystúpenie. Prosím, aby sa ujal slova.

Prezident ČSFR V. Havel: Pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, když jsem tu vystoupil poprvé - bylo to letos v lednu hovořil jsem o tom, že jsem ve své kanceláři nenalezl po nástupu do své funkce žádné hodiny. Viděl jsem v tom symbol. Hodiny tam nebyly potřebné, protože se tam zastavil čas. Historický čas stál dlouho v našich úřadech a vlastně v celé naší zemi. Vyslovil jsem tu tehdy naději, že hodiny i čas se nyní opět vrátí do našich úřadů i do naší země.

Hodiny v této poněkud pochmurné parlamentní místnosti sice nevidím, ale je nade vší pochybnost, že historický čas se sem vrátil. Od ledna jste stihli přijmout 63 důležitých zákonů, z toho 13 ústavních. Myslím, že málokterý parlament světa se může pochlubit tím, že by za pouhé 4 měsíce vykonal tolik práce. Zákony jste při tom nepřijímali způsobem, jakým to dělaly naše předchozí parlamenty, totiž automatickým zvedáním ruky. Podrobně jste je studovali a obsáhle o nich diskutovali. Strávili jste tu mnoho času a málokdo měl v této době asi tolik přesčasových hodin jako vy.

Nešlo vám to vždy lehce. Leckteré debaty byly zbytečné, leckdy se mluvilo od věci, leckdy nekvalifikovaně, leckdy jste věc posuzovali jen v perspektivě rozmanitých dílčích zájmů, leckdo z vás se nechal bezděky strhnout k tomu, že mluvil spíše proto, že tu byly kamery než proto, že by potřeboval něco vskutku naléhavého říci.

To všechno bylo ale přirozené a dalo se to očekávat. Demokracii se teprve učíme, všemu se vlastně učíme. Vy jste se učili být poslanci a nikdo asi nemá právo vám vyčítat, že jste to neuměli ihned.

Rád bych vám tudíž jménem veřejnosti, která mne vaším prostřednictvím vyslala do mého úřadu, za vaši práci poděkoval. Nebyli jste sice do svých poslaneckých funkcí svobodně zvoleni a věděli jste dobře, že jste v nich jen na několik měsíců, přesto jste se však zachovali jako občané, kterým záleží na budoucnosti naší země více než na osobním pohodlí. Myslím, že by na váš výkon neměly budoucí učebnice dějepisu zapomenout. Ke stabilizovanému a fungujícímu modernímu demokratickému státu máme sice ještě velmi daleko, takový stát musíme vlastně teprve vybudovat. Nicméně tím, co jste vykonali, jste položili k této stavbě první a možná nejdůležitější základy. Ještě jednou vám tedy za vaši práci děkuji.

Děkuji vám rovněž za to, že jste sice kritizovali vládu národního porozumění, jak se na správný parlament sluší, že jste ji však při její nesmírně složité práci podporovali a setrvali až do konce své práce ve své důvěře k ní. Bez této důvěry by asi nevykonala ani to, co zatím vykonala.

Tato vláda, jak všichni víme, vzešla z revoluční situace jako víceméně improvizovaný výsledek jednání u kulatého stolu, vznikla v podstatě za jednu nebo dvě noci, mnozí její členové se vůbec navzájem neznali. Za těchto okolností je téměř zázrak, že tato vláda, navíc v tak nesmírně obtížné situaci, dokázala pracovat jako sehraný tým a vykonat všechno to, co vykonala. Položila základy naší budoucí zahraniční politiky, vytvořila předpolí ekonomické reformy, zahrnula vás spoustou zákonných předloh. I jí tedy patří dík.

Vaše práce se schyluje ke konci. Za měsíc budou svobodné volby, z nichž vzejdou nové zastupitelské sbory, které naváží na vaše dílo. Myslím, že budou mít na co navazovat. Terén je zřejmě připraven dobře, a ne-li dobře, tak rozhodně lépe, jak za daných podmínek připraven být mohl.

Ze svobodných voleb vzejdou za měsíc i nové vlády, totiž federální vláda i vlády našich obou republik. I tyto vlády budou mít na co navázat a o co se opřít. Těším se na programové prohlášení budoucí federální vlády, protože pevně věřím, že v něm bude mimo jiné i to, nač všichni čekáme - už zcela jasný harmonogram kroků směřujících k chystané ekonomické reformě.

Nevíme samozřejmě, jak dopadnou volby. Kdybychom to věděli předem, nemuseli bychom je pořádat a ušetřili bychom si mnoho energie, času a peněz. Ať ale dopadnou jakkoliv, jedno se mi zdá být už dnes jisté, že v nich zvítězí na celé čáře demokracie a že ty, kteří se zatím nejlépe osvědčili a kteří se těší největší obecné důvěře, vynesou tyto volby do nejvyšších funkcí jak v našich parlamentech, tak vládách. Naše národy byly příliš dlouho podváděny, než aby se nechaly právě nyní, kdy mají skutečně svobodu volby, podvést znovu.

Věřím, že účast na volbách bude vysoká a že voliči dají konečně své hlasy těm, jimž skutečně věří. Fráze, byť jiné, než dosavadní, je už neomámí.

Věřím, že nové Federální shromáždění, ať už v něm budete zasedat vy nebo jiní, bude dělným kolegiálním společenstvím, věřím, že takovým společenstvím bude i nová vláda. Dvouleté období, které budou mít před sebou., bude možná vůbec nejnáročnější a nejtěžší dobou našeho novodobého státu.

V této době musí vzniknout tři nové ústavy, v nichž budou, jak pevně věřím, nově a přesně definovány moc výkonná, moc zastupitelská, ale i funkce prezidenta. Pevně věřím, že struktura zastupitelských sborů bude definována poněkud jinak, pružněji, že bude pružnější, smysluplnější.

Pevně věřím, že v nových ústavách bude dán náležitý politický výraz i svébytnosti našich dvou národů, že bude vlastně nově definována naše federace. Věřím, že to budou ústavy stručné, jasné, dunící jako zvon, že to budou ústavy, které nebude třeba každých 6 měsíců doplňovat nějakými novými ústavními zákony.

Dalším úkolem bude nové územní uspořádání naší země, rozsáhlé úkoly budou v legislativě, několik set nových zákonů bude postupně třeba vytvořit a přijmout v tomto dvouletém náročném období. Bude muset vzniknout, vykrystalizovat se, vytvořit se náš politický systém, lidé se budou muset naučit být občany, musí se u nás vytvořit klima skutečné politické kultury.

V duchu nových ústav pravděpodobně - domnívám se - vznikne i nový volební zákon, ještě lepší, než je ten současný.

A samozřejmě, nikoliv na posledním místě v této době se pravděpodobně provedou ty nejtěžší a nejnáročnější operace naší ekonomické reformy.

Děkuji vám ještě jednou, naposledy za to, že jste položili několik základních kamenů velkého díla, které je před námi. Děkuji vám ještě jednou za to, ne-li fyzicky, tak aspoň metaforicky vrátí-li do těchto prostor hodiny. Po těch několik měsíců, které máte za sebou byl jejich tlukot slyšet v celé naší zemi. Děkuji vám. (Dlouhotrvající potlesk.)

Předseda FS A. Dubček: Ďakujem pánovi prezidentovi Václavovi Havlovi za jeho prejav, za slová uznania a ocenenia našej spoločnej práce. Rovnako aj my prajeme vám, pán prezident, dobré zdravie a úspech v ďalšej práci a ďakujeme tiež za podporu, ktorú sme mali v tejto našej zložitej dobe a pri neľabkej práci.

Dobré úspechy vám prajeme do ďalšej činnosti. (Potlesk.)

Ďalší priebeh rokovania riadi podpredseda Federálneho zhromaždenia pán Mičieta.

Ďakujem pánovi prezidentovi za účasť. (Prezident Havel odchází za potlesku přítomných.)

(Řízení schůze převzal místopředseda FS I. Mičieta.)

Předsedající místopředseda FS I. Mičieta: Vážené kolegyne a kolegovia, vážení hostia, pokračovali by sme ďalej v schôdzi. Máme na programe odpovede na interpelácie.

Dovoľte, aby som vám predtým povedal niekoľko oznámení. Podľa zákona o rokovacom poriadku Federálneho zhromaždenia majú predsedníctva snemovní zoznámiť všetkých poslancov svojej snemovne s písomnými odpoveďami na podané interpelácie. Odpovede boli rozmnožené a boli vám dané do lavíc a podľa citovaného zákona sa zaraďujú na najbližšiu schôdzu snemovní. Pretože tentokrát sú na programe odpovede na interpelácie poslancov oboch snemovní, navrhuje sa tento postup:

1. Po oznámení došlej odpovede oznámi poslanec, alebo skupina poslancov, či sú s odpoveďou spokojní. Ďalej: v zápornom prípade by sme požiadali člena vlády o doplňujúcu odpoveď. Po prerokovaní stanovísk interpelujúcich otvoríme rozpravu ku ktorejkoľvek odpovedi, pokiaľ o to požiada niektorý z poslancov.

A ďalej sme navrhovali: prerokovanie odpovedí na interpelácie by sme mohli uzavrieť tak, že nebudeme hlasovať o každej jednotlivej odpovedi, ale odporúčame, aby každá snemovňa hlasovala o všetkých odpovediach na interpelácie naraz. Tento postup by nám umožnil nielen z obsahového, ale aj z časového hľadiska prerokovať tento bod veľmi racionálne, a preto sa pýtam, či je súhlas s navrhovaným postupom?

V Snemovni ľudu je prítomných 140 poslancov, v Snemovni národov zvolených v Českej republike 56 poslancov, v Slovenskej republike 50 poslancov.

Najprv dávam hlasovať poslancov Snemovne ľudu.

Kto súhlasí s týmto návrhom? (Hlasuje se.) Myslím, že je to jednoznačná väčšina. Netreba pokračovať ďalej.

Pýtam sa teraz poslancov Snemovne národov z Českej i Slovenskej republiky.

Kto súhlasí s týmto návrhom, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Takisto je to jednoznačné.

Na dnešnej schôdzi máme prerokovať 24 odpovedí na interpelácie. Ako prvú sme zaradili interpeláciu pána poslanca Lisa (je to tlač 449). Pôvodná interpelácia má číslo 340 a bola prednesená ústne na 27. spoločnej schôdzi Snemovne ľudu a Snemovne národov 19. 4. 1990. Dodatočne bola vydaná aj v tlači.

Odpoveď pána ministra Sachera je taktiež obsiahnutá v tlači 449.

Pýtam sa pána poslanca Lisa, či je s odpoveďou spokojný? (Poslanec L. Lis: k odpovědi bych se chtěl vyjádřit.)

Slovo dávam pánovi poslancovi Lisovi, aby sa vyjadril k tejto odpovedi. Ešte predtým sa musím pýtať, či pán poslanec Lis súhlasí s tým, aby naše rokovanie bolo otvorené, verejné? (Souhlas.)

Opýtam sa aj pána ministra Sachera, či súhlasí s tým, aby naše zasadnutie bolo verejné? (Ministr Sacher: pokud se týká mých odpovědí budou koncipovány tak, aby naše zasedání mohlo být veřejné.)

Poslanec SN L. Lis: Pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dne 19. 4. 1990 jsem přednesl interpelaci týkající se čistě věcných otázek fungování FMV. Upozornil jsem na nedostatečně probíhající očistu tohoto ministerstva, na fungování starých struktur, na problém lustrace poslanců Federálního shromáždění. Upozornil jsem na nedostatky a činil jsem pochopitelně za tyto nedostatky odpovědným resortního ministra.

Ve svém vystoupení jsem se nehodlal dotknout osobní cti pana ministra, ani jeho politických názorů, ba ani jeho politické minulosti. Čeho jsme však byli svědky? Na mé věcné námitky nebyla dána - podle mého názoru - dostatečně věcná odpověď. Zato však byla pozornost odvedena zcela falešným směrem. Byla rekliminována moje politická minulost z počátku padesátých let s cílem zpochybnit mou občanskou a politickou čest a tím zeslabit význam interpelace.

Nehodlám vést polemiku na této úrovni, protože respektuji zájem společnosti, který vyžaduje soustředění všech sil na řešení závazných ekonomických, ekologických i bezpečnostních otázek. Respektuji dohody politických stran o slušném vedení předvolební kampaně.

Nyní mi dovolte, abych přešel k věci. Pan ministr shrnul svou odpověď na mou interpelaci do šesti bodů. K těmto bodům se podrobně vyjadřuji v textu, který je k dispozici v omezeném počtu z technických důvodů.

Dovolte, abych shrnul své stanovisko písemné odpovědi. Pod bodem 1 se pan ministr vyjadřuje k tomu, že za 4 měsíce svého působení v resortu vykonal, pokud jde o očistu SNB, dále v oblasti organizace, legislativy, mezinárodní spolupráce, vnitřního pořádku a bezpečnosti práce, podstatné kroky. Soudím však, že většina opatření nebyla provedena z iniciativy FMV a nebyla důsledně uvedena do praxe. Nebudu zacházet do podrobností. Upozorním jen na některé skutečnosti.

Pan ministr hovoří o zastavení odposlechu občanů v rámci zastavení veškeré operativní činnosti. V tisku oznámil, že řada občanů má v bytě zabudováno odposlouchávací zařízení a že se u každého občana zvlášť zeptá, zda si občan přeje ponechat tento odposlech, či zda požaduje jeho demontáž. Nemohl by pan ministr být konkrétnější a raději uvést, kolika občanům bylo oznámeno, že mají zamontováno odposlouchávací zařízení? A kolika občanům již toto zařízení bylo odmontováno?

Pokud zůstávají odposlouchávací zařízení stále zabudována, mohou být také kdykoliv uvedena do chodu. Umístění odposlouchávacího zařízení bylo a je trestným činem. Kladu proto otázku jak je možné, že pan ministr neuvedl, kdo již byl za toto porušování právního řádu povolán k odpovědnosti? Využívám proto rád této příležitosti k tomu, abych pana ministra požádal o odstranění odposlouchávacího zařízení z mého bytu.

Mimochodem, chtěl bych připomenout, že je mi známo, že pro ryze propagační účely bylo zamontováno odposlouchávací zařízení ve vile FMV v Břevnově, aby mohlo být vzápětí televizním divákům předvedeno jeho odmontování. To nelze považovat za seriózní přístup.

Pod bodem h) uvádí pan ministr k vlastnímu dobru, že zřídil odbornou komisi FMV jako iniciativní orgán, avšak již 18. 4. 1990 ji zrušil. Podle zásad, stanovených pro činnost odborné komise, byla její působnost vymezena tak, že své iniciativní a kontrolní činnosti posuzuje a předkládá ministru vnitra návrhy na vytváření nového systému bezpečnosti a ochrany státu. V zásadách, vydaných jako příloha k rozkazu ministra vnitra č. 12 bylo stanoveno, že členy komise jmenuje ministr vnitra z odborníků - bývalých příslušníků bezpečnostních složek - kteří odešli, nebo byli nuceni odejít pro své politické názory z let 1968/69 ze SNB. Komisi bylo dále uloženo, aby ve své činnosti úzce spolupracovala s občanskými komisemi. V činnosti odborné komise bylo vydáno prohlášení pracovníků odborné komise, ve které na vážná obvinění ministra vnitra odpovídají (cituji) : "Vedením FMV jsme byli počátkem února t. r. vyzváni, abychom pracovali v odborné komisi FMV. Nikdo z nás osobně o návratu do federálního ministerstva vnitra neusiloval. Chtěli jsme pouze předat své zkušenosti a znalosti k řešení problémů obdobných těm, které jsme na úseku bezpečnosti řešili již v roce 1968. Naše přijetí do federálního ministerstva vnitra bylo spontánní a bez jakýchkoliv výhrad. Není naší vinou, že naše návrhy a podněty nemohly změnit situaci ve federálním ministerstvu v souladu s celkovým pohybem ve společnosti.

Starý aparát federálního ministerstva vnitra, který oproti minulosti zůstává v podstatě nedotčen, namísto aby pomohl řešit naléhavé úkoly očisty a přestavby federálního ministerstva a jeho bezpečnostních složek, zaujal k odborné komisi nepřátelské stanovisko.

Považujeme za nutné ještě zdůraznit, že vážná obvinění, která o nás pronáší pan ministr JUDr. Sacher na veřejnosti a ve sdělovacích prostředcích, nám nebyla nikdy sdělena a nikdy nám nebylo umožněno se k nim vyjádřit. Vše se dělo pokoutně, za našimi zády. Rozkazem federálního ministerstva vnitra č. 54/1990 byla odborná komise dne 18. 4. t. r. zrušena a s jejími pracovníky naloženo tak, že byli s okamžitou účinností týž den vykázáni z pracoviště. Stalo se tak způsobem urážlivým a pobuřujícím a bez jakéhokoliv vysvětlení." Tolik z dopisu pracovníků ústřední odborné komise.