Za důležité považuji upozornit - již jen velice stručně - na dvě doplnění, nejprve v § 29, nyní v § 30 odst. 2, v němž je tímto zákonem generálnímu prokurátorovi uložena povinnost podat stížnost pro porušení zákona, jestliže se dozví o porušení zákona z důvodů uvedených v § 1 projednávaného zákona o soudní rehabilitaci. Jinak totiž podle trestního řádu závisí podání stížnosti pro porušení zákona na vůli a rozhodnutí generálního prokurátora. Tímto bylo, byť rozdílným a odlišným právním postupem, vyhověno všem výborům, i České národní radě a Slovenské národní radě, na doplnění některých dalších skutkových podstat trestních činů do § 2 tohoto zákona.
A nakonec - působnost tohoto zákona byla oproti předloze rozšířena rovněž na osoby nezákonně zbavené osobní svobody, byť nikdy nebylo zahájeno trestní stíhání. Toto ustanovení se vztahuje na některé případy a není jich málo - kdy byl poškozený i několik měsíců zadržen, aniž věděl proč, a poté byl v lepším případě propuštěn a někteří dokonce zemřeli.
Tolik k nejdůležitějším změnám a jejich odůvodnění. Nyní vás žádám, abyste si doplnili společnou zprávu (tisk 361) v některých ustanoveních, kde dochází ke změnám.
Na straně 3 společné zprávy v § 23 odst. 1 písm. a) dochází pouze k formulačnímu upřesnění: "náhradu za ztrátu na výdělku za každý měsíc vazby a výkonu trestu odnětí svobody ..." Škrtá se "měsíčně".
Další změnu proveďte na straně 5, a to v § 33 v posledním řádku doplňte za "aby v trestním" slovo "řízení".
Další změna má být provedena u § 15, to znamená na straně 2 společné zprávy, odst. 3 vložit ještě za slovo "zastavení" slova "nebo přerušení". Slovo "zastavení" se objevuje v odst. 3 dvakrát, a proto je třeba to upravit i v následující části textu.
Poslední změna je rovněž na straně 2, v § 6 je nutno provést změnu ještě v odst. 2. Slova "do dvou let" musíme nahradit textem "do tří let". Tato úprava odpovídá úpravě provedené v odstavci 1.
Pan poslanec Viktorín, člen jednoho z výborů navrhuje, a já jako společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu se k jeho názoru připojuji, aby byla zřízena parlamentní komise, která by sledovala provádění tohoto zákona a spravedlivé odškodnění všech těch postižených, kterých se má zákon týkat.
Vážené paní poslankyně, páni poslanci, závěrem mi dovolte z tohoto místa poděkovat konfederaci politických vězňů, která byla přítomna projednání tohoto zákona a významnou měrou se podílela na přípravě a změnách předloženého zákona.
Současně bych chtěl poděkovat i navrhovateli, tedy federální vládě. Její zástupci přistupovali k projednávání zákona velmi zodpovědně a citlivě, a ve všech směrech vyšli návrhům poslanců nad rámec předlohy a ve prospěch postižených vstříc.
Doporučuji vám proto vládní návrh
zákona o soudní rehabilitaci ve znění
společné zprávy výborů sněmoven
schválit.
Předsedající místopředseda
FS I. Mičieta: Ďakujem poslancovi Tomanovi. Slovo
má spoločný spravodajca výborov Snemovne
národov pán poslanec Stome. Prosím, aby sa
ujal slova.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec K. Stome: Pane předsedající, vážení hosté, dámy a pánové, připojuji se ke zprávě svého kolegy pana zpravodaje Tomana, který uvedl základní ideu vládního návrhu tak, jak vyplývá z přednesu zástupce navrhovatele pana generálního prokurátora Böhma, včetně textových změn, které zde byly před chvílí předneseny.
Nicméně vás prosím o pozornost k textu ustanovení § 1 vládního návrhu, a to na upozornění kolegy poslance Šolce, že je tam určitá textová nepřesnost. Prosím tedy tisk 303 § 1 - ve třetím řádku máme uvedeno: "respektují občanská politická práva a svobody, učiňte vsuvku "zaručené ústavou" a slovo "stanovené" nahraďte slovem "vyjádřené".
Když bychom se posunuli na osmý řádek, začíná druhá věta § 1, kde musíme provést obdobnou textovou úpravu, aby korespondovala s touto první větou. Tato druhá věta začíná výrazem "činy, které směřovaly ke slovu pokojnému prosazení" - vyškrtnout, nahradit výrazem "uplatnění". Pokračujeme práv a svobod občanů. Vsuvka "zaručených ústavou". Namísto výrazu "uvedených" prosím o vpis výrazu "vyhlášených". Dále text pokračuje - ve všeobecné deklaraci lidských práv. Nyní "v navazujících mezinárodních paktech zaručených" - vyškrtnout a vyškrtnout "občanských a politických právech". Věta pokračuje - "pokud směřovaly k prosazení takových práv nenásilnou cestou" podle původního textu.
Tento § 1 zastává preambuli zákonného návrhu a jeho cílem je zrušit vadné rozsudky a rozhodnutí, umožnit rychlý přezkum případů neprávem postižených a odstranit nepřiměřené tvrdosti v trestech, jakož i zabezpečit pro poškozené rehabilitace - jednak společenskou a jednak přiměřené odškodnění materiální.
Tyto cíle zákon sleduje svým mechanismem, že přímo ze zákona umožňuje zrušit nespravedlivá rozhodnutí a nespravedlivá odsouzení.
Toto vyžaduje pevný ideový můstek tohoto zákona a k tomu přispívají změny, o kterých jsem se před chvílí zmiňoval.
Chceme-li hodnotit tento zákon tak, jak si ve svém významu zaslouží, musíme připomenout, že i maďarská zákonná rehabilitační předloha znala a zná tento způsob zrušení konkrétních soudních rozhodnutí zákonem přímo, neboť je to nejjednodušší procedura, která je schopna dostatečně rychle zařídit rehabilitaci politických vězňů.
Musíme si uvědomit, že politický vězeň
byl člověk, který se ani ve svém pojmu
nedostal do příručky poslance, ani do právnického
slovníku. Co to tedy bylo asi za lidi, kteří
nesměli být jako pojem ve světě všeobecně
známí, otištěni v příručkách,
které měli reprezentovat československou
vzdělanost? Tento pojem neexistoval ani v knihách,
nebo neměl v nich ani existovat. Zato však nejenom
v knihách existovaly tábory nucených prací
v zákoně č. 247/1948 Sb., a existovaly ve
skutečnosti ještě pilněji než v
tisku. Znamenalo to, že se tam dostanou osoby, o kterých
rozhodovala tříčlenná komise a případně
bez rozsudku. Říkám to proto, že je
zapotřebí volit ty cesty, které zákon
ještě umožňuje, abychom těmto lidem,
kteří přežili tato odsouzení,
umožnili návrat do společnosti tak, abychom
se nemuseli za jejich návrat stydět. Děkuji.
Předsedající místopředseda FS I. Mičieta: Ďakujem. Do rozpravy sa prihlásil poslanec Mezník, Mikundová, Masopust a Dvořák.
Prosím pána Mezníka, aby predniesol svôj
príspevok.
Poslanec SN J. Mezník: Pane předsedající, vážené Federální shromáždění, vážení hosté, dovolte mi, abych k navrhovanému zákonu řekl jen několik vět.
Zákon, který je nám předložen, není zcela dokonalý. Je jedním ze zákonů, které jsou nyní připravovány a potom schvalovány ve chvatu, který je příznačný pro naši práci i pro práci vlády v tomto období. Není asi dokonalý přesto, že navrhovatelé i ústavně právní výbory prokázali vynikající práci. Navíc někteří lidé se budou domnívat, že tento zákon dává bývalým politickým vězňům příliš málo, někteří zase, že příliš mnoho. Přes všechny tyto případné pochybnosti je nezbytné, abychom tento zákon schválili, a to okamžitě. Tato nezbytnost je dána především ohledem na vězně z 50. let. Nejenom proto, že těchto vězňů je mnohem více, že většinou byli vězněni déle a v mnohem horších podmínkách než vězňové z let 70. a 80.
Důležité je především to, že jde o občany, kteří byli zatčeni před 35 až 42 lety a jejich průměrný věk činí nyní kolem 75 let. Tito lidé rychle odcházejí. Proto je nezbytné, aby okamžitě, dokud jsou ještě mezi námi, dosáhli jisté satisfakce, morální i hmotné. Jde o spravedlnost, o dluh, který k nim cítíme.
Mám-li mluvit za sebe, musím říci, že v 60. letech, když jsem se setkával s vězni z 50. let, jsem se styděl za to, že jsem mohl dostudovat a že jsem mohl pracovat v akademii věd i za určitých obtíží, zatímco oni trávili svůj čas v Jáchymově, v Leopoldově a v řadě dalších věznic.
Jménem Klubu VPN, OF a poslanců bez stranické
příslušnosti doporučuji, aby tento zákon
byl schválen. Děkuji vám. (Potlesk.)
Poslanec SL J. Konečný: Projev kolegy Mezníka
byl velmi krásný a já ho doplním.
On je tak skromný, že zapomněl říci,
že v 60. letech se styděl a v 70. letech seděl.
Předsedající místopředseda
FS I. Mičieta: Ďakujem. Do rozpravy sa
prihlásila pani Mikundová.
Poslankyně SL O. Mikundová: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, dědictví minulosti bohužel neseme s sebou, i když je někdy krušné. Můžeme tisíckrát říkat, že za křivdy nejsme zodpovědni my, ale totalitní režim. Nebude to nic platné, řešení je na nás. Tak tedy řešme čestně, spravedlivě, důstojně a důsledně.
Oproti zákonu o soudní rehabilitaci z roku 1968, podle kterého jsme stejně bohužel nakonec rehabilitace neukončili, máme zákon kvalitativně nový, který by jako první právní akt formuloval skutečnost, že jsme opravdu žili v totalitním režimu a že boj proti jakémukoliv totalitnímu režimu není zločinem, ale právem každého člověka. Je dobře, že do tvorby zákona se mohli zapojit i lidé, na které pěst totality přímo a tvrdě dopadla. Jedná se o bývalé politické vězně sdružené v Konfederaci politických vězňů. Připomínkování tohoto zákona s nimi Československá strana socialistická koordinovala a jejich požadavky prosazovala.
Chtěla bych poděkovat Konfederaci politických vězňů za velmi nosné podněty, za velký kus legislativní práce. Všichni jsme povinni vyjít jejich požadavkům vstříc, protože tito lidé bojovali i za nás. Nepěkně bychom se jim odvděčili, kdybychom tuto pravdu nezaznamenali.
Z těchto důvodů apeluji na nás všechny:
přijměme tento zákon, abychom se už
konečně mohli začít vyrovnávat
s temnou minulostí. Přijměme jej v takové
podobě, která tato vyrovnání skutečně
umožní. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda FS I. Mičieta: Ďakujem paní poslankyni.
Vážené poslankyne a poslanci, čas
je neúprosný, tlačí nás, ale
ani nie sme uznášania schopní, je nás
tu málo. Dovolím si schôdzu prerušiť
a budeme pokračovať v pondelok o 10.00 hodine. Prosím,
aby ste si vypočuli ešte nejaké informácie.
(Následovalo několik organizačních
informací.)