Předsedající místopředseda
FS J. Jenerál: Děkuji ministru Burskému
za jeho závěrečné slovo. Žádají
zpravodajové o slovo?
Společný zpravodaj výborů SN poslanec J. Lux: Souhlasím s tím, že komplikace vlastnických a užívacích vztahů je skutečně složitá, proto také ta touha po novém a jediném komplexním zákonu. S tím lze souhlasit. Obavy z narušení ekonomické stability družstev jsou liché. To, že někdo bude hospodařit, nenaruší stabilitu družstva. Jestliže si vlastník vezme svoji půdu, to je zruší právo užívání družstva, zůstává mu jednak povinnost hospodařit, může to někomu prodat nebo pronajmout a družstvu může pronajmout jen se souhlasem družstva. Družstvo může říci, že za něj budou platit jen daně a budou půdu užívat nebo mohou vytvořit jiné podmínky. Je tady široké spektrum, ale není řečeno, že musí. Jestliže jednou požádá o zrušení práva užívání, tak družstvo nemusí, může také říci: když chceš hospodařit, hospodař, ale my od tebe půdu zpět nechceme. Ohrožení ekonomické stability je iluzorní.
Poslanec Košala se obává, že vlastníkovi zaniká povinnost půdu obhospodařovat. Tato povinnost vyplývá z jiných zákonných opatření. Každý, kdo má zemědělskou půdu, má povinnost na ní hospodařit, ať je to kdokoliv.
Poslanec Šremer dal první návrh: "Jestliže by byly dotčeny zájmy přírody a ochrany životního prostředí, vlastník nebo zemědělská organizace jsou povinni respektovat platné právní předpisy a při obhospodařování jsou povinni dodržovat pokyny příslušných orgánů státní ochrany přírody a orgánů ochrany životního prostředí.". Jestliže by byly dotknuty zájmy ochrany přírody a nejen v tomto případě, tyto pokyny a zájmy jsou povinni respektovat vždycky. To znamená, že tento návrh postrádá opodstatnění, protože jestliže tady nějaké zákony nebo nařízení budou, tak je samozřejmě bude každý dodržovat. Nemyslím, že je opodstatněné o tom hlasovat nebo to vůbec řešit.
Druhý návrh je vyřadit slovo "bezúplatně". Jestliže na jedné straně chceme nebo umožňujeme fakticky zrušit právo užívání a hospodařit soukromníkům, na druhé straně ukládáme zemědělským podnikům povinnost na této půdě hospodařit dokud majitel nezruší právo užívání, tak přece nemůžeme po nich ještě chtít, abychom je zatěžovali finančně, protože to je zemědělských podniků povinnost. Chápu, že historicky je tento vztah složitý a není z právního pohledu úplně čistý, ale to již jsem uvedl ve své zprávě a tudíž se domnívám, že je to jediné možné řešení, protože opačně bychom dostávali podniky do situace, kdy by musely všem platit. Jednak by těžko zjišťovaly všechny majitele, ale to není argument, ale argument je to, že jestliže bychom chtěli, aby všechny musely platit, tak už nemůžeme po nich chtít, aby všichni museli půdu obhospodařovat. Pak by zemědělský podnik mohl říci - tady máš svoji půdu a dělej si co chceš. Tolik půdy my přece nemáme. Chceme, aby tato povinnost existovala. Domnívám se, že si rozumíme.
Pokud jde o stanovisko k mysliveckým svazům, to už zde pan ministr řekl, že je to záležitost České národní rady.
Pokud jde o poznámku poslance Novosáda, týkající se vyrovnání. To je ve prospěch vlastníků půdy, nikoliv proti nim. Tady jsou pouze čtyři důvody, kdy nemůže být zrušeno právo užívání, pokud jsou pozemky zastavěné, dále pokud jde o pozemky pokud jsou na nich porosty vzešlé v době práva užívání nebo meliorace. My ještě dáváme vsuvku. Pakliže tam majitel vložil své meliorace, tak to není příčina, ale jestliže tam družstvo zbudovalo meliorace, tak už to příčina je a on, pokud na tom bude trvat a bude mít prostředky, aby to vyrovnal, tak mu to tento zákon umožní. Družstvo bude povinno po vyrovnání to dát. Jestliže k vyrovnání nedojde, tak k vyrovnání nemůže dojít. Domnívám se, že to má logiku.
Byly zde dva doplňující návrhy. První
návrh poslance Šremera, který jsem vysvětlil
a druhý návrh pana Bendy. Předpokládám,
že ani jeden z nich by neměl být přijat.
Poslanec SL K. Novosád: Znovu bych upřesnil
celý rozsah změny, kterou navrhuji. 40 let užívat
bezplatně pozemek, aniž byl vlastníkem stát
nebo JZD, protože půdu nějakým způsobem
zhodnotil, za to ten vlastník, který bude přebírat
půdu svých rodičů, nemůže.
Nevidím důvod, proč by měl jako postižený
ještě platit. To je otázka jedna. Dále
je změna: úplně odstranit z § 12 odst.
2 "nebo meliorace zřízené zemědělskou
organizací plus doplněk, pokud nedojde k vyrovnání"
a ukončit větu "nebo jde-li o pozemky nepřístupné".
Tak zněl můj návrh.
Předsedající místopředseda
FS J. Jenerál: Děkuji. Slovo má pan Burský.
Ministr zemědělství a výživy
ČSFR O. Burský: Myslím, že zde došlo
k určitému nedorozumění. Vlastník
nemůže dostat svůj pozemek původní,
jestliže na něm byla provedena meliorace a on nebude
ochoten zaplatit cenu této meliorace, ale dostane pozemek
náhradní adekvátní kvality.
Předsedající místopředseda
FS J. Jenerál: Děkuji. Slovo má společný
zpravodaj výborů Sněmovny lidu poslanec Zamazal.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec S. Zamazal: Připojuji se ke zpravodaji poslanci Luxovi. Poslanci Novosádovi bych řekl, aby si uvědomil, že je to zhodnocování půdy jako stavby. To musí někdo uhradit. Když to nechce uhradit, tak musí dostat jiný pozemek.
Chtěl bych ještě upozornit, že pan poslanec Konečný svou připomínku bere zpět.
(Faktická připomínka: Chtěl bych reagovat na připomínku k melioraci. Pan ministr vychází z představy, že každá meliorace znamenala vylepšení půdy. Ovšem opak je zpravidla pravdou. To je jedna věc.
Druhá věc : vlastník půdy o melioraci
nežádal. To bylo uděláno proti jeho
vůli nebo bez jeho souhlasu. K návrhu pana poslance
Novosáda se připojuji.)
Předsedající místopředseda
FS J. Jenerál: Děkuji. Hlásí
se pan Burský.
Ministr zemědělství a výživy
ČSFR O. Burský: Nerad bych polemizoval, ale
meliorace je také zavlažování, eventuálně
ostatní zařízení, které slouží
k zúrodnění půdy. Nádrže
to nejsou jen odvodňovací meliorační
práce.
Předsedající místopředseda
FS J. Jenerál: Děkuji. Slovo má poslanec
Lux.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
J. Lux: Jako zpravodaj mám na slovo právo. Otázkou
vypuštění meliorací jsme se zabývali
ve výboru velmi vážně. Původně
jsme navrhovali toto zrušení, ale po odpovědném
zvážení situace, že existují celé
systémy závlah a jeden jediný pozemek, který
bychom vyblokovali, naruší skutečně
rozsáhlé komplexy. Vím, že majitele
to nezajímá, ale my na jedné straně
chceme vyhovět majitelům, ale na druhé straně
chceme zachovat současné obhospodařování.
Tím, že jsme tu umožnili vyrovnání,
tím jsme zlikvidovali melioraci původního
majitele jako příčinu. O tom budeme muset
hlasovat.
Předsedající místopředseda
FS J. Jenerál: Vážené poslankyně,
vážení poslanci, v rozpravě byly předloženy
pozměňovací návrhy poslanců
Šremera, Bendy a Novosáda. Na ně reagovali
zpravodajové a pan ministr Burský. Ptám se
poslanců Šremera, Bendy a Novosáda, zda jsou
s odpovědí spokojeni, to znamená, nezařazovat
jejich podněty do textu zákona.
Poslanec SL P. Šremer: Domnívám se,
že pan ministr dostatečně neodpověděl,
protože situace je o to složitější,
že státní ochrana přírody před
tím, než vyhlásí chráněné
území, musí mít souhlas všech
jeho uživatelů a nyní, jestliže se to
vrátí majiteli, bude majitel právně
vázán nějakým souhlasem třeba
JZD. Mám velké obavy, že vznikne velká
dezorganizace a přijdeme o část našeho
přírodního a kulturního dědictví.
Proto trvám na svém pozměňovacím
návrhu.
Poslanec SL V. Benda: Souhlasím s důvody
pana ministra, ale ústava je ústava.
Poslanec SL K. Novosád: Trvám na své
podmínce.
Předsedající místopředseda
FS J. Jenerál: Vážené poslankyně,
vážení poslanci, doporučuji, abychom
se vyjádřili k jednotlivým pozměňujícím
návrhům. Nejdříve návrh poslance
Šremera.
Poslanec SL P. Šremer: Ještě jednou návrh
přečtu. Samostatný odstavec: "Jestliže
by byly dotknuty zájmy ochrany přírody a
ochrany životního prostředí, vlastník
nebo zemědělská organizace jsou povinny respektovat
platné právní předpisy a při
obhospodařování jsou povinny dodržovat
pokyny příslušných orgánů
státní ochrany přírody a orgánů
ochrany životního prostředí."
Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Slyšeli jste text navrhované změny. V současné chvíli jsou v jednacím sále 133 poslanci Sněmovny lidu, 49 poslanců Sněmovny národů zvolených v České republice a 42 poslanci Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice. Obě sněmovny jsou usnášení schopné.
Nejdříve žádám poslance Sněmovny lidu.
Kdo souhlasí s návrhem tak, jak jej předložil poslanec Šremer? (Třicet pět.) Třicet pět.
Z toho je zřejmé, že Sněmovna lidu návrh nepřijala.
Nyní žádám poslance Sněmovny národů.
Kdo s tímto návrhem souhlasí? (Obě dvě části Sněmovny národů mohou hlasovat současně, jak poslanci zvolení v České republice, tak poslanci zvolení ve Slovenské republice. (Dvacet tři.) Dvacet tři.
Ani poslanci Sněmovny národů návrh nepřijali.
Nyní doporučuji přečíst text
návrhu poslance Bendy.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
J. Lux: Jedná se o § 2 odst. 1, kde se hovoří,
že právo užívání je bezplatné,
atd., čili vypustit slovo "bezplatné".
Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Kdo z poslanců Sněmovny lidu s tímto návrhem souhlasí? (Čtyřicet jedna.) Čtyřicet jedna.
Poslanci Sněmovny lidu návrh nepřijali.
Kdo z poslanců Sněmovny národů souhlasí s tímto návrhem? (Dvacet tři.) Dvacet tři.
Ani poslanci Sněmovny národů návrh nepřijali.
Dále je návrh poslance Novosáda.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
J. Lux: § 12 odst. 2 vypustit "nebo meliorace zřízené
zemědělskou organizací, pokud nedojde k vyrovnání".
Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Nejdříve žádám poslance Sněmovny lidu, kdo s tímto návrhem souhlasí. (Třicet jedna.) Třicet jedna.
To znamená, že poslanci Sněmovny lidu návrh nepřijali.
Nyní žádám poslance Sněmovny národů.
Kdo s předloženým návrhem souhlasí? (Šestnáct.) Šestnáct.
Ani poslanci Sněmovny národů návrh poslance Novosáda nepřijali.
To znamená, že ani jeden ze tří pozměňujících návrhů tak, jak byl k předloženému návrhu předložen, nebyl v obou sněmovnách přijat.
Můžeme tedy přistoupit k hlasování o zákonu jako celku. Konstatuji, že je v zasedací síni přítomno 138 poslanců Sněmovny lidu, 52 poslanci Sněmovny národů zvolení v České republice a 49 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské republice, čili obě sněmovny jsou usnášení schopné.
K platnému usnesení sněmovny je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.
Nejdříve prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu.
Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů a podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.
Kdo je proti? (Dva.) Dva.
Kdo se zdržel hlasování? (Jedenáct.) Jedenáct.
Poslanci Sněmovny lidu zákon schválili.
Nyní žádám poslance Sněmovny národů.
Kdo z nich s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů a podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny národů souhlasí, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.
Kdo je proti? (Jeden.) Jeden.
Kdo se zdržel hlasování? (Tři.) Tři.
Poslanci Sněmovny národů zákon schválili.
Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven
konstatuji, že Federální shromáždění
schválilo zákon, kterým se mění
a doplňuje zákon č. 123/1975 Sb., o užívání
půdy a jiného zemědělského
majetku k zajištění výroby ve znění
zákona č. 95/1988 Sb.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 175, SL
č. 265, SN č. 275)
Vážené poslankyně, vážení poslanci, další část naší společné schůze bude řídit místopředseda Federálního shromáždění prof. Jičínský.
(Řízení schůze převzal místopředseda
FS Z. Jičínský.)
Předsedající místopředseda
FS Z. Jičínský: Paní poslankyně,
pánové poslanci, máme dnes na pořadu
bod, který jsme měli mít jako poslední
bod včerejšího jednání, ale vzhledem
ke konzultacím, které nastaly v průběhu
včerejší schůze, tento bod nemohl být
zařazen. Zařazujeme jej teď a je to bod
S ústní interpelací se přihlásil
poslanec Ladislav Lis. Prosím ho, aby se ujal slova.
Poslanec SN L. Lis: Pane předsedo, pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, obracím se zde na přítomného federálního ministra pana JUDr. Sachera s touto interpelací. Pan ministr vnitra Československé federativní republiky JUDr. Richard Sacher poskytl novinám Lidová demokracie obsáhlé interview, které bylo zveřejněno ve včerejším vydání. Rozhovor má dramatický název: "Kdo kalí vodu a kdo chce vyvolat politickou krizi". Pan ministr se snaží v tomto rozhovoru přirovnávat dnešní situaci na federálním ministerstvu vnitra k situaci na stejném ministerstvu vnitra v únoru 1948. Domnívá se proto, že demokratický vývoj v naší zemi je ohrožen a že můžeme prohospodařit mnohé z toho, co jsme sametovou revolucí získali. V dalším rozhovoru pak připomíná svoji odpovědnost vůči parlamentu.
Podobný názor mám i já a mnozí další, ovšem s tím rozdílem, že naše demokracie - jak se jeví - je ohrožena především bývalou nomenklaturou, která dosud zaujímá klíčové postavení v bezprostřední blízkosti ministra a požívá jeho důvěry. Pro pana ministra je zřejmě hlavním nebezpečím pro demokracii kritika jeho osoby a práce. Pan ministr zřejmě přijímá názor dosavadních pracovníků federálního ministerstva vnitra, že hlavním nebezpečím pro demokratický vývoj a bezpečnost státu jsou ti lidé, s jejichž jmenováním původně souhlasil, kteří pracují na ministerstvu nebo v občanských komisích, ale kteří vzhledem k jeho postojům se stali jeho kritiky. Tito lidé dle našeho názoru práci na federálním ministerstvu vnitra nenarušují, ať už v občanských prověrkových komisích a politickou stabilitu naší země neohrožují.
Situace na federálním ministerstvu vnitra je neuspokojující z toho důvodu, že prověřování vedoucích náčelníků a příslušníků Státní bezpečnosti pokračuje skutečně želvím tempem - jak to pan ministr nazval. Želvím tempem se uskutečňovala i opatření pana ministra. Téměř za 4 měsíce pan ministr neučinil nic, nebo téměř nic, pro očistu Sboru národní bezpečnosti. Pokud k tomu nebyl dotlačen pracovníky občanských a prověrkových komisí, sněmy Občanských fór a postojem veřejnosti a brannými a bezpečnostními výbory Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění. Například mohu uvést přístup pana ministra k bývalému prvnímu náměstkovi generálu Lorencovi. Nejprve ho jmenoval svým konsultantem, pak mu nabídl dobře placené místo v zahraničí. Když tento pokus vyvolal na veřejnosti pohoršení, pokusil se umístit generála Lorence na ministerstvu národní obrany, což se snažil zdůvodnit branným a bezpečnostním výborům Sněmovny lidu a Sněmovny národů generálskou hodností jmenovaného. Po kritice v novinách ho požádal, aby dobrovolně odešel ze služby se všemi finančními výhodami, tj. asi 100 tisíc Kčs. Přitom se jedná o člověka, který nese odpovědnost za represívní činnost Státní bezpečnosti v minulých letech. K zatčení generála Lorence došlo až pod sílícím tlakem branných a bezpečnostních výborů Sněmovny lidu a Sněmovny národů, které dodaly k zatčení potřebné materiály Generální prokuratuře, tj. doklady o vydání jeho rozkazu ke skartaci kompromitujících materiálů Státní bezpečnosti.
Situací na federálním ministerstvu vnitra se několikrát zabývaly branné a bezpečnostní výbory Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění a přijaly i odpovídající usnesení. Např. 15. března letošního roku pod č. 7 bylo přijato usnesení branných a bezpečnostních výborů, ve kterém se v bodě 4 e) žádá dořešit do příštího zasedání výborů branných a bezpečnostních platovou otázku příslušníků Státní bezpečnosti, kteří mají pozastavenu činnost ve smyslu zákona č. 100/1970 Sb., § 21 odst. 3. Tím, že se v této otázce nic neřešilo, vyplácí stát asi 40 miliónů měsíčně těmto příslušníkům.
Pokud pan ministr Sacher tvrdí, že již v únoru tohoto roku předložil návrh novely zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, pak nemá pravdu, neboť konečné znění návrhu zákona 100 předložil jeho náměstek doktor Sánel branným a bezpečnostním výborům Sněmovny lidu a Sněmovny národů až 4. dubna letošního roku. To, co nazývá pan ministr návrhem zákona, byly pouze jakési téze ovšem nikoli předložené v únoru, ale začátkem března letošního roku.
Z iniciativy branných a bezpečnostních výborů pro urychlení vydání novely tohoto zákona přijaly oba výbory rozhodnutí v tom smyslu, že převezmou iniciativu a předloží po připomínkovém řízení jeho návrh z vlastní iniciativy. Jak patrno, ani v této otázce nemělo federální ministerstvo vnitra žádnou iniciativu.
Ale ani na novelu zákona nebylo nutné čekat,
neboť zákon č. 100/1970 Sb., podle § 21
umožňuje zprostit výkonu služby ty příslušníky,
kteří se stali důvodně podezřelými,
že porušili povinnosti závažným způsobem.
Podle tohoto ustanovení mohli tedy být zproštěni
výkonu služby zejména náčelníci
všech stupňů nejméně v počtu
1000 až 1500 lidí, kteří na centrálních
částech krajských správ Sboru národní
bezpečnosti nebo okresních oddělení
Sboru národní bezpečnosti se podíleli
na řízení státobezpečnostní
práce a kteří mimo jiné po 17. listopadu
se zúčastnili na skartaci spisů ministerstva
vnitra, vnitřního zpravodajství. Tímto
způsobem na Úřadu na ochranu ústavy
a demokracie bylo zproštěno zatím 23 náčelníkuů
vnitřního zpravodajství. Toto opatření
má za následek, že příslušníkům
je hned po tom zkrácen služební příjem,
a to na 70 nebo 50 % podle rodinného stavu. Tak se mohlo
pracovat i v poměru k těmto 1000 až 1500 pracovníkům.