Poslanec SL V. Sláma: Pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte, abych se připojil s připomínkou. Chtěl bych navázat na diskusi pana JUDr. Fišery a poslance Habovštiaka. Pan Habovštiak mi vzal vítr z plachet, ale to vůbec nevadí. Není to dávno, měli jsme poradu na ministerstvu zemědělství, byl tam předseda JZD Cífer Milan Krajčovič. A ten mluvil velmi fundovaně o našem hospodářství, jak to v JZD bude vlastně vypadat, jak by to mělo vypadat a jak se všechna JZD s tím musejí vyrovnat, protože nelze hospodařit tak, jako dříve.
Chtěl bych říci jednu věc k naší minulosti. Minulému režimu se podařily velmi pěkně tři věci: především to byl monopol strany, to byla prvořadá věc, která se dokonale podařila. Další vynikající struktura byla státní bezpečnost a třetí, co bylo, to bylo zemědělství. Jestliže si dneska někdo myslí, že bychom chtěli zemědělství ubližovat tím, že chceme zavádět soukromé hospodářství, tak to v žádném případě. O monopol strany a státní bezpečnosti vůbec nestojíme, ale zemědělství, jestli chceme, nebo ne, nemůžeme v žádném případě ubližovat a ani nechceme. Jak řekl třeba pan Krajčovič z Cífera, nejschopnější JZD může mít nanejvýš 300-600 ha, to znamená, že by to byla místní JZD, která by byla daleko mobilnější než velké gigantománie apod., které vynakládají úžasné náklady na správu, dojíždění, obrovskou spotřebu pohonných hmot a všechny možné neoperativnosti, protože se nevědělo, co se tam dělá atd., rozvoz pracovníků až do 30 km vzdálenosti, zkrátka víme, že se to nepovedlo, o tom není třeba hovořit. Ale domnívám se, jestli skutečně máme mít tržní hospodářství a JZD se musejí zapojit a vyživovat národ dál, jak ho vyživovala, v menších celcích to bude operativnější.
Za druhé: Nevidím důvod k obavě ze
soukromě hospodařících rolníků.
Proč jim to nedat? Budou to vlastně štiky celého
hospodářství na našem trhu a budou daleko
dříve reagovat na nedostatky a jsou ochotni daleko
dřív se přizpůsobovat než velké
celky. Myslím, že to je zbytečná obava
JZD, které nemohou zůstávat na této
hranici. Už se začínají v JZD přeformovávat,
dokonce nastupují noví předsedové,
ale domnívám se, že s těmi to nevytrhneme,
protože jsou to vyřazení funkcionáři
aparátu. Pokud to nebude na demokratických základech
jako je to na Západě, ať už jsou to větší
celky nebo ať se dá několik družstevníků
dohromady, bude to jedině pro ně výhoda i
pro naše celé hospodářství.
Předsedající místopředseda
FS B. Kučera: Děkuji poslanci Slámovi,
slovo má poslanec Karel Novosád.
Poslanec SL K. Novosád: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, mám také jeden pozměňovací návrh. Jedná se o § 50 odst. 4, poslední věta. Podle pozměňovacího návrhu by měl znít takto: "Vrací se požadovaná výměra sdružené půdy, pokud možno v ucelené podobě, pokud se vlastník nedohodne s družstvem jinak."
Zdůvodnění je naprosto jednoznačné. Jsou tu mezi námi lidé, kteří ještě byli v minulosti vlastníky větších pozemků, to znamená, že v případě, když chtějí hospodařit, nevezmou si 50 nebo 150 ha, ale vezmou si tolik, kolik obdělají. Navíc je nutné, aby tam bylo zakotveno "pokud možno v ucelené podobě", aby nemohlo docházet k tomu, že pozemky by byly takovým způsobem rozptýleny, že by nešly pořádně obdělávat.
Domnívám se, že tento zákon je nesmírně
důležitý, protože, jak řekl můj
přítel asi před 14 dny, že to, co se
v zemědělství dělo do dnešních
dnů, byla soustavná chemická válka,
vedená proti obyvatelům této země
se souhlasem předchozích vlád.
Předsedající místopředseda
FS B. Kučera: Děkuji. Písemně
přihlášen již není nikdo. Přeje
si ještě někdo vystoupit? Poslanec Stome.
Poslanec SN K. Stome: Pane předsedající, vážení hosté, dámy a pánové, chtěl bych se zmínit o dvou základních oblastech. Především bych se chtěl dotknout polemiky o tom, zda zákon, který je předkládán, byl dostatečně projednáván, či nebyl. Domnívám se, že zde řada připomínek nerespektuje existující a k dispozici jsoucí mechanismus, jak působit na parlament. Myslím, že i nářky na to, že nebylo dostatečně jednáno se zástupci té či oné zájmové organizace, že vláda nedostatečně vyzvala ke spolupráci odboráře, že jsme neprojednali něco se zájmovými sdruženími zemědělců apod., má oprávnění jenom velmi částečné.
Máme-li pluralitu odborů a máme-li pluralitu zájmových sdružení a spolků ve všech možných, tedy i profesních oblastech, neumím si představit, jak pan předseda vlády při zpracování vládního návrhu má obcházet všechny tyto organizace a žádat je, zda se náhodou nechtějí zúčastnit projednávání. Totéž asi platí o dalších zákonných předlohách. Je sice pravda, že je možno předložit leccos k široké veřejné diskusi, ale jako běžnou praxi u řady zákonů, které samozřejmě jsou významné díky době, kterou prožíváme a díky převratu celostátního ekonomického působení a celostátní ekonomické struktury zde jsou, nemůžeme očekávat, že bychom takovouto praxí se dostali dál dřív než za několik let.
Chtěl bych proto připomenout, že zákon o poslancích Federálního shromáždění říká, že poslanci působí ke slaďování celospolečenských zájmů, zájmů místních i individuálních. Poslanci dbají návrhů a využívají získaných podnětů ve své práci ve sněmovnách i v jejích orgánech a jsou dokonce povinni přispívat svými znalostmi a zkušenostmi k řešení otázek při projednávání.
Domnívám se, že všechny tyto body byly splněny tím, co parlament ve svých výborech a posléze v plénu ohledně zákona o zemědělském družstevnictví učinil. Nedomnívám se, že by výtky o nedostatečné projednanosti byly na místě. Každý měl možnost se obrátit na svého poslance a pokud vím, řada poslanců toto využila a takto jednala. Jestli někdo učinil svůj závěr o něco opožděněji, je to možné, je to možná pro něj smutné, ale je nutno vycházet z toho, že o tom se v tisku a v televizi píše již dlouho.
Dále bych se chtěl dotknout samotného zákona po vystoupení poslance Ládra. Domnívám se, že bychom z toho měli vycházet a že bychom měli svázat § 9 předlohy s tím, že zemědělství má vstoupit do celospolečenské tržní ekonomiky. § 9 ve svém odstavci 2, který říká, že nelze odmítnout rozdělení družstva, pokud to navrhuje menšina členů, která chce utvořit družstvo jiné, je totiž bazální důležitosti právě pro přechodné období, a proto, co zde bylo řečeno o tom, zda můžeme očekávat, že lidé budou privatizovat nebo nebudou privatizovat, zůstanou v družstvech, nezůstanou v družstvech. Dnem zániku původního družstva totiž vzniká družstvo nové. To je ohromný tlak, který nutí současná družstva, aby hospodařila správně a dobře, aby vytvořila podmínky, že lidé nebudou chtít odcházet a nebudou vytvářet menší družstva, anebo naopak, aby ekonomickým rozborem dospěli k závěru, že je nezbytné, aby rozbourali velké celky, které jsou neústrojné a utvořili družstva menší.
To je jedno ze základních ustanovení, které vystihuje přechodnost filozofie i cestu do budoucnosti podle tohoto zákona. Z tohoto důvodu lze považovat tento zákon za dobře zpracovaný, vyhovující zájmům jednotlivců, družstevních rolníků i celé společnosti.
Chtěl bych se dotknout ještě toho, co zde říkal pan poslanec Fišera. Hovořil o obtížích, které nás budou očekávat. To je věc, o které není třeba dále diskutovat a není k tomu třeba nic víc přičiňovat. Na druhé straně zde ovšem byly připomínky, abychom družstva nějakým zákonným přímusem svázali k tomu, že musí určitým způsobem hospodařit. Nelze po mém soudu družstva takto svazovat a současně se domnívat, že je můžeme vtělit do tržní ekonomiky.
Pokud družstva mohou hospodařit tak, jak říká
§ 2 odst. 1 a charakterizuje je jako dobrovolná sdružení
k provozování zemědělské, potravinářské
a další hospodářské a jiné
činnosti a k uspokojování a podpoře
svých zájmů a jejich sféry jsou vymezeny
od zemědělské půdy přes lesy
až na rybníky, domnívám se, že
to je začátkem hospodaření družstev
a nikoliv plnění direktivních příkazů,
že to je tou silou, která má nás dovést
k tomu, aby družstvo fungovalo nikoliv jako chemická
velkovýroba otrávených potravin. Máme
konečně možnost se odtrhnout od minulosti a
udělat ze zemědělství všemi těmito
formami zemědělství takové, které
slouží naší společnosti a zemědělcům
samotným. Domnívám se proto, že by zákonná
předloha měla být schválena v podobě,
jak byla referována. Děkuji.
Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji poslanci Stomemu. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? (Ne.) Nikdo. Rozprava je skončena.
V průběhu rozpravy bylo předloženo 13 konkrétních návrhů na změny. Chtěl bych se zeptat ministra zemědělství, jestli chce na tyto věci reagovat a pak bych doporučil schůzi přerušit tak, aby se mohly sejít ústavně právní výbory za účasti zemědělských výborů a navrhovatelů, aby z těchto návrhů bylo možno udělat závěr.
Prosím ministra zemědělství dr. Burského,
aby se ujal slova.
Ministr zemědělství a výživy ČSFR O. Burský: Vážené Federální shromáždění, dovolte, abych reagoval na některé připomínky a návrhy.
Pan poslanec Axmann si posteskl, že návrh tohoto zákona o zemědělském družstevnictví nebyl v dostatečném časovém předstihu projednán. Uvedl bych několik údajů. Dne 26. 2. t. r. jsme měli návrh znění připraven k vydání v Zemědělských novinách a Rolnických novinách. Rovněž to bylo s redakcemi těchto novin dohodnuto. Vzhledem k tomu, že bylo rozhodnuto - aby nenastala časová prodleva - nebylo doporučeno zveřejnění. Nicméně 5. 2. jsme již začali spolupracovat s ústředním výborem Svazu družstevních rolníků, kdy byla svolána porada, které se zúčastnili představitelé ústředního výboru svazu a pracovníci federálního ministerstva zemědělství a výživy, kde o návrhu bylo hovořeno.
Pan poslanec Axmann dále navrhl, aby byl přeformulován § 50 odstavec 5. Myslím, že je to zbytečné, protože jestliže pro stavbu budov byla půda vykoupena, tak je vlastně vlastníkem družstvo a není nutno tuto půdu opět proplácet.
Paragraf 60 nelze vypustit vzhledem k tomu, že vláda si ponechá možnost usměrňování vynakládání prostředků na mzdy a odměny i v ostatních resortech u soukromníků. Jestliže by § 60 byl vypuštěn, tak by vláda neměla možnost usměrňovat tuto sféru v zemědělských družstvech.
Poslanec Tolar požadoval pozměnit § 15 odstavec 3 tohoto zákona, kde se hovoří o tom, že členská schůze musí být svolána, požádá-li o to písemně alespoň jedna třetina všech členů družstva nebo kontrolní komise. Zde paragraf nehovoří o tom, že by o to požádala jedna třetina kontrolní komise. V ústavně právních výborech byl tento odstavec velice perfektně probrán. Poslanci se shodli na tom, že je to dikce správná a znamená, že o to požádá celá kontrolní komise, ne jen jedna třetina. Jedna třetina se týká všech členů družstva - nebo celá kontrolní komise. Pak požadoval, aby v zákoně byl uveden nový název Rolnický družstevní svaz, což - myslím si - je v pořádku.
Pan poslanec Kovář požaduje vypustit § 51. Tento paragraf nelze vypustit, chceme-li dále sledovat zájem původního vlastníka.
V § 46 požaduje doplnit odstavec 3, aby byl vyžádán písemný souhlas vlastníka. V zemědělských výborech byla právě připomínka, aby v původní dikci "družstvo může se souhlasem vlastníka" bylo vypuštěno "souhlas vlastníka". Bylo to zdůvodněno tím, že by pak družstvo nemohlo provádět žádné stavby a zřizovat na pozemcích stavby pro činnost družstva atd., jak je to pod písmeny a) až c) , vzhledem k tomu, že by asi žádný vlastník souhlas nedal. Na žádost zemědělského výboru, jehož členem je pan poslanec Kovář, tedy tato možnost byla vypuštěna.
Dále požadoval převzetí dikce ze zákona číslo 123. To nelze, protože tam budovy zůstaly ve vlastnictví občanů, protože zákon 123 vlastně odstraňuje deformace, které vznikly z uplatňování vládního nařízení číslo 50. Podle zákona o zemědělském družstevnictví přešly budovy do vlastnictví družstva, takže je nelze vrátit.
Další připomínka poslance Fišery, to je totéž, co jsem řekl panu poslanci Kovářovi, protože zákon číslo 123 se vztahuje jen na odstraňování následků uplatňování vládního usnesení č. 50. Tam je to kvalitativně jiné.
Pan poslanec Andrýsek požaduje vypustit § 60, o tom jsem hovořil.
Požaduje doplnit § 9 o přesné vymezení, co bude vráceno. Myslím si, že je to zbytečné, protože v § 9 je pod odstavcem 1 uvedeno, že členská schůze rozdělovaného družstva určí, jak se družstvo rozdělí, jak se rozdělí jeho majetek a závazky.
Pan poslanec Faibián požadoval zkrácení šestiměsíční lhůty na dva měsíce. Rovněž tento návrh padl v zemědělských výborech, ale shodli jsme se na názoru, že vzhledem k tomu, že zemědělská výroba je specifická svým biologickým charakterem, takže je vhodné šest měsíců ponechat.
Pan poslanec Novosád navrhoval doplnit § 50 - vrací
se požadovaná výměra sdružené
půdy, pokud možno v ucelené podobě,
pokud se vlastník nedohodne s družstvem jinak. Myslím,
že to je v § 50 řečeno - vrací
se celá výměra sdružené půdy,
pokud se vlastník nedohodne s družstvem jinak.
Poslanec SL K. Novosád: Já jsem to
formuloval jinak: vrací se požadovaná výměra
sdružené půdy pokud možno v ucelené
podobě, pokud se vlastník nedohodne s družstvem
jinak. Není tam "celá", ale místo
toho je tam "požadovaná".
Ministr zemědělství a výživy
ČSFR O. Burský: Pane poslanče, myslím
si, že za čárkou, jak je tam napsáno
- pokud se vlastník nedohodne s družstvem jinak -
dává široký prostor pro dohodu vlastníka
s družstvem. Takže uvádět nějaké
přesné formulace, které vy požadujete,
by bylo - podle mého názoru - zbytečné.
Poslanec SL K. Novosád: To je tam dané zcela
záměrně. Vysvětloval jsem to na příkladu:
Dotyčný vlastnil 50 hektarů, dnes je schopen
obdělávat jen 15 hektarů. Když mu družstvo
vrátí 50 hektarů, on těch 35 neobdělá.
Z tohoto důvodu se domnívám, že by měl
být tento odstavec přesněji specifikován.
Ministr zemědělství a výživy
ČSFR O. Burský: Ale pokud se vlastník
nedohodne s družstvem jinak. Takže vlastník se
může s družstvem dohodnout tak, že mu družstvo
vrátí jen 15 hektarů.
Předsedající místopředseda
FS B. Kučera: Nedoporučoval bych, abychom zde
o tom vedli diskusi, protože všichni navrhovatelé
se budou moci zúčastnit jednání ústavně
právních výborů a tam se věci
vyjasní.
Ministr zemědělství a výživy
ČSFR O. Burský: Jinak bych chtěl
poděkovat pánům poslancům Habovštiakovi,
Slámovi a Stomemu za to, že podpořili přijetí
návrhu zákona. Děkuji vám.
Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji panu ministru Burskému.
Doporučuji nyní, abychom přerušily společnou schůzi sněmoven, aby se sešly ústavně právní výbory. Za účasti předsedů zemědělských výborů je zván i představitel Rolnického družstevního svazu, který sedí na tribuně. Tak bude možné zohlednit i některé názory, které zazněly na konferenci. Dále doporučuji, aby se zúčastnili této schůze i navrhovatelé, aby bylo možno věci vyjasnit a zpravodajská zpráva mohla obsáhnout i návrhy, které lze do zpravodajské zprávy zahrnout. O těch, které tam zahrnuty nebudou, budeme pak hlasovat - pokud na nich budou navrhovatelé trvat - zvlášť.
Přerušuji nyní naše jednání na jednu hodinu - další společná schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů začne v 10.50 hodin.
Upozorňuji, že výbory se sejdou v místnosti
č. 274.
(Jednání přerušeno v 10.11 hodin.)
(Jednání opět zahájeno ve 12.11 hodin.)
Předsedající místopředseda
FS B. Kučera: Budeme pokračovat v přerušené
schůzi a prosím společného zpravodaje
poslance Luxe, aby vás informoval o jednání
ústavně právních výborů.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec J. Lux: Dámy a pánové, budeme pokračovat v projednání všech 13 pozměňovacích návrhů s tím, že většina po vysvětlení a rozsáhlé diskusi byla stažena, takže nám zůstává jedna změna, která bude začleněna do zpravodajské zprávy, a dva pozměňovací návrhy, o kterých budeme hlasovat.
První změna je § 46 odst. 2, který zní: "Právo družstevního užívání je bezúplatné, opravňuje družstvo k tomu, aby s péčí řádného hospodáře užívalo sdružené pozemky pro plnění všech úkolů" a doplňuje se - "především pro zajištění zemědělské výroby".
Jelikož se jedná o víceméně proklamativní
prohlášení, doporučujeme, aby toto bylo
zařazeno do zpravodajské zprávy s tím,
že o tom nebudeme hlasovat.