Předsedající místopředseda
FS J. Jenerál: Děkuji panu poslanci Kučerákovi.
Další písemné přihlášky
do rozpravy nejsou. Ptám se chce ještě někdo
vystoupit v rozpravě? Poslanec Jaroň.
Poslanec SL Z. Jaroň: Mám technickou připomínku. Bod 13 až 18 - mám pocit, že tam jsou nějaké omyly v odstavcích. Ve společné zprávě jsem nikde nenašel, že tyto odstavce jsou opravovány.
Odstavec 1 se vyškrtává a odstavec 2 až
4 se přepisuje na 1 až 3 a v dalších bodech
se odvolává na odstavce 2 až 4. To by se mělo
dát do pořádku. V bodě 17 se přímo
v textu odvolává na odstavec 2 - mělo by
se odvolávat na odstavec 1. Děkuji.
Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji. Ještě si žádá někdo slovo? (Nikdo nežádal.) Není tomu tak. Vyhlašuji rozpravu za skončenou.
Přeje si závěrečné slovo pan
ministr?
Ministr zahraničního obchodu ČSFR A. Barčák: Raději bych si nepřál, ale myslím, že musím.
Nejdříve k připomínkám, které zde byly řečeny panem poslancem Tichavským. Myslím, že celá řada jeho připomínek je sice oprávněných, ale bohužel v podmínkách zavádění tržního hospodářství asi nebude možné jim vyhovět. Uznávám, že kauce je symbolická. V našem původním návrhu byla kauce pro podniky 500 tisíc a pro soukromníky 100 tisíc. V původním návrhu také bylo, že tato kauce bude uložena ve prospěch ministerstva zahraničního obchodu, což samozřejmě jsme opustili, budou uložena ve prospěch ukladatele a jdou mu z ní úroky.
Smyslem toho bylo, jak jsem říkal v úvodní části - aby ne každý subjekt, který si myslí, že umí zahraničně obchodní činnost, do této zahraničně obchodní činnosti vstupoval. A za další také právě to, čeho se pan poslanec Tichavský obává a v čem má bohužel pravdu, ale myslím si, že bohužel nebudeme moci s tím nic jiného udělat, než dočkat dnů příštích. To se týká toho, že by při nemožnosti zaplacení pohledávek ze zahraničí vůči našemu právnímu subjektu - co se stane? Pokud bude mít tento zahraniční partner záruku obchodní nebo jiné komerční banky z Československa, nebo bude mít takový doklad, to znamená bankovní záruku nebo akreditiv s blokovanou devizovou částkou na kontě banky, aby mohl tuto pohledávku zaplatit, pak nic. Pak se teda zaplatí ze záruky a přejímá na sebe odpovědnost banka, která ručila partneru za zaplacení pohledávky.
Pokud však zahraniční partner poskytne úvěr nebo zboží československému právnímu subjektu a to soukromé nebo právnické osobě, aniž má takovouto záruku k dispozici, pak bude v Československu insolventní. Sice to poškodí jméno především toho partnera a také republiky, ale s tím se nedá nic dělat. To je běžné v zahraničních stycích. Stává se to i našim subjektům, které jdou na zahraniční trhy a nemají řádně zajištěné své dodávky, nebo i bývalým podnikům zahraničního obchodu, které např. vyvážely do Sýrie na základě nějakých pokynů - nemůžeme dostat zaplaceno, i když je tam záruka státu. Bohužel, budeme prostě postupovat tak, že naše kredibilita, vážnost a spolehlivost jako platícího partnera poklesne. S tím musíme počítat. Bude nás to stát pravděpodobně nějaký úrok navíc - v úrocích získaných úvěrů, ale budeme muset takto postupovat.
Co se týká liberalizace a regulace v přechodném období, my skutečně nebudeme mít jiný nástroj k řízení zahraničně obchodní činnosti, než budou obecně platná pravidla, což budou normativy anebo cla, anebo licenční kvóty a nějaká licenční omezení. Licenční omezení budou upravena speciální vládní vyhláškou, která musí v nejkratší době vyjít, zejména pokud by tento zákon prošel a od 1. 5. by platil. Smyslem těchto licenčních kvót je dodržet mezistátní závazky, které přejímáme na sebe v našem zahraničně obchodním vztahu. Jedná se zejména o to, že např. je omezení našeho vývozu do Spojených států autolimitační kvótou 36 600 tun oceli. My musíme zajistit, že žádný subjekt z Československa nezpůsobí překročení této limitace ve vývozu do Spojených států, protože pak bychom my jako republika v dalším působení tuto kvótu nemohli mít. Stejná omezení platí pro řadu vývozů do celé řady zemí, kde jsou dovozní kvóty. My zatím s dovozními kvótami nepočítáme, to znamená, že by nemělo být omezení vůči Československu v žádných dovozních kvótách.
Pokud jde o řízení prostřednictvím státního plánu nebo národohospodářského plánování ve smyslu nového připravovaného zákona, respektive jeho změny, tam žádné úkoly pro zahraniční obchod nebudou. Každý podnik bude podnikat vůči zahraničí v rámci svých možností a "na své triko". Z tohoto pohledu bude skutečně obtížné věcně regulovat i zadlužení republiky, ale předpokládáme, že ve druhé fázi se nám podaří vytvořit dostatečné stimuly k tomu, aby podniky měly zájem více vyvážet než dovážet, a tím vznikla platební bilance pozitivní a obchodní bilance také. Tímto se regulují v rámci tržního hospodářství všude zahraničně obchodní a platební bilance ; nemáme šanci v rámci nabíhajícího tržního hospodářství regulaci provádět jinak. Budou uloženy pouze státní zakázky ve smyslu schválených zákonů a novely hospodářského zákoníku, jak jste ji už projednali. Budeme omezovat zadlužení republiky v tom, že nebude moci na sebe vzít například čs. subjekt úvěr ze zahraničí bez nějakého schválení bez limitu. Vracím se také k zákonu, který jsme projednávali před chvílí - bez schválení SBČS si nemůže zřídit zahraniční účet, který by mohl být teoreticky i debetní.
Kromě kauce žádné jiné postihy nebudou, každý subjekt bude odpovídat za svou pověst a stát jako celek bude mít možnost regulovat obchodní vztahy pouze obecně platnými závaznými předpisy.
Pokud jde o snahu podniků o přednostní dodávky do zahraničí před dodávkami na tuzemský trh, v přechodovém období bude právě toto velice obtížnou záležitostí, protože tomu tak skutečně může být. V období liberalizace to už bude v podstatě jedno, protože když vyveze za kulturních podmínek a každý subjekt bude mít přístup k devizovým prostředkům za tržní cenu v neomezeném množství, je jedno, jestli si zakoupím např. granulát od výrobce pro výrobu hraček, hadic a čehokoliv jiného, nebo jestli si granulát dovezu a výrobce granulátu si ho vyveze. Tam už se to nedá ovládat. My budeme moci ovládat ve fázi přechodového období pouze několik vybraných položek, které budou z hlediska licenčního konání ovládány co se týká množství nebo jinak omezujícího systému licencí. Nic dalšího tam není.
K panu poslanci Šternovi - sám správně řekl, že v podmínkách tržního hospodářství by to mělo být jinak, avšak nyní pokračujeme s překupnictvím. Ano, v podmínkách tržního hospodářství tomu tak nebude. My zatím ale v podmínkách tržního hospodářství nebudeme. To znamená, že budeme muset nějakou formou regulovat to, aby našich nedostatků v rámci ne zcela tržních podmínek uvnitř republiky nezneužívaly některé subjekty k tomu, že budou uplatňovat určité obchodní manipulace nebo operace a budou v podstatě zneužívat jistých nedostatků na trhu v rámci vývozních i dovozních operací.
Co se týče toho, že tato operace bude možná, ale ne na základě registrace, to je fakt, bude možná na základě povolení. Není pravdou, že organizace zahraničního obchodu jsou tímto způsobem favorizovány. Z mého rozhodnutí jsou všechny organizace zahraničního obchodu zbaveny komoditních specializací, všechny organizace zahraničního obchodu s výjimkou dvou stránek položek. To jsou právě ty systematicky problémové položky nebo základní položky jako zbraně, drogy, narkotika, základní suroviny, ropa, plyn a další tyto položky zůstávají v komoditní náplni vybraných podniků zahraničního obchodu, ale i u nich se zřizuje konkurence. Například, to co dovážel jen Chemapol, bude moci dovážet Chemapol i Petrimex, to co dovážel jen Petrimex, bude moci dovážet Petrimex i Chemapol. Všechny ostatní podniky mohou dovážet i vyvážet v rámci těchto zrušených komoditních specializací jakoukoliv položku. To znamená, že nemá kdo chránit a bránit v rámci povolovacího řízení své zájmy úzké OZO, nebo dokonce my abychom zachovávali pro nějakou organizaci výhradní postavení.
Na čem už nemáme zájem a k čemu nebudeme v rámci povolovacího systému benevolentně přistupovat, je jen překupnická činnost. Pokud se sdruží čtyři podniky, které usoudí, že nemají dostatečné vybavení k tomu, aby si zřídil každý sám svou organizaci pro prodej nebo dovoz zboží ze zahraničí, sdruží se do jednoho podniku, zřídí si ho pro prodej a dovoz vlastních výrobků, není důvodů, proč bychom čtyři jednotlivé, v podstatě na základě registrace možné operace nesloučili do jedné organizace a nedali jí povolení k obchodování s tímtéž. Budeme mít výhrady, pokud tato organizace bude chtít obchodovat se vším od Šumavy k Tatrám. To je základní nepochopení podstaty zákona, protože tento zákon absolutně ruší jakoukoliv možnost organizací zahraničního obchodu zasahovat do komoditních náplní kohokoliv jiného. Z toho důvodu si myslím, že všechny úpravy, které tady jsou navrhovány, jsou irelevantní. I povolovací činnost je povolovací činností, kterou my neděláme sami. V rámci správního řízení součástí povolovacího systému je stanovisko ministerstva financí, stanovisko SBČS a SPK. To znamená, že to není rozhodnutí ministerstva zahraničního obchodu, že někdo něco nemůže dělat. Stejně tak to platí o odvolání. V případě, že není uděleno povolení, já nerozhoduji jako odvolací orgán, proč povolení nebylo povoleno, ale zřizuje se k tomuto účelu odvolací komise. V jejím rámci působí ministerstvo financí, SBCS a SPK. Posuzují, zda povolení, které jsme odmítli udělit, nebylo uděleno z nějakého jiného důvodu než toho, jaký jsme my uvedli. Do té doby než bude správní řízení nahrazeno nějakým vyšším správním soudem, zůstává vydání rozhodnutí v pravomoci ministra zahraničního obchodu, ale v rámci připomínek financí, banky a SPK.
Pokud jde o § 13 a § 14 odst. 1 a odst. 3, celkem ze všech organizací zahraničního obchodu je 12 podniků zahraničního obchodu, všechny ostatní jsou už akciovými společnostmi. Na ně se vztahují bez jakéhokoliv omezení nebo dalších úprav všechny náležitosti zákona o akciových společnostech, který jste včera schválili. Nemám důvod proč bych pro akciové společnosti založené ministerstvem zahraničního obchodu, zřizoval speciální ustanovení. To znamená, že tam platí všechno co platit má plně v souladu se zákonem o akciových společnostech, jak byl schválen. Není žádný důvod, proč by organizace zahraničního obchodu a. s. měly fungovat jinak.
Pokud jde o odvolávání a jmenování ředitelů, ve 12 podnicích zahraničního obchodu nevykonáváme nic jiného než ekvivalentní funkci zakladatele ve formě státního podniku. To znamená, že ministerstvo zahraničního obchodu působí jako zakladatel vůči 12 podnikům nebo organizacím zahraničního obchodu. V nich jmenuje generálního ředitele nebo vedoucího této organizace ministr zahraničního obchodu nebo ministerstvo zahraničního obchodu jako zakladatel.
Myslím, že tato připomínka by neměla být akceptovaná.
Pokud jde o poslance Téru, je to záležitost, která se týká zahraničně obchodní činnosti. Povolení k zahraničně obchodní činnosti se vyžaduje u čs. osob, pokud předmětem dovozu jsou předměty jiné, než určené k využití ve výrobě osoby provádějící dovoz.
Soukromá osoba, která bude fungovat jako zahraničně obchodní subjekt, na základě registrace, se zaregistruje jako firma a bude působit v zahraničně obchodní činnosti, pokud bude potřebovat počítač, tak si ho sám doveze. Nebo předmětem jsou věci, a to už se týká vývozu. Znamená to, že pro dovoz tam již není žádné jiné omezení, než to, co tedy doveze nesmí prodat někam jinam. To je otázka zabránění překupnictví. Pokud byste si mysleli, že tato formulace je příliš omezující nebo nejasná, jsme ji ochotni v tomto smyslu pozměnit. Nejsme však ochotni pozměnit statut překupníka. Tento statut bude umožněn novým zákonem, na který musí dát někdo jiný než já k 30. 6. zásady pro sestavení nového zákona, který by měl fungovat a působit po skončení platnosti této novely.
Stejně si myslím, že do takových 9-12 měsíců budeme mít nový obchodní zákon, ve kterém všechny tyto náležitosti budou upraveny jinak, za předpokladu, že budeme mít alespoň liberalizované operace v rámci tržních funkcí. Pak by překupnictví nemělo být jakoukoli jinou činností, protože pak se nedá hovořit o překupnictví, ale o normální obchodní činnosti, kde využívá každý subjekt prodat cokoli, kdykoli a za cokoli.
Z toho důvodu bych doporučoval, abychom ponechali toto znění, protože nelze říci, že hospodářskou činností subjektů by mohl být prodej, to je to, co nechceme. Doporučoval bych tedy, aby zůstalo znění tak, jak je. Souhlasíme se zněním, jak uvedl poslanec Kučerák. Jde o to, aby obchodní a průmyslové komory mohly vznikat v kterékoli oblasti. Pobočky se mohou zřizovat v jakékoli oblasti v rámci statutu.
Toto ustanovení dává skutečně
velkou možnost obchodní komoře uplatnit určitou
volnost k tomu, aby každý orgán komory, kromě
těch činností, které jsou v zákonu
vymezeny (arbitrážní soud, soud obchodní
komory a společné zahraniční komory),
aby všechny činnosti ostatní mohla zřizovat
jakákoli komora, zřízená v kterékoli
oblasti. Děkuji.
Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji ministru Barčákovi. Žádají o slovo společní zpravodajové? (Nikoliv.) Nežádají.
Ve vystoupeních poslanců Tichavského, Téry,
Šterna i Kučeráka zazněla určitá
doporučení, pozměňovací návrhy.
Na všechny reagoval ve svém závěrečném
slově pan ministr Barčák. Chci se zeptat
pánů poslanců, zda po vysvětlení
panem ministrem nadále trvají na svých doporučeních?
Poslanec Štern.
Poslanec SL J. Štern: Já trvám
na jednom doporučení a sice na tom, kde navrhuji
změnu v § 7 odst. 3 tak, že se vypustí
bod a). Jde o bod, který definuje založení
obchodní firmy tak, že toto založení vyžaduje
povolení ministerstva zahraničního obchodu.
Pokud se tento bod vypustí, bude možno založit
obchodní firmu k zahraničně obchodní
činnosti tak, že se nebude registrovat, jako je tomu
u výrobních podniků, které
se budou moci pouze registrovat pro svou zahraničně
obchodní činnost. V tomto smyslu budou mít
rovnoprávné podmínky obchodní firmy
nově vznikající s výrobními
podniky k zahraničně obchodní činnosti.
Ministr zahraničního obchodu ČSFR A. Barčák:
Jde o odstavec, který žádá, aby
povolení bylo vyžadováno, pokud bude vývozem
cokoli, co není z vlastní výroby. Výrobce,
nebo dovoz není použit pro vlastní výrobu
dovozce. To je tím pádem úplná liberalizace
zahraniční obchodní činnosti, včetně
překupnictví a s tím já souhlasit
nemohu, potom by se to muselo stát předmětem
hlasování. Znamenalo by to, že můžeme
potom ostatní povolovací řízení
skončit. Pak už všechno jenom registrujeme. Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS J. Jenerál: Trváte pane poslanče přesto
na svém doporučení? (Ano.) Ano. Poslanec
Tichavský rovněž? (Ano.) Ano. Prosím
pana poslance Váchu.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec J. Vácha: Chtěl bych říci, že návrhy se v podstatě stáhly do dvou záležitostí. Druhá věc je zajímavá tím, že je podmíněná. První je návrh poslance Tichavského, aby v § 7 b) odst. 4 - kauce činila pro jiné osoby místo 100 000 Kčs - 500 000 Kčs. Druhý návrh poslance Šterna je, aby § 7 odst. 3 a) byl vypuštěn. V případě, že bude vypuštěn, padá potom návrh poslance Téry, protože s pozměňovacím návrhem poslance Kučeráka pan ministr souhlasil, z toho důvodu nebude předmětem hlasování, protože se stane součástí vlastní zprávy.
Proto žádám, aby pan předsedající
dal hlasovat o první části. o protinávrhu
poslance Tichavského § 7 b) odst. 4, "zvýšení
kauce pro jiné osoby ze 100 tisíc na 500 tisíc".
Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji. V zasedací síni jsou přítomni ve Sněmovně lidu 143 poslanci, ve Sněmovně národů 52 poslanci zvolení v České republice a 58 poslanců zvolených v Slovenské republice. I při schvalování tohoto zákona platí podle článku 42 odst. 2 zákona o čs. federaci zákaz majorizace.
Nejdříve žádám poslance Sněmovny lidu, kdo souhlasí s pozměňovacím návrhem poslance Tichavského, ať zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji. (Padesát devět.) Padesát devět.
Kdo je proti? (Třicet pět.) Třicet pět.
Zdržel se někdo hlasování? (Čtyřicet sedm.) Čtyřicet sedm.
Poslanci Sněmovny lidu návrh neschválili.
Nyní žádám poslance Sněmovny národů zvolené v České republice, kdo z nich s předloženým návrhem souhlasí? (Hlasuje se.) (Třináct.) Třináct. Je někdo proti? (Osmnáct.) Osmnáct.
Zdržel se někdo hlasování? (Dvacet šest.) Dvacet šest.
To znamená, že poslanci Sněmovny národů zvolení v České republice návrh nepřijali.
Nyní žádám poslance zvolené ve Slovenské republice, kdo z nich s návrhem souhlasí? (Hlasuje se.) (Osm.) Osm.
Je někdo proti? (Patnáct.) Patnáct.
Zdržel se někdo hlasování? (Třicet pět.) Třicet pět.
To znamená, že ani poslanci zvolení ve Slovenské republice návrh nepřijali.
Ani jedna sněmovna návrh nepřijala.
Nyní doporučuji přednést druhý
návrh poslance Šterna.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec J. Vácha: Návrh poslance Šterna zní tak, aby u § 7 odst. 3 bylo vypuštěno písm. a), já ho přečtu: "Povolení k zahraničně obchodní činnosti se vyžaduje u československých osob, pokud
a) předmětem dovozu jsou věci jiné
než určené k využití ve výrobě
osoby provádějící dovoz, popřípadě
jiné než určené k výkonu povolání
takové osoby a nebo předmětem vývozu
jsou věci jiné než z vlastní výroby
osoby provádějící její vývoz.
Věcmi z vlastní výroby se rozumějí
výrobky, u nichž technologický postup
zpracování znamená podstatnou změnu
kvality a užitkovosti nakupovaných surovin, materiálů
a polotovarů a v jejichž kalkulaci přesahuje
přidaná hodnota vlastní výroby (příjmy,
mzdy, režijní příjmy, odbytové
náklady a zisk) 30 procent hodnoty věci."
Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji, táži se poslanců Sněmovny lidu, kdo s předloženým návrhem poslance Šterna souhlasí. (Hlasuje se.) (Patnáct.) Patnáct.
Není třeba dál hlasovat, je evidentní, že Sněmovna lidu návrh nepřijala.
Žádám poslance Sněmovny národů zvolené ve Slovenské republice, aby se vyslovili k předloženému návrhu. Kdo s tímto návrhem souhlasí? (Hlasuje se.) (Tři.) Tři.
Myslím, že také není potřeba pokračovat v hlasování. Poslanci Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice návrh nepřijali.
Žádám poslance zvolené v České republice, aby vyjádřili hlasováním, kdo souhlasí s předloženým návrhem. (Hlasuje se.) (Deset.) Deset.
I zde je zřejmé, že návrh neprošel.
Konstatuji, že ani jedna sněmovna návrh nepřijala,
čili návrh poslance Šterna nebyl přijat.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
J. Vácha: Protože nebylo přijato vyškrtnutí
písmene a) odst. 3 § 7, dochází tím
pádem na návrh poslance Téry s tím,
že pan poslanec Téra navrhuje v § 7 odst. 3 písm.
a) nahradit ve druhém řádku slovo "ve
výrobě" výrazem "v hospodářské
činnosti" a v řádku 4, 5 a 10 nahradit
slovo "výroba" výrazem "hospodářská
činnost".
Ministr zahraničního obchodu ČSFR A.
Barčák: Chtěl bych říci,
že to je totéž jako vyškrtnout § 7
odst. 3 písm. a), protože hospodářská
činnost je i prodej dovážených výrobků.
Tím pádem znovu funguje překupnictví
a jsme ve stejné poloze jako u návrhu poslance
Šterna. V podmínkách ne zcela tržních
nemůžeme fungovat jako kdokoliv, kdo může
dělat překupnictví. Proto mám stejnou
námitku jako u poslance Šterna.
Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Přesto dávám o návrhu poslance Téry hlasovat ve Sněmovně lidu. Kdo z poslanců s tímto návrhem souhlasí? (Jedenáct.) Jedenáct.
Je zřejmé, že Sněmovna lidu tento návrh nepřijala.
Žádám nyní poslance Sněmovny národů zvolené v České republice o hlasování. Kdo s předloženým návrhem souhlasí? (Šest.) Šest.
Poslanci Sněmovny národů České republiky návrh nepřijali.
Nyní žádám poslance zvolené ve Slovenské republice. Kdo souhlasí s předloženým návrhem? (Tři.) Tři.
Ani poslanci Sněmovny národů zvolení
ve Slovenské republice návrh nepřijali. Hlásí
se poslanec Macek.