Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji poslankyni Frýbortové. Slovo má poslanec Roček, připraví se poslankyně Vitézová.

Poslanec SN M. Roček: Vážené předsednictvo, dámy a pánové, pedagogická veřejnost očekává naše vyjádření k novele školského zákona. To má v následujícím období vytvořit příznivé podmínky pro zlepšení situace ve školství. Tuto problematiku upravují nyní tři na sebe navazující zákony - zákon federální o základních a středních školách, školský zákon, zákon ČNR a SNR o státní správě ve školství a školských zařízeních.

Partnerem navrhovatele, tj. ministerstva školství, bylo Občanské fórum. Jednání se uskutečňovala v sekcích a komisích a připomínky z nich byly postupně do návrhu novely zapracovány. Řada námětů si odporovala a proto výsledek musel být kompromisem názorů z praxe a iniciativy ministerstva, včetně jeho legislativy.

Mnoho připomínek bylo zejména k délce povinné školní docházky a jejímu plnění na jednom typu školy, a to na škole základní. V návrhu byla tato alternativní řešení: a) 1.-4. ročník jako první stupeň základní školy, b) 1. stupeň pětiletý, 2. stupeň čtyřletý, c) 1. stupeň šestiletý a 2. stupeň tříletý.

V příštím školním roce by takto výrazný zásah do organizace základní školy znamenal, že nebude dosaženo náležitého zabezpečení učebnicemi a dalšími didaktickými materiály. Proto zákon nechává řešení na prováděcích předpisech, které lze snadněji měnit. Vyhlášky tedy uvedou v život zásady, jež novela formuluje obecně, široce a pro člověka bez právní erudice občas i s menší srozumitelností.

Jako u jiných schvalovaných zákonů, i tady jde však o to, ponechat prostor rychle se měnícím podmínkám přechodného období, vyhnout se uniformitě a na základě podnětů a zpětné vazby s pedagogickou veřejností formovat konečné řešení. V něm lze zvážit například i požadavek těch pedagogických pracovníků, kteří nejsou zatím zařazeni do působnosti ministerstva školství, aby v nových podmínkách byli do tohoto resortu podle svých přání začleněni.

Velkoryse přistupuje navrhovatel i k diskutovanému problému, zda v návaznosti na základní školu koncipovat gymnázia jako čtyřletá, šestiletá nebo osmiletá. Při zachování prostupnosti s třídami základní školy nechává totiž volbu příslušného typu gymnázia na posouzení vhodnosti vzhledem k místním podmínkám. V této fázi považujeme za významné, že základní a střední školy, včetně středních a odborných učilišť vystupují v právních vztazích svým jménem a mají odpovědnost vyplývající z těchto vztahů. Počítá se s postupným převedením všech pracovníků středních odborných učilišť, gymnázií, středních odborných škol a následně i základních škol do zaměstnaneckého vztahu k těmto školám. Tato změna právního postavení škol je nezbytná vzhledem ke změně struktury státní správy, zejména k předpokládanému ukončení činnosti krajských a okresních výborů.

Do pedagogického řízení středních odborných učilišť nebudou zasahovat odborné resorty ani podniky.

Za naléhavé považujeme řešit i problematiku řízení základních škol. V současné době se uplatňuje několik modelů řízení. Například v kladenském okrese jsou základní školy řízeny odborem školství ONV, kde pedagogičtí pracovníci, školní inspektoři, jsou nuceni nekvalifikovaně zajišťovat práce, které v jiných okresech příslušejí školské správě. Ta má k dispozici tři až čtyři stavební dozory, pečující o údržbu a stavbu škol, revizní techniky, ekonomy a dokonce i stavební četu na drobnou údržbu.

Jednání pedagogických pracovníků Občanského fóra v okrese Kladno doporučuje schválit novelu školského zákona. Jejím cílem je vytvořit předpoklady pro odstranění nejzávažnějších nedostatků tak, aby školská soustava byla schopna plnit potřebné úkoly až do vytvoření nové koncepce československého školství.

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji. Slovo má poslankyně Vitézová. Připraví se poslanec Musílek.

Poslankyně SN E. Vitézová: Za politické hnutie Egyűttelés (Spolužitie). Vážené dámy a páni, mnohí tvrdia, že škola je pracoviskem učiteľov a vyučovací proces prirovnávajú k tomuto aspektu. Je nutné si uvedomiť, že škola je miesto, kde sa formuje budúcnosť spoločnosti. To, čo dnes vkladáme do srdcí, duší a vedomia žiakov, je základ, ktorý sa prejaví za tridsať i štyridsať rokov. Každá chyba, ktorej sa dnes dopustíme, sa v budúcnosti mnohonásobne prejaví. Ale všetko, čo je správne a dobré, sa s vysokými úrokmi navráti.

Mohli by sme vzdelávanie nazvať i najlepšou investíciou do budúcnosti. K tomu, aby sa tak stalo, je nutné vytvoriť dobré zákony, ktoré zaručia slobodný priestor vzdelávania, ako i materiálne a technické podmienky, a tiež zaručia hmotné, morálne a odborné pozdvihnutie učiteľov a navrátiť im úctu, ktorá im patrí.

Pritom si uvedomujeme, že učiteľstvo bolo degradované na nástroj ideologickej demagógie a mnohí z učiteľov sa stali morálnymi troskami našej spoločnosti.

Dnes, keď nás čas súri a návrh nebol predložený širokej verejnosti na diskusiu, sa ľahko môže stať, že niektoré dôležité rozhodnutia budú unáhlené, pretože rátame s tým, že zatiaľ nemáme dostatok kvalifikovaných učiteľov, ani peňazí. Táto situácia sa najmarkantnejšie prejavuje vo vzdelávaní národnostných menšín, ktorých doterajšia situácia by sa dala prirovnať k doterajšej tzv. "slobode vierovyznanie". Práve minulosti vďačíme za to, že dnes skoro 30 tisíc žiakov, ktorých materským jazykom je maďarčina, sa neučia v rodnom jazyku. Tiež je obrovský nedostatok učiteľov v národnostných školách, pretože v minulosti bola ich príprava zredukovaná na minimum. Lenže pokiaľ chceme skutočne a úprimne dodržiavať základné ľudské práva všetkých občanov, tak je treba zákonmi poskytnúť a inštitúciami zabezpečiť im rovnaké možnosti.

Veď sám Komenský považoval za prvoradé vyučovanie v rodnom jazyku. Je preto nepochopiteľné, že v poslednom období sa proti tomu v niektorých novinách a v hromadných oznamovacích prostriedkoch v reláciách vedie v mnohých prípadoch starostlivo koncepčne pripravená kampaň, ktorá sa zakladá na mylných štatistických údajoch a nevedeckých hospodárskych úvahách. Bohužiaľ, z tejto kampane sa niekedy nevymyká ani Ministerstvo školstva Slovenskej republiky.

Štát by sa mal o svoje národy a národnosti starať ako o svoje deti. Omnoho viac pochopenia a tolerancie si vyžaduje táto téma, a preto navrhujem nasledujúce zmeny a úpravy. Navrhujem znenie § 3 upraviť v duchu demokracie a tolerancie, v záujme plnšieho zabezpečenia uplatnenia princípov zakotvených v Deklarácii ľudských práv, a to takto: "Výchova a vzdelávanie sa uskutočňujú v materskom jazyku žiakov a študentov, a to hlavne v českom, slovenskom a v jazyku národných menšín, a to v jazyku maďarskom, nemeckom, poľskom, ukrajinskom (rusínskom), atď., respektíve podľa požadavky v iných jazykoch."

Okrem toho považujem za dôležité, aby tento priestor bol špecifikovaný na niektoré ďalšie prípady. Preto navrhujem rozšíriť § 3 o ďalší odsek v tomto znení:

"Nepočujúcim a nevidiacim sa zabezpečuje vzdelávanie v jazyku materinskom s použitím znakovej reči a Brailovho písma."

Ďalej navrhujem § 12 rozšíriť o ďalší odsek a označiť ho ako odsek 6, a to: "Vláda Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky vytvorí finančné a materiálne podmienky pre to, aby orgány a organizácie, ktoré zriaďujú stredné učilište, mohli zabezpečiť výuku aj v jazyku národných menšín."

Ďakujem vám za pozornosť.

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji poslankyni Vitézové a prosím, aby své návrhy předala písemně. Slovo má poslanec Musílek. Připraví se poslanec Kanis.

Poslanec SL J. Musílek: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych říci několik vět na podporu navrhované novely školského zákona. Četl jsem kdysi knihu se zajímavým názvem: "Času je málo a voda stoupá". Vzpomněl jsem si na ten název minulý týden, kdy byla ve všech výborech Federálního shromáždění projednávána novela školského zákona. Ano, času je opravdu málo. Otázky kolem této novely pozdvihly hladinu veřejného mínění do nebývalé výše. Důkazem toho je např. 60 telegramů, z toho celé 3/4 ze středních odborných učilišť, které přišly do Federálního shromáždění přesně před týdnem (během čtvrtka 25. dubna). Všechny do jednoho vyjadřovaly výzvu k nám, poslancům: "Schvalte novelu školského zákona! "

Vzpomněl jsem si na ten název minulý týden, kdy před budovou parlamentu (v nepříznivém deštivém počasí) vytrvale manifestovala skupina chlapců a děvčat z pražských učilišť. Zastupovali 440 422 žáky a 52 480 pedagogů z téměř 1000 odborných učilišť. Jejich jménem vám, vážené kolegyně a kolegové, rozdávali malé lístky se stručným, ale výstižným textem: "Žádáme vás, abyste schválili novelu školského zákona. Máme právo na odborné vzdělání."

Dámy a pánové, přiznejme si, že školský zákon z roku 1984 nebyl dobrý. Vedl k další deformaci výchovného systému a mravnímu úpadku mládeže. Dnes máme možnost udělat za nepovedenou koncepcí výchovně vzdělávací soustavy tečku.

Chceme-li se vrátit do Evropy, musíme se do ní vrátit jako vzdělaný národ, v duchu myšlenek a tradic Jana Ámose Komenského. A toho můžeme dosáhnout jedině tehdy, když budeme mít školu demokratickou a humánní, takovou, ve které nebudou učitelé sešněrováni podrobnými direktivami a pokyny. Zkrátka takovou, jakou Komenský nazývá "dílnou lidskosti".

Chtěl bych dodat, že předkládaný návrh novely je v pořadí 11 verzí. Je v ní zúročena několikaměsíční usilovná práce široké pedagogické veřejnosti. Netvrdím, že tento návrh je ideálním řešením. Řeší však nejzávažnější problémy a otevírá prostor pro odstranění státního monopolu ve školství.

Dámy a pánové, celá naše široká veřejnost očekává, že poslanci Federálního shromáždění novelu školského zákona podpoří a následně schválí. Vždyť za 4 měsíce začíná nový školní rok. Cožpak ho můžeme zahájit postaru? Proto doufám, že na konci této rozpravy dáme naší veřejnosti jednoznačnou odpověď, a ta bude znít: "Vážení přátelé, ano." Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji. Slovo má poslanec Kanis. Připraví se poslanec Zeman.

Poslanec SL P. Kanis: Vážený pán predseda, vážený pán predsedajúci, vážené poslankyne, poslanci, po novembrovej demokratickej revolúcii sa z mnohých budov bývalých okresných výborov Komunistickej strany ozývali lahodné aj menej lahodné tóny diel majstrov. Ľudia, čo chodili okolo nich, si kládli otázku "Čo sú to komunisti za ľudia?" Prehrali a vyhrávajú si ...

Chcel by som to upresniť. Práve ľudové školy umenia, ktoré mali nevhodné podmienky pre svoje vyučovanie, dostali k dispozícii mnohé budovy okresných výborov strany. Zrejme i na vás sa obracali mnohí učitelia a rodičia detí, ktoré navštevovali ĽŠU. Chcel by som oceniť to, že do zákona sa ako doplnok navrhuje zaradiť časť o základných umeleckých školách. Domnievam sa, že tieto školy majú svoje historicky opodstatnené miesto v sústave základných škôl ako jej plnoprávny subjekt. Preto vítam, že do zákona č. 29/1984 Zb., o sústave základných a stredných škôl, sa vkladá časť druhá - základná umelecká škola. Nepochybne nás všetkých poteší, aby z bývalých budov okresných výborov strany zneli diela majstrov v čo najdokonalejšom prevedení.

A teraz k vážnejšiemu problému. Napriek množstvu vyhlásení o kľúčovej úlohe učiteľa v pedagogickom procese zákon č. 29/1984 Zb. v časti 7 (pracovníci škôl), venoval iba tri paragrafy, ktoré v podstate stanovovali, kto sú pedagogickí pracovníci, čo robia, za akých podmienok pôsobia. O právach učiteľa však nie je v zákone absolútne nič.

Dobre vieme, že sa zmenila doba a jej zmenu a dôsledky istého politického provizória, v ktorom žijeme, pociťovali svojím spôsobom i niektorí poslanci - konkrétne napríklad bývalá poslankyňa tohto Federálneho zhromaždenia. Osud súdružky Návratovej je vám možno známy. Ukazuje takisto, ako ďalšie mnohé prípady na súčasnú situáciu v školách. Nielen na vysokých, ale aj v základných a stredných. Ako tajomník výkonného výboru ÚV Komunistickej strany Slovenska dostávam celý rad listov o tom, aké vládnu dnes pomery v základných a stredných školách.

Domnievam sa, že v tomto parlamente sa ukázalo, že je tu drvivá väčšina ľudí, ktorí sú zástancami demokracie. Vývin v školstve, v základnom a strednom, však dostáva na mnohých miestach podobu, akoby sme sa prepracovávali k smutne známemu zákonu o zákaze výkonu povolania v Spolkovej republike Nemecko.

Keďže na program tohto Federálneho zhromaždenia sú predkladané aj zákony o základnom a strednom školstve, takisto zákon o vysokých školách, vzniká tu veľmi závažná potreba, že zákon by mal odstrániť nedostatok a prekonať problém: Aké sú vlastne práva pedagogických pracovníkov na základných a stredných školách? Príslušná časť o právach a slobodách členov akademickej obce na vysokých školách existuje. Neexistuje odborná časť o právach učiteľov na základných a stredných školách, vzniká práve v súčasnom politickom provizóriu, vznikol aj tu závažný problém, ktorý by nemal ujsť našej pozornosti. Preto si dovoľujem navrhnúť, aby do časti 7, § 50 - boli zaradené nové odseky 3, 4 a 5, a to v tomto znení:

Nový odsek, ktorý by bol označený ako odsek 3, by mal znieť takto: (vychádzam z toho, že ods. 1 presne určuje, kto sú pedagogickí pracovníci v novo navrhovanom § 50) : "pedagogickým pracovníkom sa zaručuje právo vyučovať a učiť sa, právo voliť školské samosprávne orgány, právo politicky sa organizovať, právo na rôzne filozofické názory a náboženské vyznania a právo ich šíriť". Je to istým spôsobom upravená logika § 2 ods. 1 navrhovaného zákona o vysokých školách, tlač 309.

Navrhujem doplniť ďalší odsek 4, ktorý by znel podobne ako § 2, odsek 2 v navrhovanom vysokoškolskom zákone a to takto: "vykonávanie a uplatňovanie týchto práv a slobôd musí byť v súlade so zásadami demokracie, humanity a s právnym poriadkom".

Navrhujem zaradiť odsek 5, ktorý by mal obdobnú logiku ako odsek 4 v § 3 navrhovaného vysokoškolského zákona, ktorý by znel takto: "na pôde pedagogických pracovísk nesmú politické strany a politické hnutia vytvárať svoje organizácie".

Možno u vás vznikne názor, že nie je možné uplatňovať analógiu týchto škôl. Som však presvedčený, že v súčasnom politickom provizoriu a vzhľadom na politickú situáciu, ktorá je v školstve, je treba práva učiteľov základných a stredných škôl presne zapísať i do zákona.

Svôj protinávrh dávam v presnom znení k dispozícii spoločnému spravodajcovi poslancovi Sidóovi. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji. Slovo má poslanec Zeman, připraví se poslanec Bakšay.

Poslanec SN M. Zeman: Pane předsedo, pane předsedající, vážené Federální shromáždění, mám jen jednu stručnou připomínku, která není pozměňovacím návrhem, a i když je to podivné, týká se důvodové zprávy, včetně ekonomické části.

V kruzích některých mých prognostických přátel, zabývajících se prognózami školství, vznikla jedna obava z možné dezinterpretace věty o zkrácení povinné školní docházky z deseti na devět let. Argumentovalo se tím, že je to trend proti celosvětovým trendům. Sám toto mínění nesdílím, protože desetiletá povinná školní docházka byla fikcí, která byla spíš mučením určité části obtížně vzdělavatelných kategorií.

Jde mi však o to upozornit, že v budoucnosti bychom měli počítat s reálným prodloužením průměrné délky studia, a zejména razantnějším přechodem nových ročníků gymnázií s následujícím postupem na vysoké školy. Vím, že se objevují námitky, že naše zastaralá ekonomická struktura kvalifikované lidi nepotřebuje. Domnívám se, že zde platí obrácené kauzualita, že kvalifikovaní lidé jsou nutným faktorem toho, aby byla překonána zastaralá ekonomická struktura. Chtěl bych však upozornit na to, že v souvislosti s očekávaným demografickým vývojem, ale zejména v souvislosti s očekávanou strukturální nezaměstnaností, která může vzniknout v důsledku určitých rekvalifikačních programů a změn v našem národním hospodářství, je velmi žádoucí, aby toto posílení role a tedy i podílu středních škol, zejména gymnázií, nastalo již nyní, protože tímto způsobem se dočasně odloží nástup nových pracovních sil a jisté tenze na trhu práce se podstatně oslabí. Z tohoto hlediska považuji ekonomickou kalkulaci, obsaženou v závěru důvodové zprávy přinejmenším za neúplnou, protože nerespektuje tento faktor. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji. Slovo má poslanec Bakšay, připraví se poslanec Balgavý.