Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Poslanec SL J. Macek: Vážené Federální shromáždění, chtěl bych se zeptat pana ministra, kdy po schválení tohoto zákona bude zrušen Tuzex?

Ministr zahraničního obchodu ČSFR A. Barčák: To je ošemetná otázka. Kdybych byl zlomyslný, tak řeknu, že vzhledem k tomu, že od 1. 5. bude zahraniční hospodářská činnost, to je prodej za valuty v Československu v podmínkách naší republiky povolovat ministerstvo financí, tak bych požádal o odpověď pana ministra Klause. Ale protože to neudělám, tak vám řeknu, že jsme o tom vážně uvažovali už také proto, že zavedením devizových kont a zejména zavedením soukromého podnikání neznám příliš mnoho takových, kteří budou chtít si ukládat na tuzexová konta prostředky, které přijdou ve volně směnitelných měnách do Československa. Samozřejmě si je budou chtít nechat ve volně směnitelných měnách i nadále. Z toho důvodu bude v podstatě Tuzex dostávat prostředky pouze z akcí RVHP, které do závěru letošního roku budou rublové a od 1. 1. 1991 také ve volně směnitelných měnách. Bude záviset na naší celkové politice, jak dál.

Chtěl bych říci, že zatím vydané tuzexové poukázky platí a budou platit a nebylo uvažováno o tom, že bychom Tuzex měli změnit. Uvažovali jsme o tom, že na základě toho, že nechceme zavést dolarizaci naší ekonomiky a dovolit maloprodej čehokoliv za devizové prostředky v jiných organizacích než Tuzex, že by bylo vhodné předat Tuzex jednotlivým ministerstvům obchodu v České a Slovenské republice, které by v rámci povolování poboček Tuzex mohli zřídit prodej určitých služeb nebo určitých výrobků za devizové prostředky nebo za tuzexové koruny i v jiných organizacích než pouze v organizaci Tuzex.

Tento návrh se projednává, neznamená to v žádném případě zrušení Tuzexu jako takového a nemyslím si, že bychom měli zcela zrušit prodej za devizové prostředky zvláště proto, že jedním z dalších kroků, které uvažujeme v rámci ekonomické reformy, je volný přístup k devizám pro všechny, v podstatě v neomezeném množství. Tím pádem by Tuzex měl své oprávnění v rámci vnitřní konvertibility pro jiné návštěvníky ze zahraničí nebo devizové tuzemce k nákupu za devizové prostředky ve vybraných prodejnách, z vybraného zboží a tedy i jako určitý inkasní příliv devizových prostředků i nadále.

Je jasné, že ve stávajících podmínkách je to měna a ne správný postup. Velice obtížně se to ruší proto, že je třeba říci majitelům tuzexových prostředků, kteří je dnes mají, co se s jejich prostředky bude dále dít. Odpověď na to není jednoduchá, protože asi těžko se všechny dají vyměnit za devizové prostředky a asi těžko se dá jednorázovým. rozhodnutím Tuzex zrušit. Proto budeme předkládat, pokud nám čas dovolí, návrhy na to, jakým způsobem postupně Tuzex vyfázovat z devizové činnosti v rámci ČSFR.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji panu ministrovi.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, ještě je zde jedna otázka, a sice technická chyba, na kterou upozornil poslanec Jaroň.

Poslanec SL Z. Jaroň: Technická chyba tam skutečně je. Je to chyba patrně písařská. U bodu 13 § 8, kde se vypouští odstavec 1 a dosavadní odstavce 2 a 4 se označují jako odstavce 1-3, které to automaticky vysvětlují a číslování se podle toho upraví.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Doporučuji, abychom hlasovali o návrhu jako celku.

Ve Sněmovně lidu je přítomno 147 poslanců, ve Sněmovně národů 55 poslanců zvolených v České republice, ve Sněmovně národů 56 poslanců zvolených ve Slovenské republice. Obě sněmovny jsou usnášení schopné.

Nejdříve budou hlasovat poslanci Sněmovny lidu. Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů Sněmovny lidu a podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji. Kdo je proti? (Dva.) Dva. Kdo se zdržel hlasování? (Jeden.) Jeden.

Poslanci Sněmovny lidu zákon schválili.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů zvolené v České republice. Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů sněmovny a podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny národů, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Kdo je proti? (Jeden.) Jeden.

Kdo se zdržel hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

Poslanci Sněmovny národů zvolení v České republice zákon schválili.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů zvolené ve Slovenské republice. Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů sněmovny a podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny národů, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Kdo je proti? (Jeden.) Jeden.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

Také poslanci Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice zákon schválili.

Zákon byl schválen Sněmovnou národů.

Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven konstatuji, že Federální shromáždění schválilo zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím ve znění zákona č. 102/1988 Sb.

(Poznámka redakce: usnesení FS č. 171, SL č. 261, SN č. 271)

Vážené poslankyně, vážení poslanci, budeme pokračovat v projednávání dalšího bodu schváleného pořadu.

Nyní máme na pořadu

Návrh odůvodní ministr zemědělství a výživy federální vlády pan MVDr. Oldřich Burský.

Ministr zemědělství a výživy ČSFR O. Burský: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, jedním ze základních předpokladů úspěšného přechodu československého hospodářství k tržní ekonomice je změna řady zákonů s cílem vytvořit podmínky k odstranění důsledků administrativně direktivního řízení. Navrhovaná novela zákona č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby, je v resortu zemědělství prvním důležitým krokem vytyčeným směrem.

Dosud platný zákon č. 123/1975 Sb., totiž navazuje na vládní nařízení č. 50, na základě kterého byla soukromým zemědělcům odebírána půda i jiný zemědělský majetek a převáděna do užívání družstvům nebo státním statkům. Tím byl vytvořen základ pro nerovnoprávný vztah vlastníka a uživatele v neprospěch vlastníka a silně potlačeno soukromé hospodaření na půdě. Novela tohoto zákona tyto deformace odstraňuje bezezbytku, neboť

1. zrovnoprávňuje všechny formy hospodaření na půdě,

2. umožňuje vrácení často násilně sdružené půdy původním vlastníkům,

3. v případě, že to nebude možné, uzavře organizace s vlastníkem smlouvu o dočasném užívání za úplatu.

V tomto směru je návrh plně v souladu s článkem 9 ústavního zákona, který jste schválili.

Při projednávání ve výborech byly vyřešeny všechny připomínky a odstraněny případné nejasnosti. K zdůraznění významu posílení práv vlastníků k jejich půdě byl návrh zákona v souladu s požadavkem výborů pro zemědělství a výživu doplněn o preambuli, která vysvětluje cíl novely, posilnit vlastnická práva a vztahy zemědělců k půdě.

Rovněž považuji za odůvodněný návrh, aby v nakládání s pozemky a budovami byl vždy vyžádán souhlas vlastníka, aby mu tak v praxi nemohlo být vrácení jeho majetku v budoucnosti omezeno, nebo znemožněno.

Ve výborech jsme společně upřesnili ty případy, pro které nelze rušit právo užívání půdy. Velmi často se při jednání hovořilo o problematice souvisejících ekonomických nástrojů, jako je cena půdy a výše úplaty za užívání. Tyto ekonomické nástroje jsou předmětem právní úpravy v právních předpisech nižší právní síly, které v této souvislosti vláda uložila v nejbližší době novelizovat.

Setkal jsem se i s názory, že předložený návrh představuje pouze drobné změny. Podle mého názoru sice nejde o rozsáhlé změny, ale navržená úprava zániku užívacího práva zemědělské organizace je natolik zásadní, že ve svém důsledku povede k postupnému úplnému zániku celého zákona.

Rovněž nelze vyhovět požadavkům na úplné zrušení zákona. Zrušení zákona by totiž vedlo k mnoha neřešitelným problémům vlastníků v souvislosti s povinností obdělávat zemědělské pozemky, nehledě na to, že ihned nalézt konkrétní vlastníky a v přírodě vytyčit hranice jejich pozemků by bylo v mnoha případech spojeno s objektivními problémy.

Při projednávání návrhu zákona se velmi často hovořilo o potřebě komplexní právní úpravy problematiky půdy. Všechny zúčastněné strany však dospěly k závěru, že přijetím předloženého návrhu novelizace se nijak neoddálí příprava pozemkového kodexu, ale naopak případně odmítnutí této novely by zabránilo okamžitému vrácení těch pozemků, o něž projeví vlastníci zájem.

Na závěr bych chtěl říci, že bude-li novela zákona přijata, vznikne nový počet zemědělských závodů v soukromém vlastnictví. Proto bude vytvořen na federálním ministerstvu zemědělství a výživy útvar, který se bude zabývat rozvojem tohoto sektoru, včetně přípravy podmínek pro zajištění potřeb soukromě hospodařících zemědělců.

Proto vám doporučuji, vážené poslankyně, vážení poslanci, abyste s návrhem novely tohoto zákona vyslovili souhlas.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji ministru Burskému za výklad vládního návrhu zákona.

Návrh projednaly výbory ústavně právní, pro plán a rozpočet, pro zemědělství a výživu a pro životní prostředí a usnesly se na společných zpravodajích, kteří podají zprávy o výsledcích jednání výborů.

Prosím proto společného zpravodaje výborů Sněmovny národů poslance Josefa Luxe, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec J. Lux: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, dámy a pánové, vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby ve znění zákona č. 95/1988 Sb., (tisk 343), a stanovisko iniciativní skupiny poslanců k této problematice, projednaly výbory ústavně právní, pro plán a rozpočet, pro životní prostředí a výbory pro zemědělství a výživu Sněmovny lidu a Sněmovny národů.

Zemědělská půda je jednou ze základních složek životního prostředí a fakticky neobnovitelný přírodní zdroj. Má zásadní význam nejen pro výrobu potravin a některých významných surovin, ale je i základním krajinotvorným faktorem a jednou z klíčových součástí biosféry jako celku. Působí jako retenční a regulační faktor hydrosféry, jako nositel života a je i významným klimatickým faktorem. Ve veřejném zájmu je o půdu řádně pečovat, využívat ji a chránit.

Ve vztahu k půdě existuje několik zákonů, které řeší specifiku dílčích pohledů a vztahů. Cílem legislativní činnosti je vytvoření jediného "zákona o půdě", který pojme celý komplex uvedených vztahů a bude garantem skutečně racionálního přístupu k půdě. Skutečností je, že takový komplexní zákon není schopno předložit ani FMZVž, ani žádná iniciativní skupina poslanců v současnosti. Dovolím si informovat, že práce na tomto zákoně byla započata a je předpoklad jeho předložení do konce tohoto roku.

Tento vládní návrh změny zákona č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby ve znění zákona č. 95/1988 Sb., je v tomto kontextu třeba chápat jako pouze přechodné a dočasné řešení, jehož hlavním cílem je umožnit vlastníkovi užívat svou zemědělskou půdu a jiný zemědělský majetek a odstranit překážky, které brání realizaci tohoto práva při současném respektování nutnosti zachování stability zemědělské výroby jako celku.

Geneze projednávání tohoto předloženého návrhu, kdy vládní návrh byl v zemědělském výboru podroben pečlivému připomínkování, diskusi, odmítnutí, doplnění a dodatečnému schválení, vyústila po projednání v dalších výborech a výborech ústavně právních ve společnou zprávu - tisk 379. Společnou zprávu výborů všichni poslanci obdrželi a předpokládám také, že jste ji prostudovali. Proto nebudu citovat jednotlivé doplňky a změny, pouze bych prosil jednu opravu. Na str. 2 se vloudila chybička, došlo k vypuštění - v první větě za slovem "nebo meliorace zřízené zemědělskou organizací" patří doplnění "pokud nedojde k vyrovnání". Rozumí se finanční. To je jediné doplnění této zprávy.

Pro přehlednost a informaci všech poslanců si dovolím uvést konkretizaci účinku tohoto zákona v zemědělské praxi. Je nutno zdůraznit, že uvedená právní úprava se bezprostředně dotýká asi 20 % zemědělské půdy. Ostatní půda je řešena jinými zákony zákonem o zemědělském družstevnictví, bude řešena otázkou rehabilitací atd.

Majitel půdy má možnost požádat o zrušení práva užívání zemědělské organizace. Učiní-li tak, okresní národní výbor toto užívací právo zruší a majitel pozemku má povinnost tuto půdu v zemědělství obhospodařovat, k čemuž bude nepřímo nucen placením daně z pozemku. Může hospodařit sám, pozemek prodat nebo pronajmout. Zrušení práva užívání není možné pouze ve čtyřech případech uvedených ve společné zprávě - § 12. Nepožádá-li majitel půdy o zrušení užívacího práva, ukládá tento zákon zemědělské organizaci povinnost tuto půdu obhospodařovat. Tím je zajištěno hospodaření na veškeré půdě, jelikož si nemůžeme dovolit nechat část půdy ladem.

V této souvislosti bych si dovolil upozornit, že toto povinné užívání této půdy, o kterou majitel neprojevil zájem s cílem na ní hospodařit, musí být bezplatné. Doufám, že toto vysvětlení reálného dopadu projednávaného zákona v zemědělské praxi přesvědčí poslance o tom, že na jedné straně umožňuje hospodaření a podnikání majitelům půdy, a na straně druhé zajišťuje hospodaření na veškeré půdě - a tak napomůže překlenout období, kdy není dosaženo optimální právní úpravy.

Tento zákon není proti zemědělským družstvům, jak se někdo snaží manipulovat veřejné mínění, ale pouze zrovnoprávňuje formy vlastnictví tím, že umožňuje zrušit nadřazenost práva užívání nad právo majitele, pokud o to majitel projeví zájem. Tato skutečnost je jediné možné řešení respektující stávající realitu.

Vážené paní poslankyně, páni poslanci, tento návrh zákona je beze sporu důležitým krokem k tržnímu mechanismu a jako společný zpravodaj výborů Sněmovny národů doporučuji Sněmovně národů jeho schválení ve znění společné zprávy Sněmovny lidu a Sněmovny národů - tisk 379. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Luxovi. Slovo má společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu poslanec Stanislav Zamazal.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec S. Zamazal: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené poslankyně a poslanci, nejdříve mi dovolte, abych se připojil k přednesené zpravodajské zprávě pana poslance Luxe - předsedy výboru pro zemědělství a výživu Sněmovny národů - který problematiku osvětlil z věcného hlediska.

Jakožto člen ústavně právního výboru se soustředím především na právní a legislativní aspekty problematiky. Předně je třeba konstatovat, že naše dosud platná právní úprava vztahu k půdě není na potřebné formální a obsahové úrovni. Přijetí nové moderní ucelené právní úpravy si však nepochybně vyžádá určitý čas. Proto je nanejvýš účelné přijmout dočasné řešení na přechodné období do přijetí tolik potřebné komplexní zákonné úpravy vztahu k půdě.

Zákon č. 123/1975 Sb. byl poznamenán tehdejší - pro dnešní dobu nepřijatelnou - snahou přehlušit vlastnické právo uměle povýšeným užívacím právem. Přijetí zákona bylo umožněno přehlížením a zpochybňováním práva vlastnického. Vždyť jen ta skutečnost, že vlastník svůj pozemek neužíval a dřívější socialistická zemědělská organizace jej fakticky užívala bez právního titulu, znamenala, že vlastník do budoucna nemohl svá oprávnění vlastníka reálně vykonávat.

Zároveň je však třeba si uvědomit, že na základě zákona č. 123/1975 Sb. a dalších zákonů, v nichž bylo ryze účelově pojato právo užívání pro socialistické zemědělské organizace, vznikla u nás složitá spleť vlastnických a užívacích vztahů, kterou vyjasnit a zjednodušit není vůbec snadné a mělo by být učiněno postupně, po etapách. V tomto směru je třeba především vzít do úvahy tu skutečnost, že zemědělské organizace do značné míry hospodaří s půdou, jejímž vlastníkem není ani stát, ani ony samy, nýbrž jiné subjekty, a to především soukromé osoby. Najednou a okamžitě vzít zemědělským organizacím všechnu tuto půdu a vrátit ji jejím vlastníkům by prakticky znamenalo zánik zemědělských organizací, přičemž v současné době ještě nemáme ani vytvořeny podmínky pro vznik jakékoli náhrady za ně.

K ústavně právní stránce vládního návrhu novely zákona č. 123/1975 Sb., ve znění zákona č. 95/1988 Sb., uvádím, že oblast zemědělství a výživy patří podle článku 8 odst. 1 písm. g) ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších ústavních zákonů, do společné působnosti Československé federativní republiky i obou republik.

Podle čl. 18 písm. c) tohoto ústavního zákona patří jednotná právní úprava ochrany zemědělského půdního fondu do působnosti Československé federativní republiky. Zákonodárná pravomoc Federálního shromáždění k vydání novely zákona č. 123/1975 Sb. vyplývá z ustanovení článku 37 odst. 1 písm. b) citovaného ústavního zákona, který zakládá zákonodárnou pravomoc ve věcech patřících do společné působnosti, a to v části svěřené Československé federativní republice pro Federální shromáždění. Z uvedeného plyne, že ústavně právní stránka vládního návrhu ústavního zákona je v pořádku.

Na závěr bych chtěl ještě učinit jednu poznámku k průběhu projednávání návrhu zákona ve výborech. Mám za to, že se velmi osvědčila osobní účast předsedy a dalších členů výborů pro zemědělství a výživu při jednání výborů ústavně právních. Výsledkem podrobného projednávání ve výborech je společná zpráva výborů tisk 379 - ve které se podle mého názoru podařilo najít pro bezprostředně nastávající časovou etapu určitý přijatelný kompromis mezi vládním návrhem zákona a podstatně radikálnějšími návrhy skupiny poslanců výboru pro zemědělství a výživu a ve svých důsledcích - a to považuji za nejpodstatnější - i mezi zájmy vlastníků zemědělské půdy a zájmy zemědělských organizací.

Vážené paní poslankyně, páni poslanci, jako společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu doporučuji Sněmovně lidu Federálního shromáždění vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby, ve znění zákona č. 95/1988 Sb. schválit, a to ve znění společné zprávy výborů Sněmovny lidu a Sněmovny národů tisk 379.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Zamazalovi. Do rozpravy se písemně přihlásili poslanci Novosád a Košala. Žádám poslance Novosáda, aby se ujal slova.