Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Poslanec SL K. Novosád: Vážené předsednictvo, vážení kolegové, rád bych řekl několik poznatků. Za prvé chci říci, že první, co mě přivedlo k tomu, že jsem se dostal na tuto tribunu, byla diskuse, v níž jsem slyšel pana ministra Burského v televizi o přípravě zákona. Od začátku tvoření tohoto zákona uplynula doba asi čtyř měsíců. Změny od původního zákona byly v tom, že bylo vypuštěno slovo "socialistické" a bylo provedeno několik dalších kosmetických úprav. Stejný návrh byl předložen i k projednání výborům sněmoven. Pak došlo k tomu, že sněmovny vlastně vytvářely nový zákon v určitých diskusích s ministerstvem zemědělství. Nedošlo tedy k tomu, že by byl předložen zákon, který by bylo možné posoudit a jen k němu vznést připomínky. Iniciativní návrhy poslanců nebyly přijaty vládou. To všechno mě vede k dotazu na ministra Burského, proč je nutné přijímat nyní tento nouzový návrh, když podle mého názoru bylo času na vypracování schůdné koncepce nepoměrně více?

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Novosadovi. Diskutuje poslanec Košala, do rozpravy se připraví poslanec Šremer.

Poslanec SL P. Košala: Vážený pán predseda Federálneho zhromaždenia, vážené poslankyne, poslanci, vážení hostia, svoje diskusné vystúpenie by som zameral na predložený vládny návrh zákona o užívaní pôdy a iného poľnohospodárskeho majetku na zabezpečenie výroby.

Pri rôznych konzultáciách v súvislosti s prerokúvaním novely zákona č. 123/1975 Zb., o užívaní pôdy a iného poľnohospodárskeho majetku na zabezpečenie výroby, sme mali možnosť sa veľmi názorne presvedčiť o komplikovanosti vlastníckych a užívacích vzťahov. Objektívne to vyplýva zo špecifickej povahy pôdy ako výrobného prostriedku, ale aj z historického vývoja týchto vzťahov, ovplyvňovaných najmä predvojnovými a povojnovými reformami a neskoršie etapou kolektivizácie.

Z týchto dôvodov máme v súčasnej dobe niekoľko zákonných úprav a vládnych nariadení, upravených na užívanie poľnohospodárskej a lesnej pôdy. Jedným z týchto zákonov je práve prerokúvaný zákon č. 123/1975 Zb.

Podľa môjho názoru cieľovým riešením by mala byť táto problematika riešená komplexne v budúcnosti v jednom zákone a to zákone o pôde.

Rozhodujúcim hľadiskom pri akejkoľvek úprave a zákonných ustanovení v tejto oblasti musí byť zachovaná rovnovážnosť vzťahov medzi právami vlastníka a užívateľa. Ide o to, aby sme napríklad jednostranným posudzovaním práv vlastníka sa nedostali do situácie, že časť pôdy nebude využívaná na poľnohospodársku výrobu, ale iné špekulatívne účely. Prakticky každý vyspelý štát má určité zákony, ochraňujúce pôdne fondy s regulujúcim výkonom vlastníckych práv.

Vzhľadom na to, že sa v budúcnosti nevyhneme prijatiu jedného komplexného zákona o pôde, je, podľa môjho názoru, účelné vykonať v zákone číslo 123/1975 Zb. len nevyhnutné a nesporné úpravy, ktoré by ho dali do súladu so súčasnými požiadavkami.

Preto sa domnievam, že predložený vládny návrh novely zákona je v zásade pre daný okamih, po zapracovaní nevyhnutných pripomienok reálnym východiskom pre potrebnú úpravu užívacích vzťahov k pôde.

Medzi poľnohospodárskou verejnosťou panuje v súčasnosti určitá nespokojnosť, sú obavy, pokiaľ sa jedná o vrátenie pôdy, poskytnutie nájomného za užívanie pôdy a majetku, veľa sa hovorí o vzťahu družstva a družstevníkov, málo sa spomína vzťah bývalých členov družstva, ktorých pôda prešla do užívania štátnych majetkov.

Konkrétne v mojom volebnom obvode v šesťdesiatych rokoch 16 jednotných roľníckych družstiev prešlo do užívania štátnych majetkov, v tom čase tieto družstvá neprospievali a teraz sa títo bývalí členovia - dediči dožadujú niekde vrátenia pôdy, vo viacerých prípadoch poskytnutia nájomného za užívanie pôdy a majetku.

Preto chcem upozorniť na určité nebezpečenstvo, ktoré vláda v predloženej novele neobjasňuje a nebola dostatočne docenená pri jej príprave. Ide o súčasnú ekonomickú situáciu niektorých štátnych majetkov a jednotných roľníckych družstiev pri krátení neinvestičných dotácií do poľnohospodárskeho komplexu, a či niektorým poľnohospodárskym podnikom nenaruší ekonomickú stabilitu.

V novom navrhnutom § 12 a) sa, okrem iného, správne hovorí, že pôda môže byť vlastníkom vrátená na poľnohospodárske využitie. Na druhej strane však vypustením § 6 a 7 vlastníkovi v skutočnosti prakticky zaniká v okamihu prevzatia pôdy povinnosť ju riadne obhospodarovať. Neexistuje žiadny dostatočný účinný právny podklad, ktorý by donútil pôdu skutočne poľnohospodársky využívať.

Do doby, než bude iné, vhodnejšie riešenie, v novom zákone o pôde ponechať v novele povinnosť vlastníka pôdu obhospodarovať. Nemožno to považovať za nejaké administratívne obmedzenie vlastníckych práv, ale naopak za spoločenský záujem chrániť pôdny fond. Naviac by to kontrastovalo so zachovaním tejto povinnosti poľnohospodárskym organizáciám v § 3 ods. 2.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Košalovi. Diskutuje poslanec Šremer, připraví se poslanec Benda.

Poslanec SL P. Šremer: Vážený pane předsedo, pane předsedající, milí kolegové, vážení hosté, dovoluji si upozornit na jednu záležitost, kterou jsme probírali na výboru pro životní prostředí a která bohužel není obsažena ve společné zprávě. Jde o ten problém, že na části půdy nám vznikla chráněná území. Nyní vyvstává otázka, jakým způsobem zakotvit ustanovení o zachování ochrany těchto chráněných území. Je to velmi důležitá záležitost, protože to jsou vlastně poslední zbytky něčeho, co tu máme z minulosti a co patří i k našemu kulturnímu dědictví. Leckdy jde o záležitosti takové, že se to nevylučuje s dalším využíváním půdy pro zemědělské účely při tradičním způsobu hospodaření, například u lučních porostů, pastvin a podobně. Jedná se o to: zabezpečit, aby na těchto územích dále probíhala zemědělská činnost v tradičním pojetí. Víme, že zatím nebyla dostatečná ochrana ani když tam byla JZD, Státní statky apod., ale v případě, že dojde ke zpětnému převzetí původními majiteli, hrozí nebezpečí, že by nedodržovali tato ustanovení vůbec. Budeme slavit Den Země, který bude schválen na celém světě, budeme si připomínat důležitost ochrany Země. Pro to se domnívám, že by bylo důležité, abychom zde formou samostatného paragrafu, anebo alespoň bodu, zakotvili tuto důležitou věc. Navrhuji text tohoto znění: "Jestliže by byly dotknuty zájmy ochrany přírody a ochrany životního prostředí, vlastník nebo zemědělská organizace jsou povinni respektovat platné právní předpisy a při obhospodařování jsou povinni dodržovat pokyny příslušných orgánů státní ochrany přírody a orgánů ochrany životního prostředí".

Berte to jako můj pozměňovací návrh. Bohužel se tato naše připomínka neobjevila ani ve společné zprávě, ani ve zpracování našich kolegů poslanců.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Šremerovi. Diskutuje poslanec Benda.

Poslanec SL V. Benda: Vážené Federální shromáždění, pokusím se být, vzhledem k pokročilé době, stručný. Hovořím k § 2 odst. 1 původního návrhu zákona č. 123/1975 Sb., týká se to bodu III (tisk 343).

Odstavec začíná: "Právo užívání je bezúplatné a časově neomezené." Domnívám se, že otázka byla ve výborech dlouho diskutována a byly vysvětlovány praktické důvody, proč ta bezúplatnost momentálně není odstranitelná. Mnohé z těch důvodů chápu, nic méně musím konstatovat jako neoodiskutovatelné, že jsme včera schválili ústavní zákon, ve kterém postulujeme kromě jiného omezení vlastnických práv, že je možné jak ve veřejném zájmu - a to by bylo v dané situaci a jen za náhradu. Tady jde nepochybně o nucené omezení vlastnických práv, a to nejenom tam, kde nebude zažádáno o zrušení užívacího práva.

Nemůžeme zákonem postulovat bezúplatnost tam, kde jsme ji včera postulovali ústavou - tedy povinnost náhrady v každém případě.

Když zákon odhlasujeme s tímto slůvkem, domnívám se, až bude konečně zřízen Ústavní soud, bude nucen ho bráti Federálnímu shromáždění. Proto podávám jako pozměňovací návrh, aby přes všechny eventuelní právní těžkosti, které s tím vzniknou, jsme zachovali čistotu právního řádu a vynechali slůvko "je bezúplatná" (což samozřejmě za bezúplatnost za určitých okolností nevylučuje, ale nebude to stanoveno zákonem jako povinnost). Děkuji.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Bendovi, který byl posledním z přihlášených řečníků. Hlásí se ještě poslanec Konečný.

Poslanec SL J. Konečný: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené shromáždění, byl jsem požádán, abych zde přečetl stanovisko Českého mysliveckého svazu a Slovenského polovnického zväzu.

Důvodová zpráva k návrhu doplňku návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 123/1975 Sb., a zákona č. 95/1988 Sb.

Iniciativní návrh skupiny poslanců je potřebnou právní úpravou z hlediska uplatňování vlastnických vztahů k půdě, k zemědělskému majetku a jeho užívání a obrození v minulosti zaniklých atributů vlastnického práva k půdě.

Zákon však není provázán se zákonem č. 23/1962 Sb., o myslivosti, podle něhož je výkon práva myslivosti jistým omezením státních, družstevních organizací, které hospodaří, respektive užívají zemědělskou půdu a nemovitosti.

Uživatel honiteb (zatím právnické osoby) jsou doposud socialistické organizace ve smyslu § 14 cit. zákona o myslivosti. Ty v současné době hospodaří v honitbách buď z titulu správy honebních pozemků, nebo z titulu užívacího práva k honebním pozemkům, anebo z titulu uzavřené smlouvy o postoupení výkonu práva myslivosti ve smyslu § 16 cit. zákona.

Z navrhované úpravy zákona vyplývá, že by po jeho přijetí vedle sebe neobstál s dosud platným cit. zákonem o myslivosti, tedy s režimem pronajímání honiteb mysliveckým sdružením; tento návrh zákona neupravuje institut pronajímání honiteb totiž vůbec.

Z hlediska potřeby řádného (odborného) chovu zvěře a péče o ni nelze přijmout jiná stanoviska, než:

1. zachovat minimální výměru honebních pozemků pro uznání honiteb 500 ha (viz § 6 cit. zákona o myslivosti),

2. nezbytné zachovat povinnost uživatelů (správců) i vlastníků zemědělských pozemků postupovat na svých honebních pozemcích výkon práva myslivosti (u vlastníků - fyzických osob se zaručenou účastí na tomto výkonu práva) shora uvedeným organizacím (myslivecká sdružení),

3. z hlediska nového zákona přiznat oprávnění pro pronájem honiteb okresním národním výborům, dle současné právní úpravy, alespoň v případech, kdy se bude jednat o více než jednoho uživatele, správce či vlastníka zemědělských honebních pozemků, neboť jednání s větším množstvím pronajímatelů by bylo velmi složité. ONV dle současné právní úpravy vydává rozhodnutí o uznání honitby; toto se doporučuje ponechat.

Domnívám se, že jiný postup by nezabránil hrozící komercionalizaci myslivosti jako takové a v prvé řadě by mohl ublížit nenapravitelně na stavech i chovech zvěře, neboť by se buď nepostoupením výkonu práva myslivosti nebo nesprávným hospodařením na svém mohlo napáchat v budoucnosti větší množství těžko napravitelných chyb, ať už z neodpovědnosti, neznalosti či úmyslně.

Nepřijetím navrhovaného doplňku k návrhu zákona by se totiž nezabránilo nekontrolovatelnému výkonu práva myslivosti na soukromých pozemcích, ať už samotným vlastníkem nebo jeho nájemcem.

Zvěř v našich narušených ekologických podmínkách vyžaduje i nadále státem stanovenou a kontrolovanou péči. Lehce by totiž mohlo dojít k naplnění hesla francouzských vlastníků honiteb: "Nestřílím-li já, střílí soused".

Nejsem členem žádného mysliveckého sdružení, takže pokud by mělo dojít k nějaké precizaci, předávám tento dopis zde panu kolegovi.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Konečnému. S faktickou připomínkou se přihlásil poslanec Novosád.

Poslanec SL K. Novosád: Vážené předsednictvo, vážení kolegové, právě jsem si opravil bod 18 důvodové zprávy. Jde o doplněk "pokud nedojde k vyrovnání". To znamená - zhodnocení pozemku uživatele, který ho užíval 40 let bezplatně je vlastník, který ten pozemek po 40 let získal, který byl připraven nezákonně, vlastně zbaven všech práv.

Zhodnocení té půdy samotné je jen malou náplastí za utrpěná příkoří uplynulých 40 let, přičemž se podstata samotné půdy - nemění.

Přesto všechno se domnívám, že vsuvka ještě potvrzuje nelegálnost celého tohoto zákona, která už sama vyplývá z jeho názvu - o užívání půdy. Toto užívání půdy bylo v předchozích zákonech a vládních nařízeních myšleno vždycky bezplatně. Odporuje to schválenému ústavnímu zákonu. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji. Ještě někdo chce vystoupit v rozpravě? Faktická připomínka.

(Faktická připomínka: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, doplňující návrhy, které se týkají výkonu práva myslivosti, podle mého názoru nepřísluší k tomuto zákonu, to se zákona o užívání půdy netýká, ani v původním návrhu nic podobného není. To bude patřit k jinému zákonu. Tento zákon slouží opravdu jen o půdu požádá. Nebude platit na tuto půdu už právo užívání. To je jeho jediná funkce.)

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji. Ještě chce někdo vystoupit? (Ne.) Není tomu tak. Prohlašuji rozpravu za skončenou. Prosím pana ministra Burského o závěrečné slovo.

Ministr zemědělství a výživy ČSFR O. Burský: Vážené poslankyně, vážení poslanci, než odpovím na dotazy, rád bych znovu zdůraznil, že novela tohoto zákona řeší jen ty případy, které byly postiženy vládní vyhláškou č. 50, to znamená případy, kdy půda byla násilně a nebo i s tichým souhlasem majitele odňata z toho důvodu, že ji buď nemohl obhospodařovat a nebo neplnil stanovené úkoly. Tato novela neřeší problematiku půdy jako celku. To v úvodním slově i zpravodajské zprávě bylo řečeno. V úvodu jsem rovněž řekl, že tento zákon vlastně zruší sám sebe.

Nyní k jednotlivým vystoupením poslanců. Pan poslanec Novosád se zmiňoval o televizní besedě, ale tam byla řeč ne o zákoně 123, ale o zákoně o zemědělském družstvu, který s tímto zákonem do určité míry souvisí. Není rovněž pravda, že novela nepřinesla nic nového a že vlastně vznikla z připomínek výborů. Novela byla předložena do výborů a výbory ji připomínkovaly jen podle předložené zpravodajské zprávy. V novele bylo jasně zakotveno, že pokud požádá majitel, bude mu půda vrácena, zrovnoprávnění vlastnických vztahů, narovnání deformací, že uživatel byl a nebo je dosud ve výhodě proti majiteli, to všechno v té novele bylo.

Pan poslanec Šremer hovořil o nutnosti zakotvit v novele i pasáž o ochraně chráněných krajinných oblastí. Myslím, že to sem nepatří, protože tyto oblasti jsou vyhlašovány předpisem ministerstva kultury a v tomto předpisu při vyhlašování těchto oblastí jsou konkretizovány podmínky, za kterých má být v těchto chráněných krajinných oblastech provozována zemědělská výroba, má-li tam vůbec být.

O právu výkonu myslivosti tu rovněž byla řeč, to není v kompetenci federálního ministerstva, nýbrž republikových ministerstev zemědělství a výživy.

Pan poslanec Benda upozorňuje na to, že by mělo být vypuštěno slovo "bezúplatnost". Široce jsme to ve všech výborech vysvětlovali, že to není možné z jednoho prostého důvodu. Pokud se majitel půdy okamžitě po schválení této novely nepřihlásí a přihlásí se například s prodlevou 5 let, pokud je tam slovo bezúplatnost, tak zemědělský podnik, který tuto půdu užívá, musel za půdu platit než on se o ni přihlásí. Pokud se přihlásí, dostane ji zpět a může se zemědělským závodem uzavřít smlouvu, pokud na půdě nebude chtít hospodařit sám, že si ji zemědělský závod nechá v obhospodařování a bude mu za půdu platit pachtovné. Tímto se neomezuje vlastnické právo, není to půda vyvlastněná touto novelou, ale vzhledem k tomu, že by se pak musela se zpětnou platností proplácet náhrada, tak bezúplatnost by tam měla zůstat.

Myslím, že všechny dotazy jsem zodpověděl. Rád bych znovu zdůraznil, že tato novela je přechodné opatření, že se intenzivně pracuje na zákoně o půdě, který celou problematiku půdy v našem státě bude řešit, i cenu půdy a všechny podzákonné normy.