K výčtu negativ je nutno připojit i ideový monopol školy a upřednostňování tak zvané angažovanosti, kdy nejen učitelé, ale i děti byli zneužíváni k různým mimoškolním činnostem a brigádám. Výukový proces na základní škole nepříznivě ovlivňuje i nadměrná feminizace. Například v České republice je podíl žen v učitelských sborech 83,5 %.
Svou nespokojenost s absencí lidových škol umění v současném zákoně vyjadřovali i učitelé těchto škol ve stovkách dopisů a telegramů. Počet těchto připomínek však daleko převyšovaly dopisy, a to nejen psané od učitelů a pracovníků středních odborných učilišť. Poukazovali na vícekolejnost jejich řízení. ale zejména na to, že učiliště jsou finančně zcela závislá na zřizovateli. Poněvadž současný přechod ekonomiky na tržní hospodářství vyžaduje především zisk a efektivitu, stávají se finanční náklady na výchovu učňů pochopitelnou zátěží. V mnohých podnicích si to vysvětlili jednoduše tak, že počet učňů sníží nebo učiliště zruší. Ještě horší situace se ukazovala u velkých podniků, které se štěpily na menší, kdy žádný z nově vzniklých subjektů se nechtěl o existující učňovské zařízení starat.
Tento problém se nedotýká jen úzce omezeného počtu dětí, ale 60 % absolventů základních škol, což je jen v České republice 310 tisíc učňů v 646 středních odborných učilištích.
Vedle těchto nejzávažnějších připomínek bylo ještě poukazováno na nedostatečné sociální jistoty učitelů a ostatních pracovníků učilišť, zneužívání práce učňů a manipulace s nimi ze strany podniků na úkor výuky a odborného vzdělávání, na mnohdy nedostatečné a vesměs zastaralé technické vybavení pracovišť odborného výcviku. V připomínkách, týkajících se středních škol, se alespoň v České republice nejčastěji objevoval požadavek vrátit se k bývalé praxi vícetřídních gymnázií, což se týká 212 těchto škol, ve kterých studuje 99 tisíc 600 studentů. Poukazuje se také na velké nedostatky ve výuce cizích jazyků a v humanitním vzdělávání, stejně tak jako na nedocenění významu tělesné výchovy, která by měla být kompenzací nedostatečného pohybu mládeže ve školách.
Nespokojenost s dosavadním školským zákonem vyjadřovali i speciální pedagogové, působící na školách pro mládež vyžadující zvláštní péči, do kterých chodí zdravotně a mentálně postižené děti. Předkladatelé úpravy zákona stáli před nelehkým úkolem zpracovat obrovské množství připomínek, vybrat ty zásadní a rozhodující, vyřadit rozporné a protichůdné a hlavně rozhodnout, které je možno realizovat do začátku letošního roku a neporušit přitom zásady finančního rozpočtu schváleného pro tento kalendářní rok. Měli přitom na zřeteli i to, že není možno hazardovat s opravdovým profesionálním zájmem všech pedagogických pracovníků, kteří přes krátkost času se v hojné míře zúčastnili diskuse, a to tím spíše, že v uplynulých několika desetiletích neměli faktickou možnost se na zákonných opatřeních v oblasti školství podílet.
Se zřetelem na filozofii zákona bylo při jeho novelizaci dbáno především na uplatnění humanizačních aspektů a posílení demokratických principů. Z těchto hledisek se jako zásadní jeví především možnost zřizovat soukromé školy, školy církví a církevních společenství. Povinná školní docházka, jak již bylo řečeno, se krátí z dosavadních 10 na 9 let. Chtěl bych k tomu připomenout, že ukončením devátého ročníku a dosažením věku 15 let bude ukončena i povinná školní docházka a že ji ukončí i ti žáci, kteří jsou v tomto školním roce v prvním ročníku některého z druhů středních škol.
Pro základní školy je velmi významná i skutečnost, že se zavádí tak potřebná diferenciace žáků podle nadání, a to nejen možností zřizovat gymnázia s osmi ročníky.
Navrhovaná novela vyhověla i požadavkům učitelů lidových škol umění nejen v tom, že tyto školy jsou opět do zákona začleněny, ale i akceptováním žádosti o změnu jejich názvu. Proto se v § 6 a) o nich dočteme jako o základních uměleckých školách.
Ke značné spokojenosti pedagogických pracovníků učňovských zařízení byla vyřešena i většina problémů středních odborných učilišť. Zdůvodnila to zde již paní poslankyně Hyková. Chtěl bych ještě jednou podtrhnout, že to nejdůležitější je, že jedinou institucí odpovědnou za jejich zřízení nebo zrušení podle stanovené sítě škol je ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Zatímco přípravu studentů na vysoké školy budou zajišťovat především gymnázia a střední odborné školy zakončené maturitou, střední odborná učiliště budou produkovat vysoce kvalifikované dělníky, řemeslníky pro praktická povolání. Pro výkon některých náročných činností bude i nástavbové studium nebo studijní obory zakončené maturitní zkouškou. V systému gymnaziálního studia je dána i možnost, aby žák kdykoliv během školní docházky přestoupil na paralelní typ školy, např. na střední odbornou školu ekonomického či technického zaměření, nebo naopak po absolvování celé základní školní docházky se přihlásil do kvinty gymnázia.
O změnu názvu svého školství se dožadovali i speciální pedagogové. Chtějí, aby dosavadní školy pro mládež vyžadující zvláštní péči se nazývaly speciální školy. Návrh novely dává také možnost vyhovět jejich požadavkům na změny v přijímání dětí do těchto škol i pokud jde o některé výjimky v délce školní docházky.
Chtěl bych vás poprosit, abyste si v tisku 426 opravili na straně 13 dvě malé chyby, a sice v § 34 odst. 4 je dvakrát uvedeno "tělesně postižené děti" - užíváme název "zdravotně postižené děti". V jiných paragrafech je tento název použit správně.
Na základě připomínek se proti předloženému návrhu rozšiřuje postavení učitelů o další pedagogické pracovníky, a to nejen v oblasti středních odborných učilišť, středisek praktického vyučování, ale i zařízení sociální péče.
Rozdílné názory se vyskytly u § 23 - společensky prospěšná práce. Vedle souhlasu s dobrovolností této práce mimo vyučování byl požadavek výboru pro zemědělství a výživu na zrušení tohoto paragrafu s odůvodněním, že zemědělství zatím není schopno zajistit sklizeň některých plodin bez brigádnické výpomoci. Tato připomínka nebyla akceptována, takže platí ustanovení § 23 a § 64 a) - tedy platnost od 1. 1. 1991.
Je možno říci, že navrhovaná úprava
odstraňuje nejzávažnější
nedostatky současného školského systému
a je potřebným krokem pro vytvoření
zcela nově pojaté školské soustavy.
Proto jako společný zpravodaj výborů
Sněmovny lidu doporučuji návrh zákona
tisk číslo 313 - doplněný o společnou
zprávu výborů obou sněmoven - tisk
426 - schválit. Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS B. Kučera: Děkuji. Slovo má nyní
společný zpravodaj výborů Sněmovny
národů poslanec Zoltán Sidó.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec Z. Sidó: Vážené Federálne zhromaždenie, predložený iniciatívny návrh poslancov Federálneho zhromaždenia na novelizáciu zákona č. 29/1984 Zb., o sústave základných a stredných škôl - parlamentná tlač 313 - prerokovali všetky výbory obidvoch snemovní, s výnimkou výborov mandátových a imunitných.
Navrhovanú novelizáciu školského zákona prerokovali aj výbory Českej národnej rady a Slovenskej národnej rady. Navrhované zmeny považovali za aktuálne.
V ústavnoprávnych výboroch obidvoch snemovní sme sa so stanoviskom národných rád pri posudzovaní novely školského zákona zaoberali a odporúčané pozmeňovacie návrhy po ich prerokovaní zohľadnili a sú zapracované do spoločnej správy výborov Federálneho zhromaždenia - parlamentná tlač 426 - ktorú máte k dispozícii.
Predloženú novelizáciu školského zákona sme posúdili aj s ústavnoprávneho hľadiska a došli sme k záveru, že táto zákonná úprava je v súlade s československým právnym poriadkom.
Ako spoločný spravodajca výborov Snemovne národov odporúčam Snemovni národov schváliť predložený návrh zákona, ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 29/1984 Zb., o sústave základných a stredných škôl, tlač 313 - so zmenami a doplnkami, obsiahnutými v spoločnej správe výborov Snemovne ľudu a Snemovne národov - tlač 426 - a s doplnkami pani poslankyne Hykovej - predkladateľky návrhu novely zákona.
Dovoľte mi jednu pripomienku. V zmysle záverov ústavnoprávnych
výborov v záujme poľudštenia tohto zákona
opravte, prosím, vo všetkých prípadoch
spoločnej správy výraz "fyzické
osoby" na výraz "občania". Ďakujem.
Předsedající místopředseda
FS B. Kučera: Děkuji poslanci Sidó. Do
rozpravy se přihlásili poslanci Frýbortová,
Roček, Vitézová. Poslankyně Hyková
si přeje zaujmout stanovisko.
Místopředsedkyně SN B. Hyková:
Nechtěla bych zaujmout stanovisko, ale vzhledem k tomu,
že pan poslanec zastupující Sněmovnu
národů žádal o vyslovení souhlasu
i s připomínkami, které jsem uvedla - což
jsou drobné věci, které třeba mohly
být způsobeny přepisováním
- a ještě jeden poslanec upozornil, že došlo
k určité chybě ve společné
zprávě na straně 9 u § 17 - "konzervatoř",
že tam vypadlo - což v původním návrhu
změn bylo - že "konzervatoř připravuje
pro obor zpěv" - vypadlo slovo "hudba".
Proto upozorňuji, aby to tam bylo zapracováno.
Předsedající místopředseda
FS B. Kučera: Děkuji. Takže zahájíme
nyní rozpravu. Do rozpravy se přihlásili
poslanci Frýbortová, Roček, Vitézová,
Musílek, Kanis, Bartoš a poslankyně Stránská,
která jediná uvedla, že má doplňovací
návrh. Rovněž poslanec Bartoš. Dáme
první slovo poslankyni Stránské, potom poslanci
Bartošovi, poté budou následovat ostatní
diskusní příspěvky.
Poslankyně SL J. Stránská: Vážený pane předsedo, pane předsedající, vážené Federální shromáždění, dovoluji si předložit doplňovací návrh, ke kterému mne vedla společná zpráva - tisk 426 a to v § 50 odstavec 1 - doplnit o slova "a pracovníci pedagogicko-psychologických poraden". Zdůvodnila bych to asi takto. Od vzniku pedagogicko-psychologických poraden nejsou jejich funkce a poslání dostatečně oceňovány, a to přes to, že jejich působnost v oblasti výchovného poradenství je nezastupitelná. Nárůst výchovných a výukových obtíží dětí a mládeže v souvislosti s nižší zdravotní a psychickou odolností má a nadále bude mít stoupající tendenci. Mezi základní úkoly, které pracovníci poraden zajišťují v každodenním styku se žáky, rodiči a dalšími pedagogickými pracovišti, patří především posuzování školní zralosti dítěte, zařazování do specializovaných tříd, výběr talentů, profesionální orientace a reorientace a poradenská služba pro rodičovskou i pedagogickou veřejnost. Domnívám se, že z těchto důvodů je nezbytné posílit postavení pedagogicko-psychologických poraden, jejichž komplexní činnost nemohou nahradit ani případné soukromě poskytované služby.
Poradenství musí být nedílnou součástí celkové školské politiky, protože správné posuzování školního vzdělávání dětí a mládeže má nejen přímý dopad morální, ale ve svých důsledcích i ekonomický.
Ze společné zprávy - tisk 426 - vyplývá,
že pedagogickými pracovníky jsou i trenéři
sportovních škol. Proto se domnívám,
a dávám na posouzení Federálnímu
shromáždění, zda nezařadit do
§ 50 i pracovníky pedagogicko-psychologických
poraden. Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS B. Kučera: Děkuji, prosím poslance
Bartoše.
Poslanec SL M. Bartoš: Vzdávám se příspěvku,
neboť jsem měl stejný návrh.
Předsedající místopředseda
FS B. Kučera: Děkuji. Došly ještě
dvě přihlášky do rozpravy s pozměňovacími
návrhy. Prosím tedy poslance Kočtúcha,
připraví se poslanec Rábel.
Poslanec SN H. Kočtúch: Vážený pán predseda, vážený pán predsedajúci, vážené kolegyne poslankyne, vážení kolegovia poslanci, milí hostia. Komenský svojho času povedal jednu veľmi múdru myšlienku. Kto myslí na 1 rok dopredu, zasadí zrno, kto myslí na 15 rokov dopredu, zasadí strom, a kto myslí na celý život, vzdeláva sa a vychováva.
Chcel by som zaujať stanovisko k návrhu novelizácie zákona 29/1984 Zb. vzhľadom na to, že v slovenských pedagogických kruhoch nebol dostatok času, aby pripomienky, ktorých je tu zhruba 26, a dostal som ich včera od Odborového zväzu pracovníkov školstva a vedy na Slovensku, boli zapracované.
Súhlasíme s tým, že novelizácia sa má dotknúť tých najnevyhnutnejších otázok, najnevyhnutnejších problémov. Zároveň si kladieme otázku dlhodobejšiu, ako pripraviť skutočný školský zákon, ktorý by vytvoril naozaj novú školskú sústavu. Dnes totiž na základných školách je celá výuka, výchova, vzdelávanie strašne atomizované. Naše deti v Čechách aj na Slovensku vlastne sa učia slabikotvorným spôsobom čítať, vysokoškolák za minútu prečíta okolo 800-1000 slov. Ale deti v cudzine, napríklad v Anglicku, 12 ročné, priemerne prečítajú 2200 slov. Sám prezident John F. Kennedy šesť mesiacov venoval rýchlemu čítaniu, aby sa mohol oboznámiť so surovými faktami a nie so zvodkami, ktoré takýto veľký činiteľ dostáva k dispozícii, aby si mohol vytvoriť menej skreslený obraz. Rýchle čítanie u nás neexistuje. Slabikotvorný princíp "Ema má mamu, mama má salámu" atď., existuje. A už tu sú naše deti veľmi handicapované.
Druhý handicap je v tom, že naša výchova je, tak povediac, rezortnícka. Máme rozvrhy hodín, predmety, je slovenčina, čeština, matematika, atď., atd. Svet už z tejto automatizácie dospel k celistvosti výchovy. Deti sa učia štvorhlasne spievať, ale zároveň preberajú matematiku, kombinatoriku. Povedzme, deti sa učia dejepis, idú na Hrad, ale zároveň sa učia fyziku, statiku. V Západnom Nemecku každá základná škola, dalo by sa povedať, má nielen svoju triedu oveľa menšiu ako u nás, ale aj sklenený kabinet. Nadané deti preberajú s iným učiteľom látku toho istého druhu, ale ďaleko podrobnejšie. Súbor, ktorý odchádza do skleneného kabinetu, sa mení. Iný je na matematike, iný na dejepise, atď., atď. Takto od začiatku veľmi dôsledne, nie cez naše akcie, ako je Wolkrova Polianka, Hviezdoslovov Kubín atd., takto od začiatku systematicky v školách sa obrusuje tá jemná dušička, tento drahokam opracováva sa, aby sa z neho stala osobnosť. Nám táto automatizácia z hľadiska filozofického, z hľadiska prípravy robí veľa problémov.
Naša škola by mala mať základný princíp, jednotu rozumu a svedomia. To, čo vzniká v detskej hlávke, pretepliť srdiečkom, to, čo vzniká v srdci, presvietiť rozumom. Ale sme veľmi ďaleko odtohto princípu. Sami veľmi dobre viete, čo všetko sa používa. Spomínam si na kolegu, ktorému živé dieťa nosilo domov poznámky: "Váš syn vyrušoval". A on, keď to bolo už asi 30krát, napísal učiteľke: "Váš žiak dnes nezjedol večeru." Odvtedy tie poznámky prestali. Tá komunikácia cez papier nie je skutocnou komunikáciou, ktoré má denno denne bdieť nad výchovou a zapaľovať sviečočku v jeho rozume.
No, mám zhruba 26 pripomienok k návrhu novelizácie
zákona. Tie pripomienky nie sú také, že
by boli nestráviteľné a nedali sa zapracovať.
Čítať ich nebudem, dal by som ich k dispozícii
spoločnému spravodajcovi, aby ich uvážil.
Pripomienky vznikli z toho, že slovenskí učitelia,
pedagógovia, ktorí k tejto novelizácii majú
nesmierne kladný vzťah, ale zamýšľajú
sa aj nad perspektívou ďalšieho riešenia,
nemali možnosť ich zapracovať. Tieto pripomienky
sa dajú zapracovať, myslím si, veľmi,
dá sa povedať, bežným spôsobom.
Dal by som vám ich k dispozícii. Ďakujem za
pozornosť.
Předsedající místopředseda
FS B. Kučera: Děkuji poslanci Kočtúchovi.
O faktickou poznámku se přihlásil poslanec
Balgavý.
Poslanec SL P. Balgavý: Vážený pán predseda, vážený pán predsedajúci, dámy a páni, dovoľte, aby som zaujal stanovisko k tomu, čo tu povedal môj predrečník. Taktiež ja som dostal list od predsedu Odborového zväzu pracovníkov školstva a vedy na Slovensku, doc. Ing. Milana Gajdošíka, CSc.
To, čo pán docent ako predseda tohto Odborového zväzu tvrdí, môže vyplývať zo skutočnosti, že odborový zväz nebol dostatočne zonámený s tvorbou školského zákona. Z čoho vyplývajú jeho pripomienky? Z toho, že tento odborový zväz vznikol zakladajúcim zjazdom dňa 17. 2. 1990. Mal som tú česť riadiť tento z kladajúci zjazd odborového zväzu. Tie pripomienky, ktoré pán poslanec Kočtúch odovzdal, vrátane stanoviska odborového zväzu, som tiež dostal. Zoznámil som s nimi pracovníkov Ministerstva školstva a ešte dnes, bezprostredne pred zasadaním, sme ich prerokúvali s navrhovateľmi a ďalšími odborníkmi, ktorí sa na vypracovaní tejto novely zákona zúčastňovali.
Chcem podotknúť, že tieto pripomienky opakujú množstvo pripomienok, ktoré boli verejne diskutované. Bohužiaľ, nie na pôde Odborového zväzu pracovníkov školstva a vedy, ktorý vtedy ešte neexistoval, ale na pôde učiteľských fór, ktoré na Slovensku vznikli už začiatkom decembra minulého roka.
Opakujem: tieto pripomienky boli rozsiahle diskutované,
a tie, ktoré sú tu uvedené, sú vlastne
opakovaním diskusie, ktorá už prebiehla. Ďakujem.
Předsedající místopředseda
FS B. Kučera: Děkuji poslanci Balgavému.
Slovo má poslanec Rábel, připraví
se poslankyně Frýbortová.
Poslanec SL J. Rábel: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážení kolegové a kolegyně, poslanci a poslankyně, já budu stručný. Doporučuji vypustit v § 23, který zahrnuje společensky prospěšnou práci škol, jeho druhou část věty a ponechat pouze následující znění textu: "společensky prospěšná práce žáků středních škol je dobrovolná", zbytek vypustit. Tato verze návrhu vyhovuje zásadě i předpokladu, že vývoj na školách i ve výrobních organizacích je diferencovaný. Jsou podniky, a mám v tomto případě na mysli zemědělské, jejichž organizační struktura a schopnosti jsou na takové úrovni, že se bez pomoci školy obejdou, na straně druhé jsou školy a výuka v nich na takové úrovni, že si mohou dovolit účast na společensky prospěšné práci a finanční odměna přijde těmto studentům vhod.
Jsem přesvědčen, že tato formulace nezavazuje
školy k povinnostem a na druhé straně jim nebrání;
je tedy oboustranně prospěšná. Děkuji
za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS B. Kučera: Děkuji. Slovo má poslankyně
Frýbortová, připraví se poslanec Roček.
Poslankyně SN D. Frýbortová: Po schválení novely zákona č. 29/1984 Sb. a jeho uvedení do praxe vznikne ve velkém měřítku tlak jednotlivých učňovských zařízení na jednotlivé resorty o delimitaci pronajatého majetku ze státních podniků do majetku jednotlivých středních odborných učilišť a středisek pracovní výchovy. Většina učňovských zařízení se bude snažit získat právní subjektivitu, aby se tak konečně mohla věnovat kvalitní výuce a výchově a nebyla jako doposud jen nástrojem podniků a závodů při dohánění plánu, využívání žáků jako levné pracovní síly a zneužívání výuky k jiným účelům, než stanoví osnovy odborného výcviku. Proto má široká pedagogická i rodičovská veřejnost obavy z této delimitace.
Vznáším tedy dotaz na vládu, jaká
opatření uskuteční vláda národního
porozumění, aby delimitace a zavádění
právní subjektivity u středních
odborných učilišť a středisek odborné
výchovy probíhaly hladce a rychle, a to především
ve vztazích podniků, resortů a samotných
učňovských zařízení,
kdy zákonem stanovená lhůta pro přechod
učňovských zařízení
k samostnosti je pouze do konce tohoto kalendářního
roku. Jelikož existují okolnosti, které tomuto
procesu nepřejí a budou vytvářet maximum
překážek, aby se delimitace do konce tohoto
roku nestihly, je vládní opatření
dočasného charakteru více než nutné.
Doufám, že si nikdo z nás, rodičů,
poslanců ani široké veřejnosti nepřeje,
abychom se dostali na konci roku do stejné situace jako
dnes, že by se nám někteří učni
neměli kde doučit.