Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Nový vysokoškolský zákon, jak je dnes před kládán Federálnímu shromáždění, přichází s určitým modelem, s urči tou strukturou uspořádání. Jde o jeden z řady modelů, který je výsledkem bezpočtu diskusí na vysokých školách a práce, která probíhala na fakultách a vysokých školách od listopadových dnů loňského roku. Jak vysoké školy, tak rodící se rada vysokých škol i příslušné ministerstvo, tříbily a analyzovaly všechny návrhy a dospěly k uspořádání, které je svým způsobem obrazem parlamentní demokracie.

Dalším principem, o který se opírá návrh nového zákona, je otevřenost našich vysokých škol do kulturního a vědeckého světa. K tomu je třeba, aby také naši vysokoškolští učitelé a absolventi vysokých škol měli úroveň odpovídající úrovni zahraničních kolegů. I tímto problémem se návrh zákona zabývá, přičemž hlavním výsledkem vysokoškolského studia by mělo být vypěstované systémové racionální myšlení.

Naši výchovně vzdělávací soustavu orientuje návrh zákona i na to, aby bylo možné pružně a rychle zřizovat studia na nově vznikající technické a vědní obory, přičemž bude možné - podobně jako je tomu v zahraničí - postupně zřizovat i tříleté vysokoškolské studium.

Je tedy zjevné, že návrh nového vysokoškolského zákona je v základních principech přijatelný. V některých detailech to však nebude snadné, neboť naše veřejnost i nadále k dané problematice diskutuje, což se specificky odráží i v názorech vás, poslanců. Svědčí o tom i společná zpráva příslušných výborů obou sněmoven k návrhu poslance profesora dr. Kusého, DrSc. na vydání zákona o vysokých školách, kterou máte všichni k dispozici.

Stanovisko výborů pro kulturu a výchovu Sněmovny lidu a Sněmovny národů je však jednoznačné. Po začlenění odůvodněných změn a doplňků doporučujeme Federálnímu shromáždění návrh nového vysokoškolského zákona schválit. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji. Slovo má společný zpravodaj výborů Sněmovny národů poslanec Tomáš Ctibor, člen ústavně právního výboru.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec T. Ctibor: Vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové, jelikož už v podstatě všechno zásadní k návrhu zákona bylo řečeno jak profesorem Kusým v jeho úvodním slově, tak mým předřečníkem-zpravodajem poslancem Grebeníčkem, dovolte mi, abych dále o obsahu zákona nehovořil. Dovolte mi, abych s ohledem na nutnost zákonné opory pro již započatou rekonstrukci vysokého školství návrh zákona o vysokých školách (tisk 309) ve znění společné zprávy výborů obou sněmoven, kterým byl tento tisk přikázán k projednání, doporučil ke schválení.

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji poslanci Ctiborovi.

Nyní bychom podle plánu projednávání toho to zákona přerušili naše jednání. Jestliže nebude otázek a interpelací příliš mnoho, budeme v rozpravě pokračovat ještě dnes.

Předávám další řízení schůze prvnímu místopředsedovi Federálního shromáždění Stanislavu Kukrálovi.

(Řízení schůze převzal první místopředseda FS S. Kukrál.)

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Vážené poslankyně a poslanci, budeme pokračovat v jednání. Přistoupíme k projednávání bodu

Nejedná se o odpovědi. Ty se budou projednávat v úterý jako samostatný bod. Jedná se o nové interpelace, eventuálně otázky a podněty na členy vlády. Kdo se hlásí jako první? Dávám slovo poslanci Gecimu.

Poslanec SL M. Geci: Vážený pán predsedajúci, vážené kolegyne a kolegovia, mám otázku na podpredsedu vlády pána Hromádku a na ministra národnej obrany v nasledujúcej veci. V totalitnom systéme, ktorý vládol do novembra 1989, boli robené opatrenia proti vysokoškolským študentom v tom smere, že im nebolo z politických dôvodov dovolené ukončiť vysokoškolské vzdelanie. Na základe toho boli pozvaní na vojenskú prezenčnú službu. Išlo hlavne o študentov bohosloveckých fakúlt. Sledoval sa tým zámer znížiť počet kňazov jednotlivých cirkví.

Preto by som žiadal, aby títo študenti po odslúžení jedného roka boli politicky rehabilitovaní a k 1. 9. 1990 boli z prezenčnej vojenskej služby prepustení za účelom ukončenia štúdia.

Poznamenávam, že sú prípady, v ktorých boli pozvaní k vojenskej prezenčnej službe aj po troch rokoch úspešného štúdia - t. j. pred ukončením štúdia.

Zámer bol politický, ale bez udania dôvodu museli nastúpiť vojenskú prezenčnú službu. Tento postih je potrebné napraviť, čo by sa malo uskutočniť potrebným opatrením vlády. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Gécimu, s interpelací se přihlásil JUDr. J. Macek.

Poslanec SL J. Macek: Vážený pane předsedající, vážené Federální shromáždění, obracím se na vládu s následující interpelací. Jedná se o článek, který v Lidové demokracii otisklo ministerstvo vnitra z toho důvodu, že bylo odmítnuto ČTK. Text prohlášení přečtu: "Dne 24. dubna 1990 otiskly Lidové noviny informaci, že případ trestního stíhání, které bylo zahájeno proti bývalému náměstkovi ministra vnitra ČSFR, promovanému právníkovi J. Procházkovi, vede vyšetřovatel inspekce MV ČSFR mjr. JUDr. J. Ejem. Podle informací, které autoři článku získali, byl ještě nedávno vyšetřovatelem StB. Tiskové oddělení FMV je zmocněno prohlásit, že tato informace se nezakládá na pravdě. Mjr. JUDr. J. Ejem nikdy nebyl vyšetřovatelem StB. V tomto případě se jedná o další záměrný pokus některých novinářů vyhrotit ve sdělovacích prostředcích kampaň, jejímž cílem je skandalizace osoby ministra vnitra ČSFR JUDr. Richarda Sachera. Šiřitelé této informace by si zároveň měli uvědomit, že podobných výmyslů a nepravd mohou využít různé extrémní síly k útokům, a to nejen verbálním proti osobě p. Ejema a příslušníkům jeho rodiny. Ministerstvo vnitra ČSFR současně sděluje, že informace o zahájení trestního stíhání bývalého náměstka federálního ministerstva vnitra JUDr. V. Ciklaminiho se nezakládá na pravdě."

Toto oficiální sdělení bylo zveřejněno v Lidové demokracii.

Dále zde mám dálnopis, nadepsán je ústřední ředitel ČTK, v Praze dne 25. dubna 1990.

"Pane šéfredaktore, reaguji na redakční článek - Sdělení ministerstva vnitra - uveřejněný dnes ve vašem listě na první straně. Zdůrazňuji, že jde výlučně o záležitost Lidových novin a FMV. Jak známo, informace o mjr. Ejemovi a náměstku Ciklaminim, které přinesly Lidové noviny dne 24. dubna a které sdělení FMV odmítlo jako nepravdivé, nepochází ze servisu ČTK; proto není naše agentura povinna toto sdělení FMV, týkající se pouze Lidových novin publikovat. To jsme také pracovníkům tiskového oddělení FMV oznámili s tím, aby se obrátili na šéfredaktora Lidových novin s žádostí o zveřejnění. Je však s podivem, že Lidová demokracie, jíž se spor mezi Lidovými novinami a FMV netýká, sdělení ministerstvu vnitra otiskla i s komentářem zpochybňujícím činnost ČTK. Považuji to za neseriózní útok proti ČTK a žádám vás, abyste zveřejnil v zákonné lhůtě připojený text jako tiskovou opravu."

Následuje návrh na tiskovou opravu. Za prvé se domnívám, že státní a oficiální agentura ČTK, která je podřízena, jak myslím, v současné době přímo vládě, je povinna zveřejnit oficiální sdělení tiskového oddělení ústředního orgánu státní správy, ať už se jí týká nebo ne. Tím spíše, že úřad nemá jiný oficiální sdělovací prostředek k informování veřejnosti.

Za druhé, jedním ze zájmů čs. společnosti je hájení cti kteréhokoliv občana, ať už ho napadl kdokoliv. Prohlášení FMV pak hájilo čest dr. Ejema, pracovníka inspekce ministra proti nepravdivému tvrzení, že byl vyšetřovatelem StB.

Za třetí, v konstatování, že dr. Ejem nebyl vyšetřovatelem StB, lze těžko hledat nějaký stranický charakter. Také Lidové noviny, které ho nařkly, jsou listem nezávislým a nikoliv stranickým.

Moje otázka tedy zní - jak vláda kontroluje činnost ČTK, která je povinna provádět agenturní činnost? Děkuji.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Mackovi. O slovo se přihlásil poslanec Petr Čermák. Uděluji mu slovo.

Poslanec SL P. Čermák: Vážený pane předsedo, pane předsedající, přihlásil jsem se proto, abych položil ministrům federální vlády několik otázek, které zajímají i voliče mého volebního obvodu.

Prvním okruhem jsou problémy ekonomiky. Rád bych se zeptal pana ministra Klause, který není přítomen (snad mi odpoví později) , jak pokračuje v činnosti komise zřízená ke zjištění majetku politických stran? Stále je totiž jisté, že komunistická strana má majetkovou převahu, což je s ohledem na volby velice nebezpečné.

Další otázku si dovoluji směrovat na paní ministryni-předsedkyni Výboru lidové kontroly. Lidé celkem chápou, že bude nutné si trochu "utáhnout opasky" v rámci nové politické nebo ekonomické reformy, ale nechápou, že nejsou veřejně odhaleni a případně odsouzeni ti, kteří svou činností tento stav způsobili. Kolik bývalých ministrů, tajemníků a dalších nomenklaturních činitelů si stále žije dobře, ačkoliv republiku úmyslně či z neschopnosti okradli mnohem více, než řada drobných zlodějů, kteří za relativně malé delikty proti majetku v socialistickém vlastnictví odseděli dlouhé tresty. Předpokládá se takové stanovení a vyčíslení viny?

Ještě další otázku - prakticky u všech veličin totalitních režimů byla odhalena spousta finančních machinací a tučných kont v západních bankách. Je možné, že naši bývalí prominenti tvoří v této skupině diktátorů "bílé vrány" ? A poslední otázku, u níž bych byl rád, aby byla jasně zodpovězena - byly v současné době zpracovány nové ceníky potravin?

Další otázku bych rád položil panu ministru zahraničního obchodu Barčákovi.

Bylo zveřejněno, že naše republika má velké množství tzv. nedobytných pohledávek ve světě, které představují velmi vysoké hodnoty. Je možné tyto pohledávky přesně specifikovat? Mám na mysli zcela přesně říci, jaké jsou to smlouvy či obchody, proč byly uzavřeny, kdo je přesně podepsal a kdo k tomu dal příkaz či odborné doporučení, případně kdo na tom co získal?

V této souvislosti by mne zajímalo, jaké byly obchodní a politické výsledky loňské návštěvy pana Adamce v Iráku? Dalším okruhem otázek je řada víceméně politických problémů, které vyvolávají v lidech nejistotu a pocit, že se vlastně v naší republice od listopadu nic vážného nezměnilo. Mám tím na mysli "zákopovou válku" nomenklaturních pracovníků na všech stupních řízení. Na závodech, v organizacích, na školách, ale i na národních výborech v mnoha případech stále dokonale funguje mafie, která pod záminkou demokracie, demagogie, ale hlavně možností ekonomického tlaku na pracovníky upevňuje své mocenské postavení. Osobně znám řadu lidí, kteří museli změnit zaměstnání, protože byli šikanováni za to, že se aktivně a ochotně postavili proti bývalé moci.

Tato ekonomická moc spolu s šířením fám a dezinformací vyvolává v lidech, žel, nejistotu, nechuť a nedůvěru v cíle nové politiky. Z tohoto plyne i nedůvěra k nově přijatému zákonu o státním podniku, kde je dána poměrně široká pravomoc zakladatelům.

Ptám se proto pana ministra nebo místopředsedy vlády pana Dlouhého, jak centrum zajistí, aby do funkcí ve státních podnicích nebyli dosazováni centrem bývalí nomenklaturní pracovníci, či letití zaměstnanci ministerstev, ke kterým v podnicích nepanuje důvěra. Dále jsem se chtěl zeptat pana ministra Millera, jestli se počítá s tím, aby byl urychleně upraven zákoník práce tak, aby bylo možné urychleně odstranit exponenty a opory bývalého režimu a dosazené neschopné činitele z míst, na kterých mohou škodit buď úmyslně, nebo svojí neschopností nebo nekompetentností.

Konzervace starých struktur markantně vystupuje i s plánovaným zrušením krajů. Již nyní se formují zaměstnanci krajských zařízení k boji za jejich další existenci. Opodstatněné jsou snad krajské soudy, ale proč i armáda, bezpečnost a další plánují zachování různých krajských správ? Jednoznačně zde převládá tendence k udržení výhodných zaměstnání a nikoliv zájmy a potřeby občanů a státu. Postupuje se zde podle principu: svolejme generální ředitele na poradu, ať rozhodnou o zrušení generálních ředitelství, čili známý požadavek na třeboňské kapry, aby na sebe uspořádali výlov.

Jako příklad uvádím krajské pedagogické ústavy, které jsou pracovníky školství hodnoceny jako nefunkční a samoúčelný celek, který se aktivně podílel na známých deformacích školství. Absurdní je situace, že zkompromitovaní pracovníci těchto středisek nadále vystupují jako odborníci a zástupci krajů. Jako paradox již působí i to, že jsou členy komisí, které řeší stížnosti a spory na školských pracovištích v okrese.

Druhým příkladem je resort zdravotnictví. Pro usměrňování zdravotní politiky byla vytvořena nomenklaturní funkce - krajský a okresní hygienik. I když jsem přesvědčen, že je nejvyšší čas zrušit tyto politické funkce ve zdravotnictví, dovoluji si citovat z porady krajských hygieniků ze dne 29. 3. a 5. 4. 1990: "Po 1. lednu 1991, to je po zrušení krajů, existují i nadále krajské hygienické stanice, které se stanou rozpočtovými organizacemi přímo řízenými ministerstvem zdravotnictví a sociálních věcí". Cituji dále: "Přítomní krajští hygienici bezvýhradně návrh podpořili ..." Nikde však ani slovo o odvolání těchto funkcionářů. Pro objektivitu je však třeba dodat, že o tomto návrhu musí rozhodnout vláda české republiky. Doufám, že tento návrh nepřijme.

Moje poslední otázka z této oblasti patří panu ministru vnitra: Kdo zpracovává systém budoucího státoprávního uspořádání a v jakém stádiu zpracování tato koncepce je, a dále, zda se pracuje na novém zákonu o národních výborech a kdy bude tento zákon předložen parlamentu nebo k veřejné diskusi?

Další okruh problémů bych rád směřoval na ministra národní obrany: Svým postojem k řešení problému v Gruzii, Ázerbájdžánu, ale i v Litvě sovětský režim opakovaně prokázal, že při prosazování svých zájmů neváhá použít sílu. Bohužel, máme na našem území silnou okupační armádu tohoto státu. Proto se ptám: Je vydán zákaz aktivního výcviku těchto armád na našem území?

Další dotaz: Jaké jsou vztahy mezi naší a sovětskou armádou? Jsou plánována společná cvičení, pokud ano, proti komu?

Další otázka: Je pravda, že se na naše území dováží nová technika pro sovětskou armádu? Mám na mysli tanky a podobně.

Poslední otázka nebo spíše prosba: Je možné vydat přesnou zprávu o množství vojáků a všech zbraních sovětské armády, které jsou umístěny na našem území a pravidelně každý měsíc ji upřesňovat, mám na mysli něco jako známý vojenský metr, abychom jednoho krásného dne mohli odstřihnout i poslední centimetr.

Jsem si vědom, že je zde ještě řada dalších závažných otázek, které by bylo možno položit a vysvětlit.

Děkuji za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Čermákovi.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, s radostí oznamuji, že prezident republiky pan Václav Havel povýšil pana ministra Vacka do hodnosti armádního generála. Myslím, že mohu vaším jménem i jménem předsednictva gratulovat. (Potlesk.)

Uděluji slovo poslanci Ročkovi.

Poslanec SN M. Roček: Vážené předsednictvo, dámy a pánové, svým podnětem se obracím k ministerstvu školství, zdravotnictví a sociálních věcí. Týká se požadavku legislativního zpracování systému pro sociální prevenci negativních jevů u dětí a mládeže.

Včasné řešení tohoto problému má své zřetele především humánní, ale i ekonomické. Vynaložené prostředky na prevenci se nejen vrátí, ale v budoucnu i mnohonásobně vyplatí. I přes vědomí současných ekonomických podmínek platí, že šetřit na prevenci je prodělečné. Prostředky vynaložené později na řešení kriminality, alkoholismu a toxikománie by byly mnohonásobně větší.

Doposud se často podléhalo omylu, že jediným řešením je akcent na primární prevenci. Vývoj posledních let ukázal, že pokud nemá primární prevence možnost navazovat na precizně fungující systém sekundární a terciální prevence, stále znovu je rozmělňována obrovská snaha celé řady pracovníků, přičemž vynakládané prostředky pak chybí právě na prevenci primární.

Ucelený systém prevence, vytvořený pracovníky střediska pro mládež národního výboru Prahy, je stavěn na mezioborovém přístupu ve věcech sociálních, školství a zdravotnictví.

Preventivní činnost střediska směřuje k tomu, aby sociálně negativní proces nenastal, byl přerušen nebo se dále neprohluboval. K tomu používá speciálně pedagogických, mentálně hygienických, kriminologických a medicinských postupů.

Nyní, kdy je výše uvedený systém dotvořen a jehož účinnost je v praxi ověřena, bude třeba provést i příslušné legislativní úpravy.

Specifika problému by měla být vyjádřena bez zbytečného zprodlení stanovením zákona o systému sociální prevence negativních jevů dětí a mládeže.

Problematika sociální prevence by se měla projevit v úpravách zákonů a směrnic v oblasti zákona o rodině, zákona o výkonu ústavní a ochranné výchovy.

Pracovní tým střediska pro mládež národního výboru hl. města Prahy je ochoten načrtnutou problematiku rozpracovat. Děkuji za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji. Dále bude hovořit poslankyně Minárová.

Poslankyně SL A. Minárová: Vážené poslankyne, vážení poslanci, v súčasnom období sa v niektorých oznamovacích prostriedkoch pripúšťa nutnosť návratu pána Tomáša Baťu do vedenia obuvníckych závodov v Zlíne. Uvádza sa, že zamestnanci podniku Svit i vedenie štátu si prajú jeho návrat do Zlína a do obuvníckeho priemyslu vôbec. V tejto súvislosti sa dozvedáme, že si pán Baťa kladie celý rad podmienok, okrem iného aj odškodnenie za znárodnený majetok a pod., a že v týchto otázkach už viedli rokovania s príslušnými vládnymi činiteľmi. Pretože ide o vážnu otázku, ktorá by v prípade realizácie jeho podmienok vytvorila nebezpečný precedens, vznášam v tejto súvislosti otázku na podpredsedu vlády ČSFR pána dr. Dlouhého a žiadam, aby boli parlament i občianska verejnosť informovaní o doterajších výsledkoch rokovania.

Zároveň by som požiadala o informáciu, za akým účelom bola uskutočnená komplexná hospodársko-finančná previerka v štátnom podniku ZDA v Partizánskom zo strany expertov pána Baťu, o jej výsledku nie je nikto z podniku informovaný, k čomu má slúžiť? Ďakujem.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslankyni Minárové. Dále uděluji slovo poslanci Slavětínskému.

Poslanec SN M. Slavětínský: Pane předsedo, vážené Federální shromáždění, mám dotaz adresovaný na federálního ministra práce a sociálních věcí pana Millera.

Náš stát se potýká s množstvím palčivých problémů a jedním z nejpalčivějších je asi problematika sociálních jistot občanů. Součástí těchto jistot je bezesporu otázka zaměstnanosti. Na minulém plénu pan ministr prohlásil, že nezaměstnanost by měla být v budoucnu minimální a přechodná. Omlouvám se, jestliže tato moje reprodukce není zcela přesná. Zajímá mě však, a domnívám se, že to zajímá i velkou část našich spoluobčanů a mých voličů, zda jsou tato tvrzení podložená konkrétními údaji a rozbory a zda je možno i poslancům tuto prognózu předložit.