Pondělí 23. dubna 1990

Poslanec SL J. Pospísil: Pane předsedající nezlobte se, ale v první fázi jste řekl, že budeme hlasovat o odvolání a potom, když jsme měli zvedat ruku, tak jste řekl o odvolání a zvolení. Proto jsem se zdržel hlasování, protože jsem nevěděl, o čem hlasuji a vidím, že to nevíte ani vy.

Předsedající místopředseda FS I. Mičieta: Ďakujem za faktickú poznámku. Ešte raz odporúčam hlasovať o provom návrhu na voľbu a zbavenie funkcií sudcov Najvyššieho súdu. (Hluk v sále.)

Tu je zle pripravený tento text. Teraz by sme mali hlasovať o zvolení. Prosím, aby sme hlasovaním vyjadrili súhlas so zvolením panej a pánov Paldusa, Pokorného, Dudka, Červenku, Muránskej, Púryho, Henrycha a Malíka za sudcov Najvyššieho súdu Českej a Slovenskej Federatívnej republiky prosím poslancov Snemovne ľudu, aby vyjadrili svojím súhlasom, kto je za týchto menovaných. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Kto je proti? (Nebyl počet uveden.)

Kto sa zdržal hlasovania? (Patnáct.) Päťnásť.

Prosil by som poslancov Snemovne národov, hlasujú spoločne.

Kto je za, aby boli zvolení páni, ktorých mená som prečítal, za sudcov Najvyššieho súdu ČSFR? (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa hlasovania? (Jedenáct.) Jedenásť.

Môžem konštatovať, že Federálne zhromaždenie Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky zvolilo JUDr. Františka Paldusa, JUDr. Milana Pokorného, CSc., JUDr. Josefa Dudka, JUDr. Ladislava Červenku, CSc., JUDr. Júliu Muránsku, kpt. JUDr. Františka Púryho, pplk. Jozefa Henrycha a pplk. Juraja Malíka za sudcov Najvyššieho súdu Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky.

Teraz budeme hlasovať o druhom návratu, v ktorom sa navrhuje, aby za sudcov z povolania vojenských súdov bol zvolený major JUDr. Jiří Rybář.

Snemovňa ľudu - 140 prítomných poslancov, z Českej republiky 48, a zo Slovenskej republiky 45.

Prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov; hlasujú opäť spoločne.

Kto z poslancov tejto snemovne súhlasí s návrhom, obsiahnutým v parlamentnej tlači č. 387, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.)

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Devět.) Deväť.

Snemovňa národov s návrhom súhlasila, prejdeme do hlasovaniaposlancov Snemovne ľudu.

Kto z poslancov Snemovne ľudu súhlasí s návrhom obsiahnutým v parlamentnej tlači č. 387, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Čtrnáct.) Štrnásť.

Je niekto proti? (Jeden.) Jeden.

Takisto Snemovňa ľudu návrh schválila.

Po uskutočnenom hlasovaní môžem konštatovať, že Federálne zhromaždenie zvolilo majora JUDr. Jiřího Rybářa za sudcu z povolania vojenského súdu.

A teraz by sme sa vrátili ...

Poslanec SL J. Pospíšil: O čem bylo první hlasování, to by mě zajímalo. První hlasování byla volba nebo odvolání?

Předsedající místopředseda FS I. Mičieta: Teraz sme hlasovali o druhom návrhu, v ktorom sa navrhuje, aby za sudcu z povolania vojenského súdu bol zvolený JUDr. Jiří Rybář.

(Hlas z pléna: Ještě jsme nehlasovali o návrhu na JUDr. Vavrečku a JUDr. Hrabovského.)

Předsedající místopředseda FS I. Mičieta: To bolo v tom prvom. (Hlasy z pléna.) Tam sme hlasovali en bloc o odvolání a zvolení.

(Poznámka redakce: usnesení FS č. 185, SL č. 275, SN č. 285)

(Poznámka redakce: usnesení FS č. 186, SL č. 176, SN č. 286)

Dovoľte, aby sme pristúpili k ďalšiemu bodu

23

Návrh Ústavnoprávneho výboru Snemovne ľudu a Snemovne národov na zrušenie uznesenia Federálneho zhromaždenia z 8. schôdze Snemovne ľudu a zo 7. schôdze Snemovne národov z 27. mája 1970, (tlač 389.)

Z poverenia Ústavnoprávnych výborov odôvodní stanovisko poslanec JUDr. Vladimír Mikule, ktorý je medzi nami. Dávam mu týmto slovo.

Poslanec SN V. Mikule: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, předseda Federálního Nejvyššího soudu JUDr. Motejl se obrátil na Federální shromáždění s návrhem, aby bylo zrušeno usnesení 8. schůze Sněmovny lidu a 7. schůze Sněmovny národů Federálního shromáždění ze dne 27. května 1970 o odvolání tehdejších soudců Nejvyššího soudu JUDr. Otakara Adamce, JUDr. Milady Hoferové, JUDr. Júlia Lehotského, JUDr. Františka Palduse, JUDr. Josefa Šilinka, JUDr. Lubomíra Velety z funkcí soudců Nejvyššího soudu.

Věc byla přidělena k projednání v ústavně právním výboru obou sněmoven, které doporučí sněmovnám, aby těmto námětům vyhověly a uvedená usnesení byla zrušena.

Ústavně právní výbory vycházely zejména z toho, co v roce 1970 při zdůvodňování návrhů na odvolání těchto soudců z funkcí uvedl tehdejší člen předsednictva ÚV NF ČSSR poslanec Rudolf Rejhon. Máte všichni před sebou materiály. Protože tam došlo k určité technické chybě a dostaly jste toho podstatně více, než jste k této věci potřebovali, podívejte se laskavě na stránku, která začíná slovy: "Člen předsednictva ÚV NF poslanec R. Rejhon ...". Na této stránce je uvedeno všechno potřebné, co potřebujeme znát, abychom mohli posoudit, zde uvedená usnesení Federálního shromáždění mají být zrušena. Přeje si někdo, abych text ještě přečetl? (Nikdo.) Myslím, že to není potřeba.

Za druhé vycházely ústavně právní výbory při posuzování věci z usnesení 26. společné schůze Federálního shromáždění, tisk 332, kterým byla zrušena některá usnesení Federálního shromáždění v souvislosti s problematikou 21. srpna 1968 a období po něm.

Z obou těchto podkladů je zcela zřejmé, že uvedení soudcové Nejvyššího soudu byli odvoláni výlučně jen pro svoje postoje, postoje vyloženě politické povahy, které vyjádřili po 21. srpnu 1968, a že by tedy návrhu předsedy federálního Nejvyššího soudu bylo vyhověno.

Předsedající místopředseda FS I. Mičieta: Kto z poslancov má pripomienky, alebo odporúčania? (Nikdo.) Nikto.

Hlási sa niekto do rozpravy? (Nikdo.) Nikto.

V Snemovne ľudu je prítomných 136 poslancov, v Snemovne národov 46 poslancov zvolených v Českej republike a 40 poslancov zvolených v Slovenskej republike.

Sme uznášania schopní.

Môžeme pristúpiť k hlasovaniu.

Najprv prosím o hlasovanie poslancov Snemovne ľudu.

Kto z nich súhlasí s návrhom uznesenia uvedeným v parlamentnej tlači 389? (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Jeden.) Jeden.

Poslanci Snemovne ľudu uznesenie schválili.

A teraz prosím poslancov Snemovne národov.

Kto z nich súhlasí s návrhom uznesenia uvedeného v tlači 389? (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Čtyři.) Štyria.

Taktiež poslanci Snemovne národov navrhnuté uznesenie schválili.

Vzhľadom na súhlasné uznesenie obidvoch snemovní konštatujem, že Federálne zhromaždenie schválilo uznesenie uvedené v tlači 389.

(Poznámka redakce: usnesení FS č. 184, SL č. 274, SN č. 284)

Ďalej je na programe

15

Vládny návrh zákona o nájme a podnájme nebytových priestorov (tlač 315) a spoločná správa výborov Snemovne ľudu a výborov Snemovne národov (tlač 393).

Z poverenia Federálnej vlády predniese výklad jej podpredseda doc. Valtr Komárek. Prosím, pán podpredseda, máte slovo.

Místopředseda vlády ČSFR V. Komárek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, omlouvám se, že vás zdržuji úvodním slovem k zákonu, který zajisté nemá prvořadý politický ani hospodářský význam, nicméně jeho praktický dosah je značný, a proto jsme byli nuceni se zabývat jeho přípravou a předložit vám jej k posouzení a schválení.

Jde o to, že až dosud právě v oblasti pronajímání nebytových prostor (což je poněkud název) jde především o obchodní a úřední místnosti v obytných domech a až dosud se disponování poměrně rozsáhlým fondem místností řídilo čistě administrativními předpisy. Platí zde již 4O let starý zákon č. 111/1950 Sb., a k tomu příslušné vládní nařízení, které prakticky veškerou moc přidělování nebytových prostor vložilo na národní výbory, které měly bez jakékoliv možnosti odvolání právo přidělit nebo nepřidělit, uzavřít příslušnou smlouvu o užívání, zrušit ji apod.

Smyslem tohoto zákona je přejít v celém komplexu ekonomických zákonů, určených k liberalizaci naší ekonomiky a k prvním podstatným krokům k tržnímu hospodářství, tedy ve smyslu tohoto komplexu i zde přejít na ekonomické podmínky pronájmu těchto místností. Ruší se administrativní systém přidělování těchto místností, nahrazuje se zákonem o pronájmu nebytových prostor a vlastní zákon (který má jen několik paragrafů), určuje způsob pronájmu, uzavření smluv, odvolání, stanovení cen pronájmu. Ceny se v zásadě určují dohodou mezi oběma stranami s tím, že jejich normativní nebo nepřekročitelný základ se stanoví v příslušné vyhlášce Federálního cenového úřadu.

I když jde tedy o záležitost poměrně prostou, přece jen sem spadají určité problémy, které nebylo jednoduché řešit. Nebylo by seriózní tvrdit, že se nám je podařilo vyřešit ideálním způsobem tak, aby nevznikly oprávněné námitky a obavy, protože nejsou všechny předpoklady k tomu, aby bylo dosaženo ideálního řešení. Především jde o to, že nebylo možné ještě vytvořit předpoklady k absolutně spolehlivému zabezpečení fondu národního jmění, který za těmito nebytovými prostorami stojí. Teoreticky by bylo možné požadovat, aby nejprve celý tento obrovský fond, který reprezentuje řád sta miliard, byl pečlivě oceněn a vyčleněn jako zvláštní fond národního jmění a dán zvláštním způsobem do správy a postupného prodeje nebo nájmu. To je otázka velmi náročná, jde o otázku vlastního provedení privatizace státního obchodu, státních restaurací a všech těch nešťastně postátnělých malých organizací a malých organizačních jedno tek ve službách, kterých je dohromady několik set tisíc (s obchodem a restauracemi).

Je třeba vidět, že takovýto krok, který se bude řešit na půdě Federálního shromáždění, možná současně s vydělením celého fondu národního jmění, týkajícího se státního majetku v oblasti průmyslu a dalších úseků národního hospodářství, představuje poměrně náročnou přípravnou práci a legislativní základ zde tedy bude trvat delší dobu.

Nelze však vyloučit, že budeme schopni předložit Federálnímu shromáždění jednoduší řešení alespoň v oblasti jednoduchých podmínek pro drobné živnostenské podnikání, aby zde nebyly operace tak složité.

Samozřejmě bude nutné tyto otázky dále vyjasnit, vyjádřit jednoznačně vůli Federálního shromáždění a vlády, že skutečně chceme široký fond obchodu, státních nebo postátněných obchodů, živností atd. předat soukromníkům. Zde jde o první krok, který vytváří praktické podmínky k tomu, že pronájem může být zahájen ihned, a to na ekonomickém základě. Jde to v doprovodu s nedávno přijatým zákonem o soukromém podnikání individuálních osob. Zde je další možnost k tomu, aby se mohl tento zákon realizovat v oblasti služeb, obchodu atd., pomocí pronájmu nebytových prostor.

Druhá oblast problémů vznikla z obav z ekonomického postižení, zejména v oblasti umění, především uměleckých atelierů. Členové příslušného výboru Federálního shromáždění zde měli vážné připomínky, které podle mého názoru musíme akceptovat. Netýkají se bezprostředně návrhu zákona, jako spíše doprovodné vyhlášky o cenách.

V návrhu zákona ovšem jde o úpravu § 15, kde by podléhalo vypovězení smlouvy jak politickým organizacím, v některých případech kulturních účelů i ateliérům atd., aby podléhalo souhlasu národního výboru. V tom chceme také plně vysloveným námitkám vyhovět.

Z tohoto hlediska, když byste brali tento zákon jako první krok, který liberalizuje, ekonomizuje dosavadní administrativně přikazovací vztahy v oblasti nebytových prostor, kdybyste je brali jako první krok s tím, že se dále v této oblasti bude muset celá legislativa i ekonomické podmínky zdokonalovat. Prosím, abyste zákon schválili.

Předsedající místopředseda FS I. Mičieta: Ďakujem docentovi Valtrovi Komárkovi za výklad k návrhu zákona, ktorý predložila na prejednanie poslancom federálna vláda.

Návrh bol prikázaný všetkým výborom okrem mandátových a imunitných výborov. Teraz bysom prosil spoločného spravodajcu výborov Snemovne ľudu poslanca J. Macka, aby predniesol spravodajskú správu za svoju snemovňu.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec J. Macek: Vážený pane předsedající, vážené Federální shromáždění, jako společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu mám tlumočit výsledky projednávání zákona o nájmu a podnájmu nebytových prostor, tedy užívacích vztahů. Předkládaný návrh neřeší otázky vlastnictví, a z toho vyplývá řada nedorozumění při projednávání ve výborech, národních radách a jiných institucích.

Dosavadní právní stav vychází z existence zákona č. 111/1950 Sb., o hospodaření s některými místnostmi, který administrativními metodami omezoval smluvní volnost v nakládání s nebytovými prostorami. Např. ukládal vlastníkům povinnost ohlásit existenci těchto prostor, dával možnost rušit nájemní smlouvy a přidělovat dle úvahy správního orgánu, to vše ve jménu plánu.

Není pochyb o tom, že se stal velkým účinným nástrojem likvidace soukromého podnikání a prokazatelně sloužil politické perzekuci soukromých živnostníků, církví, politických stran a různých spolků, existujících i po roce 1945.

Další etapou vývoje se stal rok 1964, kdy došlo k rozdělení občanského práva na několik odvětví, z čehož pro naši otázku je zajímavý vznik hospodářského zákoníku. Mimo jiné šlo o otázku subjektů, kterých se úprava hospodářského zákoníku dotýkala.

Podle hospodářského zákoníku se řídily vztahy mezi socialistickými, případně jinými organizacemi a vylučovaly vztahy mezi fyzickými osobami - podnikateli. Proto byl v § 348 vytvořen institut "dočasného užívání národního majetku", který vznikal u nebytových prostor na základě rozhodnutí. Naproti tomu v občanském zákoníku byl vytvořen institut "osobního užívání nebytových prostor" jako dohoda mezi správou domu a budoucím uživatelem, přičemž vznikaly uživateli povinnosti jako u uživatele bytů.

Již schválená novelizace hospodářského zákoníku zrušila koncepci hospodářského subjektu výlučně ve formě organizace a znovu vzala na vědomí jednotlivce jako hospodařící subjekt. Proto vznikla potřeba opět sjednotit režim užívání nebytových prostor. Předloha zákona v parlamentním tisku 315 je postavena na regulaci užívacích vztahů ekonomickými nástroji jako rozhodující metodě řízení v budovaném tržním hospodářství. Ale protože současné tržní hospodářství je "v plenkách" nemůže zatím zákon fungovat výlučně na ekonomické bázi. Proto jsou v nezbytné míře v zákoně zabudovány ještě některé ochranné mechanismy pro regulaci vlastnických práv.

Navrhovaná úprava zjednodušuje postup v pronajímání nebytových prostor, odstraňuje zdlouhavé a neodůvodněné administrativní zásahy a složitost správního řízení a obnovuje princip smluvní volnosti. V těchto souvislostech chci výslovně upozornit na nutný důsledek zákona - zrušení tzv. dislokačních komisí národních výborů. Výslovně musí být zrušeny v občanském zákoníku ustanovení § 196 a § 197 a s tím související další ustanovení, což je obsahem závěrečných ustanovení tohoto návrhu.

Při projednávání předlohy zákona se objevilo několik problematických bodů. Např. ze společné zprávy výborů České národní rady bylo akceptováno ústavně právními výbory Federálního shromáždění několik připomínek.

V § 2 byla vyškrtnuta část hovořící o nakládání s nebytovými prostorami ve správě bytových organizací národních výborů těmito národními výbory. Aby bylo zabráněno zdlouhavému udělování souhlasu národního výboru byl přijat námět uplatnit fikci souhlasu, nebyl-li vydán do 15 dnů. Povinnost souhlasu NV se týká pouze místností určených k provozování obchodu a služeb. Určité nedorozumění vzniklo u § 3, odst. 2 první věta. Napadána byla otázka využití místností podle stavebního určení. Domnívám se, že tato podmínka je v zákoně nutná, aby nedocházelo např. k narušení statické nebo požární bezpečnosti budov, ve kterých se nebytové prostory nacházejí.

Nejvíce obav a výhrad nastalo v otázce ateliérů a jiných kulturních místností, sekretariátů politických stran a jiných spolků a institucí. Problém, jak byl nastolen umělci, vyplýval z obav o komercionalizaci kultury a nemožnosti bránit se růstu cen nájemného. Byl sice vyřešen v prospěch dosavadních uživatelů, a to jak umělců, tak i politických stran, jak vyplývá ze společné zprávy výborů (tisk 393 v § 15 v odst. 2 v přechodných, závěrečných a zrušujících ustanoveních).

Problém ovšem zůstává, a řešení je nutno hledat ne na bázi tohoto zákona, ale prostřednictvím subvencí do kultury.

Jsem přesvědčen, že kultura své významné místo v této společnosti vždy měla a mít bude.

Prosím ještě o opravu ve společné zprávě (parlamentní tisk 393) v bodě 3 tak, že písm. d) se nahradí odst. 4. Současně si opravte název republiky, podle úprav, které jsme schválili v pátek. Závěrem chci vyslovit podporu vládnímu návrhu zákona (tisk 315) ve znění společné zprávy (tisk 393) a doporučuji poslancům Sněmovny lidu návrh zákona schválit.

Předsedající místopředseda FS I. Mičieta: Ďakujem poslancovi Mackovi. Teraz by som prosil spoločného spravodajcu výborov Snemovne národov poslanca J. Combu, Poslanec Comba teraz nie je v sále, spoločnú správu odôvodní poslanec Stome.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP