Dále § 60, kde se hovoří, že federální ministerstvo zemědělství a výživy po projednání s ministerstvem České republiky a Slovenské republiky po dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí může - a tady je návrh vypustit bod b) tohoto paragrafu, kde se říká, že může upravit zásady pro prodej některých zemědělských výrobků členům, popřípadě pracovníkům družstev. To znamená prodej zemědělských výrobků pro členy družstva bude usměrňovat ministerstvo, resp. vláda nějakým nařízením.
Je tady návrh poslance Axmanna, který na tomto návrhu
trvá, na vypuštění této části
písm. b) tohoto paragrafu. Ústavně právní
výbory Sněmovny lidu i Sněmovny národů
nepřijaly tento návrh, přesto bude potřeba
o tomto návrhu hlasovat.
Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Přistoupíme k hlasování o tomto návrhu poslance Axmanna.
Konstatuji, že v současné době je přítomno 120 poslanců Sněmovny lidu a 99 poslanců Sněmovny národů. Obě sněmovny jsou schopné usnášení.
Nejdříve budou hlasovat poslanci Sněmovny lidu.
Kdo z nich je pro tento pozměňovací návrh? (Hlasuje se.) (Osmdesát osm.) Osmdesát osm. To je jasná většina, to znamená, že tento návrh byl přijat.
Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny národů.
Kdo je pro tento pozměňovací návrh poslance Axmanna, nechť zvedne ruku. (Šedesát tři.) Šedesát tři. To je také většina, to znamená, že Sněmovna národů tento návrh přijala.
Obě sněmovny tento pozměňovací návrh přijaly.
Prosím poslance Luxe, aby pokračoval.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec J. Lux: Druhý návrh, o kterém je třeba hlasovat, je v § 60, i když se týká § 9, kde se hovoří, že členská schůze nesmí odmítnout rozdělení družstva, jestliže to navrhuje menšina členů, jejichž zájem je vytvořit družstvo podle tohoto zákona, přičemž v odstavci 1 se hovoří, že členská schůze rozdělovaného družstva určí, jak se družstvo rozdělí, jak se rozdělí majetek a pozemky.
Tady si trochu odporuje, poněvadž menšina může požádat o zrušení družstva, ovšem většina určí, jakým způsobem se rozdělení bude realizovat.
Je zde návrh, aby v § 60, který hovoří
o možnosti zásahu vlády, bylo doplnění
v § 60 písm. a) , aby za současným textem
byl středník a bylo tam doplnění:
"vláda rovněž stanoví zásady
při rozdělování majetku a pozemků
družstva" - rozumí se při rozdělování.
Zdá se, že je to jediné možné řešení,
protože tam je tolik vlivů a tolik souvislostí,
že to nelze přímo v zákoně postihnout.
Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Slyšeli jste návrh. Budeme o tomto návrhu hlasovat. Nejprve hlasují poslanci Sněmovny národů.
Kdo je pro tento návrh? (Hlasuje se.) (Šedesát šest.) Šedesát šest. To je jasná většina.
Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny lidu.
Kdo je pro tento návrh, prosím, aby zvedl ruku. (Hlasuje se.) (Jedno sto pět.) Jedno sto pět ze 134 poslanců Sněmovny lidu, je to většina. Čili tento návrh byl přijat.
Nyní budeme hlasovat o zákonu jako celku, včetně
zprávy, v níž je zapracován návrh;
prosím poslance Luxe, kdyby jej poslancům ještě
jednou zopakoval.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec J. Lux: Než budeme hlasovat, dovolil bych si zdůraznit, že dvouhodinové rokování, které předcházelo tomuto hlasování, je odrazem toho, jak je situace vážná a složitá, protože tady skutečně jsou dvě oblasti názorové, které se střetávají, protože jednak tady vidíme chyby minulosti, které se staly, potřebu dát průchod právu, vidíme zkušenosti ze zahraničí a naproti tomu stojí určitá nutnost respektovat realitu, která dnes existuje. Shodujeme se zřejmě všichni na tom, že cílem je obnovení vztahu člověka k půdě jako základní východisko a v tažení bezprostředně ekonomické závislosti.
Domnívám se, že řešením je ten první krok, který jsme udělali k přijetí novely zákona. Dále je třeba, abychom si uvědomili, že ten rozpor existuje a že ho nelze změnit nebo smést se stolu.
Jinak ve zpravodajské zprávě jsou změny.
První změna, jak jsem citoval v úvodu, jde
o doplnění § 46 odst. 2 "Především
pro zajištění zemědělské
výroby", dále se doplňuje o výsledky
dvou hlasování, to je § 60 se doplňuje
o to, že "vláda rovněž stanoví
zásady při rozdělování majetku
a závazků družstva".
Poslanec SL V. Benda: Měl bych faktickou poznámku
- zde vypadlo z formulace zásady rozdělování
majetku při rozdělování družstev.
Pokud to druhé rozdělení tam není,
tak by se to týkalo pod zákonnou normou nějaké
majetkové úpravy a to by nebylo v pořádku.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec J. Lux: Řekl jsem, že se to rozumí při rozdělování družstva, tedy jde o rozdělení majetku a závazků při rozdělování družstva.
Ještě jednou pro přesnost: "Vláda
rovněž stanoví zásady rozdělování
majetku a závazků při rozdělování
družstva."
Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Budeme hlasovat o návrhu zákona jako celku s doplňky, které byly již odhlasovány a které jsou zapracovány do společné zprávy výborů.
Konstatuji, že ve Sněmovně lidu je přítomno 139 poslanců a ve Sněmovně národů z České republiky 54 a ze Slovenské republiky 57. Obě sněmovny jsou usnášení schopné.
Nejdříve budou hlasovat poslanci Sněmovny lidu.
Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona tak, jak zní ve smyslu zpravodajské zprávy, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji. To je většina.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Čtyři.) Čtyři hlasy.
Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny národů.
Kdo je pro tento zákon ve znění zpravodajské zprávy, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji. To je jasná většina.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.
Konstatuji, že obě sněmovny souhlasí
s návrhem zákona ve znění společné
zprávy a tedy vzhledem k souhlasnému usnesení
obou sněmoven Federální shromáždění
ČSFR schválilo zákon o zemědělském
družstevnictví.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 191, SL
č. 285, SN č. 295)
Přistoupíme nyní k bodu, jímž
je
Konstatuji, že obě sněmovny jsou usnášení
schopné i k přijetí tohoto ústavního
zákona. Za navrhovatele podá k návrhu výklad
poslankyně Blanka Hyková, místopředsedkyně
Sněmovny národů. Prosím, aby se ujala
slova.
Místopředsedkyně SN B. Hyková: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající. Jménem iniciativní skupiny poslanců vám doporučuji ke schválení parlamentní tisk č. 312, návrh ústavního zákona, kterým se mění a doplňuje ústava, zákon č. 100/1960 Sb., ve znění ústavního zákona č. 62/1978 Sb.
Navržený ústavní zákon, kterým se mění článek 24 ústavy, bezprostředně souvisí s novelou zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol. Tato novela zařazuje do soustavy škol i školy soukromé a církevní, u nichž se umožňuje, aby vzdělání poskytovaly za úplatu. Z tohoto důvodu je třeba upravit znění odstavce druhého citovného článku 24, neboť ten stanoví, že právo na vzdělání se poskytuje bezplatně.
Vzhledem k tomu, že původně navržené
znění odstavce 3 čl. 24 ústavy v tisku
312 se ukázalo jako nadbytečné, neboť
zásady výchovy a vyučování
upravuje novelizované znění článku
16/1 ústavy v tisku 312 se ukázalo jako nadbytečné,
neboť zásady výchovy a vyučování
upravuje novelizace znění článku 16/1
ústavy, souhlasím jménem navrhovatelů
s jeho vypuštěním a ztotožňuji
se plně se společnou zprávou výborů
ústavně právních a výborů
pro kulturu a výchovu Sněmovny lidu a Sněmovny
národů (tisk 411).
Předsedající místopředseda
FS B. Kučera: Děkuji. Návrh ústavního
zákona byl projednán všemi výbory obou
sněmoven, kromě výboru mandátového
a imunitního. Prosím společného zpravodaje
poslance Bohumila Janču, člena výboru pro
kulturu a výchovu, aby za výbory Sněmovny
lidu přednesl společnou zprávu.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec B. Janča: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené Federální shromáždění. Jako společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu se připojuji ke zdůvodnění návrhu ústavního zákona poslanců Federálního shromáždění paní Blanky Hykové a Jiřího Ládra, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 100/1960 Sb., - Ústava Československé socialistické republiky ve znění ústavního zákona č. 62/1978 Sb., (tisk 312).
Tato změna je předpokladem, jak již přede mnou řekla paní kolegyně, schválení zákona č. 29/1984 Sb. Tímto zákonem bude stanovena možnost poskytovat vzdělání za úhradu.
Z toho důvodu doporučuji poslancům Sněmovny
lidu, aby uvedený ústavní zákon (tisk
312) ve smyslu společné zprávy výborů
ústavně právních a pro kulturu a výchovu
obou sněmoven (tisk 411) schválili.
Předsedající místopředseda
FS B. Kučera: Děkuji. Dále má
slovo poslanec Zoltán Sidó jako společný
zpravodaj výborů Sněmovny národů.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec Z. Sidó: Vážené Federálne zhromaždenie, nové spoločenské podmienky vyžadujú, aby boli všestranne rozvinuté spôsoby vzdelávania, a to nielen mládeže, ale všetkých vekových skupín nášho obyvateľstva. To si kladie za cieľ novela zákona č. 29/1984 Zb., o sústave základných a stredných škôl, školský zákon, a nový vysokoškolský zákon, ktoré budeme na tejto spoločnej schôdzi prerokúvať.
Obe tieto zákonné úpravy rátajú s tým, že budú vo výchovnovzdelávacom procese pôsobiť okrem štátnych škôl i školy súkromné a cirkevné. Tomu však bráni súčasná právna úprava, obsiahnutá v článku 24. Preto z iniciatívy poslancov Federálneho zhromaždenia dochádza k návrhu, obsiahnutému v parlamentnej tlači č. 312.
V ústavnoprávnych výboroch Snemovne ľudu a Snemovne národov bola k predloženému návrhu na zmenu článku 24 ústavného zákona č. 100/1960 Zb. v znení ústavného zákona č. 62/1978 Zb., vyslovená podpora a navrhnuté niektoré zmeny, uvedené v spoločnej správe výborov (tlač 411).
Okrem legislatívno-technických úprav sa navrhuje doplniť čl. 24 aj o možnosť zriaďovať cirkevné školy, čo umožní cirkvám podieľať sa na výchovno-vzdelávacom procese. Ďalej sa navrhuje vypustiť z článku 24 navrhované znenie odseku 3 vzhľadom na to, že právna problematika v ňom obsiahnutá je vecne upravená v článku 16 ústavného zákona č. 135/1989 Zb., ktorým sa mení ústavný zákon č. 100/1960 Zb., t. j. Ústava Československej republiky, teda navrhované úprava je zbytočná.
Ústavnoprávne výbory posúdili tiež stanoviská národných rád, predložené k návrhu zmeny ústavného zákona, ktoré vyzneli na podporu navrhovanej zákonnej úpravy. Ústavnoprávne výbory Snemovne ľudu a Snemovne národov sa vyslovili pre prijatie návrhu ústavného zákona spolu s predloženými zmenami a doplnkami.
Ako spoločný spravodajca výborov Snemovne
národov odporúčam Snemovni národov
schváliť návrh na vydanie ústavného
zákona, ktorým sa mení a dopĺňa
ústavný zákon č. 100/1960 Zb., Ústava
Československej republiky, v znení ústavného
zákona č. 62/1978 Zb., so zmenami a doplnkami obsiahnutými
v spoločnej správe výborov Snemovne ľudu
a Snemovne národov, parlamentná tlač 411.
Předsedající místopředseda
FS B. Kučera: Děkuji poslanci Sidó. Do
rozpravy se písemně přihlásil poslanec
Dymáček. Dávám mu slovo.
Poslanec SL M. Dymáček: Pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych říci, že vřele souhlasím s projednávaným návrhem. Jediné, co bude obsahem mého vystoupení, bude prosba, zda formulace ústavního zákona by neměla v zásadě přesně respektovat to, čím jsme i formulačně vázáni na základě mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Zde totiž v článku 13 odst. 3 stojí: "Státy smluvní strany paktu se zavazují respektovat svobodu rodičů, případně poručníků zvolit pro jejich děti jiné školy než ty, které byly zřízeny veřejnými orgány, a které odpovídají takové minimální úrovni vzdělání, jaká je stanovena nebo schválena státem a zajišťovat náboženskou a morální výchovu jejich dětí ve shodě s jejich vlastním přesvědčením." Odstavec 4: "Žádná z částí tohoto článku nemá být vykládána jako vměšování do svobody jednotlivců a organizací zřizovat a řídit výchovné instituce, vždy však za podmínek zachování zásad stanovených v odst. 1 tohoto článku a požadavků, že vzdělání poskytované v takových institucích má odpovídat minimální úrovni stanovené státem."
Návrh na změnu článku 24 budu dávat
jedině za podmínky, že by se navrhovatelé
i předsedové ústavně právních
výborů vyjádřili v tom smyslu, že
by nevznikly žádné problémy a průtahy.
Domnívám se totiž, že v definitivní
ústavě asi budou tyto formulace převzaty.
Navrhuji tedy takovéto znění článku
24: v odstavci 2 ponechat první větu a zbytek upravit
takto: "Současně se zabezpečuje právo
rodičů, případně poručníků,
zvolit pro jejich děti jiné školy než
ty, které byly zřízeny veřejnými
orgány. V jiných než veřejných
školách se může právo na vzdělání
zajišťovat za úplatu, a to buď zčásti
nebo úplně". Odstavec 3: "Trvání
povinné školské docházky stanoví
zákon Federálního shromáždění.
Zákon Federálního shromáždění
stanoví zásady vytváření soustavy
středních a vysokých škol, případně
i zásady soustavy jiných druhů vzdělávání."
Odstavec 4: "Stát stanoví pro každý
stupeň vzdělávací soustavy minimální
úroveň vzdělání, které
jsou školy odpovídajícího stupně
povinny zajistit."
Předsedající místopředseda
FS B. Kučera: Děkuji poslanci Dymáčkovi.
Přeje si ještě někdo vystoupit v rozpravě?
Není tomu tak. Rozprava je skončena. Prosím
navrhovatelku, paní Hykovou, aby se k tomuto návrhu
vyjádřila.
Místopředsedkyně SN B. Hyková:
Já se vyjadřuji jménem navrhovatele tohoto
ústavního zákona. Domnívám
se, že pan poslanec má pravdu, ale to, že se
zabezpečuje právo rodičů volit si
příslušnou školu, je upraveno ve školském
zákoně, který budeme projednávat,
kde se školy soukromé a církevní staví
na úroveň škol státních. Volba
tu tedy je. Je tam přímo stanoveno, že vzdělání
je rovnocenné tomu, které poskytují státní
školy. V odst. 3 je řečeno, že trvání
školské docházky stanoví zákon
Federálního shromáždění.
To je školský zákon a zásady jsou stanoveny
ve školském zákoně, jehož novela
bude projednávána. Domnívám se, že
by to bylo nadbytečné, ale prosím, ať
se vyjádří předsedové ústavně
právních výborů.
Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji. Chce k tomu zaujmout stanovisko předseda ústavně právního výboru? (Předseda ústavně právního výboru Sněmovny národů V. Mikule nechce).