Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Pokud jde o dotaz, jaké jsou vztahy mezi Československou armádou a Střední skupinou vojsk a zda jsou cvičení, bych řekl, že poslední cvičení tak, jak jste byli informováni, proběhlo v měsíci březnu za v podstatě symbolické účasti sovětských jednotek jako reakce na známou skutečnost, že pobyt sovětských vojsk byl prohlášením federální vlády i prohlášením sovětské vlády označen jako neoprávněný, nezákonný, tedy z toho vyplynula už některá opatření týkající se součinnosti.

Jinak chci pana poslance informovat o tom, že Československo zůstalo členem Varšavské smlouvy a je povinno některá opatření realizovat. Žádná pozemní cvičení se v tomto roce na území Československa neplánují.

Zda se dováží nová technika ke Střední skupině vojsk? Jako voják se zamýšlím, co za tím kdo vidí. Já osobně se domnívám, že podstatné je, že Střední skupina sovětských vojsk bude v etapách, které byly mezivládní komisí odsouhlaseny, odsunuta. Bude odsunuta nová i stará technika, i kdyby se vyměnila. Nenalézám důvodu, proč by měli dostávat Sověti novou techniku. Prosil bych o konkrétní případy, pokud by to bylo. Logiku v tom nevidím, ale přiznávám, že by mohlo setrvačností dojít k tomu, jak byly některé jednotky přezbrojovány, ale nevidím důvod, proč by to mělo v něčem vadit.

Pokud se týká přesné zprávy o počtu zbraní, osob, zda je možné je vydávat, můžeme je vydávat denně. Denně máme svodku, ve které je, kolik do této doby bylo celkem odsunuto vojsk, kolika železničními převozy, kolik tam bylo osob, kolik tam bylo techniky, rodinných příslušníků. Vždy s nárůstem za předcházející den. Promiňte, že nebudeme tyto informace poskytovat každému z poslanců. Myslím, že zde existuje komise pro kontrolu odsunů a že této komisi můžeme skutečně denně tyto údaje dávat.

Nic se neutajuje. Jestliže by to bylo přáním většiny z vás, mohli bychom to zveřejňovat dokonce snad v tisku nebo jiných sdělovacích prostředcích.

Další otázka - brněnské letiště. Na tuto otázku jsem už odpovídal. Dovolte mi uvést bez zdržování následující okolnosti. Jsme si vědomi nevhodnosti umístění vojenského letiště v aglomeraci Brno. Chtěl bych, abyste pochopili, že letiště Brno pro nás představuje hodnotu asi 2 a půl mld. Kčs. Kromě toho chci říci, že to má přínos i pro město, který samozřejmě není uznáván vzhledem k velkému provozu vojenskému, který za to nestojí, že totiž udržujeme letiště pro Československé aerolinie. To znamená v některém údobí, zvláště v době veletrhů, v podstatě ho využívají. Nevím přesně, ale stálo by to Československé aerolinie ne malou sumu, asi 20 miliónů korun ročně, pokud by si samy toto letiště obhospodařovaly.

V současné době je stav takový, že jsem splnil, co jsem slíbil občanům Brna a okolí, to znamená, že letectvo bylo z Brna přesunuto na jiné letiště. Prosím o pochopení v tom smyslu, že na letišti, kam jsme přesunuli letectvo z Brna, došlo k demonstracím a je tam tvrdý odpor.

Mám určité řešení, které by spočívalo v tom, že kromě jiného omezení leteckého provozu, o kterém jsem vás už informoval, by se do Brna vrátila v nejhorším případě asi polovina z letectva. které by tam bylo. Uvažujeme ještě o tom, protože některé letouny nezpůsobují takové škody na zdraví obyvatelstva, že bychom tam dali nejmodernější typy letounů ve zmenšeném množství. Jsem ochoten zasednout - buď já nebo některý z mých náměstků, velitel pro letectvo a protivzdušné obrany státu - ke kulatému stolu, jak paní poslankyně požaduje.

Stížnosti vojáků na atestace. Chtěl bych to zkrátit, a proto se dovolávám toho, že jsem - tuším - poslanci Andrýskovi odpovídal a měli byste mít ve svých materiálech otázky atestace v armádě zdůvodněny. Nechci říci, že je to bezchybné, ale mnozí vojáci z povolání z nich mají třeba i oprávněné obavy. Smyslem atestací je posoudit kvality morální, charakterové, odbornou připravenost na zastávané funkce. Bohužel, ne všichni vojáci z povolání jsou takto kvalitně připraveni, což je důsledkem náborů, které jsme v minulosti do vojenských škol prováděli.

Kromě toho chci říci, že jsem zpřístupnil tyto atestační komise nově vzniklým hnutím. Sdružení Vojenská obroda má své představitele v řadě těchto komisí, zúčastňují se příslušníci Svazu vojáků z povolání, Svazu vojenské mládeže, takže i vojáci základní služby mohou v krajních případech uplatnit svoje postoje vůči těm vojákům z povolání, kteří by se nechovali vůči nim podle před. stav, které máme. Já bych potom ještě zvlášť panu poslanci na toto odpověděl.

O lehkovážnosti kontrol z ministerstva národní obrany: Vzhledem k tomu, že neuvedl ani posádku, odkud mu vojáci z povolání psali, nemohu blíže nic říci a odpovím písemně.

Poslední otázka - evidence zbraní Lidových milicí (myslím pan poslanec Fišera). Nechci vůbec tuto otázku podceňovat, ale zrekapituluji stručně, o co šlo. Československá armáda dostala nelehký úkol. V době od 1. do 8. prosince odebrat zbraně Lidovým milicím. Prosil bych, abyste si vzpomněli na dobu, která to byla. Kromě jiného to byla doba, kdy v řadě závodů - a to nebyly jednotlivé závody, bylo to v podstatě minimálně v 60-70 % - Lidové milice přestaly existovat, hrozilo nebezpečí, že zbraně. budou vyvezeny před továrny a budou k dispozici těm, kteří si je vezmou. Tedy doslova kupř. v Praze jsme stahovali tyto zbraně za půlden denního světla a v noci, v ostatních krajích republiky to bylo v průběhu osmi dnů. V každém případě interpelaci pana poslance Fišery, týkající se konkrétně závodů Orion, Mikrotechna atd. prověřím, ale chtěl bych vám říci, že - ač to nebyl lehký úkol jsme postupovali poněkud zodpovědněji, než si pan poslanec Fišera představuje.

Vím, že nemáte moc velký přehled o tom, kolik zbraní to bylo. A to upozorňuji na to, že jsou to zbraně nebezpečné. My jsme přebírali i jiný materiál - spojovací, chemický, proviantní, automobilní. Budu hovořit jen o tom, který může být zneužit a který interpeloval pan poslanec Fišera.

Pro vaši informaci - samopalů, což je základní zbraň Lidových milicí, bylo přes 71 tisíc v té situaci, tak, jak jsem vám ji líčil. Máme naprosto přesný přehled evidencí - my, v Československé armádě - a porovnali jsme si ho s evidencí Lidových milicí. K některým dílčím nesrovnalostem došlo. Např. ze 71 041 samopalů máme o dva více. Pokud se týká ostatních zbraní, pistolí je téměř 20 tisíc, chybí jich 15. Zde je ještě jedna možnost, že při stavu, kdy Lidové milice zanikly, někteří příslušníci, kteří mohli mít tyto pistole, je mohli odevzdat na vám známou výzvu k registraci zbraní. Dále např. nálože trinitrotoluenu - přebývá 1215 kg. Uvádím, že je to nedůsledná evidence, která byla v Lidových milicích, ale kdyby někdo chtěl něco zneužít, zneužije především trhavinu.

Mohl bych vám uvést další věci - bleskovice, zápalnice, všechno, co je potřeba dejme tomu k destrukci, rozněcovače. Největší nepořádek je ale v nábojích. Vzhledem k tomu, že nechybí zbraně, nepovažuji to za tak nebezpečné, jak to považuje pan poslanec Fišera, i když to zlehčovat nechci. Z celkového množství 61 mil. nábojů chybí 1395 tisíc. Ale zase máme přebytky zhruba půl miliónu nábojů do kulometů a jiné. Čili je to nepořádek v evidenci.

Protože jsem nepostupoval nezodpovědně - jak uvedl pan poslanec Fišera - s kancelářskými potřebami. tak třeba ještě něco dobrého v armádě zůstalo. 29. března jsem si dovolil napsat dopis, ve kterém jsem v tomto směru - včetně počtů - informoval ministra vnitra pana Sachera. Kopii dopisu vám příležitostně mohu ukázat, originál má pan Sacher. Připouštěl jsem si, že by to mohlo zajímat poslance. Tak tedy 29. března jsem odeslal dopis předsedovi branně bezpečnostních výborů panu Lisovi a panu Šoltésovi. Ještě jsem si dovolil poslat jeden dopis předsedovi Komunistické strany Československa panu Ladislavu Adamcovi, kde jsem ho požádal, aby do konce měsíce dubna spolu s likvidačním štábem Lidových milicí mi pomohl tyto nepřesnosti dát dohromady. Písemně vám odpovím , možná, že už tam bude zahrnuto i to, co bylo vyřízeno likvidační komisí. Děkuji vám.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji panu ministru Vackovi. Hlásí se pan poslanec Fišera.

Poslanec SL I. Fišera: Dámy a pánové, pane ministře, já se jen ohrazuji proti tomu, že bych byl hovořil o neodpovědnosti při přejímání těchto věcí ze strany armády. To bych velmi nerad. Já chci jen upozornit na konkrétní nedostatky, které se objevily. To, co jsem z materiálu, který jsem dostal k dispozici, zjistil, šlo v podstatě o nedostatky v evidenci na obvodním výboru KSČ v Praze 4, kde by tato evidence měla býti k dispozici. Jde o to jenom tak, jak vy jste přislíbil, aby se věc řádně prošetřila, protože koho to nejvíce znepokojuje, jsou zaměstnanci těchto modřanských závodů a této aglomerace.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Fišerovi. Kdo další ze členů vlády chce vystoupit? Ještě pan ministr Vacek.

Ministr národní obrany ČSFR M. Vacek: Já skutečně nechci zdržovat a nezlobím se. Mám tady interpelaci, co mi teď sem dali, takže citace: " ... avšak neexistují žádné doklady". Když se bavíte s panem Sámelem, jak tady uvádíte, tak ten je možná nemá, ale má je Československá armáda, i s těmi nedostatky, které jsem uvedl. Jinak tady píšete na straně 1: "Přitom při přejímání často i drobných kancelářských potřeb se v našich podnicích vede velmi pečlivá evidence", to znamená, obrazně řečeno, že v armádě ne. (Potlesk.)

Ministr hutnictví, strojírenství a elektrotechniky ČSFR S. Stračár: Vážený pán predseda, vážení kolegovia, chcel by som sa dotknúť troch otázok, ktoré vznikli v diskusii. Prvá je odstránenie nomenklatúry v riadiacich funciách. Chcel by som len poukázať na skúsenosti, ktoré máme v sektore hutníctva, strojárstva a elektrotechniky. Táto otázka je dosť živá a posuzuje sa z dvoch strán. Na jednej strane časť verejnosti odsuzuje občianske hnutia, ktoré boli iniciátormi personálnej obnovy za nejaké sekerníctvo a nie je to dosť populárne medzi obyvateľstvom. Na druhej strane cítime my takisto, nielen v podnikoch, ale aj ako riadiaci pracovníci, že je nutné personálnu obnovu na všetkých úrovniach uskutočniť.

My sme v našom sektore - pre vašu informáciu, nemám tu tie čísla, ale správa je hotová - približne 30 % riadiacich pracovníkov v priebehu tejto etapy personálnej obnovy vymenili. Na základe našich skúseností táto obnova mala by priniesť postupné zlepšenie práce. Ale my musíme túto obnovu chápať ako permanentný proces a nie je to možné riešiť jednorázovými previerkami. Jediným kritériom do budúcnosti môže zostať schopnosť a kompetentnosť riadiť podnik alebo zverený mu úsek a vykazovať výsledky. Iného kritéria nemôže byt. Zákonné opatrenia, ktoré boli v oblasti riadenia podnikov prijaté týmto Federálnym zhromaždením, dávajú dostatok priestoru na to, aby riadiace funkcie vyšších orgánov mohli permanentne na základe skutočne dosiahnutých výsledkov personálnu obnovu v podnikoch, na ministerstvách i všade inde uskutočňovať. Čiže je to nutné tak ako v každej spoločnosti tento proces chápať ako permanentný. Nie je to možné teraz už robiť jednorázovým aktom.

Chybou ovšem je, že doterajší spôsob výberu a výchovy riadiacich pracovníkov nezodpovedali tým požiadavkám, ktoré dnes sú kladené na týchto pracovníkov. A závažným nedostatkom je, prečo nemôžeme robiť rozsiahlejšiu výmenu pracovníkov na niektorých podnikoch, kde to cítime, že je nutné robiť, že je absencia tvorivých pracovníkov a s podnikateľskými vlohami. To je proces dlhodobý, ktorý bude nutné, aby spoločnosť riešila veľmi urýchlene rozlišnými kurzami a systémom výberu pracovníkov. To sú skúsenosti u nás v oblasti nášho ministerstva.

Ďalší problém trvalý, ktorý sa tu vyskytuje, je konverzia. Chcel by som len povedať ku konverzii toľko - myslím mal to poslanec Tahy - že 1,2 mld. Kčs odsúhlasilo toto Federálne zhromaždenie, ktorého je členom a poslancom takisto pán Tahy.

Rezort hutníctva, strojárstva a elektrotechniky nemôže rozdeliť viacej peňazí, ako odsúhlasilo toto Federálne zhromaždenie. Ja chápem, a takisto by som veľmi rád mal viacej prostriedkov na riešenie tohto problému. Ale problémov obdobného charakteru, ako je s konverziou v podnikoch ZŤS - a nie je to len podnik ZŤS - je i na ostatných úsekoch dostatok.

Musíme hľadať rezervy jednak v správnom rozdelení 1,2 mld Kčs, ale taktiež hľadať vnútorné podmienky v týchto podnikoch, aby tieto peniaze, ktoré budú poskytnuté, sa využili správnym smerom, aby aktivizovali podnikateľský duch, vedenie podnikov i celých kolektívov.

Pri previerkach sme zistili, že mnohé podniky majú, i tie, ktoré tlačia o konverziu, ešte dostatok vnútorných zdrojov na riešenie niektorých problémov hlavne v oblasti lepšieho a rozumnejšieho vynakladania so zdrojmi a hlavne podnikania, či už na domácom lebo zahraničnom trhu.

S podnikmi, ktorých sa to dotýka, prerokujeme ich dôchodkovú situáciu 10. lebo 11. mája priamo na ministerstve za účasti riaditeľov podnikov a predsedov odborových zväzov. Toto rozhodnutie vôbec nesúvisí s dnešnou interpeláciou, ale bolo uskutočnené už v priebehu tohto týždňa.

Posledná otázka bola o výrobe automobilov. Myslím, že už som tu v parlamente vystupoval v oblasti reštrukturalizácie priemyslu, že pripravujeme štúdie, akým smerom reštrukturalizovať a uskutočňovať priemyselnú politiku. V poslednom období, keď začínajú vychádzať do tlače niektoré naše úvahy, či už v oblasti hutníctva, v danom prípade i v oblasti automobilizmu, sme často kritizovaní zo všetkých možných strán. V danom prípade ide kritika na to, že chceme zvýšiť výrobu automobilov alebo spojuje sa výroba automobilov s cenami dopravného. Myslím, že je to dosť pritiahnuté za vlasy. Výroba automobilov je jeden z reštrukturalizačných programov, ktoré pripravuje naše ministerstvo, a dúfam, že tak to bude prijaté i vo vláde v rámci priemyselnej politiky a štrukturálnych zmien. Každý z nás pociťuje denodenne na domácom trhu nedostatok automobilov. Chcel by som povedať v tejto súvislosti len to, že u nás jazdí dva a pol milióna automobilov a keby sme chceli uskutočniť obnovu automobilového parku dnešným tempom, tak to znamená približne 20 rokov. Takéto tempo obmeny automobilového parku znamená nielen, že obyvateľstvo bude nenasýtené týmto žiadaným tovarom, ale to znamená i otázku ekologickú. Automobily, ktoré sa u nás prevádzkujú staršie ako 5 a viacej rokov, sú ekologicky úplne nevhodné. A z toho dôvodu my musíme urýchliť, pokiaľ chceme jazdiť na automobiloch, obnovu nášho parku a v tejto súvislosti rozmýšlať i o výrobe automobilov u nás v republike. Nie je možné, že by sme boli schopní dovážať väčšie množstvá automobilov z devízovej oblasti a boli schopní platiť konvertibilným tovarom.

Pri riešení automobilového priemyslu chceme využiť súčasné kapacity v Mladej Boleslavi a využiť takisto rozostavané kapacity v BAZ v Bratislave. Týmto spôsobom neriešime len otázku automobilov, ale aj zamestnanosť ľudí v tejto oblasti. A myslím, že tento jeden zo smerov reštrukturálnych zmien nášho priemyslu je správny. Riešenie tohto problému automobilizmu predpokladáme v spolupráci s niektorými renomovanými zahraničnými spoločnosťami.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji panu ministrovi Stračárovi. Ještě někdo z členů vlády chce vystoupit? Pan ministr Barčák.

Ministr zahraničního obchodu ČSFR A. Barčák: Vážené Federálne zhromaždenie, ja by som tiež využil príležitosti a zodpovedal by som otázku jednak poslanca Čermáka, jednak poslanca Kovářa z minulého zasadania o otázke Agrokombinátu Slušovice.

Najprv pánu poslancovi Čermákovi. Čo sa týka pohľadávok, celkový stav pohľadávok máme v zahraničí zhruba 120 mld. Kčs. To sú všetky pohľadávky, ktoré máme vo všetkých štátoch, splatné, nesplatné, bývalé socialistické krajiny, nesocialistické krajiny, bežné úvery, bankové úvery, všetky pohľadávky, ktoré v zahraničí sú. Z týchto pohľadávok je splatných zhruba 26 miliard Kčs. To už je horšia záležitosť, lebo ide väčšinou o pohľadávky, ktoré sú v krajinách, odkiaľ sa ťažko dobývajú. Pre informáciu - lanské deblokačné akcie dali necelé 3 miliardy. To vám asi dá obrázok o tom, akým tempom sa dostávame k riešeniu týchto otázok.

Celkom možno úvery poskytnuté do zahraničia rozdeliť do 4 skupín:

1. Vládne úvery, poskytnuté ako pomoc. Ide o krajiny ako Sudán, Etiópia a ďalšie, kam sa pomoc poskytovala buď na základe humanitárnych záležitostí, alebo na základe politických rozhodnutí.

2. Financovanie bežných úverových záležitostí. To sú bežné veci, ktoré uplatňujú i voči nám niektoré štáty, lebo i my si bereme úver na dodávky tovaru zo zahraničia. Tie sa bežne platia. Ide napr. o Indiu a niektoré ďalšie. Problémom tu je, že to, čo nám dlhujú, nie je momentálne splatné.

3. Dodávky špeciálov, vojenský vývoz, vojenská technika - na základe politických rozhodnutí alebo dlhodobých zmlúv.

4. Podnikové úvery sa dajú rozdeliť do dvoch skupín. Ide o podnikové úvery charakteru vládneho, kde sa niektoré podnikové dodávky uskutočnili na základe schválených vládnych úverov a boli súčasťou komplexnej dodávky, kde časť bola vládna a časť bola podniková dodávka. Potom je to - slušne povedané - podnikový neporiadok. To sú veci, ktoré neboli riadne včas zabezpečené tak, aby sme ich dostali zaplatené.

Aby ste mali prehľad, zo zhruba 26 miliard celkových pohľadávok je za podniky asi 8 miliard, na vládny civil asi 2,3 mld., na vládny špeciál asi 15 mld. splatných.

V tomto zmysle sme predložili do vlády komplexný materiál. Vláda ho zatiaľ neschválila, lebo potrebuje ďalšie údaje, ktoré chcú niektorí členovia vlády doplniť. Myslím, že je to veľmi správne, lebo sa to týka komplexného materiálu s dôsledkami, ktoré sa budú prejavovať nielen v tomto roku, ale i v ďalších rokoch tak, ako postupne budú niektoré úvery nabiehať a budú buď platené alebo nie. Z tohto pohľadu sa dnes spracováva materiál. Je veľmi obsiahly a svojim charakterom je prísne tajný, to znamená, že v tomto vystúpení nebudem zabiehať do jednotlivých oblastí. Pokiaľ by bolo treba, tak špeciálna skupina poslancov by sa s ním mohla zoznámiť, ak nedôjde k rozhodnutiu, že možeme materiál zverejniť.

Ešte existuje skupina vládnych pohľadávok, ktorá má charakter bežných tovarových dodávok, to je vládny úver za 2 mld Kčs poskytnutý Sovietskemu zväzu za nevyrovnanú platobnú bilanciu predchádzajúcich dodávok. Ide síce o vládny úver s problémami, ale budeme z neho mať i úžitok. Myslím, že to bude v poriadku, hlavne preto, že v týchto dňoch prerokovávame premenu zúčtovania medzi nami a Sovietskym zväzom vo voľne zmeniteľných menách a tento úver sa bude musieť platiť vo voľne zmeniteľnej mene, alebo tovarom, ktorý bude zodpovedať našej normálnej tovarovej výmene. To je vec, ktorú by sme chceli dotiahnuť do 15. mája, maximálne do 18. mája, a na základe dvoch rokovaní, ktoré už prebehli, si myslím, že sme blízko solídnej dohode.

Ďalšou časťou poskytnutých vládnych úverov sú otázky via akcií, to sú investície spoločne urobené v krajinách RVHP, v tomto prípade u nás niečo málo Mongolska, niečo málo Kuby a väčšina ZSSR. V týchto troch oblastiach počítame, že pôjde o dodávky pre nás výhodné, hlavne so ZSSR, lebo pôjde o zabezpečenie energetických zdrojov až do roku 2006.

I tieto vládne úvery na via akcie sa prepočítavajú na úroveň svetových cien a budú sa dodávať v novej úrovni podľa dohody, tak ako ju pripravujeme s ministerstvom financií, SBČS, Štátnou plánovacou komisiou a rezortnými ministerstvami.

Chcel by som povedať, že všetky tieto pohľadávky nie je možné prehlásiť za nedobytné alebo nevýhodné. Celý rad týchto pohľadávok je bežným komerčným opatrením. I krajiny, ktoré k nám vyvážajú, nám takéto úvery poskytujú a tiež my bežne pracujeme s úvermi. Je tomu tak napr. pri dodávkach investičných celkov, kde sa nemôže predpokladať, že niekto platil dopredu. Vždy je poskytovaný nejaký úver.

Ďalšia časť otázky sa týkala toho, kto z toho má profit. Najväčší profit z toho mali podniky a ľudia v nich pracujúci, lebo podniky i ľudia dostali zaplatené za to, čo odviedli, i keď my sme zo zahraničia zaplatené nedostali. To sú tie veci, ktorých dôsledkom sú inflačné peniaze. Vydali sme peniaze za zhotovenie lebo nezhotovenie alebo dodávku niečoho, za čo sme nedostali zaplatené. Hodnoty síce boli vyrobené, ale neboli zhodnotené vo forme smeny. Tam je asi najväčší profit.

Potom, samozrejme, majú profit tí, ktorí nezaplatia včas, lebo od nás majú poskytnutý úver. Chcel by som povedať, že najväčší problém z tohoto pohľadu máme so Sýriou a Irákom a menšie problémy s celým radom krajín. Keď vám prečítam zoznam krajín, do ktorých sme poskytli úvery, tak si urobíte obrázok o tom, ako situácia vyzerala. Vždy išlo o rozhodnutia, ktoré sa prerokovávali na základe súhlasu ministerstva zahraničných vecí v rámci nejakej politickej línie. Išlo o tieto krajiny: Sýria, Turecko, Alžír, Egypt, Lýbia, Mozambik, Nigéria, Ghana, Sudán, Zambia, Afganistan, Jemen, Barma, Nikaragua, Angola, Bangladéš, Etiópia, India, Irán, Tanzánia, Tunisko, Cyprus, Sovietsky zväz, Kuba, Mongolsko. To sú krajiny, ktoré majú od nás momentálne poskytnutný vládny úver. Detailne to dokladujeme v materiáli, ktorý predložíme znovu do vlády vo veľmi krátkej dobe doplnený. Išlo o úvery z posledných 25-30 rokov. Sú tam záväzky, prevzaté na úrovni vlády, ktoré bude treba dokončiť. Na základe rozhodnutia, ktoré sme prijali vo vláde sme všetky dodávky na vládne úvery zastavili. Prerokúvame a budeme prerokovávať eventuálne dodávky alebo kompletizáciu niektorých vecí na vládne úvery až po uskutočnení previerky všetkých pohľadávok a podmienok za ktorých vládne úvery boli udelené. Ide o to, že by bolo zbytočné nedodať niečo za 20 miliónov Kčs, ak sme tam investovali už za 20 mld Kčs a celá investícia by kvôli týmto 20 miliónom by nebolo možné skompletovať celú investíciu. To by asi nebolo rozumné, lebo odberateľ by nám neposkytol potvrdenie, že sme celú dodávku splnili.