Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Společný zpravodaj výborů SL poslanec P. Toman: Nakonec byl předložen ing. Cuhrou návrh na paušální odškodnění ve výši 100 tisíc Kčs za zemřelého ve vazbě nebo ve výkonu trestu. Ing. Cuhra je členem ústavně právního výboru. Po projednání vzal svůj pozměňovací návrh zpět, takže není o čem hlasovat.

Předsedající místopředseda FS I. Mičieta: Poslanec Cuhra souhlasí?

Poslanec SN J. Cuhra: (Z místa.) S podmínkou, že to bude ve společné zprávě.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec P. Toman: To je ve společné zprávě.

Předsedající místopředseda FS I. Mičieta: Takže o tomto nie je potrebné hlasovať. To je všetko? Teraz bysme pristúpili k hlasovaniu o zákone ako celku. V Snemovni ľudu sú prítomní 132 poslanci, v Snemovni národov 45 poslancov zvolených v Českej republike a 47 poslancov zvolených v Slovenskej republike. Obidve snemovne sú uznášania schopné.

Najprv prosím o hlasovanie poslancov Snemovne ľudu.

Kto z nich súhlasí s návrhom zákona v znení spoločnej správy výborov snemovne a podľa odporúčania spoločného spravodajcu výborov Snemovne ľudu, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) 119 hlasov. Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Kto sa zdržal hlasovania? (Patnáct.) Päťnásť.

Poslanci Snemovne ľudu zákon schválili. (Potlesk.)

Ďalej budú hlasovať poslanci Snemovne národov.

Kto z poslancov súhlasí s návrhom zákona v znení spoločnej správy výborov Snemovne národov a podľa odporúčania spoločného spravodajcu výborov Snemovne národov, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) (Osmdesát šest.) Osemdesiatšesť.

Je niekto proti? (Dva.) Dvaja.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Devět.) Deväť.

Ďakujem, poslanci Snemovne národov tiež zákon schválili. (Potlesk.)

Vzhľadom na súhlasné uznesenie oboch snemovní konštatujem, že Federálne zhromaždenie Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky schválilo zákon o súdnej rehabilitácii. Ďakujem vám. (Potlesk.)

(Poznámka redakce: usnesení FS č. 178, SL č. 268, SN č. 278)

Teraz budeme pokračovať v spoločnej schôdzi a bude ju riadiť podpredseda Federálneho zhromaždenia J. Jenerál.

(Řízení schůze převzal místopředseda FS J. Jenerál.)

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Vážené poslankyně, vážení poslanci, podle schváleného pořadu 27. společné schůze nyní projednáme

Dříve než požádám poslance Ladislava Lise, aby se ujal slova, dovolte mi, abych mezi námi přivítal prezidenta Československé konfederace odborových svazů a předsedu odborového svazu Kovo Igora Pleskota. (Potlesk.)

Prosím pověřeného poslance Ladislava Lise, aby návrh odůvodnil za navrhovatele, kterým je iniciativní skupina poslanců Federálního shromáždění.

Poslanec SN L. Lis: Pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, vážení hosté, požádala mne Československá konfederace odborových svazů, abych na společné schůzi obou sněmoven Federálního shromáždění předložil návrh odborového zákona. Úvodem při jeho projednávání mi dovolte, abych přiblížil jeho některé politické a právní aspekty.

Je to poprvé, co se Federální shromáždění zabývá otázkami odborového hnutí a spoluprací s odbory. Jde o významný politický a právní akt, který legalizuje dovršení přestavby odborů i jejich přechod od starých struktur reprezentovaných Revolučním odborovým hnutím a jejich vrcholným orgánem - Ústřední radou odborů v nové demokratické odbory, které jsou nezávislé na politických stranách, na zaměstnavatelích i na vládě. Jestliže staré odborové struktury plnily v podstatě úkol převodové páky diktatury jedné politické strany, pak nové odbory si jako svůj nejvlastnější smysl činnosti určily obhajobu zaměstnaneckých a sociálních zájmů všech občanů.

Utvoření těchto nových odborových struktur, které vyjadřují profesní i společenské zájmy pracujících ze všech oborů lidské činnosti, můžeme považovat za jeden z nejvýznamnějších výsledků naší demokratické revoluce. Na začátku cesty k novým odborům bylo úsilí mnoha občanských iniciativ - a chtěl bych především připomenout Chartu 77, která vycházejíc z helsinských dokumentů, se odvolávala na občanská práva, zdůrazňovala právo na svobodné sdružování lidí a práci, neboť to vždy považovala za důležitý předpoklad pro fungování demokratické společnosti. Zápas občanských iniciativ o lidská práva byl tedy zároveň zápasem o právo na nezávislé odbory.

Již koncem listopadu 1989 vznikaly na mnoha závodech v Čechách, na Moravě i na Slovensku stávkové výbory, které pracovaly pod záštitou občanských fór a výborů veřejnosti proti násilí. Tyto stávkové výbory za aktivní pomoci OF a VPN organizovaly generální stávku dne 27. listopadu. Tím byl také dán rozhodný popud ke změnám i v odborovém hnutí, neboť právě postoj starého Revolučního odborového hnutí ke generální stávce byl pádným důkazem, že staré odborové struktury neslouží zájmům pracujících, že bývalí odboroví funkcionáři jsou zcela izolováni od občanů, neznají jejich požadavky a nejsou ani schopni, ani ochotni je podporovat. Proto generální stávka dne 27. listopadu nebyla jen hromadným protestem proti státnímu totalitnímu zřízení, ale i protestem proti stávajícím starým totalitním strukturám v odborech. Proto po generální stávce se mohla za přímé účasti občanských fór rozvinout v naprosté většině našich závodů činnost stávkových výborů, a to především organizováním voleb do závodních výborů odborových organizací, které ve svém důsledku vedly k demokratizaci jednotlivých odborových svazů a postupně celého odborového hnutí.

V tomto úsilí podporovalo stávkové výbory, zejména Občanské fórum a Veřejnost proti násilí. Připomínám zde společné prohlášení sdružení stávkových výborů a Koordinačního centra Občanského fóra na všech důležitých jednáních s akčním výborem Revolučního odborového hnutí.

Během krátkých tří měsíců tak vznikly v Československu nové odbory, změnily náplň činnosti i svou organizační strukturu, a to demokratickou volbou zdola. Představují tak v naší zemi rozhodující sílu, která má demokratický charakter. Dnes, kdy ožily nacionalistické tendence, jsou to odboráři sdružení v nových odborech, kteří již dříve než Federální shromáždění vyřešili tzv. "československou otázku". Slovenská konfederace odborů se na svém sjezdu prohlásila za součást Československé konfederace odborových svazů. Mimo tuto Československou konfederaci je dnes pouze Konfederace uměleckých svazů, ale i zde se usiluje o dohodu o společném postupu. Výstavba nového odborového hnutí byla tedy završena přes všechny obtíže a překážky zrušením Revolučního odborového hnutí a Ústřední rady odborů a vytvořením Československé konfederace odborových svazů. Je důležité si v této souvislosti uvědomit, že v jiných východoevropských zemích je situace naprosto jiná. Dochází tam k rozštěpení odborového hnutí na několik frakcí, nebo tam vznikají vedle starých odborů nové odbory. K takovému roztříštění a rozštěpení u nás nedošlo. Celá nejnovější historie odborového hnutí dokazuje, že pluralita neznamená rozklad, ale naopak, že znamená dosažení vyšší jednoty, dosažení společného postupu na základě tříbení nejrůznějších, často i protikladných názorů a postojů.

Jsem rád, že od samého počátku mně byla dána důvěra a mohl jsem se na formování našich nových odborů, jako člen Občanského fóra, aktivně podílet. Dnes v České a Slovenské Federativní Republice působí 73 odborových svazů, z nichž Československá konfederace odborových svazů sdružuje 53 odborových svazů. Tato odborová konfederace zaujímá již nyní stanoviska k připravovaným zákonům. Jako příklad chci uvést postoj odborových organizací k nedávno přijatému zákonu o sdružování. Odboráři totiž jsou toho názoru, že došlo oproti bývalému stavu k jistému zhoršení. Pozastavují se zejména nad formulací zákona o povinnosti registrace, která je podmínkou vzniku organizace. Ve skutečnosti by nemělo jít o registraci, ale o evidenci. Vznikne-li nová odborová organizace, musí být evidována a nikdo jí nemůže bránit v činnosti, splňuje-li podmínky zákona. Domnívám se, že bude nutné podrobněji interpretovat v tomto smyslu zákon o sdružování, a to v souladu s úmluvami Mezinárodní organizace práce. Odbory předložily návrh na změnu zákona o sdružování. Chtěl bych podotknout, že případné připomínky našich odborových organizací by bylo možné vyřešit zvláštním předpisem o odborových organizacích.

Navrhovaný zákon by měl odstranit dřívější odborový monopol Revolučního odborového hnutí tím, že podle § 1 by přenesl pravomoci bývalého Revolučního odborového hnutí na nově vzniklé svobodné a nezávislé odborové struktury i na jakékoli další odborové organizace, které mohou vzniknout v budoucnosti. Změna by se dotýkala asi stovky normativních právních aktů, včetně zákona č. 37 z roku 1959, o závodních výborech, a zákoníku práce, kde dosud je výslovně uváděno již neexistující ROH. Tím by se také náš právní řád vyrovnal s ratifikovanou úmluvou Mezinárodní organizace práce č. 87 z roku 1963, o svobodě odborů a ochraně práva odborů sdružovat se, a s Mezinárodním paktem k hospodářským, sociálním a kulturním právům.

Pokud jde o rozsah oprávnění odborových orgánů, jejich součinnost a spolurozhodování, stagnuje § 2 dosavadní právní úpravy, ovšem v souladu se vzniklou pluralitou odborů. Při řešení pracovně právních vztahů individuálních i kolektivních a při sjednávání kolektivních smluv musí zaměstnavatelská organizace plnit stanovené povinnosti vůči všem zde existujícím odborovým organizacím, protože dosavadní pravomoc odborů se přenáší na všechny.

Ustanovení, řešící nová hlediska v oblasti individuálních pracovních vztahů, jsou obsažena v § 3. Podle nich bude každá odborová organizace zastupovat svého člena. Pokud pracovník členem odborů není, může si určit odborovou organizaci, která ho bude zastupovat. Obdobný přenos práv a povinností na nové odbory je uplatněn v legislativním procesu.

Při vydávání právních předpisů stanoví § 5 příslušnost k odborovým federacím a konfederacím odborových svazů a sdružení. Pokud se týká jednotlivých odvětví, jsou pro legislativní účely příslušné odborové svazy a sdružení.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, doporučuji Federálnímu shromáždění, aby zákon přijalo v navrhovaném upraveném znění.

Měli bychom přivítat vznik nových odborů, popřát jim mnoho zdaru a vyslovit přesvědčení, že vzájemná spolupráce odborů s ústavními orgány přispěje k realizaci demokratické společnosti. Děkuji vám.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Lisovi.

Návrh projednaly výbory ústavně právní a pro sociální politiku. Prosím společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu poslance Jindřicha Konečného, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec J. Konečný: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, vážení hosté, předložený návrh zákona o zabezpečení plurality odborů pečlivě projednaly výbory pro sociální politiku a výbory ústavně právní. Můj předřečník Ladislav Lis vystihl podstatu a problematiku odborové plurality. Dovoluji si citovat z Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech část III čl. 8 odst. 1: "Státy smluvních stran paktu se zavazují zajistit a) právo každého na zakládání odborových organizací a právo přistupovat do odborových organizací podle vlastního výběru, podléhající pouze stanovám příslušné odborové organizace, k uplatňování a ochraně svých hospodářských a sociálních zájmů. Výkon tohoto práva nesmí být omezen žádným omezením, kromě těch, která jsou stanovena zákonem a která jsou nezbytná v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti nebo veřejného pořádku nebo k ochraně práv a svobod druhých."

Vážení přítomní, dámy a pánové, podíváme-li se na současný stav odborového hnutí, jsou evidentní některé základní změny. Za prvé: po zániku totalitního Revolučního odborového hnutí vznikl odborový pluralismus. Základem tohoto pluralismu jsou odborové svazy, které tvoří konfederaci, a to Československou konfederaci odborových svazů a Konfederaci pracovníků umění a kultury. Zásadou je demokratický princip zdola nahoru. Základní organizace budou mít větší pravomoc, a to i v otázce finanční. Konfederace koordinuje společné zájmy lépe než direktivní řízení.

Vážení přítomní, podívejme se, jak v posledních měsících se tento proces tvoření nových odborů odehrával. Po 17. listopadu loňského roku se vytvořilo nové hnutí, stávkové výbory plus fórum koordinačních výborů pracujících. Obě hnutí chtěla přepracovat odborovou strukturu a posléze splynula. Toto úsilí o nové odborové hnutí podporovalo pouze Občanské fórum a Verejnosť proti násiliu. Politické strany té doby, ať již Komunistická strana Československa, strana socialistická nebo také strana lidová, už o odborech nehovořily. Nehovoří o nich ani dnes, mimo sociální demokracii, která opět byla obnovena.

Za práva pracujících nově se tvořící společnosti důsledně bojovalo, a dlužno říci bojuje i v současné době, opět Občanské fórum a Veřejnost proti násilí. Tehdy, v těchto krásných historických hodinách a dnech rodící se nové společnosti se ukázala opravdová nesobecká jednota našich obou národů a národností, žijících v této republice, v boji za práva pracujících a lepší spravedlivější život naší země.

Vážení přítomní, dámy a pánové, chci zdůraznit, že jde o nové metody odborové práce. Odbory byly v předchozím režimu objektem pasivní sociální politiky, která spočívala v tom, že se poskytovala forma rekreace a jakési lázeňské péče. Přitom byly znehodnoceny další fondy, zvláště pokud jde o fond lidí. Deklasovaly se všechny vrstvy, zvláště ty vrstvy, které ztratily své skutečné profesionální postavení.

Nové odbory chtějí zaktivnit politiku. Co to znamená "zaktivnit politiku" ? To znamená, že je míněna i sociální politika. Chceme tím říci. že nebudeme čekat, až vláda, ke které máme důvěru, za nás vyřeší problémy. My sami budeme navrhovat určitá řešení. Přechodné období je problémem, ve kterém se mění hospodářská i politická struktura naší společnosti. Jde o to stanovit určitá pravidla. Odbory vždy budou hájit zájmy pracujících, týkající se sociálních jistot. Tím, že odbory budou deklarovat svoji nezávislost na státu, na zaměstnavatelích, budou od vlády požadovat určité sociální jistoty, a tím i sociální politiku.

To co platí v politice, platí i v ekonomice. Otázka moci je jistým způsobem i kritériem. Odbory usilují o spoluúčast na této moci. Tato spoluúčast také znamená být nezávislými. Odbory tedy musí být nezávislé.

Je třeba si uvědomit, že právě v období, které prožíváme, to znamená v období, kde strukturální změny nejsou hotové, dochází k mocenskému boji. V tomto okamžiku se dostává do popředí otázka legislativy. Odbory více než kdy jindy budou zaujímat stanoviska k této problematice. Myslím, že vláda především uvažuje ekonomicky. Do tohoto pohledu vnesou odbory svůj pohled z hlediska sociální politiky.

Chtěl bych ještě zdůraznit, že v naší současné společnosti patří odbory skutečně k nejdemokratičtější organizaci, protože jsou voleny zdola a důsledně respektují a prosazují zájmy svých voličů.

Pokud jde o návrh zákona samotného, byl konzultován s výbory, o kterých jsem hovořil v úvodu. Dále jej konzultovala řada poslanců mimo tyto výbory a také vláda a konfederace odboru. Došlo k úpravám vůči původnímu návrhu a k rozšíření o jeden bod. Se všemi úpravami a dodatky jste se mohli seznámit ve společné zprávě výborů (tisk 399).

Jako společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu doporučuji schválit předložený návrh zákona o zabezpečení plurality odborů s úpravami, uvedenými ve společné zprávě výborů Sněmovny lidu a Sněmovny národů. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Jindřichu Konečnému. Slovo má společný zpravodaj výborů Sněmovny národů poslanec Zoltán Sidó. Prosím aby se ujal slova.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec Z. Sidó: Vážené Federálne zhromaždenie, v súčasnej dobe sme svedkami formovania nezávislého rôznorodého hnutia. Prijatím nových právnych úprav a hlavne vznikom novej spoločensko-politickej situácie boli odstránené prekážky, ktoré bránili zakladaniu samotných nezávislých odborových organizácií. Tomuto stavu však nezodpovedajú platné právne predpisy, pretože vychádzajú z monopolného postavenia ROH a oprávnenie podľa nich náležalo výhradne ÚRO a ďalším orgánom tejto pred tým jedinej uznávanej odborovej organizácie.

Takýto právny stav je naďalej neudržateľný. Preto sa navrhuje taká zmena, aby všetky oprávnenia ROH náležali všetkým odborovým orgánom a organizáciám bez rozdielu. Jedine tak sa naplní článok 6. Medzinárodného paktu o hospodárskych, sociálnych a kultúrnych právach, ktorý zabezpečuje práva každého na zakladanie odborových organizácií a práva každého vstupovať do odborových organizácií podľa vlastného výberu, teda medzinárodný právny záväzok, ktorý u nás po dlhé roky nebol rešpektovaný.

Návrh zákona bol prikázaný na prerokovanie výborom pre sociálnu politiku a ústavno právnym výborom Snemovne ľudu a Snemovne národov, ktoré s ním vyslovili súhlas. Pri rokovaní Ústavno právneho výboru boli prítomní zástupci Konfederácie odborových zväzov i Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí. Výsledok rokovaní je zhrnutý v spoločnej správe výborov, ktorú máte k dispozícii. Doplnil by som ju, samozrejme, vecou - názov republiky sa mení na Českú a Slovenskú Federatívnu Republiku.

Doplním spoločnú správu výborov o pozmeňujúci návrh poslanca Bendu, ktorý v § 2 odsek 1, poslednú vetu navrhuje zmeniť takto: "Keď sa orgány všetkých zúčastnoných odborových organizácií nedohodnú v dobe najneskoršie do 15 dní od požiadania, či súhlas udelia alebo nie, je rozhodujúce stanovisko orgánu odborovej organizácie s najväčším počtom členov zamestnávateľskej organizácie". S týmto pozmeňujúcim návrhom poslanca Bendu predkladateľ súhlasil.

Poslanec Lis vo svojom úvodnom slove dostatočne vysvetlil zmysel návrhu zákona. Ako zástupca ústavno právnych výborov dodávam, že ústavno právna stránka návrhu zákona je v poriadku. Podľa čl. 37/3 ústavného zákona č. 143/1968 Zb. v znení neskorších ústavných zákonov, kde to vyžaduje jednota právneho poriadku, uskutočňuje totiž Federálne zhromaždenie zásadnú zákonodarnú úpravu i vo veciach spolčovania.

Ako spoločný spravodajca výborov Snemovne národov odporúčam Snemovni národov návrh zákona schváliť, a to v znení spoločnej správy výborov (tlač 399) a pozmeňovacieho návrhu poslanca Bendu v poslednej vete § 2, odsek 1.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Zoltánovi Sidó. Písemně se do rozpravy nepřihlásil nikdo. Ptám se zda chce někdo z poslanců vystoupit? Dávám slovo poslanci Soldátovi.